CZK/€ 25.330 -0,26%

CZK/$ 23.782 +0,49%

CZK/£ 29.651 -0,14%

CZK/CHF 26.065 +0,36%

Text: Radovan Novotný

Foto: Shutterstock

16. 01. 2024

2 komentáře

Vynutí si nakonec společná měna i politickou integraci?

 

Měnová reforma nahrazující korunu eurem byla na spadnutí. Česká národní banka už přestávala tisknout korunové bankovky. K očekávané a vcelku dost propagované měnové reformě nakonec nedošlo. Právě zachování si koruny jako vlastní měny a suverénní kurzový závazek ČNB na oslabení koruny ovlivnil tuzemskou zaměstnanost a inflaci. Letošní novoroční projev prezidenta republiky ale připomněl závazek Česka euro přijmout. Konkrétní termín závazku přijetí eura ovšem nikdy stanoven nebyl.

Loading



 

Příležitost přijmout euro byla v Česku navzdory pokročilým přípravám promeškána. Diskuse o (ne)přijetí eura v České republice dnes vyvolává rozporuplné názory a vede k nekonečným debatám. Podle jedněch je třeba jednat rychle, aby se neztratila další příležitost. Odpůrci přijetí jednotné měny tvrdí pravý opak. Podle některých jde o medializaci zástupných problémů, jiní v pozadí spatřují zájmy „angažovaných podnikatelů“, například těch, kteří financovali prezidenskou kampaň.

Existuje-li skupina angažovaných podnikatelů, kterým přijetí eura vyhovuje; pak jistě existují tací, kterým vyhovuje koruna. Někomu jde o touhu posunout Českou republiku směrem k evropské integraci, jiní hrají o udržení svých příjmů souvisejících s existencí samostatné měny.

V eurozóně ožebračování svých sousedů nefandí

Společný trh a společná měna. Společná měnová politika. Používání společné měny na společném trhu je v principu žádoucí. Je to i v souladu s vizí integrované Evropy. Rozměr to má i ekonomický – zabránění ožebračování sousedů oslabováním kurzu své národní měny. Prim hrají politická rozhodnutí, stejně jako zájmy stojící v pozadí.

Kdo vidí budoucnost Evropy ve větší integraci, bude euru fandit víc než ten, kdo integraci nefandí. Euroskeptik zdůrazní kromě utopických představ nerovnováhy a tendenci ke kumulaci dluhů. Eurooptimista bude kontrovat tím, že z dluhů díky evropským dotačním programům a finančním mechanismům vyrosteme.

Diskuse o euru se nutně točí v kruhu. V pozadí stojí zájmy těch, kteří budou ze společné měny profitovat, stejně jako zájmy těch, kteří by na zániku koruny a fixace měnového kurzu tratili. Čeští politici jsou si vědomi průzkumu veřejného mínění: S přijetím eura souhlasí jen asi čtvrtina občanů. Veřejnost v Česku měnové reformě nefandí a politické body z fandění přijetí jednotné měny a vzdání se kurzové politiky jde sbírat jen stěží. A když jakýsi ekonom dodal, že debata o euro vyzdvihuje klesající mikro výhody a nedoceňuje měnící se náklady na makroúrovni, je z toho dilema.

REKLAMA

Eurovýhody a eurohujeři

Podle jedněch je euro jako společná měna tou správnou inflační pojistkou, stejně jako nástrojem stability a růstu. Jiní tvrdí opak. Další se vyslovují, že přijetí eura je závazek Česka, je to součást vizí evropské integrace. Česká republika prý má brát vážně svou roli v Evropské unii, a to i prostřednictvím přijetí eura. Přijetím eura budeme blíže k jádru Evropské unie.

Proponent zdůrazní výhody přijetí eura jako jednotné měny na jednotném trhu Evropské unie. Zazní i další superlativa – hospodářský růst, levnější financování. Přijetí eura je stále předmětem debat a souboje mezi zastánci a odpůrci napříč politickým spektrem. Zatímco jedni žijí vizemi evropské integrace, jiní vyzdvihují, že český stát je suverénní entitou a ta potřebuje vlastní měnu a měnovou politiku.

Hraje se tak trochu i o to, zda tlak těch, kteří přijetí eura fandí a dobývají svou rentu, bude dostatečně silný na změnu postojů veřejnosti. Václav Klaus a hnutí ANO navrhují uspořádání referenda o přijetí eura, což vyvolalo mobilizaci obhájců i odpůrců měnové reformy.

Eurozóna a eurovývoj

Jednotná měna pro více nesourodých národních ekonomik může snížit flexibilitu v reakci na ekonomické šoky nebo krize. Státy účastnící se jednotného trhu si ovšem stěží mohou dovolit měnové války, oslabování měn národních států pro podporu svého exportu. I proto vznikla společná měna, společná měnová politika, společně sdílené úrokové sazby v eurovém měnovém systému.

Měnová politika jednotné měny je unifikovaná, není třeba koordinovat politiku mezi více národními bankami. O to více se mění požadavky na politiku hospodářskou. Česko ale zůstalo vně. Navzdory plánům a práci národního koordinátora pro euro si uchovalo svou korunu. Kopat za společnou měnu se do krámu moc nehodí. Českých politiků, kteří se odváží jasně se za přijetí eura postavit, moc není.

Euroskeptik zdůrazní rizika spojená s přijetím eura. Obavy o suverenitu. Ztrátu národní identity. Země, která prošla měnovou reformou a přijala euro, už nemůže použít nástroje měnové politiky jako jsou měnové kurzy nebo úrokové sazby. Nemohou reagovat na specifické potřeby své hospodářské politiky.

REKLAMA

Neoptimální měnová oblast

Účinnost ekonomických nástrojů v integračních uskupeních bude větší, pokud budou jednotliví členové měnové zóny homogenní. Členské země by měly mít podobnou hospodářskou strukturu a cykly, říká teorie optimální měnové oblasti.

Od zavedení eura došlo v jižní Evropě k zastavení hospodářského růstu. Existují rozdíly v ekonomickém vývoji oproti severní Evropě. Euro prý selhalo v hlavním účelu, kterým byla konvergence relativně chudého jižního regionu EU k bohatšímu Severu.

Reálný hrubý domácí produkt Itálie je nižší než před dvaceti lety. Ztráta měnové suverenity a omezení schopnosti národní centrální banky ovlivňovat ekonomiku, je zvláštní aspekt pohledu na věc. Vize a představy Paktu o stabilitě a růstu se ovšem nenaplnily. Euro fixovalo směnné kurzy, což znemožnilo jižním ekonomikám svou měnu oslabit.

Pakt stability a růstu byl pro Německo podmínkou pro vzdání se marky. Německé exporty byly v novém měnovém uspořádání vzpruženy. Německo namísto posilující marky získalo „fixní“ euro, zdejší exportní firmy měly mít z eura přínos, mechanismy udržující vyrovnanost se v eurozóně změnily.

Pakt stability a růstu

„Pakt o stabilitě a růstu představuje soubor pravidel pro koordinaci vnitrostátních fiskálních politik v EU. Jeho cílem je dosáhnout zdravého stavu veřejných financí, který je nezbytný pro zajištění cenové stability a silný a udržitelný růst podporující tvorbu pracovních míst,“ vyslovuje prohlášení o jednom z mechanismů udržování vyrovnanosti v prostoru EU.

Pakt stability a růstu zavázal členské státy udržovat své rozpočty ve střednědobém období vyrovnané, nebo v přebytku. Mělo to členským státům pomoci vyrovnat se s cyklickými výkyvy při udržování deficitu veřejných financí pod hranicí 3 % HDP. S příchodem pandemie byl ale Pakt stability a růstu pozastaven a prohřešky přispívající k hromadění nerovnováh jsou zde vcelku běžnou záležitostí.

Konvergenční kritéria, jako je maximální zadlužení v poměru k HDP a míra inflace, nejsou členskými zeměmi eurozóny momentálně plněna. Heterogenita ekonomik dílčích zemí EU ovlivňuje efektivitu a funkčnost společné měnové politiky. Ekonomiky zemí eurozóny jedou různou rychlostí a společná měna a stejná úroková sazba jim nevyhovuje.

Ani v českých končinách navzdory vyšším úrokovým sazbám na dluhy neprší. Česká ekonomika se bez ohledu na nepřijetí eura spontánně „eurizuje“. Firmy v rostoucí míře čerpají úvěry v eurech a své obchody uzavírají právě v eurech. Díky tomu, že v eurech mají své tržby, opírají se o přirozené zajištění. Taková eurizace ve výsledku znamená omezení možností tuzemské centrální banky ovlivňovat ekonomiku prostřednictvím domácích úrokových sazeb.

REKLAMA

Eurodluhy v měnové unii

Co se týká přijetí eura, zaznívají argumenty pro i argumenty proti. Cestování a nákupy v rámci eurozóny budou snadnější, ceny vyjádřené ve společné měně půjde snadněji porovnat. Na poli investic bude eliminována potřeba zajišťování měnového rizika, přechod na euro eliminuje potřebu směny měn a transakční náklady. Firmám odpadnou transakční náklady a nutnost řešit kurzové riziko. Společná měna znamená snadnější obchod a plánování pro podnikatele a exportéry uvnitř eurozóny.

Dluh lze financovat levněji, úrokové a kurzové riziko mizí. Oponenti kontrují tím, že nižší úročení dluhů podporuje zadlužování eráru. Země s vyšším zadlužením nemají dostatečnou motivaci k fiskálním úsporám a strukturálním reformám. Euro nevytváří tlak na větší fiskální zodpovědnost. Projevem je horší rating národních států.

Nižší úrokové sazby a finanční mechanismy evropského měnového systému zlevňují dluhovou službu. Je z toho evropská politika a její součástí i kontroverze ohledně kvantitativních uvolňovacích opatření Evropské centrální banky (ECB). A součástí související politiky vlastně je i to, jak ECB ve svých rozhodováních zvažuje faktory související s klimatem.

Evropská integrace a politika

Euro přežije, vždyť ani jedna krize euro nepoložila. Jde o politický projekt a politici udělají vše pro to, aby projekt pokračoval. Přijetí eura je politická záležitost. Čeští politici, kteří jsou příznivci eura, slibují nižší náklady na dluhovou službu. Ekonomická provázanost se zeměmi eurozóny je argument pro přijetí jednotné měny.

Euro je politický projekt. Jde o připravenost vzdát se některých aspektů hospodářsko-politické suverenity, zejména v oblasti měnové politiky. Jde o politiku, o to, zda se Česko podrobí hlubší integraci, nebo ne. Další rozšiřování Evropy, kdy země eurozóny by mohly tvořit tvrdé jádro, bude měnit konstelaci. Koruna by pro Česko mohla představovat hendikep.

Neúčast v eurozóně a odkládání související měnové reformy vedou k odlišnému postavení v EU. Mohl by to být problém, pokud se část Evropy rozhodne pro rychlejší integraci. Všichni, kteří budou na palubě, budou muset přijmout kompromis. A pokud země v měnové unii nebudou mít dostatečnou pružnost k přizpůsobení se ekonomickým šokům, vynutí se společná měna integraci politickou.

Zřejmé je, že poručit větru i dešti nelze. Problémy nelze řešit zaléváním peněz a populismem. Funkční není ani kurzová politika, která fandí inflaci a snaží se podporou tuzemských exportů ožebračovat své sousedy. Nefungují ale ani vize plné utopie.

Loading

Vstoupit do diskuze 2 komentáře

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Index českého investora CII750: Podílové fondy zhodnocovaly druhý kvartál v řadě

Za posledních 12 měsíců zaznamenal průměrný český investor zhodnocení v podílových fondech okolo 14,8 %. Vyplývá to z Indexu českého investora CII750, který sestavuje společnost Swiss Life Select. Je zde znatelný trend zlepšujícího se vývoje investic. Zatímco ve třetím kvartálu roku 2023 vykázaly fondy pokles zhruba o […]

Text: Redakce

Foto: Swiss Life Select

05. 04. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Richard Fuld

    17 ledna, 2024

    Autor správně identifikuje hlavní problém současné eurozóny, a to absenci politické, resp. fiskální unie.

    Logickým postojem tedy je nevstupovat do daného měnového uskupení, které trpí uvedeným problémem, nikoliv ignorování tohoto problému.

    Dokud máme vlastní měnu, uvedený problém eurozóny se nás netýká. Pouze se takto neúčastníme toho ekonomického paskvilu, a to má jistě své přínosy, které nemusí být na první pohled vždy patrné. Logika výhodnosti neúčasti na objektivně ekonomicky vadném projektu (eurozóna) je zřejmě zcela jednoduchá a jasná, přesto se ji tolik lidí snaží (marně) zlomit…

    Pro posouzení vstupu do eurozóny před zavedením fiskální unie, je pak zásadní také tzv. „řecká lekce“ o fungování eurozóny, která spočívá v tom, že malé ekonomiky, jako je ta řecká bývají ze strany ECB diskriminovány oproti velkým ekonomikám, jako je např. ta italská.

    Tato diskriminace zcela jasně vyplula na povrch v době tzv. řecké dluhové krize, kdy ECB neintervenovala na trzích s řeckými státními dluhopisy tak, aby zabránila prodejní panice na tomto trhu. Namísto toho ECB spolu s EU a MMF nastolili proti Řecku čirý ekonomický teror, který měl pro Řecko vážné ekonomické důsledky srovnatelné s ekonomickými dopady vážného válečného konfliktu.

    Teprve až se do problémů dostala Itálie, pak teprve Ital Draghi vyřkl tu zázračnou větu, že pro záchranu eura (rozuměj Itálie a německých bank) udělá ECB cokoliv bude potřeba. Výraznější rozdíl v přístupu k Itálii a Řecku by člověk těžko hledal.

    V eurozóně si velké a malé státy nejsou prostě rovny. A to je další zcela zásadní vada eurozóny, kterou by měli zastánci zavedení eura v ČR velmi zřetelně vnímat. Bohužel o tomto aspektu nikdo veřejně nemluví ani nepíše (kromě mě).

    Pokud bychom vstoupili do eurozóny, pak o tom, jestli dojde v době prodejní paniky k dané intervenci na trhu s českými státními dluhopisy, bude rozhodovat ECB, nikoliv ČNB. ČR by v takovém případě dopadlo stejně jako Řecko, tedy katastrofálně.

    Pokud ale máme vlastní měnu a svoji autonomní centrální banku, pak není problém, aby ČNB v případě panických výprodejů českých státních dluhopisů vstoupila na trh a začala tyto dluhopisy od panikářů odkupovat a tím udržet úrokové sazby na úrovni odpovídající inflačnímu cíli a cíli stability finančního sektoru.

    Taková situace samozřejmě reálně hrozí, podíváme-li se na vývoj české fiskální politiky za několik posledních let a výhled na léta další. A panikáři a spekulanti na finančních trzích vždy byli, jsou a budou nevyzpytatelní. Stejně tak předvídatelnost vývoje současné geopolitické situace je velmi mizerná.

    Rizikovým faktorem je rovněž současná totálně iracionální posedlost politiků fiskální disciplínou, a to navíc v dobách zcela zásadních krizí (covid, ruská agrese a potřeba zbrojit, absurdní nastavení energetických politik a evropského energetického „trhu“ a související inflace, deglobalizace… Zjednodušeně řečeno EU si na svá bedra nakládá mnohem více než unese i za běžných podmínek, natož pak v situaci, která právě panuje.

    Posouzení strategických aspektů vstupu do eurozóny tedy jasně vede k jeho odmítnutí. Hlavní argument zastánců vstupu do eurozóny úsporami při konverzích mezi korunami a eury, pak vypadá až směšně.

    Odpovědět

  • Radovan Novotný

    25 února, 2024

    Pan Fuld žije a funguje a stále existuje?

    To stojí za přečtení, tento komentář, už jen pro „označení projektu eurozóny za „ekonomický paskvil…díky za podnět, použiji v nějakém budoucím článku.

    ___________________

    A pod čarou, PANE FULDE, co Váš komentář i k INFLAČNÍMU PRŮŠVIHU, který nastoupil a který nastoupil? FAKT NENÍ MONETÁRNÍ POLITIKA jen politikou a souhrou okolností a salámovou metodou, kde se jde cestou nejmenšího odporu (tak jak jsem to subjektivně vždy vnímal)?

    …každpádně díky za každé slovo, pohledy fundovaných vítám a považuji za žádoucí, důležité pro rozšiřující úvahy, komentáře!

    DÍKY!

    Odpovědět