Čtvrtek 17. října. Svátek má Hedvika.

Vyšší příjem, nebo dobu pojištění? Co je pro důchod výhodnější

Penze Petr Gola 06.03.2014 | 13:50 5 komentářů

Čím vyšší příjmy, ze kterých se řádně odvádělo důchodové pojištění, a vyšší získaná doba pojištění, tím vyšší je státní důchod. Co víc ovlivňuje důchod? Příjmy, nebo doba pojištění? Podívejme se na praktické výpočty. 

Základními vstupními údaji pro výpočet důchodu v roce 2014 jsou osobní vyměřovací základ a získaná doba pojištění. Osobním vyměřovacím základem je zjednodušeně řečeno průměrná mzda v současné hodnotě, přičemž při výpočtu v roce 2014 se započítávají příjmy v letech 1986 až 2013.

Do doby pojištění se započítávají nejenom roky, kdy je z příjmu odvedeno důchodové pojištění, ať už ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, ale rovněž i náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu).

Výpočtový základ

Z osobního vyměřovacího základu se vypočítává výpočtový základ, při jeho výpočtu se ale osobní vyměřovací základ redukuje. V roce 2014 se do částky 11 415 Kč započítává vyměřovací základ ze 100 %, od 11 415 Kč do 30 093 Kč potom z 26 %, od 30 093 Kč do 103 768 Kč z 22 % a nad částku 103 768 Kč pouze ze 3 %.

  • Redukce osobního vyměřovacího základu znamená, že příjem nad 11 415 Kč již nezvyšuje výpočtový základ v plném rozsahu. Např. každá tisícikoruna navíc v rozmezí 11 415 Kč do 30 093 Kč zvýší výpočtový základ o 260 Kč, každá tisícikoruna nad 103 768 Kč zvýší výpočtový základ již pouze o 30 Kč.
  • Vlivem redukce je výpočet důchodu v Česku založen nejenom na zásluhovosti, ale i na solidaritě. Občané s vyššími příjmy mají tedy nižší náhradový poměr (důchod versus mzda) než občané s nižšími příjmy.

Protože se u nízkého příjmu započítává osobní vyměřovací základ do výpočtového základu v plném rozsahu, každá stokoruna navíc je na výši měsíčního důchodu poznat.

Každý rok pojištění = 1,5 % z výpočtového základu

Každý důchod v Česku se skládá ze základní výměry a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny důchody shodná a činí v roce 2014 částku 2 340 Kč měsíčně. Procentní část důchodu závisí na výši výpočtového základu a získané době pojištění.

Procentní část důchodu se spočítá jako výpočtový základ x procentní výměra za odpracované roky, přičemž každý rok pojištění se započítává do procentní výměry z 1,5 %. Na rozdíl od příjmů tak doba pojištění hraje vždy stejnou roli. Každý rok pojištění zvýší procentní výměru za odpracované roky o 1,5 procentního bodu.

Doba pojištění je při výpočtu důchodu velmi důležitá, ještě více pro občany s vyššími příjmy než s nižšími příjmy. Při vyšších příjmech má vyšší vliv na měsíční důchodu každý rok pojištění navíc než o několik tisícikorun vyšší mzda.

Praktický příklad

Na praktických příkladech výpočtu důchodu v roce 2014 si ukážeme, že u vyšších příjmů ovlivňuje měsíční důchod více získaná doba pojištění a u nižších zase příjem. Vypočítáme si různé varianty jak dosáhnout měsíčního státního důchodu 8 000 Kč, 14 000 Kč a 20 000 Kč.

Na příkladech je názorně vidět vliv vyššího příjmu nebo doby pojištění na výši důchodu. Všechny výpočty jsou provedeny dle legislativy roku 2014. Z výpočtů vyplývá např.:

  • Pro měsíční státní důchod 8 000 Kč měsíčně je možné mít buď průměrnou měsíční mzdu za odpracované roky v současné hodnotě 10 480 Kč a získat 36 let pojištění, nebo mít příjem 8 990 Kč a získat dobu pojištění 42 let. U nižších příjmů tedy jednoznačně platí, že každá tisícikoruna vyššího příjmu ovlivňuje více důchod než získaná doba pojištění. Stačí mít příjem vyšší o 1 500 Kč měsíčně a můžeme mít odpracováno o 6 let méně a měsíční státní důchod bude stejný.
  • K přiznání měsíčního státního důchodu 14 000 Kč je možné mít průměrnou mzdu 54 300 Kč a získat 36 let pojištění nebo příjem 40 300 Kč a získat 42 let pojištění. Každý rok pojištění navíc již citelně snižuje nároky na průměrnou mzdu, aby byl měsíční státní důchod 14 000 Kč.
  • Doba pojištění výrazně snižuje nutný příjem k získání důchodu ve výši 20 000 Kč. Při 42 letech pojištění je nutné mít průměrnou mzdu ve výši 83 550 Kč, zatímco při 36 letech pojištění je nutné již mít průměrnou mzdu již 111 200 Kč. U vyšších příjmů je pro výpočet důchodu získaná doba pojištění důležitější než u nízkých příjmů.

Tabulka 1: Státní důchod 8 000 Kč v závislosti na příjmech a době pojištění

Osobní vyměřovací základ

Doba pojištění

Výsledný důchod

10 480 Kč

36 let

8 000 Kč

9 940 Kč

38 let

8 006 Kč

9 440 Kč

40 let

8 004 Kč

8 990 Kč

42 let

8 004 Kč

Zdroj: Vlastní výpočty autora

Tabulka 2: Státní důchod 14 000 Kč v závislosti na příjmech a době pojištění

Osobní vyměřovací základ

Doba pojištění

Výsledný důchod

54 300 Kč

36 let

14 003 Kč

49 120 Kč

38 let

14 001 Kč

44 500 Kč

40 let

14 005 Kč

40 300 Kč

42 let

14 006 Kč

Zdroj: Vlastní výpočty autora

Tabulka 3: Státní důchod 20 000 Kč v závislosti na příjmech a době pojištění

Osobní vyměřovací základ

Doba pojištění

Výsledný důchod

111 200 Kč

36 let

20 000 Kč

97 000 Kč

38 let

20 005 Kč

89 950 Kč

40 let

20 004 Kč

83 550 Kč

42 let

20 001 Kč

Zdroj: Vlastní výpočty autora

Penze v Česku jsou...

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

5 komentářů: “Vyšší příjem, nebo dobu pojištění? Co je pro důchod výhodnější”

  1. Lucka napsal:

    Pěkný článek <a href=„http://­www.investuje­me.cz/vyssi-prijem-nebo-dobu-pojisteni-co-je-pro-duchod-vyhodnejsi/skrip­t.php?parametr=1&dru­hý=2“>http://www­.investujeme.cz/vys­si-prijem-nebo-dobu-pojisteni-co-je-pro-duchod-vyhodnejsi</a&gt;

  2. Angel napsal:

    No vidíte a z mého pohledu je zase premisa zhodnocení = inflace neodůvodněně pesimistická.

  3. Angel napsal:

    Tady je hezky vidět jak je ten sociální systém výhodný. Kdybych měl 20 tisíc / měsíc čistého a neexistovali ty debilní důchody měl bych na výplatě o skoro 10 tisíc vic. To je 120 tisic / rok – 4800 000.-Kč za 40 let. Tzn. mohl bych si po dobu 20 let nechat vyplácet cca 25 tisic mesicne. A to pocitam ze zhodnoceni = inflace.
    Stát mi nedá ani polovinu. Takže to není pojistné, ale další daň s názvem pro hlupáky :-(

    • Nefi napsal:

      Dle kalkulačky, na peníze.cz je při čisté mzdě 20000Kč sociální poj. placené zaměstnancem i zaměstnavatelem celkem 8204Kč, ovšem část z toho je ještě nemocenská.
      Pokud budete počítat skutečně seriózně a bez emocí, zjistíte, že existují situace, kdy výnos z onoho státního důchodu vůbec není špatný ve srovnání s prostředky vloženými do systému. Člověk, který měl v roce 1960 čistou mzdu 1000 Kč má dnes důchod obvykle přes 10000Kč. Státní důchod Vás ochrání právě před tou inflací. Vaše premisa zhodnocení = inflace je totiž neodůvodněně optimistická.

  4. Martin napsal:

    Pěkný článek, srozumitelný

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.