Výpočet důchodu: roční příjem OSVČ 900 tisíc Kč je méně než minimální mzda

Měsíční částka starobního důchodu závisí na získané době pojištění a výši osobního vyměřovacího základu. Doba pojištění se počítá v celých ukončených letech a do doby pojištění se započítávají roky, kdy je z příjmu odváděno sociální pojištění a náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do čtyř let věku).

Osobním vyměřovacím základem je zjednodušeně řečeno průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě za odpracované roky. U OSVČ se osobní vyměřovací základ počítá z vyměřovacích základů, ze kterých bylo v jednotlivých letech zaplaceno sociální pojištění.

Praktický příklad

Živnostník Martin bude po celý rok 2021 vykonávat hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Hrubý zisk bude mít 912 000 Kč. Výdaje uplatní 60% výdajovým paušálem. Hrubý zisk za rok 2021 bude mít v částce 364 800 Kč (912 000 Kč – (912 000 Kč x 60 %).

Vyměřovacím základem pro výpočet ročního sociálního pojištění je polovina daňového základu, pouze v případě, že je skutečný vyměřovací nižší než minimální vyměřovací základ. Potom se sociální pojištění počítá z minimálního vyměřovacího základu.

^REKLAMA

Skutečný vyměřovací základ živnostníka Martina je vyšší než minimální vyměřovací základ a činí 182 400 Kč (364 800 Kč x 50 %). Skutečný vyměřovací základ 182 400 Kč přitom odpovídá hrubé měsíční mzdě ve výši 15 200 Kč (182 400 Kč: 12 měsíců). Pro důchodové účely na tom pan Martin za rok 2021 bude stejně jako zaměstnanec pracující celý letošní rok za minimální mzdu ve výši 15 200 Kč.

Použití paušálu a důchod

Živnostníci stanovující výdaje paušálem mohou mít v praxi skutečné výdaje velmi nízké a mají tedy vysoký hrubý měsíční zisk. Živnostník Martin z předchozího příkladu bude tedy mít za rok 2021 hrubý měsíční zisk vyšší než 60 000 Kč (skutečné výdaje má 16 000 Kč) a jeho životní úroveň je nadprůměrná.

Pro důchodové účely však na tom nebude jako zaměstnanec pracující za hrubou mzdu 60 000 Kč, ale jako zaměstnanec pracující za minimální mzdu, jak jsme si ukázali v detailním výpočtu. Vlastní zajištění na penzi je pro všechny živnostníky velmi důležité, protože mají výrazně nižší státní důchody než zaměstnanci. Pro živnostníka uplatňující výdaje paušálem to platí přitom dvojnásob.

Vedlejší činnost a důchod

Samostatnou výdělečnou činností si v praxi přivydělávají i zaměstnanci. V jejich případě se jedná o výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Při současném podnikání během zaměstnání se samozřejmě každý takový měsíc hodnotí do doby pojištění jako jeden měsíc. Pro důchodové účely se žádný měsíc nemůže počítat jako dva měsíce. Osobní vyměřovací základ se zvýší zaměstnanci z důvodu výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti pouze v případě, že bylo z vedlejší samostatné výdělečné činnosti placeno sociální pojištění. Z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se totiž neplatí sociální pojištění, pokud je hrubý zisk do limitu. Pro celý kalendářní rok 2020 byla limitem částka 83 603 Kč.