Vyplatí se investice do farmaceutického průmyslu?

Ekonom ČSOB Petr Dufek podotýká, že dát jednoduše paušální názor na jedno odvětví je risk a nezodpovědnost. „Proto odpovím, že nevím,“ uvádí pro sever Investujeme.cz. Vzhledem k různým analýzám a výhledům je ale jasné, že investice do této oblasti jsou velkou jistotou. Nejedná se ale jen o investování do výroby léků, vakcín či ochranných pomůcek. Velký podíl na trhu mají i různé nové technologie, nanotechnologie a vše, co souvisí s rozvojem 5G sítí, automatizace, robotizace a obecně čtvrté průmyslové revoluce.

Nové trendy

Ve studii Delotte Global Life Sciences se mimo jiné dočtete, že s rozvojí automatizace postupně přebírají roboti od zaměstnanců některé rutinní úkony a vznikají nové modely, které podporují pracovníky v rozvíjení jejich schopností a dovedností. Do farmaceutického odvětví promlouvá i umělá inteligence a strojové učení, díky tomu je vývoj nových léků inovativnější, rychlejší a levnější.

Pokud chtějí být vedoucí firmy v oboru i nadále úspěšné, musí se zamyslet nad tím, jak transformovat pracovní pozice s ohledem na optimální spolupráci člověka a technologií tak, aby podporovaly rozvoj schopností zaměstnanců a rozšiřovaly jejich dovednosti. Nově vznikající technologie, smysluplná práce a flexibilní modely práce by mohly přilákat novou generaci talentů, která má potenciál vytvořit novou přidanou hodnotu. S ní by se měli ztotožnit zaměstnanci, pacienti i obchodní partneři zapojení do celého ekosystému.

Společnosti působící v oblasti medicínských technologií mají příležitost zvýšit svou efektivitu a vypořádat se s novými výzvami prostřednictvím řešení, jako je internet věcí, strojové učení, aditivní výroba či rozšířená realita. V novém přístupu k vývoji moderních léčiv již hraje vedoucí roli nová kategorie AI startupů.

^REKLAMA

Buněčná a genová terapie

Konkurenční boj o talenty v oblasti umělé inteligence bude tvrdý a biofarmaceutické společnosti by neměly dopustit, aby je tradiční myšlení a staré zvyklosti znevýhodňovaly. Nové technologie by také mohly pozitivně ovlivnit změny ve všech fázích dodavatelského řetězce, což by přineslo výhody pro pacienty.

Komercializace genové a buněčné terapie přichází v době, kdy ze strany regulátorů i veřejnosti dochází k důkladnějšímu zkoumání cen léků.  Specializované platformy péče o pacienty a zdravotní aplikace pro spotřebitele v současnosti shromažďují stále více dat. Dosud však panují nejasnosti, který subjekt nebo jednotlivec tato data vlastní. Dokáží společnosti naplnit očekávání ohledně zachování soukromí a ochrany dat při takto rozsáhlém přístupu k cenným datům o pacientech? Do hledáčku zainteresovaných stran, včetně investorů, se také stále více dostávají environmentální a sociální aktivity farmaceutických firem.

Celosvětový prodej léků dosáhne 1,18 bilionu dolarů

Mezi lety 2019 až 2024 se předpokládá, že celosvětový prodej léků na předpis bude mít pozitivní složenou roční míru růstu (CAGR) 6,9 %, přičemž tržby by měly dosáhnout 1,18 bilionu USD. Stále však panuje nejistota ohledně cen léčiv na největším světovém trhu ve Spojených státech. Mezi další výzvy patří rizika spojená s vypršením platnosti patentové ochrany, zvýšené výdaje na klinický vývoj v oblasti kardiovaskulárních onemocnění, snížení výroby antirevmatik a nižší investice do výzkumu a vývoje v poměru k tržbám.

Technologičtí giganti nastupují do sektoru medicínských technologií a stávají se přímými konkurenty. Také tlak na ceny, přísnější regulace a provozní neefektivita v důsledku postupující konsolidace odvětví nutí mnoho společností v oblasti medicínských technologií k implementaci účinných strategií snižování nákladů, aby si udržely konkurenceschopnost.

Společnosti z oblasti medicínských technologií již nadále nemohou pro zajištění dalšího růst spoléhat pouze na stávající obchodní modely a měly by zvažovat nové obchodní modely při současném fokusu na snížení nákladů.