Vyplácené důchody v Česku jsou osvobozeny od daně z příjmu fyzických osob do částky ve výši 36násobku minimální mzdy platné k 1. lednu daného roku. Za rok 2016 jsou od daně z příjmu osvobozeny důchody do částky 356 400 Kč (36×9 900 Kč).
Před rozhodnutím Ústavního soudu přitom platilo, že osvobození pravidelně vyplácených důchodů a penzí se nepoužilo v případě, kdy součet příjmů ze závislé činnosti (zaměstnání) a dílčích základů daně ze samostatné výdělečné činnosti a pronájmu přesáhne za zdaňovací období částku 840 tisíc Kč. Uvedená legislativní úprava však byla rozhodnutím Ústavního soudu zrušena a zdaňovat se bude pouze důchod nad limit. Penzisté s nadstandardními vlastními příjmy si za rok 2016 finančně polepší, neboť zaplatí výrazně méně na dani z příjmu fyzických osob.
Praktický příklad 1)
Paní Nováková je v řádném starobním důchodu a pobírá v roce 2016 vlastní měsíční starobní důchod ve výši 17 000 Kč a současně má hrubý zisk (příjem – výdaj) ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 900 000 Kč. Kolik zaplatí paní Nováková na dani z příjmu fyzických osob za rok 2016? Kolik by zaplatila, kdyby Ústavní soud nezrušil příslušnou zákonnou úpravu?
a) Paní Nováková zaplatí na dani z příjmu fyzických osob 110 160 Kč (900 000 Kč x 15 % – základní sleva na poplatníka 24 840 Kč).
b) V případě, že by nedošlo ke změně legislativy, tak by paní Nováková zaplatila na dani z příjmu 140 760 Kč. Základem daně by byla částka 1 104 000 Kč (900 000 Kč + 12 měsíců x 17 000 Kč). Výsledná daň z příjmu by byla 140 760 Kč (1 104 000 Kč x 15 % – základní sleva na poplatníka 24 840 Kč).
REKLAMA
Paní Nováková zaplatí na dani z příjmu fyzických osob za rok 2016 z důvodu změny legislativy o 30 600 Kč (140 760 Kč – 110 160 Kč) méně. Přestože bude mít paní Nováková vysoký hrubý zisk ze samostatné výdělečné činnosti, tak nebude svůj roční důchod zdaňovat, neboť její roční důchod je do limitu.
Kdo bude zdaňovat důchod?
Naprostá většina důchodců nemá žádné daňové starosti. Za rok 2016 se zdaňuje důchod nad částku 356 400 Kč, měsíční důchod musí být tedy vyšší než 29 700 Kč (356 400 Kč : 12 měsíců). Takto vysoký důchod pobírá velmi málo důchodců. Dle výpočtové formule důchodu v roce 2016 není dokonce možné mít takto vysoký státní starobní důchod.
Praktický příklad 2)
Pan Černý odešel začátkem ledna 2016 do starobního důchodu. Osobní vyměřovací základ pana Černého, tedy průměrná měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě, činí 900 000 Kč. Pan Černý získá dobu pojištění v rozsahu 45 let, pan Černý tedy pracoval od ukončení školy až do dosažení řádného důchodového věku, neměl žádnou prodlevu v pojištění. Přestože má pan Černý velmi nadstandardní vstupní údaje pro výpočet starobního důchodu, tak jeho měsíční starobní důchod dle výpočtové formule důchodu v roce 2016 činí 27 334 Kč.
Penzisté, kterým byl starobní důchod přiznán v minulosti, mohou mít důchod nad limit. V takovém případě je nutné podat daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob a částku nad limit zdanit. Částka důchodu nad limit je v takovém případě příjmem dle § 10 zákona o dani z příjmu. I penzisté mající pouze příjem z důchodu nad limit však mají nárok na uplatnění základní daňové slevy na poplatníka v daňovém přiznání. Proto se může stát, že je nutné podat daňové přiznání, ale daňová povinnost bude nulová.
Praktický příklad 3)
Paní Veselá má měsíční starobní důchod ve výši 34 000 Kč. Roční starobní důchod paní Veselé je 408 000 Kč (34 000 Kč x 12 měsíců). Částka důchodu paní Veselé nad 356 400 Kč tedy podléhá zdanění. Základem daně paní Černé dle § 10 bude částka 51 600 Kč (408 000 Kč – 356 400 Kč). Protože paní Černá žádné jiné zdanitelné příjmy nebude mít, tak nezaplatí z důvodu uplatnění základní daňové slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč na dani z příjmu fyzických osob nic.
