CZK/€ 25.200 +0,18%

CZK/$ 23.143 +0,22%

CZK/£ 29.467 +0,04%

CZK/CHF 26.168 -0,02%

Text: Daniel Mareš

15. 01. 2021

92 komentářů

Vláda odmítla stanovit termín přijetí eura. Co to znamená pro ČR a investory

 

Vláda přijala společné doporučení Ministerstva financí České republiky a České národní banky zatím nestanovit cílové datum přijetí eura. Za překážku vstupu do měnové unie vláda považuje nedokončený proces reálné ekonomické konvergence české ekonomiky, kde odstup u většiny klíčových ukazatelů, zejména pak cenové a mzdové úrovně, zůstává značný. Nadále se rovněž významně odlišuje struktura českého hospodářství vůči eurozóně. To by komplikovalo výkon jednotné měnové politiky. Co na to říkají odborníci?

Loading



 

Podle ekonoma Partners Martina Mašáta jsou zmíněná doporučení plně v souladu s dlouhodobým očekáváním investorů a podniků. Takže se víceméně tímto doporučením vlády mnoho nestane. Pouze se všichni utvrdili, že nejen politici (Ministerstvo a vláda), ale i relativně nezávislá instituce, jakou je Česká národní banka (ČNB), prozatím nestojí o připojení České republiky do Eurozóny.

„Ne, že by Česká republika nemohla euro přijmout. Svým způsobem je na přijetí eura připravena mnohem více než mnoho zemí, které již v eurozóně jsou. Ale politické elity si jasně spočítaly, že by přišly o hlasy ve volbách, kdyby se jasně vyjádřily pro přijetí eura,“ podotýká Martin Mašát pro server Investujeme.cz.

O žádné velké překvapení se nejedná ani podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila. S trhem to bezprostředně nijak nezahýbe. „Ekonomické dopady případného přijetí eura závisí do značné míry na podobnosti a propojenosti české ekonomiky s ostatními členy eurozóny. A jelikož ta je vysoká například v případě Německa. Ovšem naopak velmi nízká u zemí jako Portugalsko, nelze jednoznačně říci, zda by ve výsledku českému hospodářství přistoupení k euru souhrnně pomohlo, či nikoliv,“ myslí si Vít Hradil.

Za rozhodnutím o přijetí by nemělo být shánění hlasů k volbám…

Ekonom Partners uvádí, že pro investory to znamená, že i nadále budou moci vydělávat na pohybech kurzu koruny. Zvláště, když si s hodnotou koruny ráda hraje Česká národní banka, která jim tímto přihrává na úkor rozpočtu zisky. Pro podniky to znamená, že své importy, resp. exporty, budou muset zajišťovat proti pohybu koruny, což je bude něco stát.

REKLAMA

„Za rozhodnutím k přijetí eura by nemělo být shánění hlasů k volbám, ale ekonomický dopad zafixování kurzu. Koruna je totiž malý pán a zahraniční investoři si s ní hrají, jak se jim líbí,“ vysvětluje odborník Partners.

Jen za poslední rok stačila koruna 2x oslabit a to o 12 % a 5 %, aby následně zažila prudké posílení o 6 %, resp. o 5 %. U ekonomiky, kde dovoz (surovin a technologií) dělá skoro 80 % HDP, se jedná o smrtelný koktejl, který rozhazuje hospodářskou politiku a makroekonomické veličiny jako například inflaci.

Stabilita, předvídatelnost a vymahatelnost práva…

Ekonom České spořitelny (ČS) Michal Skořepa k tomu dodává, že z úzkého pohledu zahraničních i domácích investorů to znamená, že se zatím stále nemění vyhlídka nutnosti účtovat v rámci českých firem v korunách. A to i v případě firem silně zaměřených na vývoz nebo dovoz. Na druhé straně odtud plyne i pokračující schopnost české ekonomiky bojovat s případnými šoky i změnou kurzu.

„Důležitější pro investory jsou ale dle mého soudu jiné parametry české ekonomiky, jako je stabilita, předvídatelnost a vymahatelnost práva nebo stále ještě nízké relativní mzdové náklady,“ říká odborník ČS.

REKLAMA

Vit Hradil uvádí, že pokud jde o investice, zde by pravděpodobně v případě přijetí eura převážil pozitivní efekt plynoucí z eliminace kurzového rizika. Zachováním vlastní měny tak Česko zůstane jednou ze zemí, které jsou z pohledu zahraničních investorů relativně riskantnější a volatilnější, a tudíž méně lákavé.

„Podobně i tuzemští investoři, kterým nestačí malý český rybníček, se budou muset i nadále smířit s nejistotou plynoucí z výkyvů měnového kurzu. Ten může budoucími výnosy jejich investic zahýbat nahoru i dolů. Ovšem již samotná existence této nejistoty pro ně představuje nežádoucí náklad,“ vysvětluje odborník Raiffeisenbank.

Loading

Vstoupit do diskuze 92 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Komentář: Šílenství měnové politiky

Současná měnověpolitická „sezóna“ začala v roce 2022, kdy centrální bankéři v západních vyspělých ekonomikách začali zvyšovat sazby, aby bojovali proti inflaci. Trvalo jim několik let, než se dostali tam, kde jsou dnes. Zda bylo jejich úsilí úspěšné, nám pravděpodobně napoví několik příštích měsíců a další období.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

18. 03. 2024

Analýza: Zpátky do reality – pravidelný příjem v roce 2024

Investování za účelem dosažení pravidelného příjmu se oproti předpandemické době nízkých úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování radikálně změnilo. Poprvé po mnoha letech může být úrok na peněžním vkladu lákavou alternativou. „Uložení“ peněz v ultradefenzivní hotovosti však obnáší vlastní rizika a nenabízí žádnou příležitost ke kapitálovému zhodnocení. Rok […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

14. 03. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Riki

    15 ledna, 2021

    Všeho do času, než si „chránění“ uvědomí, že jsou „ovládaní“.

    Odpovědět

  • Svět se mění, ale jednotlivci si myslí, že umřou v tom, v čem se narodili (stejně jako lidi před 100 a 999 lety)

    16 ledna, 2021

    Stále více lidí přijímá za uchovatele hodnoty (základní definiční vlastnost peněz) standardizované ( 1 Oz ) zlaté a stříbrné investiční mince + bitcoin.
    Peníze nemohou (z dlouhodobého pohledu) být penězi, pokud neplní VŠECHNY definiční vlastnosti peněz.
    QE, MMT, UBI, ZIRP, excesivní státní dluhy, … působí a stále více budou působit odchod lidí od stávajících „peněz“ k alternativám, které vyhodnotí jako (pro ně) lepší. Tak to zkrátka chodí.
    https://www.alza.cz/bitcoin-odluka-penez-a-statu

    Odpovědět

  • Anonym

    18 ledna, 2021

    Dementni nazor. Zlato ma totiz problem v plneni dalsich dvou funkci penez – vseobecny prostredek smeny a zuctovaci jednotka. Uz vidim, jak budete nekde za slitek zlata nakupovat, aniz byste musel vyuzit jako prostrednika zlatnika nebo obchodnika se zlatem 😀 😀

    Udava nekdo cenu sve produkce v oz?

    Odpovědět

  • Anonym

    18 ledna, 2021

    Ale ty problemy ma POUZE kvuli statu. Pouze proto, ze stat napr. v USA v roce 1933 lidem zabavil a dalsi desitky let zakazal vlastnit. V Britanii take lidem zakazali vlastnit zlato.

    Zlatem se neplati pouze proto, ze stat zlikvidoval projekty jako e-gold. Tedy system, kam jste si mohli vlozit zlato (nebo si na nej prevest sve dolary), meli jste tam ucet vedeny ve zlate a pak jste mohli utracet zlato normalne jak utracite dolary. Platebni karta, bankovni prevody. Zaplatil jste nekde za boty, cena byla v dolarech, ale ze zlateho uctu se vam odecetly miligramu zlata dle aktualniho kurzu dolar/zlato. Stejne jako se vam odectou z uctu koruny, pokud platite v Nemecku kartou za vec s cenovkou v eurech.

    Toto vsechno muze v pohode fungovat, pokud po tom stat nebude slapat.
    Dokud po tom bude slapat, bude nad zlatem vitezit bitcoin, po kterem se tak snadno neslape, protoze na rozdil od e-goldu nema zadne centralni servery, ktere by sly vypnout, zadne sklady zlata, ktere by sly zabavit (=ukrast) a zadne reditelstvi firmy, kde by slo pozatykat vedeni.

    Takze NE, zlato ten problem nema a dukazem je, ze presne tak, jako prostredek smeny a zuctovaci jednotka v tech USA fungovalo dlouha leta, nez to politici zarazili (protoze jim zlato branilo v bezhlavem utraceni a zadluzovani). Ale kdyby to bylo na samotnych lidech…

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    18 ledna, 2021

    Státy tím, že opustil poslední zbytky zlatého standardu naopak zcela neřešitelné ekonomické problémy spojené se zlatým standardem konečně po dlouhé době fungování té zlaté svěrací kazajky, vyřešily.

    Zlato bylo opuštěno, protože bylo jako základ peněžního systému už nadále nepoužitelné. Zlato používané jako cenová kotva, pouze ekonomiky zcela nesmyslně svazovalo a obrazně řečeno, tato kotva táhla cyklicky ekonomiky pouze ke dnu.

    Takže rozhodně neplatí, že e-gold mohl snadno fungovat a pouze stát tomu zabránil. Stát pouze zabránil návratu něčeho, co již v historii osvědčilo svoji velmi špatnou funkci.

    BTC by byla ta samá kotva táhnoucí ekonomiku ke dnu, jen v tomto ohledu asi milionkrát horší než zlato.

    Odpovědět

  • Anonym

    18 ledna, 2021

    Ne. Zlato lidi neopustili, stat jim ho ukradl.

    Nebudte nasilnikem a bolsevikem, tolerujte e-gold a uvidime, co si lide sami spontanne zvoli.

    Vy nemate patent na jedinou pravdu a vase keynesianstvi a penezni socialismus neni jedinou (natoz spravnou) teorii.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    18 ledna, 2021

    Státy se v roce 1971 dohodly, že nadále už peníze nebudou spojeny se zlatem. Nikdo nikomu nic neukradl.

    Pokud stát vložil do peněžního systému zlato, aby byly jím emitované bankovky kryty zlatem, pak lidé ty bankovky začnou směňovat za zlato a tím způsobí peněžní kontrakci, která drtí ekonomiku, pak státní záměr s komoditními penězi nevyšel, tak se stát rozhodl tento systém zrušit a své zlato si vzít od občanů, který ten projekt sabotovali, pouze zpět a vrátit jim jejich bankovky, které následně přestaly být za zlato směnitelné. Žádná krádež se v takovém případě nekonala.

    Já nejsem násilník. Jen chápu, jak moc důležitý je pro ekonomiku peněžní systém a tedy není možné jej vystavovat vlivům jakýchsi zcela nezodpovědných a bláznivých amatérských experimentů.

    V tomto bohužel patent na pravdu mám a není to žádná teorie. Pouze zastánci BTC a zlata nemají zájem o pochopení mé pravdy. Oni mají tu jejich pravdu a nic jiného je vůbec nezajímá.

    Když mi zastánci zlata nebo BTC pláčou, že současné peníze podléhají inflaci, vždy jim píšu, že mají možnost své peníze investovat a tím je před inflací ochránit.

    Proč místo toho usilují o „svobodu“ zničit současný peněžní systém, mi nikdo z nich vysvětlit nedokázal. Pouze tvrdí, že svoboda každého je vždy to jediné, na čem záleží. I kdyby kvůli tomu měla zaniknout současná civilizace. Tomu říkám fanatismus. Fatálně nebezpečný fanatismus.

    Odpovědět

  • Anonym

    18 ledna, 2021

    Myslim, ze se zasadne pletete.
    1) Stat to zlato zcela jiste na Klondiku netezil!
    2) Stat neukradl jen mince. Ukradl veskere zlato – tedy i kdyz jste si ho sam vytezil a v soukrome rafinerii z nej nechal udelat cihlu. Nebo kdyz jste si ho dovezl ze zahranici.

    Proste jedna lez za druhou, jen abyste ten zlocin omluvil.

    A ano „stat se rozhodl“. Stejne jako se rozhodl u nas v roce 1953.

    “ své zlato si vzít od občanů, který ten projekt sabotovali“ Toto je normalne na urovni obhajoby minovych poli na hranici, znarodnovani, atd… Rudas jak vystrizenej.

    „Pouze zastánci BTC a zlata nemají zájem o pochopení mé pravdy. Oni mají tu jejich pravdu a nic jiného je vůbec nezajímá.“

    Vzdyt super. Klidne si zijte podle vasi pravdy, protoze oni podle te sve rozhodne zit hodlaji. Lepsi vyhraje.

    „I kdyby kvůli tomu měla zaniknout současná civilizace. “

    Jasne. Asi jako zanikla kdyz se rusilo otroctvi. To se taky nasli ruzni Fuldove, kteri argumentovali, co to zpusobi za problem, ze otroci nejsou schopni se sami o sebe postarat, atd…

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    18 ledna, 2021

    Máte nějaké relevantní zdroje, které dokládají Vámi uváděné skutečnosti stran množství zlata, které bylo do peněžního systému vloženo státy a které bylo následně státy nuceně vykoupeno? Pokud ne, tak jde z Vaší strany o nepodložená obvinění, včetně toho, že lžu.

    Ano stát se rozhodl tehdy, stejně jako v roce 1953. Zatímco v případě amerického zlata jde o standardní a velmi prospěšný krok, v případě měnové reformy jde o hloupý a zbytečný krok, který nadělal jen škody. Toto jsem zde kdysi velmi podrobně vysvětloval.

    Lidé v USA nechtěli používat komoditní papírové peníze kryté stáním zlatem a chtěli stát o jeho zlato připravit tím, že bankovky měnily za zlato, které pak jen drželi. Tím de facto znemožňovali penězům, aby plnili svou roli oběživa (prostředku směny). To by nebylo nic tak strašného, kdyby to nemělo fatálně devastující účinky na ekonomiku. A proto stát reagoval tím, že si své zlato vzal od občanů zpět a zrušil směnitelnost bankovek za zlato. Nakonec se přišlo na to, že ani toto není postačující a tak nakonec peníze od zlata nadobro „odpojil“. Co je na tom jak z Rudého práva? To slovo sabotáž? To je běžné slovo vyjadřující narušování funkčnosti nějakého důležitého (v tomto případě peněžního) systému.

    Vy si prostě neuvědomujete (resp. nechcete si uvědomit), jaké následky by mohlo mít to, co prosazujete. S tím samozřejmě nejde nic dělat. 🙂

    Odpovědět

  • Anonym

    19 ledna, 2021

    To je jednoduché.
    Do finančního systému státy vložily nula procent a soukromé osoby a firmy sto procent.
    Nebo oni úředníci chodili o víkendech těžit zlato?!

    Navíc to byl jasný PODVOD: stát vydal bankovky u kterých se ZAVÁZAL je na požádání směnit za zlato. A pak se najednou rozhodl, že mu to nevyhovuje (protože podváděl a vytiskl více potvrzení o zlatě, než kolik měl zlata) a na lidi udělal tůdle-nůdle. Nedostál svým závazkům (= byl to bankrot), dopustil se podvodu a násilí.

    Každopádně je LEŽ a demagogie jakkoli naznačovat, že se lidi zlata vzdali dobrovolně, protože jim nevyhovovalo. Naopak – kdyby jim nevyhovovalo, opravdu by se jej vzdali dobrovolně a stát jim ho nemusel zabavovat násilím, což ale dělal.

    Je to stejné, jako byste tvrdil, že se u nás v roce 1948 „přežilo“ soukromé vlastnictví a že vlastníci o ty své firmy už ani nestáli a sami je státu odevzdali. Zkuste toto někomu postiženému jít tvrdit – požene vás vidlema stejně, jako kdybyste šel do USA za někým, jehož dědečkovi stát ukradl 500 Oz zlata.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    19 ledna, 2021

    Stát razil mince ze svého zlata, nikoliv ze zlata soukromého.

    Stejně tak bankovky emitované centrální bankou byly kryty státním zlatem, nikoliv soukromým zlatem.

    Jak by asi působilo, kdyby stát řekl: máte doma zlato a my tím zlatem budeme krýt peníze a když ty peníze získáte, přineste je s tím Vaším zlatem a my Vám ho dáme výměnou za Vaše peníze. 🙂 Tohle jednoduše neobhájíte. 🙂

    Žádný podvod se nekonal. Stát nejprve pro účely emise peněz své zlato poskytl, a když zjistil, že takto to fungovat nebude, tak své zlato zase stáhl zpět. I kdyby stát vytiskl více bankovek, tak by více zlata zpět nezískal. Zpět se mělo vrátit jen zlato, které bylo dříve vyměněno za bankovky.

    Lidem zlato vyhovovalo, ale k tomu, aby ho držely, ne aby je používali, jako prostředek směny. Lidé prostě chtěli podvést stát a zneužili krytí bankovek zlatem a namísto aby bankovky používali jako peníze, tak je měnili za zlato, které si chtěli jen nechat. Takže ano, lidé se nevzdali státního zlata dobrovolně. Musel jim to stát nařídit, aby zlato státu vrátili.

    Netvrdím, že o to státní zlato nestáli a odevzdali ho státu dobrovolně.

    Pamětníků už zůstalo málo, takže ti co by mě hnali, tak na základě toho, jak to jejich předci vnímali, tedy jako křivdu. Málo kdo chápal, jak to celé bylo. Každý vnímal jen jak to skončilo, bez celého kontextu.

  • Richard Fuld

    18 ledna, 2021

    2) Nemáte pravdu. Jednalo se o zlaté mince, zlaté pruty a zlaté certifikáty, nikoliv o „veškeré zlato“.

    https://twitter.com/econoalchemist/status/1350772419829485571/photo/1

    Odpovědět

  • Anonym

    19 ledna, 2021

    Ano, nejednalo se o osmikarátový prstýnek po babičce.
    Ale jednalo se o VEŠKERÉ zlato investiční povahy, zdaleka ne jen o zlato, na kterém byl vyražen US státní znak.
    SAMOZŘEJMĚ se jednalo i o slitky a cihly z jiných (soukromých, zahraničních, …) rafinerií.
    Kdybyste trochu nedogmaticky přemýšlel, tak by vám to bylo jasné: kdyby totiž stát zabavoval jen zlato s jeho znakem (oficiální US mince, zlato ze státních sléváren), tak by lidem rychle došlo, že stačí to zlato přetavit (lze i doma). Hezky nad sporákem roztavit 10 uncových dvacetidolarů a do hliněné formy vlastní výroby si z toho odlít desetiuncový slitek.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    19 ledna, 2021

    Je to možné. Jak sám píšete lidé by mohli zlato přetavit a tvrdit, že se ho to nařízení netýká. Ostatně i ty mince mohli přetavit a vyrobit z nich šperky apod. Podle mě to znamená, že se naopak zpět státu nevrátilo všechno zlato, právě protože mnoho Američanů využilo toho, že formu toho zlata bylo možné změnit.

    Bylo by zajímavé porovnat, kolik dolarů krytých zlatem bylo emitováno, kolik jich bylo následně za zlato vyměněno a kolik dolarů následně vyplaceno proti tomu podle nařízení odevzdanému zlatu. Pak bychom mohli dělat nějaké závěry o tom, kdo koho vlastně okradl.

  • xXx

    18 ledna, 2021

    Cenu své produkce ve zlatě nikdo neudává mimo jiné proto, že stát zákonem a silou svého represivního aparátu nutí obchodníky povinně přijímat oficiální státní měnu.
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Měna_s_nuceným_oběhem

    Stejně tak nutí věřitele přijmout státní papírky jako vyrovnání dluhu. Někomu půjčíte 20 Oz zlata a ve smlouvě si napíšete, že vám za rok vrátí 21 Oz zlata. A on za ten rok řekne, že vám žádné zlato nedá, že vám dá státní papírky, přestože se ve smlouvě dobrovolně zavázal vrátit zlato. A když ho poženete k soudu, ten státní soud dá za pravdu jemu.

    Ale principiálně není problém, abychom odnesli minci zlata do banky, nebo do skladu zlata provozovaného Visou či EC-MC či PayPalem. A pak normálně platili (ať je cenovka v obchodech ve zlatě, v koruně, euru, dolaru či bitcoinu) kartou či převodem a z účtu se nám strhne adekvátní množství miligramů zlata v aktuálním kurzu.
    Ostatně úplně stejně nyní funguje Revolut karta či nově PayPal s bitcoinem: pošlete si tam např. 0.1 bitcoinu, vidíte zůstatek v bitcoinech (a informativně ekvivalent v korunách či dolarech dle aktuálního kurzu), ale máte normální Visa či EC-MC kartu, kterou můžete platit v ČR, Německu, USA…. ceny v obchodech vidíte v korunách, eurech či dolarech a z vašeho bitcoinového účtu se vám odečte cena přepočtená na bitcoiny.

    Jediný, kdo brání rozvoji takových služeb i v oblasti zlata, je stát. Jinak by mnoho lidí mělo svůj účet raději ve zlatě, které se neznehodnocuje, než v korunách či dolarech, kterých stát každý rok dotiskne 10-25% a znehodnotí je tím a při tom úroky v bance jsou nula. Mít účet ve zlatě a na státní papírky konvertovat jen v momentě útraty, by myslím lákalo hodně lidi. Ale stát to nedovolí, protože kdyby mu lidi začali utíkat z jeho špatné měny, ta by šla do kytek o to rychleji, až by skončila tak, jak zaslouží – hyperinflačním kolapsem. Proto také stát zaútočil na zmiňovaný e-gold a rozprášil ho.

    Takže rozhodně problém není v tom, že by to nešlo, nebo že by to lidi nechtěli. Problém je, že nám tu zase někdo postavil ohradu z ostnatého drátu.

    Odpovědět

  • xXx

    18 ledna, 2021

    Cenu své produkce ve zlatě nikdo neudává mimo jiné proto, že stát zákonem a silou svého represivního aparátu nutí obchodníky povinně přijímat oficiální státní měnu.
    (stačí si vygooglit „Měna s nuceným oběhem“)

    Stejně tak nutí věřitele přijmout státní papírky jako vyrovnání dluhu. Někomu půjčíte 20 Oz zlata a ve smlouvě si dohodnete, že vám za rok vrátí 21 Oz zlata. A on za ten rok řekne, že vám žádné zlato nedá, že vám dá státní papírky, přestože se ve smlouvě dobrovolně zavázal vrátit zlato. A když ho poženete k soudu, ten státní soud dá za pravdu jemu. Protože státní papírky lze ze zákona použít k vyrovnání dluhu i když si obě strany dohodly vyrovnání v něčem jiném a zavázaly se k němu i smluvně (není to snad velké svinstvo?!).

    Ale principiálně není problém, abychom odnesli minci zlata do banky, nebo do skladu zlata provozovaného Visou či EC-MC či PayPalem. A pak normálně platili (ať je cenovka v obchodech ve zlatě, v koruně, euru, dolaru či bitcoinu) kartou či převodem a z účtu se nám strhne adekvátní množství miligramů zlata v aktuálním kurzu.

    Ostatně úplně stejně nyní funguje Revolut karta či nově PayPal s bitcoinem: pošlete si tam např. 0.1 bitcoinu, vidíte zůstatek v bitcoinech (a informativně ekvivalent v korunách či dolarech dle aktuálního kurzu), ale máte normální Visa či EC-MC kartu, kterou můžete platit v ČR, Německu, USA…. ceny v obchodech vidíte v korunách, eurech či dolarech a z vašeho bitcoinového účtu se vám odečte cena přepočtená na bitcoiny.

    Jediný, kdo brání rozvoji takových služeb i v oblasti zlata, je stát. Jinak by mnoho lidí mělo svůj účet raději ve zlatě, které se neznehodnocuje, než v korunách či dolarech, kterých stát každý rok dotiskne 10-25% a znehodnotí je tím a při tom úroky v bance jsou nula. Mít účet ve zlatě a na státní papírky konvertovat jen v momentě útraty, by myslím lákalo hodně lidi. Ale stát to nedovolí, protože kdyby mu lidi začali utíkat z jeho špatné měny, ta by šla do kytek o to rychleji, až by skončila tak, jak zaslouží (a jak skončili v historii vždy všechny pokusy o nekrytou měnu) – hyperinflačním kolapsem. Proto také stát zaútočil na zmiňovaný e-gold a rozprášil ho.

    Takže rozhodně problém není v tom, že by to nešlo, nebo že by to lidi nechtěli. Problém je, že nám tu zase někdo postavil ohradu z ostnatého drátu.
    A sprosťák označující cizí názory za „debilní“ tomu ještě tleská – žádné překvapení.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    18 ledna, 2021

    Vy ale můžete komukoliv „zaplatit“ zlatem nebo BTC, nebo naopak za svou práci nebo produkci požadovat „platbu“ zlatem nebo BTC, jen protistrana s takovou transakcí musí dobrovolně souhlasit.

    Vy si pouze nemůžete na nikom vynucovat, aby Vám „platil“ něčím jiným/nebo od Vás přijímal něco jiného, než právě peníze.

    Oboustranně dobrovolná barterová transakce je samozřejmě legální. Nesmíte k ní ale nikoho nutit tím, že odmítnete přijmout platbu penězi (zákonným platidlem, které reprezentuje skutečné peníze).

    Pokud druhá strana nesouhlasí s tím, že Vám zaplatí ve zlatě nebo BTC, pak Vám přece nic nebrání v tom, abyste si přijaté peníze směnil, za zlato nebo BTC SÁM. Proč by tímto Vaším (nepříliš chytrým) nápadem měla být zatížená protistrana, která si prostě jenom chce koupit něco za své peníze?

    Vy chcete realizovat nestandardní barterovou transakci? Tak si neste náklady s ní spojené sám, pokud je na sebe nevezme dobrovolně druhá strana. Takto to zákon nastavuje a není na tom vůbec nic špatného. Naopak je to logické a v naprostém pořádku.

    Odpovědět

  • xXx

    18 ledna, 2021

    Jak vynucovat?
    Koupím parcelu a postavím na ní činžák s tím, že ty byty nejsem ochoten prodávat za státní inflační papírky, ale jen například za zlaté mince, nebo za bitcoiny.
    Kdybych ten barák nepostavil, tak si v něm nemůžete koupit byt stejně jako si ho nemůžete koupit, když máte jen venezuelské bolívary, za které vám ten byt nehodlám prodat. Nemáte žádný nárok na můj byt a už vůbec nemáte nárok mi diktovat, za co jsem ho ochoten směnit a za co ne!

    Je to MŮJ dům, tak kdo jiný by měl mít právo říct, za co ho smím a za co nesmím a za co musím prodat?! Co jste to za člověka, že do toho vlastníkovi chcete zasahovat?!

    Že je to v naprostém pořádku? No znám lidi, kterým přišlo v pořádku mít ostnatý drát na hranici, přeci aby nám na západ neutíkali doktoři, které jsme nechali vystudovat za dělnické peníze. Podobá logika, kterou zastává podobný typ lidí.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    18 ledna, 2021

    Vy to vidíte ale jen ze strany toho prodávajícího a zcela ignorujete stranu kupující. Vy samozřejmě můžete požadovat zaplacení zlatem a teprve když na to někdo dobrovolně přistoupí, tak dům prodáte. Pokud ten dotyčný má o ten dům zájem, tak hold své peníze smění nejprve za zlato a pak Vám tím zlatem za dům „zaplatí“. Tento transakci komplikující krok jste si ale na zájemci o dům vynutil, namísto abyste od zájemce přijal peníze a za ně si sám to zlato koupil až následně. Takto jednoduše náklady svého rozmaru přenášíte na kupujícího.

    U domu, který kupujete jednou za život, maximálně několikrát za život by ten Váš rozmar nejspíše zájemci tolerovali a na Váš nesmyslný požadavek by někteří i přistoupili. Ale představa, že takto komplikovaně by museli všichni platit za všechno je prostě nesmysl. Proto tu máme zákon, který takovému nesmyslu brání. Pokud chcete něco nabízet k prodeji, musíte akceptovat skutečnosti, že při prodeji platí zákazníci penězi a ne tím, co si zrovna usmyslíte. Nicméně otevřete si směnárnu bot za zlato nebo BTC a nikdo by Vám Vám v takové činnosti neměl bránit, stejně jako nikdo nebrání v Centrální polis a jeho bitcoinové kavárně. Stejně tak můžete možnost(!) „platby“ zlatem nebo BTC svým zákazníkům umožnit s tím, že pokud si budou přát platit penězi, tak jim v tom nebudete bránit (viz např. alza a možnost „platit“ BTC).

    „Je to MŮJ dům, tak kdo jiný by měl mít právo říct, za co ho smím a za co nesmím a za co musím prodat?!“ NEMUSÍTE svůj dům prodávat, to je nesmysl. Jen když ho budete chtít prodat, tak nemůžete odmítnout peníze a pokud ho budete chtít směnit prostřednictvím barterové směny, nic Vám v tom nebrání, jen musíte najít s tímto dobrovolně souhlasící protistranu.

    Ten Váš názor jednoduše popírá existenci peněz jako universálního prostředku směny a pokud bychom jej respektovali, vedl by k zavedení toho úplně nejprimitivnějšího způsobu barterové směny, kdy každý by mohl chtít při jakékoliv transakci jako protihodnotu. cokoliv by ho napadlo. To není o svobodě a zákonech, je to především o rozumu. To, co Vy navrhujete je jen strašně hloupé, komplikované a arogantní, když si myslíte, že všichni, kteří by měli s Vámi něco směňovat by se měli vždy přizpůsobovat Vašim absurdním představám. To by byla „svoboda“ nutit lidem Vaše absurdní představy. Vás ale evidentně svobody jiných lidí, než jste Vy sám, nezajímají. Co jste to za člověka? Podle mne jste jste jen sobecký, primitivní egoista.

    Vaše přirovnání k ostnatým drátům je hysterické a absurdní.

    Není vše zlato, co se třpytí. 🙂

    Odpovědět

  • xXx

    18 ledna, 2021

    „NEMUSÍTE svůj dům prodávat, to je nesmysl. Jen když ho budete chtít prodat, tak nemůžete odmítnout peníze“

    To tím tak trochu dokumentujete svou zakazovačsko-přikazovačskou mentalitu.
    Protože nezakazovač (skutečný liberál) by to viděl spíš takto: „Svůj dům nemusím prodávat. Nikdo nemá nárok ho po mně chtít, když ho třeba prodat nechci. A stejně tak ho ode mne LOGICKY nemá právo koupit za to, co on si usmyslí – jeho uschlou kůži z chodidel, potištěný papír, atd… Má právo to koupit jen tehdy, když jsem vůbec ochoten prodat a jen za to, za co jsem ochoten prodat.“

    „Ten Váš názor jednoduše popírá existenci peněz jako universálního prostředku směny“

    Ale vůbec ne. Jen tvrdím, že penězi je to, co lidé za peníze považují, co jako peníze používají aniž by je k tomu někdo nutil. Protože pokud vy tvrdíte, že penězi je ne to, co spontánně akceptují lidé jako protihodnotu, ale to, co za peníze vyhlásí politici a úředníci, tak v podstatě tvrdíte, že kdyby stát prohlásil za peníze vzduch, že se jimi také stane. A podle mě jednoduše NESTANE. Protože peníze zkrátka NEJSOU to, co za peníze vyhlásí nějaký potentát, ale to, co lidé za peníze považují, za co jsou ochotni směnit svou práci a své služby a výrobky.

    Přirovnání k ostnatým drátům je naopak trefné.

    A ano, není všechno zlato, co se třpytí. Tedy dobrými penězi není kus papíru jen proto, že na něm jsou lesklé proužky, hologram a umělecky vyvedený portrét nějakého potentáta.

    Plní či neplní venezuelský bolívar funkci peněz? Ten venezuelský bolívar, který tamní vláda vyhlašuje za jediné legální peníze (a je jí to prd platné)?

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    18 ledna, 2021

    Tvrzení, že když chcete něco prodat, tak již z definice pojmu slova „prodej“ musíte přijmou jako protihodnotu peníze, je projevem toliko zdravého rozumu, nikoliv zakazovačskov-přikazovačské mentality.

    „Svůj dům nemusím prodávat. Nikdo nemá nárok ho po mně chtít, když ho třeba prodat nechci. A stejně tak ho ode mne LOGICKY nemá právo koupit za to, co on si usmyslí – jeho uschlou kůži z chodidel, potištěný papír, atd… Má právo to koupit jen tehdy, když jsem vůbec ochoten prodat a jen za to, za co jsem ochoten prodat.“

    S tímto vším (až na poslední větu) se ztotožňuji. 🙂 Poslední větu bych ale upřesnil takto:

    „Má právo dům získat jen tehdy, když jsem vůbec ochoten se vlastnictví domu vzdát, a to v případě, že jej nabídnu k prodeji, tak může dům získat za peníze a v případě, že ho nabídku ke směně, tak za to co za dům požaduji.“

    Jádro pudla je v tom, že Vy nemůžete nabízet cokoliv k prodeji s tím, že jako „platbu“ budete požadovat něco jiného, než peníze. Je to otázka definice prodeje, kterým je nabídka statku ke směně za peníze. Nabídka statku ke směně za jiný statek (kráva, zlato, BTC…) nebí nabídka k prodeji. Je to nabídka k barterové směně. A co jsou peníze v každém státě určují zákony.

    Universalita prostředku směny spočívá v tom, že jej právě všichni lidé používají jako prostředek směny. Dáte-li lidem svobodu vždy a v každém jednotlivém případě směny, aby si svobodně zvolili, co za co budou směňovat, pak zde žádný universální prostředek směny neexistuje, protože každý se bude domáhat parametrů směny zcela individuálně. Skutečně universální prostředek směny tak tedy musí být určen na základě zákona, který uzákoní poslanci zvolení těmi jednotlivci. Jde tedy o jakýsi kompromis, který nemusí vyhovovat všem.

    Vzduch se penězi stát nemůže. 🙂 Pokud by se stát zbláznil a toto uzákonil, lidé by byli oprávněni (spíše však donuceni) bránit se takovému nesmyslu všemi prostředky, bez ohledu na to, že to takto stát uzákonil.

    To, že stát určil, že penězi bude v ČR česká koruna, nijak nevylučuje, že lidé ji používají ochotně a dobrovolně. Pouze lidem Vašeho ražení to vadí, a stejně tu korunu používáte, protože nic jiného ani pro Vás není výhodnějším prostředkem směny.

    Českou korunu jsou lidé zcela zjevně ochotni směňovat za svou práci, své služby či výrobky, takže česká koruna je těmi zvolenými penězi, i podle Vaší definice, byť tento „výběr z možných variant“ určitě podle Vašeho gusta není.

    A ano. Současné bankovky nejsou dobrými penězi jenom proto, že je na nich nějaký obrázek a ochranné prvky. Současné bankovky vznikly tak, že někdo si v bance půjčil peníze, zavázal se ty peníze bance vrátit a ještě k tomu poskytl bance zástavu. Takto vznikly bezhotovostní peníze, které si následně někdo vybral z účtu v hotovosti.

    Ty bankovky tedy nejsou jen potištěné papírky, o kterých stát prohlásil, že jsou to peníze. Za bankovkami stojí reální dlužníci s jejich dluhem a reálné zástavy, pro případ, že by ti dlužníci ve splácení svých dluhů selhali.

    Vaše vnímání bankovek, jako toliko bezcenných potištěných papírků, kterým pouze stát poskytl statut peněz, zcela ignoruje samotnou zcela přirozenou dluhovou podstatu těch peněz. Skutečnou podstatu peněz ignorujete a vnímáte jen jejich (papírovou) formu.

    Vy prakticky vůbec nechápete problematiku současných peněz, ale to Vám nijak nebrání šířit ty Vaše nesmysly o penězích a tyto absurdity vydávat za něco správného, morálního a ušlechtilého.

    Venezuelská vláda je partička komunistických diletantů, takže není divu, že jim tam nic nefunguje. Vedle Venezuely ale existuje spousta demokratických kapitalistických právních sociálních států, kde ekonomiky i peníze jednoduše dobře fungují. Vy si ale vyberete za typického reprezentanta státu Venezuelu? Koho tím chcete přesvědčit? A o čem vlastně?

    Odpovědět

  • xXx

    18 ledna, 2021

    No vždyť uvidíme, co lidé preferují. Hezky v klidu seďte a sledujte.

    „Jádro pudla je v tom, že Vy nemůžete nabízet cokoliv k prodeji s tím, že jako „platbu“ budete požadovat něco jiného, než peníze. Je to otázka definice prodeje, kterým je nabídka statku ke směně za peníze“

    Tak jasně. Pokud někdo má:
    1) Monopol na to vyhlásit svou definici peněz
    2) Zároveň má v rukách donucovací aparát, aby to své jednostranné stanovisko všem vnutil i proti jejich vůli
    3) Zároveň z toho monopolu na peníze má extrémní užitek

    … tak co asi čekat, že.

    Jo už vím co: Rezistenci. Snahu vymyslet lepší alternativu. Snahu vymyslet alternativu antifragilní, odolnou proti tomu mocenskému aparátu.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    18 ledna, 2021

    1) Je úplně jedno, jakou formou je ustanoven universální prostředek směny. Důležitá je ta universalita a té nejlépe dosáhnete monopolem.

    2) Bez donucení pomocí monopolu by universalita (tedy pouze jediný prostředek směny) nebyla dosažena.

    3) Kdo a jaký užitek má ze zavedení jediné zákonné měny? Podle mne mají z tohoto užitek úplně všichni, protože se mohou spolehnout na to, že když si peníze vydělají, tak je budou moci také utratit.

    Lepší alternativu peněžního systému klidně vymyslete. A pokud bude lepší, než současný, budu první, kdo Vám bude tleskat a začne ho podporovat. Vy ale nemůžete vymyslet lepší systém, než je ten dnešní, protože ten dnešní systém vůbec neznáte a ani ho poznat nechcete. Riskoval byste, že se mýlíte, a to si nechcete vůbec připouštět. Vy si na základě neznalosti současného systému pouze myslíte, že existuje něco lepšího. Zatím neexistuje. Nic lepšího zatím vymyšleno nebylo.

    A proti mocenskému aparátu brojíte proč? Nebýt současného peněžního systému a mocenského aparátu, který jej využil k záchraně ekonomiky v současné krizi, brodili bychom se po krk v problémech. Zase z Vás mluví jen slepá ideologická primitivní nenávist ke státu, který máte za příčinu svého mizerného života. Pravda je ale taková, že za kvalitu vlastního života vděčíme především sami sobě a nikdo jiný za to nemůže. Ale nalezení jiného viníka vlastní neschopnosti je přece tak snadné. 🙂

  • xXx

    19 ledna, 2021

    Strčte si monopoly někam.

  • Loysa

    18 ledna, 2021

    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/proc-se-vlady-boji-bitcoinu-protoze-tisknou-penize-ve-velkem-133858

    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/co-prinasi-bitcoin-12-let-od-sveho-vzniku-nadeji-135806

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    18 ledna, 2021

    Ano, marketingová strategie „nejprve zraň a pak podej pomocnou ruku“ funguje skvěle. V daném případě je to: bububu všichni zchudnete, ale mám pro Vás řešení, kupte si bitcoin. 🙂

    Odpovědět

  • Loysa

    18 ledna, 2021

    Myslím, že nikdo nemá silnější marketing, než stát. Od mateřské školky, od státních škol. Každý ekonom studoval na státní škole, u státem placených a vzdělaných profesorů. A velká část ekonomů (hlavně ti, které můžeme vidět v TV) pracují pro stát, nebo pro nějakou jeho odnož, nebo pro organizaci z rozpočtu financovanou (či jinak na státu závislou), nebo v centrální bance, nebo v komerční bance na té centrální závislé.

    Marketing bitcoinu či zlata je ve srovnání s tím zcela ubohý. A přesto nakonec zvítězí.

    Vy (a všichni ostatní) jisté máte svůj vlastní rozum a tak si vy i ti ostatní jistě mohou zvážit, nakolik mohou věřit státní měně a státním dluhopisům.
    Vypadá to, že stále více lidem dochází, že jim věřit nemohou.
    A čím více takových lidí je, tím rychleji se ta pravda vyjeví.
    Čím víc lidí tu důvěru ztratí, tím rychleji se ten papír vrátí ke své vnitřní hodnotě (sběru).
    Čím více lidí z dluhových papírků uteče, tím větší motivaci k útěku získají i zbývající opozdilci (protože ty papírky a dluhopisy budou k těm alternativám ztrácet stále více).

    Samozřejmě je to jen soukromý názor a neberu vám ten váš a rozhodně vám nebráním se jím řídit.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    18 ledna, 2021

    Ano státní marketing je díky Bohu taky přítomen, nicméně v oblasti vysvětlení principů peněz stát selhal na celé čáře a v tomto ohledu je btc propaganda mnohem intenzivnější a efektivnější. Podle mne existuje mnohem více lidí, kteří rozumí tomu, jak funguje btc, než lidí, kteří SKUTEČNĚ rozumí tomu, jak fungují současné účetní peníze. Stát současně jde mnohdy spíše naproti krypto“měnové“ propagandě. Viz tolerování krypto“měn“ na burzách, v ratingových agenturách, bláznivé nápady na zavádění státních kryptoměn. 🙂 Zde jde o typické, podej jim prst a utrhnou ti celou ruku. 🙂

    Tady to státy jednoduše nezvládají a bude jim asi muset začít téct do bot, aby se vzpamatovaly.

    „Vy (a všichni ostatní) jisté máte svůj vlastní rozum a tak si vy i ti ostatní jistě mohou zvážit, nakolik mohou věřit státní měně a státním dluhopisům.“

    Věřit nestačí! Vírů můžete získat, nebo ji ztratit různě a je zcela vyloučeno, že ji získáte na základě racionálního posouzení. Je třeba věcem porozumět a na základě porozumění činit racionální závěry. Víra prostě nestačí. Porozumění, to je to jediné „o co žádám“. 🙂 A ještě je v případě peněžního systému třeba odpovědnost, obezřetnost a opatrnost. Hrrrr přístup, jak je vidět u krypto“měn“, je prostě katastrofální.

    A utíkat odněkud taky nestačí, když netušíte, jak to bude vypadat tam, kam utíkáte. Zase je třeba porozumět tomu, že to kam utíkáte může být mnohem horší, než to, z čeho utíkáte.

    A tím, že budete něčemu věřit a nebudete upírat jiným lidem jejich názor, to porozumění těmto věcem taky prostě nenahradí.

    Odpovědět

  • Loysa

    19 ledna, 2021

    Pokud vidíte, že jedna alternativa (státní peníze, neustále a stále rychleji ztrácející svou hodnotu) je špatná, tak máte plno možností, kam přejít.
    A hlavně: můžete diverzifikovat, čímž snižujete pravděpodobnost, že absolutně netrefíte budoucího vítěze.
    Takže třeba takto:
    – Státní papírky 0% (respektive jen na bezprostřední náklady)
    – Státní dluhopisy 0% (toxické junk „aktivum“ se zaručeně záporným výnosem)
    – Investice 70% (akcie, okrajově nemovitosti)
    – Spoření (30% – rozložené do budoucích peněz, do budoucích vítězů na poli udržitele hodnoty, zlato+bitcoin+stříbro+…)

    V turbulentních dobách snížit váhu investic a zvýšit váhu spoření (myšleno v dobrých, ne ve špatných penězích). Otázka je, zda ta doba již nenastala.

    A další věc je, že pokud takto bude uvažovat více a více lidí, co to udělá s kupní silou státních papírků. Podle mě to zrychlí ztrácení jejich hodnoty. Což k podobnému zamyšlení přiměje další a další lidi, až….

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    19 ledna, 2021

    Nemám vůbec nic proti tomu, jak stavíte strukturu svých investic. 🙂

    Pouze Vaše sázka na budoucí peníze mi přijde jako sázka na peníze, které už tady byly a už se nevrátí. 🙂 Ale to neznamená, že v rámci diverzifikace nejsou vhodné k zařazení do portfolia.

    Pokud takto bude uvažovat více lidí (takto ale už většina lidí uvažuje), pak se s kupní silou peněz (vůči spotřebnímu koši) nic zásadního nestane. Proč by taky mělo. Kupní sílu peněz mohou ohrozit pouze přemíra spotřeby statků zahrnutých do spotřebního koše, pokud převýší produkční a dovozní možnosti.

    A růst cen aktiv a „peněžních“ komodit může být (a také je) všem běžným lidem ukradený. 🙂

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    18 ledna, 2021

    Primární funkcí peněz je usnadňovat co nejvíce směnu. Schopnost dlouhodobě uchovávat hodnotu není tak důležitá, resp. dostatečná schopnost uchovávat hodnotu plyne již jen z faktu, že peníze jsou dobrým prostředkem směny.

    Jako dlouhodobého uchovatele hodnoty si každý může zvolit cokoliv, a že je z čeho vybírat. Není nutné, aby peníze byly dobrým dlouhodobým uchovatelem hodnoty.

    Nejlépe může směnu usnadňovat právě jeden jediný universální prostředek směny. Jakékoliv navýšení počtu prostředků směny, směnu pouze komplikuje, a to i v rovině funkce uchovatele hodnoty.

    Odpovědět

  • Anonym

    18 ledna, 2021

    To je vas nazor. Tak si ho nechte a zijte si podle nej. A ti, kteri po penezich pozaduji funkci uchovatele hodnoty, si zase budou zit podle sveho. Nakonec s tim nic nenadelate a trh a vule lidi si cestu najde. Uz nachazi…

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    18 ledna, 2021

    A to právě ne. Jednotný universální prostředek směny, v daném případě, peníze, je vždy a nezbytně věc navýsost společenská, nikoliv individuální. Nějaké individuální přání může být v daném ohledu relevantní pouze pokud ve společnosti velmi výrazně převáží a prosadí se na celosvětové(!) úrovni. O tom, jaký bude používán peněžní systém (resp. jaký systém bude opuštěn) se zpravidla rozhoduje na mezistátních konferencích.

    A každý jednotlivec má i v tomto peněžním prostředí plnou svobodu v tom, jak bude uchovávat jím nabyté hodnoty, takže změna peněžního systému v tom ohledu, aby peníze plnily funkci dlouhodobého uchovatele hodnoty je ÚPLNĚ ZBYTEČNÁ. Trh funguje v prostředí, které regulují státy, takže tu cestu byste musel prošlapat právě napříč všemi vyspělými státy, což se jednoduše nestane, protože současný peněžní systém funguje zcela bez problémů (na rozdíl od zlatého standardu, resp. komoditních peněz obecně).

    Odpovědět

  • Anonym

    18 ledna, 2021

    No vzdyt uvidime.
    Kdo ma vytribeny zrak, uz ten zavan zmeny vidi dnes.
    Ne kazda zmena je totiz centralne naplanovana u opulentnich zranic na sjezdu elitnich byrokratu.
    Mnoho zmen prichazi zezdola, spontanne a zadny potentat jim nezabrani.
    Sledujte, bude to pro vas velmi zajimave a poucne.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    18 ledna, 2021

    Neuvidíme. Když zůstane status quo, Vy budete stále nespokojený a nic Vás nepřesvědčí o tom, že jste se mýlil.

    A když dojde k Vámi předpokládanému vývoji, můžeme si pak o té katastrofě napsat, pokud to ještě vůbec bude možné.

    Já jen doufám, že právě ti lidé dole použijí svůj selský rozum a tomu vašemu absurdnímu experimentu zabrání. Právě v přítomnosti dostávají lidé asi ten nejlepší důvod, když vidí, že státy díky možnostem, které jim dává současný peněžní systém, zachránily ekonomiky před velmi vážnou ekonomickou krizí, z které bychom se jen tak nevyhrabali. Budou vědět, že pokud tyto možnosti státu zavedením krypto“měn“ a odlukou od státu omezí, tak v příští krizi už jim státy nebudou schopny pomoci. Nezbavili by se tak jen nepříjemných stránek spojených s existencí států. Vždy je to něco za něco.

    Odpovědět

  • Anonym

    19 ledna, 2021

    Jsem naprosto přesvědčen, že stát mi „pomáhá“ tak z desetiny ve srovnání s tím, jak mi škodí a co mi bere.

    Takže za mě Win-Win.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    19 ledna, 2021

    Vaše přesvědčení Vám neberu, jen mám podezření, že nejste schopen danou otázku pojmout dostatečně komplexně. Toho je schopen ostatně málokdo. Ani já bych si netroufl tuto záležitost nějak exaktně kvantifikovat. 🙂

    Mé přesvědčení je pouze na „agregátní“ makroekonomické úrovni, a to pouze v principiální rovině a spočívá v tom, že v současné krizi stát ekonomice pomáhá mnohem více, než jí škodí.

    Odpovědět

  • Ondra

    18 ledna, 2021

    Pane Fulde, divím se, že s vašimi obdivuhodnými znalostmi, neuznáváte zlato a btc jako uchovatele hodnoty. Přece není sporu o tom, že díky centrálním bankám se peněžní zásoba ve světě neustále zvyšuje. A těch možností, kde uchovávat peníze není tak mnoho. Nemovitosti, pozemky, zlato, btc, akcie apod. Uznáte aspoň fakt, že za tisíc korun si za dvacet let koupím méně než dnes? Přeci jenom, banky vytvoří jednodušeji nové peníze, kdežto zásoby zlata a btc jsou omezené.

    Odpovědět

  • Anonym

    18 ledna, 2021

    Ale to on asi i uzná.
    Ale neuzná například, že když někdo začne malovat obrazy (či vyrábět dančí klobásky), tak že je jen jeho věcí, za co je bude ochoten směnit (zda za koruny, nebo například výhradně za zlato či bitcoin).
    Neuzná, že když si 2 osoby mezi sebou uzavřou smlouvu, kde plnění je domluvené (a oběma stranami odsouhlasené) v něčem jiném, než ve státních papírcích, že by to mělo platit.
    Nechápe, že součástí DEFINICE peněz je funkce uchovatele hodnoty a že ty peníze, které toto neplní, budou časem nutně ztrácet vliv, podíl na trhu a časem odumřou.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    18 ledna, 2021

    I Vy se ale mýlíte. 🙂 Směňovat může kdokoliv s kýmkoliv cokoliv za cokoliv. Jen to nemůže činit v rámci prodeje, protože prodej je směna čehokoliv pouze za peníze. Směňovat lze cokoliv za cokoliv. Prodávat lze cokoliv jen za peníze. Co jsou peníze daného státu každý ví a těm, co to nevoní, zákon jejich přijímání při prodeji přikazuje.

    Když dvě osoby uzavřou smlouvu o tom, že smění trakař za kolo, tak obě strany se zavázaly k naturálnímu plnění, které jsou povinny druhé straně splnit. Pokud tak neučiní, pak mohou způsobit druhé straně škodu, jejíž výše je stanovena v penězích. Pokud tedy namísto naturálního plnění dojde k plnění v penězích, pak jde o náhradní plnění, s nímž ale musí druhá strana souhlasit. Pokud nesouhlasí může od smlouvy odstoupit a chtít od druhé strany vrátit plnění a domáhat se náhrady škody vzniklé porušením práva druhou stranou smlouvy.

    Peníze nemusí být uchovatelem hodnoty a pokud tuto roli peníze neplní, lidé k uchování hodnoty peníze prostě nepoužívají. Chtít po penězích, aby byly uchovatelem hodnoty je chtít, aby ceny v tržní ekonomice byly konstantní, což je ale v rozporu s tím, jak trh funguje.

    Důležité je, aby peníze plnily roli universálního prostředku směny. Pokud tuto roli plní, pak jsou automaticky i dostatečným krátkodobým uchovatelem hodnoty. Tyto dvě funkce jsou na sobě plně závislé.

    Pokud se peníze rychle zhodnocují (dochází k cenové deflaci) nebo znehodnocují (dochází k cenové inflaci), pak v obou případech nejsou dobrým uchovatelem hodnoty a nejsou ani dobrým prostředkem směny.

    Ideální peníze (dobrý uchovatel hodnoty) jsou v daném ohledu (deflace/inflace) stabilní, což znamená že jsou dobrým prostředkem směny, který by měl být ve vztahu k motivaci chování účastníků trhu neutrální, tedy nemotivovat ani k držení peněz ani k jejich utrácení. Teprve pak lidé na trhu uspokojují své skutečné materiální potřeby a jejich chování není ovlivněno vlastnostmi peněz samotných.

    V době silné inflace nebo deflace může vliv peněz převážit nad prosazením se přirozených motivů k jednání na trhu a tím chod ekonomiky posouvat zbytečně mimo oblast standardního na skutečných materiálních potřebách založeného chování účastníků trhu.

    Odumření peněz může nastat zpravidla hyperinflací. Stejně tak ale mohou peníze umřít hyperdeflací. Rozdíl je v tom, že při hyperinflaci odchází peníze a počáteční inflací přehřátá ekonomika nám zde zůstává, takže je třeba řešit jen peníze. Při hyperdeflaci zůstávají jen ty peníze, které jsou ale nakonec bezcenné, protože deflací ochlazená ekonomika se postupně smršťuje až do okamžiku, kdy ji nahrazuje samostatné individuální naturální zajišťování základních potřeb. Při hyperdeflaci je třeba tedy řešit nejen peníze, které k ní ekonomiku dovedly, ale znovu budovat od základů i ekonomiku.

    Hyperdeflace jsme dosud nezažili právě proto, že jsou potenciálně tak fatálně ničivé a státy vždy udělaly nakonec úplně všechno, aby tomuto vývoji zabránili již ve fázi běžné deflace.

    Odpovědět

  • Anonym

    19 ledna, 2021

    Jste úplně mimo.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    18 ledna, 2021

    Já přece nikde nezpochybňuji, že zlato nebo BTC může být lepším uchovatelem hodnoty.

    Peněžní zásoba se ve světě neustále zvyšuje a mě to přijde v naprostém pořádku. Objem peněz zde jen pasivně odráží, co se děje v ekonomice, namísto aby objem peněz to, co se bude v ekonomice dít, nějakým způsobem svazoval nebo omezoval nebo dokonce vylučoval.

    Uchovávat peníze můžete v bankách nebo v hotovosti. Uchovávat vytvořenou hodnotu můžete v čemkoliv Vás napadne, např. v akciích, nemovitostech, ve zlatě, BTC….

    Proč ale kvůli možnosti zachování hodnot jakkoliv zasahovat do peněžního systému, který to vytváření hodnot umožňuje a velmi usnadňuje? Proč riskovat, že zničíte prostředí, v němž se hodnoty vytváří tím, že hlavní infrastrukturu tohoto prostředí (peněžní systém) změníte tak, aby primárně zajišťovala uchování hodnot a nikoliv ulehčovala jejich vytváření?

    Ano uznávám, že za 20 let si za tisíc korun koupíte méně, než dnes. Důležité ale je, abyste si za 20 let měl vůbec co koupit. Současný peněžní systém umožní hladký chod ekonomiky (vytváření hodnot a jejich spotřebu) i za 20 let. O dnes nabízených alternativách „peněz“ lze o tomto ale velmi vážně pochybovat. A znovu se ptám, proč riskovat, že změnou současného peněžního systému, který usnadňuje tvorbu hodnot, na systém, který bude dobrým uchovatelem hodnot, ale o kterém nevíme, jak se bude chovat jako prostředí pro tvorbu hodnot, vše zničíme?

    Pokud mám v tomto pravdu, pak byste získal systém, který dobře uchovává hodnoty, ale zároveň vytváření hodnot brzdí nebo brání. V takovém případě by Vám ale byla po nějaké době schopnost uchovávat hodnotu v podstatě k ničemu, protože dříve nebo později by už nebylo co uchovávat.

    „Banky tvoří peníze jednodušeji, kdežto zásoby zlata a btc jsou omezené.“ A právě v tom spatřuji obrovskou výhodu současného bankovního peněžního systému a současně zcela fatální nevhodnost použití zlata a/nebo btc, jako peněz.

    Nemůžete chtít všechno. Nemůžete mít současně výnosné držení peněz (díky jejich omezené zásobě) a současně motivovat všechny k jejich vynakládání na spotřebu a investice. To prostě nejde skloubit, protože jde o protiklady.

    Současné peníze motivují ke spotřebě a investicím a „platíme za to“ tím, že jejich držení není výnosné (resp. je ztrátové). Resp. jedno bez druhého nejde. Buď budete mít peníze motivující k investicím a spotřebě a pak nebude výhodné je držet, nebo budete mít peníze motivující k držení a ty pak nebudou atraktivní k investicím a spotřebě. Pro chod ekonomiky ale potřebujete investice a spotřebu. Pasívní držení peněz je chodu ekonomiky k ničemu, resp. ekonomice pouze škodí. Takže pokud si chcete racionálně vybrat, nezbývá než volit současné k investicím a spotřebě motivující peníze.

    Odpovědět

  • Anonym

    19 ledna, 2021

    Vám to přijde naprosto v pořádku.
    A jsou lidi, kterým to v pořádku nepřijde.
    A ti lidé to hodlají řešit.
    Ale nebojte, vám nijak nebudou bránit zůstat ve stávajícím systému.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    19 ledna, 2021

    To byste mohl napsat i o jiných zákonech. Třeba o tom, co pod trestem zakazuje vraždit.

    Mě zákaz vraždění přijde v pořádku.
    A jsou sadističtí vrazi, kterým to v pořádku nepřijde.
    A ti to hodlají řešit.
    Ale nemusím se podle Vás bát, protože mi sadističtí vrazi nebudou nijak bránit, abych zákaz vraždění respektoval.

    Odpovědět

  • Anonym

    3 února, 2021

    Jste analfabet, nebo omezeného jen předstíráte?

    Když někoho zavraždím, tak porušuji jeho přirozená práva, nelegitimně zasahuji do jeho těla a života (majetku).

    Když někomu odmítnu dát MOJÍ dančí klobásu za kus potištěného papíru, ničí práva neporušuju a kdo to tvrdí, má totálně pokřivený pohled na právo a spravedlnost. Což mě ale u vás nepřekvapuje.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    4 února, 2021

    „Když někomu odmítnu dát MOJÍ dančí klobásu za kus potištěného papíru, ničí práva neporušuju a kdo to tvrdí, má totálně pokřivený pohled na právo a spravedlnost.“

    Ale to víte, že porušujete právo držitele JEHO peněz (které označujete za kus potištěného papíru) protože zákon dává (logicky a spravedlivě) právo tomu, komu bylo zaplaceno penězi, aby jimi mohl také platit. Co na tom vidíte nespravedlivého?

    A jiný zákon zakazuje vraždit. Proto to dávám do souvislosti.

    To, že Vy neuznáváte zákony, ale jen jakási „přirozená práva“ ze mě nedělá někoho, kdo má „totálně pokřivený pohled na právo a spravedlnost“. Naopak. To Vy máte totálně pokřivený pohled na existující právo a spravedlnost.

    A právě kvůli takovým, jako jste Vy existuje zákonná povinnost přijímat platbu penězi. Normální lidé přijímají peníze bez toho, že by měli pocit, že jsou k tomu zákonem nuceni a kvůli těmto lidem tu ta zákonná povinnost není.

    Odpovědět

  • E z P

    18 ledna, 2021

    Covidové šílenství se stalo prekurzorem k masivní redistribuci bohatství. Finanční elity si vesele tisknou a přerozdělují peníze zatímco těm nejchudším vlády zakazují pracovat nebo podnikat. Tohle už opravdu není kapitalismus.

    https://www.bloomberg.com/news/articles/2021-01-17/the-rich-are-minting-money-in-the-pandemic-like-never-before

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    18 ledna, 2021

    Ano. V téhle covidové krizi by totiž bez pomoci státu a tisku peněz jednoduše kapitalismus kleknul. Takže jste si mohl vybrat. Buď zkousnete tisk peněz státem (ostatně nic nového pod sluncem) a kapitalismus bude pokračovat, nebo kapitalismus klekne a v jednotlivých státech ho nahradí komunistické nebo fašistické totality, které se o to, co z kapitalismu zbylo, porvou ve 3. světové válce. Myslím, že to není nijak těžké rozhodování. 🙂

    Těm co zbohatli během krize prostě nezáviďte a buďte rád, že nejste těmi, koho by ta krize semlela, aniž by Vám kdokoliv pomohl.

    Odpovědět

  • E z P

    19 ledna, 2021

    Jasně.
    Kapitalismus ke svému fungování potřebuje měnový socialismus.
    Kapitalismus před existencí měnového socialismu asi neexistoval, že…

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    19 ledna, 2021

    Měnový socialismus? Nesmysl. Od kdy socialismus přerozděluje bohatství od chudých k bohatým, jak si na to stěžujete? 🙂

    Samotný kapitalismus nepotřebuje ke svému fungování nic. Nicméně lidé potřebují, aby kapitalismus fungoval v prostředí demokratického sociálního právního státu. Pouze v takovém prostředí kapitalismus funguje ku prospěchu velmi širokého spektra obyvatel daného státu a pouze v takovém prostředí má kapitalismus šanci na krvavými revolucemi nerušenou velmi dlouhou existenci.

    Odpovědět

  • E z P

    21 ledna, 2021

    „Od kdy socialismus přerozděluje bohatství od chudých k bohatým, jak si na to stěžujete?“

    Od tehdy, kdy si komunističtí papaláši stavěli paláce (a speciální nemocnice) zatímco lidi marně sháněli toaletní papír? A nyní? Babiš snad nebohatne na socialistických dotacích a socialistických regulacích (nákupy jeho MEŘO státem bez výběrka)? Sorosové a Buffettové snad nebohatnou na měnové expanzi? Musk snad nebohatne ze státem zvýhodňovaných elektroaut?

    A ne – trh funguje ku prospěchu zákazníků sám od sebe. A ano, socialisti a komunisti s tím nesouhlasí, to je obecně známá věc.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    21 ledna, 2021

    Od chudých k bohatým ale přerozděluje i kapitalismus. 🙂 Chcete tedy tvrdit, že mezi kapitalismem a socialismem není rozdíl?

    Babiš na socialistických dotacích nebohatne. Bohatne na rozsahu toho, co „jeho“ firma dělá a dotace pouze eliminují ztrátovost takového konání a zajišťují této firmě přiměřený zisk z jejího podnikání. Na tom není nic špatného, pokud tedy samotná dotovaná činnost není špatná.

    Sorosové a Buffettové nebohatnou na měnové expanzi. Oni nemohou za to, že lidé na trzích nakupují ty samá aktiva, jaká ti pánové drží, a tím jejich ceny rostou. A mě nevadí, že Sorosové a Buffettové bohatnou. Proč by mi to mělo vadit? Jak to negativně ovlivňuje životy jiných lidí? Nemluví z Vás jen závist? Musk samozřejmě bohatne a stát a lidi, co kupují jeho akcie, mu v tom vydatně pomáhají. Měl jste si taky založit fabriku na elektroauta a vsadit si na to, že to stát bude podporovat a lidi se budou moci přetrhnout, aby si akcie Vaší ztrátové firmy kupovali. Co Vám bránilo?

    Trh nefunguje vždy ve prospěch zákazníků sám od sebe. Nebýt dotací, tak by tady spousta věcí nefungovala. Stejně tak nebýt současných státních podpor subjektům zasaženým koronakrizí, by se trh dávno potácel v daleko hlubší krizi, než svět zažil v 30. letech minulého století. Jednoduše nemáte pravdu. Nejste schopen spoustu věcí dohlédnou dál, než Vám Vaše omezené názory na fungování ekonomiky dovolují. Tohle nemá nic společného s nějakou ideologií, jak se nesprávně domníváte, když zcela nepřiléhavě píšete o socialistech a komunistech. 🙂

    V dnešní krizi se i ti nejpravicovější ekonomové stali ze dne na den socialisty. 🙂 A dobře vědí proč. Tahle krize otevře mnoho i ultrapravicových očí. 🙂 U Vás o tom ale pochybuji.

    Odpovědět

  • BabišoMilenec

    3 února, 2021

    „Babiš na socialistických dotacích nebohatne. Bohatne na rozsahu toho, co „jeho“ firma dělá a dotace pouze eliminují ztrátovost takového konání a zajišťují této firmě přiměřený zisk z jejího podnikání.“

    Proboha!!!

    „Od chudých k bohatým ale přerozděluje i kapitalismus. “

    Jasně. Přesně toto „Teorie komparativních výhod“ říká, že? :-)))))))))

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    4 února, 2021

    Teorie komparativních výhod říká pouze, jak je tomu mezi dvěma subjekty, které spolu uzavřeli směnný kontrakt. Nic to neříká o různé míře výhodnosti pro obě strany kontraktu. Ta se ukáže až teprve v agregátních datech z nichž vyplývá, že existuje skupina subjektů, které bohatnou rychleji, než skupina zbývajících subjektů.

    Teorie komparativních výhod, je tak poněkud (a hodně účelově) krátkozraká. 🙂 Řeší věci pouze na individuální úrovni a zcela ignoruje agregátní projevy těch individuálních transakcí.

    Odpovědět

  • Alenka

    18 ledna, 2021

    V OVM za pana Fulda hezky mluvila paní Alenka.
    Doufám, že jste to všichni viděli.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    18 ledna, 2021

    Včera jsem to propásl. Ale chystám se to napravit. 🙂 Zamrazilová a Horská jsou typické zastánkyně Kalouskovské rozpočtové „odpovědnosti“, tak jsem fakt zvědav, jak tahle debata proběhla. 🙂 Jak to Alenka ustála. Na jedno bych si ale vsadil. Zamrazilová i Horská určitě v jednom kuse nad Alenčinými argumenty koulely očima, jak je jejich zvykem. To jediné je tutovka. 🙂

    Odpovědět

  • Alenka

    19 ledna, 2021

    Je chvályhodné, že se tak otevřeně stavíte na stranu dnešní vlády (ANO, StB, a KSČSSD) a jejích protagonistů.
    Za Alenku a proti Zamrazilové a Horské. Za karierní byrokratku bez znalostí ekonomie i angličtiny, která nikdy v životě reálně nepracovala, jen obtěžovala lidi z pozice na finančáku.
    Pak již nikdo nepotřebuje číst vaše CV, aby si o vás udělal obrázek.

    https://cs.wikipedia.org/wiki/Alena_Schillerová

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    19 ledna, 2021

    Argumentace ad hominem. Co je Alenka zač, mě vůbec nezajímá. Důležité pro mě je, že koná v podstatě v souladu s tím, jak by podle mě konat měla.

    Zamrazilová, Horská, Šichtařová… To jsou panikářky kalouskovského střihu, které zajímá více nějaká čísla v účetní evidenci státu, než jak se bude dařit ekonomice. Mají principiálně špatné pořadí hodnot v jejich hodnotovém žebříčku.

    Jedině prosperující ekonomika může vést i ke zdravým veřejným financím. Ekonomika first! „Hospodaření“ státu je vždy až na druhém místě, je to především pasívní odraz chodu ekonomiky, než odraz aktivit vlády. Jinými slovy vláda se může rozkrájet, pokud nepojede ekonomika, „hospodaření“ státu půjde taky do kytek. Zachraňovat v krizi (nebo po krizi) veřejné rozpočty, je jako stříhat nejprve dlouhé nehty pacientovi, kterému akutně hrozí vykrvácení.

    Odpovědět

  • Alenka

    21 ledna, 2021

    Ano, socialistka a keynesiánka koná v podstatě v souladu s tím, jak by podle socialisty a keynesiánce konat měla.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    21 ledna, 2021

    Mě je jedno, jestli mě a/nebo kohokoliv označíte za socialistu nebo keynesiánce. Důležité je, zda dané názory jsou ku prospěchu kapitalismu v Čechách. 🙂 A já vždy tvrdil, že trocha socialismu kapitalismu, který se ocitne v krizi, vždy může hodně pomoci. Nic víc. Jestli je to socialistický nebo keynesiánský názor vůbec neřeším. Tohle nálepkování vede jen do slepé uličky, z níž se neumí vymotat ani pravičáci ani levičáci s těmi jejich zdánlivě neslučitelnými teoriemi. Ony ale slučitelné jsou a právě spojení obou zdánlivě neslučitelných světů je skutečná možnost, která do slepé uličky nevede.

    Odpovědět

  • Alenka

    3 února, 2021

    Že kapitalismus potřebuje trochu (dnes už tak aspoň 50%?) socialismu je jen váš (vadný) názor.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    4 února, 2021

    Není to jen můj názor. Je to již desítky let trvající realita. 🙂 A v čem je vadný ten můj názor a ta realita? Žije se Vám v tomto systému špatně? Pak hledejte chybu především u sebe. 🙂

    Odpovědět

  • Tolar

    18 ledna, 2021

    Doufám, že dolar ještě pár let vydrží. Zdaleka se mi ještě nepodařilo všechny prostředky z té kabiny padajícího výtahu přesunout jinam 🙁

    https://kryptomagazin.sk/dolar-v-roku-2021-skolabuje-tvrdi-ekonom-z-yale-a-nie-je-sam/

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    18 ledna, 2021

    Klídek. Jen další panikář zvěstuje neodvratný krach dolaru, tak jako mnoho panikářů před ním a tak jak tomu bude i v příštích desetiletích i nadále.

    „Ak platia „zákony“ ekonomiky, hromadný krach v USA je iba otázkou času.“

    Legrace je v tom, že za „zákony ekonomiky“ je dnes vydáváno spousta nesmyslů.

    Odpovědět

  • Tolar

    19 ledna, 2021

    Protože všechny předchozí měny to měly jisté navěky…?
    Protože dominantní světová rezervní a obchodní měna je stále stejná, nikdy jí nebyla britská libra, která za posledních 80 let ztratila snad 99% své kupní síly? Ani jí nebyla měna Římského impéria, atd…? Vždy jí byl a navždy jí zůstane americký dolar?

    Nevím nevím. Jestli se doopravdy něco nemění, tak to je role zlata. Po tisíce let bylo (spolu se stříbrem) penězi. V USA tuto roli ztratilo před historicky zanedbatelnými 50 lety, ve Švýcarsku tuším dokonce teprve před 20 lety. Přesto všechny centrální banky zlato drží jako rezervy (i když samy navenek šíří propagandu, že zlato je „barbarský relikt“). Žijeme tedy v historicky kráťoučkém experimentu, takže pokud bych měl obavy o to, co nepřežije, tak to spíš bude zlatem nekrytá měna, než to zlato. Že to tak nevidí ostatní lidé, kteří se do toho experimentu již narodili a nic jiného ani nezažili, je pochopitelné, avšak irelevantní.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    19 ledna, 2021

    Libra ztratila 99% své kupní síly? Ano, a kdo se prosím Vás z toho hroutí? 99% vypadá jako něco opravdu strašlivého. Ale není, protože skutečná kupní síla není pouze o tom, kolik % kupní síly ztratila jedna libra . Je také o tom, kolik těch liber vyděláváte. Jediným údajem o 99% ztrátě kupní síly ohromíte leda naprostého laika, který nemá ani páru o tom, o jak komplexní věci je řeč.

    Realitou totiž je, že i to zbylé 1% kupní síly bohatě stačí k tomu, aby ta měna dál fungovala. A realitou je, že za dalších mnoho desítek let budete tady moci napsat zase, že od roku 2021 libra ztratila z toho současného 1% dalších 99% své kupní síly a zase to na bude stejně irelevantní informace jako je dnes. 🙂

    Zlato a stříbro nikdy nebylo penězi. Vždy to byly jen komodity, které lidé začali užívat jako universální prostředek barterové, nikoliv však peněžní směny. Teprve komoditní peníze, tedy bankovky směnitelné za určité množství komodity držené emitentem těchto peněz byly prvními skutečnými penězi, které umožňovaly skutečnou peněžní (nikoliv barterovou) směnu. A jelikož směnné poměry mezi jednotlivými komoditami jsou docela stabilní není žádným zázrakem, že i směnná hodnota zlata či stříbra zůstala po dlouhou dobu stabilní. A této stability využívaly i komoditní peníze.

    Pro primitivní malou ekonomiku je universální prostředek směny v podobě zlata, nebo komoditních peněz dobrý. Pro moderní obrovskou ekonomiku by ale zlato (či komoditní peníze na něj navázané) bylo nejen cenovou kotvou, ale také kotvou, která by ekonomiky táhla ke dnu. Proto taky byl rigidní systém zlatého standardu opuštěn a přešlo se na peněžní systém s pružnou peněžní nabídkou, která se přizpůsobuje potřebám jednotlivých ekonomik, resp. subjektů, v nich působících.

    Jinými slovy zlato by Vám sice zajistilo stabilní (či dokonce klesající) ceny, nicméně současně by omezilo ekonomiky v růstu, kterého jsme byli v minulých desetiletích svědky. Za jeden zlatem krytý dolar byste si tedy sice toho koupil dnes násobně více, než např. za jednu současnou libru, ale tou zásadní otázkou je, kolik byste si těch zlatem krytých dolarů, resp. současných liber vydělal. Teprve obě veličiny dohromady (kupní síla peněžní jednotky a kolik těch peněžních jednotek si vyděláte) dává dohromady nějaký relevantní obrázek. Samotná kupní síla peněžní jednotky (bez dalšího) je „relevantní“ pouze pro nepříliš bystré jedince.

    Současné účetní peníze taky nejsou nějakým kraťoučkým experimentem. Původní peníze mají účetní povahu již od počátků lidstva, kdy v rámci komunity se vzájemné závazky používaly ke směně mezi členy dané komunity, kteří si vzájemně věřili (resp. otázka důvěry byla současně otázkou přežití, protože ztráta důvěry znamenala vyobcování z dané komunity a smrt). Pouze pokud šlo o obchodování s jinými komunitami (dnes bychom řekli, že šlo o export) se používaly ke směně různé obecně přijímané komodity, protože mezi komunitami se na důvěru ve splacení případných závazků spoléhat nedalo, takže vše šlo z ručky do ručky.

    Směnné systémy uvnitř komunit (tedy drtivá většina každodenních transakcí) ale odpovídaly principu, na němž stojí současné účetní peníze, tedy na principu, já pro tebe teď něco udělám a až přijdu příště za tebou, ty mi to oplatíš a uděláš něco obdobně cenného pro mě.

    A souhlasím, že lidé o současném peněžním systému vědí strašně málo, a je to velká chyba, protože kdyby mu rozuměli, žádné zlato ani krypto“měny“ by neměly (kromě snad mezinárodního obchodu) nikdy žádnou šanci, protože právě zastánci komodit, jako universálního prostředku směny, z této nevědomosti těží.

    Odpovědět

  • Tolar

    19 ledna, 2021

    Pletete se.
    Respektive zde jen citujete poučky jednoho „ekonomického“ směru, který dokonce považuji za vyvrácený.

    „Je také o tom, kolik těch liber vyděláváte“ zajímá POUZE ty, kteří žijí „z ruky do huby“, od výplaty k výplatě.

    Pokud jste penzista a máte na účtu ušetřený milion na přilepšenou, tak to abyste s tím milionem extrémně riskantně gambloval na burze, protože žádná relativně konzervativní investice dnes tu vaši uměle vyvolanou inflaci ani zdaleka nepřekonává.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    19 ledna, 2021

    Žádné poučky necituji. Uvádím jen obecně platná fakta, která nejsou spojena s nějakým ekonomickým směrem, který ani nejste schopen pojmenovat, natož pak s nějakým „vyvráceným“ směrem. Podle mě je to tak, že všechno, co odporuje Vašemu přesvědčení, považujete za vyvrácené. 🙂

    Kolik vydělá peněz, zajímá samozřejmě úplně každého, nejen lidi, co žijí „z ruky do huby“, od výplaty k výplatě. 🙂 Některé Vaše postřehy jsou opravdu zábavné.

    Pro zajištění příjmů v důchodu si kontinuálně po celý svůj život pořizuji aktiva, která mi ponesou pasívní příjem, který bude v důchodu spotřebováván a zčásti dále reinvestován a která následně zdědí moji potomci.

    Odpovědět

  • Tolar

    3 února, 2021

    Obecně platným faktem je, že žádná dominantní světová rezervní měna tuto roli nikdy neměla na věky věků.

    Mnoho štěstí s pasivním příjmem, na ten se moje prababička po 2. světové také těšila…

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    4 února, 2021

    Ale mě je fuk jestli je nějaká měna považována za rezervní. Vždyť nikdo ani nechápe, co to ta rezervní měna je, co to jsou ty bankovní rezervy a k čemu jsou. Koncept bankovních rezerv je jen zcela jalový pozůstatek dnes již zaniklého peněžního systému svázaného se zlatem.

    Dolar je prostě na světě nejvíce používanými penězi a tak to asi zůstane ještě hodně dlouho. No a když tuto roli dolaru převezme v budoucnu nějaká jiná měna, nebo budou obdobně používané dvě, tři pět různých měn, tak se na podstatě tohoto světa nic zásadního nezmění. Peníze jsou prostě peníze a pojem rezervní měna dává snad jakýsi smysl pouze pokud mluvíme o devizových rezervách centrálních bank.

    Odpovědět

  • Ondra

    19 ledna, 2021

    Pane Fulde, já s vámi prakticky ve všem souhlasím. A i čas vám dává za pravdu. Kdyby centrální banky nevytvářely další a další likviditu, tak jsem od roku 2008 v permanentní hyper – krizi a vůbec si nedokážu a ani nechci představit, co by se dělo nyní.

    Ale co nedokážu pochopit je to, proč jakýkoliv stát ještě nenapadlo, třeba ten náš, natisknout peníze na nové dálnice, jaderné elektrárny, nemocnice, moderní školy, no prostě cokoliv. Tohle nemá ani inflační potenciál, tak proč to nikdo neudělá?

    Dále nechápu co se stane, až nějakého politika napadne, že se chce zadlužit jako Itálie, třeba slovenský ministr financí řekne, jak může ECB kupovat dluhopisy Itálie, když zadlužení teď přesahuje 150% k HDP, já to chci taky a dám to k soudu. Slovensko by ten soud mělo vyhrát, Tady s tím už dluhopisový trh, nemá nic společného, všechno je v rukou ECB. Kdyby ECB nekupovala dluh Itálie, je konec.

    Proč všichni ekonomové mluví o zadlužení, když je to jedno. Myslíte že za pár let bude muset Itálie řešit svůj dluh podobně jako Řecko?

    Odpovědět

  • Vymyslel a

    19 ledna, 2021

    Myslim, že zaměňujete příčinu s následkem – ty krize vznikají právě činností centrálních bank (protože krize = prasklá bublina vytvořená centrální bankou, předchozí přehnanou expanzí).
    To, že to pak centrální banky opět „řeší“ dalším, ještě větším tiskem peněz (QE) a dalším ještě větším umělým zmanipulováním úroků dolů (převčírem kladný, včera nula, dnes lehký minus, zítra silný minus) a tedy tu prasklou bublinu znovu nafouknou ještě silnější měnovou expanzí je věc druhá a podle mě ji nepůjde dělat donekonečna.

    Dalším aspektem je, že vládám to zatím jakž takž (i když za cenu silných distorzí ekonomiky, růstu počtu zombie firem, silného inflačního přerozdělování od chudých k bohatým, atd…) procházelo proto, že byly schopné si vynucovat měnový monopol.
    Protože měnu můžete takto manipulovat a zneužívat jen tehdy, když lidé nemají šanci odejít jinam.
    Kdyby lidi tu možnost odejít jinam měli, stát manipulovat svou měnu nemůže, nebo může, ale nic z toho nebude mít (žádný přínos, jen rychlejší útěk lidí do alternativ).
    A měnový monopol států právě končí – to je jedním z hlavních důvodů, co dnes státy drží zpět.
    Nebít bitcoinu, tak státy již pravděpodobně dávno zrušily (či drasticky omezily) hotovost, aby mohly jít s úroky podstatně více do záporu. Nebýt bitcoinu, již naplno propukla MMT, byl zaveden UBI financovaný vrtulníkovými penězi, atd…

    U měny to je stejné, jako u čehokoli jiného. Monopol svádí ke zneužívání. A konkurence nutí k uvážlivějšímu a zodpovědnějšímu přístupu.

    Problém ale je, že politikům je z principu jedno, co bude za 5 let. Je zajímá pouze popularita před nejbližšími volbami. Takže i přes existenci konkurence je pravděpodobné, že to s měnovou manipulací přeženou. Že budou rozdávat takové předvolební dárečky, že to skončí nevratně špatně. Že jejich měna ztratí důvěru. Že se spustí lavina (exodus), která již nepůjde zastavit.

    Odpovědět

  • Ondra

    19 ledna, 2021

    Já jsem taky fanoušek btc a centrálním bankám určitě netleskám, ostatně to co dělají btc náramně vyhovuje, takže jen houšť, ale myslím že význam btc zatím přeceňujete. QE jede naplno a existence btc na to nemá vůbec žádný vliv. MMT je v kurzu a dlouho bude. Krize byly i když byla měna krytá zlatem. Navíc peníze se znehodnocovaly po celou historii, vždy to skončilo hyperinflací. Spíš by mě zajímalo proč se nyní tak neděje. VIZ Japonsko, to že se nafukují ceny akcií, dluhopisů, btc, zlata apod není tkaový problém. U nemovitostí taky ne, jelikož v Česku bydlí 80% lidí ve svém, takže ceny očividně nejsou tak přepálené.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    19 ledna, 2021

    Tato interpretace reality je mi blízká. 🙂

    Odpovědět

  • Anonym

    3 února, 2021

    Ano, velmi volné a kreativní interpretace reality jsou vám zřejmě opravdu blízké.

    Odpovědět

  • Vymyslel a

    19 ledna, 2021

    Co se týče významu BTC, tak tam je to jednoduché: vznikl teprve před 10 lety, to nelze čekat zázraky. Jak by asi vypadala situace zlata, kdyby na Zemi žádné nebylo a teprve před 10 lety by v atmosféře vybuchlo několik zlatých asteroidů?
    Přesto když se podíváte, jakou cestu za těch 10 let urazil, je to téměř až neuvěřitelné – a ilustruje to tu MÍRU ZOUFALSTVÍ ze stávajícího peněžního systému. Jak je to dlouho, co bitcoin skoro nikdo neznal, stál pár korun, nebylo ho kde směnit, utratit, atd…? Dnes ho velké podporují banky, karetní společnosti, PayPal, bitcoinmat je v každém nákupním středisku, vznikají bitcoinové investiční fondy, vznikl LightningNetwork, atd… A ten vývoj má spíše exponenciální, než lineární povahu. Takže si zkusme představit, kde bude za 5, natož za 10 let. A kde tou dobou bude ten slavný produkt centrálních bank – úroky minus 15%, státní dluhy 500% HDP, růst měnové zásoby o 70 procent ročně (v USA loni vzrostla o 25%), nepodmíněný základní příjem pro každého rovnou z tiskárny… a X dalších dobrých důvodů, proč takovou měnu urychleně opustit.

    Krize byly i v období zlatého standardu a to proto, že nešlo o freebanking. Opět to byl jen shora nadirigovaný monopolistický a centrálně plánovaný peněžní systém. Měna nebyla zlatem krytá plně, používal se pomýlený bimetalismus (státem nadirigovaný pevný poměr ceny Au k Ag = antitržní nesmysl), atd… Rozhodně to mělo velmi daleko do tržního ideálu. Ten by vypadal tak, že by zlaté a stříbrné mince mohl razit každý, kdo by měl přísun kovu. Stát by jen dohlížel na dodržování pravidel – tedy aby ty mince měly standardizovanou hmotnost, rozměry a ryzost. Nakonec by to ani nemusel kontrolovat stát, ale nějaký nezávislý auditor či sdružení emitentů peněz. A na mincích by nebyl žádný státní znak a nominální hodnota, ale pouze informace o tom, kolik tam je kovu (např. čtvrt unce zlata, unce stříbra, atd…). A mince by zkrátka měla takovou hodnotu, jakou má tržní hodnotu ten kov v ní. Tak by vypadal svobodný tržní peněžní systém. A ten (díky státu) nikdy neexistoval.

    Co se týče inflace, tak je to jak píšete. Nové peníze se přednostně nalívají do instrumentů investiční povahy (akcie, nemovitosti, starožitnosti, umění, …) a působí tak bohatnutí bohatých (rozevírání majetkových nůžek). Kdežto chudí mají obvykle peníze na účtu, kde jim je požírá inflace, nebo v penzijních fondech plných státních dluhopisů s nulovým či záporným úrokem. Stát si sestaví statistiku inflace, aby ta vypadala nízká a aby tedy měl ospravedlnění pro další zadlužování a tisk peněz. Že mladým byty zdražují o 15% ročně a tak se pro ně stávají nedostupnými (jedna z příčin nízké porodnosti), politiky zjevně nepálí. Že penzistům rostou životní náklady o 6-8%pa, to je jim taky fuk.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    19 ledna, 2021

    Problém BTC je v tom, že z hlediska principů směny nepřináší vůbec nic nového, co by již nebylo v minulosti překonáno a pro nefunkčnost opuštěno. Novátorská je pouze jeho virtuální povaha. Takže pokud jde o délku doby, která uplynula od jeho „vynalezení“, pak ta se týká pouze toho, za jak dlouho lidem dojde, že podporují dávno mrtvý a nepoužitelný koncept, který je v případě naplnění účelu, který BTC sleduje, může tak akorát fatálně ohrozit, protože by přinesl pouze nepřekonatelné a fatální problémy, aniž by nějaké skutečné problémy současného systému vyřešil.

    Dosud bitcoinem uražená cesta ilustruje pouze chamtivost spekulantů, nikoliv míru zoufalství lidí ze současného peněžního systému. Ostatně, jak může být někdo zoufalý z něčeho, čemu vůbec nerozumí? Zde jsou dvě možnosti.

    Buď současnému systému lidi jenom prostě nerozumí a jsou zoufalí z toho, že se jim nedaří mu porozumět. V takovém případě ale není řešením zavržení systému, kterému nerozumí a tupá adopce BTC. V takovém případě je na místě získání relevantních informací a porozumění tomu systému, který nechápou. Teprve pak, je možné činit nějaké závěry ve vztahu k BTC.

    Nebo jsou lidé zoufalí, protože jsou přesvědčeni, že současný systém je špatný, aniž by mu ale SKUTEČNĚ porozuměli. Pak je jejich adopce jen zdánlivě lepšího BTC jen strašným omylem. I zde je ale správným řešením SKUTEČNÉ porozumění současnému peněžnímu systému a následné objektivní srovnání obou variant a zvážení důsledků případné výměny stávajícího systému za jiný.

    A nejjedovatější na celé věci je pak to, když někdo na svém omylu (díky tomu, že se začne mýlit stále více a více lidí) moc a moc, vydělá! 🙂 Zaměňuje pak správnost svého individuálního spekulativního rozhodnutí za potvrzení správnosti jeho názoru o tom, že je současný peněžní systém je skutečně horší a že je správné jej vyměnit za BTC. Mimo jiné i proto, že na tomto by vydělal ještě mnohem, mnohem více. 🙂

    Jinými slovy jako spekulativní nástroj je BTC zajímavá, nicméně bláznivá, inovace. Jako peníze ale nikdy nebude fungovat. A pokud mu dává jeho hodnotu to, že má jít o budoucí peníze, pak BTC žádnou hodnotu nemá. Resp. má hodnotu velmi, velmi zápornou, protože takové problémy, které by BTC používaný jako peníze namísto současných peněz přinesl, fakt nechcete řešit ani ve snu, natož v realitě. 🙂

    Některé subjekty (např. banky, burzy, ratingové agentur, fondy…) pak „jdou do BTC“ zcela nepokrytě pouze proto, že se na něm dá zprostředkováváním těch spekulací velmi dobře vydělat, aniž by myšlence, na níž je založen věřili. A pro tyto zisky samozřejmě budou zneužívat své autority a myšlenku BTC podporovat, aniž by je zajímalo, jako hazardní hru rozehrávají, stejně jako je to kdysi nezajímalo, když z krátkodobého hlediska vydělávaly na hypotékách poskytovaných v podstatě úplně všem, bez ohledu na to, jaké to bude mít následky.

    Odpovědět

  • Anonym

    3 února, 2021

    Samozřejmě, všichni jsou hloupí a nechápaví, jen vy jste největší světový odborník.
    On se vás ale na názor na bitcoin nikdo neptá, respektive bitcoin si dál pokračuje ve svém růstu akceptace i technických možností a vaše příspěvky jak na potvoru nebere v potaz.
    A za 10 let dalšího ignorování vašich příspěvků bude tam, kde si to ani neumíte představit (protože jeho dnešní pozici jste si před 5 lety také neuměl představit, natož před 10), budete velmi překvapený a pravděpodobně i zklamaný (jako každý, kdo na změnu nevsází, spíše naopak). Ale tak to asi má být, říká se tomu boží mlýny.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    4 února, 2021

    BTC je pořád to samé, co na začátku. Je to od počátku jistě zajímavý ale zcela nesmyslný počin, který získal velkou popularitu, jakou kdysi získaly tulipánové cibulky, nebo v nedávné době do úhledných balíčků americkými bankami zabalené hypotéční harampádí.

    BTC je od počátku virtuální „komodita“ s kterou 99% těch, co s ním mají něco do činění, spekuluje, a snad 1% jej drží s představou, že jednou dospěje v nové peníze. Podíl těch spekulujících roste vždy když cena roste a když cena klesá, klesá i podíl spekulantů.

    Další, kdo do tohoto bláznivého vlaku naskakuje, jsou všichni co ucítili nějakou možnost výdělku. Burzy, fondy, ratingové agentury …

    Tohle kasíno může fungovat. I hodně dlouho. Stejně jako akciové kasíno.
    Toto platí bez ohledu na to, jestli 1 BTC stojí 0,1 USD nebo 100 mil. USD.

    Ano píšete to dobře. Tady se pouze SÁZÍ. A ano i ty boží mlýny jednou domelou. 🙂 Ale semelou ty sázkaře. 🙂

    Odpovědět

  • Pavel

    29 července, 2021

    Ale prd boží mlýny, BITCOIN je jedna velká spekulace postavená na tom, jak se vyspí nebo nevyspí ELON MUSK. Platby za BITCOIN taky „někomu přitečou a ten někdo tyto peníze jistě přetaví v něco hmatatelného nebo investuje do rozvoje“ pump na další zhodnocení“. Velké procento kupců“ virtuálních měn „spekuluje na snadné zbihstnutí, to ale nejde do nekonečna a připomíná mi to pohádku“ Obušku z pytle ven „, kde místo bitcoinu zazářila klobása“ kterou svět neviděl“. Řekl bych, že jednou zbudou jen ty sliny investorů, a reálně kousat bude někdo za závěsem virtuality. Stačí, když se vypne elektřina nebo nebudou čipy atd.

    Odpovědět

  • Axl

    19 ledna, 2021

    Podle mě to „Spíš by mě zajímalo proč se nyní tak neděje“ je způsobeno tím, že jsme jako společnost (díky kapitalismu, navzdory socialismu a státu) dnes daleko bohatší, než kdykoli dřív.

    I ten nejchudší má na základní potřeby typu jídlo, oblečení a energie.
    Takže když stát natiskne víc peněz, tak ti lidé s těmi novými penězi navíc neběží koupit si víc chleba, triček a kilowatthodin elektřiny. To by běželi před 100 a více lety, protože jim kručelo v břiše a na sobě měli svoje jediné a notně potrhané hadry. Dnes si za ty nové peníze běží koupit nový větší byt na lepším místě a zbytek investují na burze, aby jim ty peníze inflace neznehodnotila, protože je mohou potřebovat ve stáří.

    To ale neznamená, že ty manipulace s měnou, dluhy a tisk peněz nemají konsekvence. Samozřejmě ekonomiku ničí a bohatství snižují. Ale máme ho dnes naakumulováno tolik, že to (zatím) nevede k nějakému zásadnějšímu strádání. Když socialismus zavedete do relativně bohaté a rozvinuté země (ČSR 1948), tak po 20 letech jeho „fungování“ stále lidé hlady trpět nebudou (jen se budou mít hůř, než by mohli). Když ho ale zavedete do chudé Koreje či Rumunska, ten hlad nastane daleko dřív.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    19 ledna, 2021

    To bohatství, které zažíváme dnes umožnil právě onen peněžní systém s pružnou peněžní zásobou. Ty veřejné investice financované státy nově vytvořenými penězi, jež si půjčily od bank, jsou zcela skutečné a dnes a denně je využíváme. Stejně tak růst ekonomik, který umožnila pružná peněžní zásoba, je zcela reálný, i když ty peníze, za které byly postaveny produkční kapacity a za které si vyprodukované statky nakupovali spotřebitelé, vytvořili banky společně s těmi producenty a spotřebiteli zdánlivě z ničeho (ve skutečnosti na základě ochoty dlužníka své dluhy na sebe vzít a následně je splácet a něco proto splácení udělat navíc).

    Dostupnost peněz tak vedla k hojnosti reálné produkce a spotřeby. Nedostatek peněz v nějakém rigidním systému by toto jednoduše neumožnil. Je to takto jednoduché.

    A kritizovat takto úspěšný peněžní systém je jednoduše totálně absurdní. A ještě absurdnější je chtít tento svobodný pružný peněžní systém nahradit rigidním systémem, který by vše a všechny nadobro spoutal a dramaticky omezil konečným množstvím „peněz“ v podobě BTC nebo zlata. Je to absurdní a do očí bijící.

    A úplně nejabsurdnější je pak argumentovat tím, že ten rigidní systém snad mohl přinést násobně vyšší bohatství, oproti tomu, které přinesl. To je prostě úplný nesmysl. Naopak pokud bychom se nevysvobodili z té zlaté svěrací kazajky v podobě (byť jen velmi nepevné) vazby peněz na zlato, skončil by celý svět naopak v totální chudobě a válkách, protože vždy by se v každém státě „našel“ vnější nepřítel, který za tu domácí bídu může a jedině války by v takto rigidním systému „umožňovaly“ tolik v ekonomice potřebnou peněžní expanzi.

    Odpovědět

  • Kuk

    3 února, 2021

    Totálně absurdní je předstírat, že před 50, 100 či 200 lety růst nebyl.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    4 února, 2021

    Jasně že byl. Navzdory zlaté svěrací kazajce. V minulosti bylo vždy vedle 100% zlatem krytých peněz násobně více účetních peněz, krytých dluhy, díky kterým i v dobách zlaté kotvy ekonomiky rostly, dokonce i při deflaci, což znamená, že kdyby zlatá kotva umožnila ještě větší úvěrovou expanzi, rostly by ekonomiky mnohem rychleji. Kdo ví, jak by vypadal dnešní svět, kdyby lidstvo opustilo zlatou svěrací kazajku např. o století dříve.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    19 ledna, 2021

    Centrální banky nic nezpůsobují a zpravidla ani nic neřeší. Jak například centrální banky způsobily současnou koronakrizi a jak ji řeší?

    Lidi mají možnost používat jakékoliv prostředky směny, jen je pro ně výhodné používat k tomu universálně vždy uplatnitelné peníze, takže různé alternativy nepoužívají. Když Vám vadí inflace, nikdo Vás nenutí držet peníze na účtu nebo v hotovosti. Investujte. V tržní ekonomice se změnám cen (tedy kupní síly peněz) nevyhnete. Jediná možnost je přizpůsobit se tomu, co se v ekonomice děje, tedy když rostou ceny, nedržet peníze a ty investovat. Kdo to nedokáže, nebo není k tomu ochoten, tomu nezbývá, než inflaci strpět.

    Měnový monopol států nekončí, protože ani neexistuje. Peníze vytváří především soukromí dlužníci a soukromé banky, stát pouze nastavuje pravidla a disponuje centrální bankou, která mimo jiné na jejich dodržování dohlíží. Stát má monopol tak akorát na pojmenování peněžní jednotky jejím jménem. A má taky moc významně pomoci ekonomice, když se dostane do problémů. To jiné alternativy prostředků směny neumí.

    Ano souhlasím, že BTC státy ohrožuje, a to je asi tak jediné, čím může být BTC užitečný v tom smyslu, že si státy nemohou dělat vše, co si usmyslí. Nicméně současně může být BTC i nebezpečný, a to několika různými způsoby. Zrovna v pomoci ekonomikám v koronakrizi se ale (na štěstí) státy zpět rozhodně nedrží. 🙂

    Naproti tomu nezodpovědné rozhazování státních peněz může být riskantní a škodlivé.

    Odpovědět

  • Anonym

    3 února, 2021

    BTC je nebezpečný.
    Babišovi, Rusnokovi, Venezuele, vám, Alence, čerpačům grantů a dotací, státním zaměstnancům, dávkařům, lehkoživkům, …
    Ale to je samozřejmě pozitivní vlastnost.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    4 února, 2021

    Je nebezpečný pro všechny. To, že si to neuvědomujete, neznamená, že to tak není.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    19 ledna, 2021

    Předně malé upřesnění. Skutečnost, že centrální banky vytvářejí likviditu, zpravidla neznamená že tím kohokoliv centrální banky zachraňují. To, co ekonomice pomáhá přímo, jsou peníze, které si od bank půjčí stát a pošle je v krizi tam, kde jsou nejvíce třeba.

    Existují v zásadě 3 situace, kdy centrální banky vytvářejí likviditu a liší se pouze v důvodech proč tak činí:

    1. Centrální banky vytváří likviditu v dobách klidu, kdy poskytují bankám půjčky likvidity na to, aby jejich zůstatky na rezervních účtech splňovaly požadavek na povinné minimální rezervy. Uvedu příklad. Výchozí situace je taková, že na peněžních účtech drží klienti v bankách např. 4 bil. Kč vkladů a všechny banky dohromady drží na svých rezervních účtech u centrální banky 2% PMR, tedy likviditu ve výši 80 mld. Kč. Další den banky půjčí svým klientům 2 mld. Kč, čímž současně vytvoří 2 mld. Kč. nových vkladů. Bankám tak nově chybí likvidita ve výši 40 mil. Kč, aby splňovaly požadavek na PMR. No a těch 40 mil. Kč těm bankám půjčí centrální banka, čímž dojde k navýšení PMR právě o oněch 40 mil. Kč. Obdobně pokud další den bankám jejich klienti naopak splatí dluhy ve výši např. 1 mld. Kč, pak bankám na rámec PMR bude nadbývat likvidita ve výši 20 mil. Kč a banky tuto nadbytečnou likviditu použijí na splacení části svého dluhu centrální bance. Tvorba likvidity centrální bankou tak v daném případě představuje jen jakousi provozní činnost, která slouží hladkému vypořádání platebního styku a dodržování PMR a na chod ekonomiky nemá žádný vliv.

    2. Centrální banky vytváří likviditu v době bankovní paniky. Bankovní panika se vyznačuje mimo jiné i tím, že banky vzájemně si nevěří, takže odmítají půjčovat svoji nadbytečnou likviditu jiným bankám a raději tuto nadbytečnou likviditu drží v bezpečí na svém rezervním účtu u centrální banky. Banky, kterým chybí likvidita např. z toho důvodu, že od nich vklady klientů odtekly do jiné banky, si pak musí půjčit chybějící likviditu od centrální banky, tak aby mohlo dojít k vypořádání oněch převodů vkladů do jiných bank.

    3. Centrální banky vytváří likviditu za účelem vytvoření tlaku na zvýšení cen státních dluhopisů, za účelem snížení dlouhodobých úrokových sazeb. Zatímco krátkodobé úrokové sazby centrální banky určují administrativně jejich vyhlášením, dlouhodobé úrokové sazby mohou efektivně ovlivnit pouze intervencemi na dluhopisových trzích. Pakliže centrální banka potřebuje v rámci své monetární politiky snížit dlouhodobé úrokové sazby, pak státní dluhopisy za nově vytvářenou likviditu nakupuje (QE), potřebuje-li je zvýšit, státní dluhopisy prodává (čímž likvidita zaniká). Nákupy státních dluhopisů vedou k vzniku nadbytečné likvidity, kterou může centrální banka na rezervních účtech zpravidla úročí. Vedlejším efektem této činnosti centrálních bank je také skutečnost, že pokud dojde k výprodeji státních dluhopisů na daném trhu, pak centrální banky nenechají padnou státní dluhopisy příliš nízko, protože by se tím příliš zvýšily dlouhodobé úrokové sazby, které by příliš brzdily ekonomiku. I tento aspekt vede k teoretickému závěru o bezrizikovosti státních dluhopisů. V praxi, konkrétně v Řecku, jsme byli svědky, že držitelé státních dluhopisů se na spolehlivost ECB v tomto směru spoléhat nemohou, alespoň pokud jde o malé a ekonomicky nevýznamné země eurozóny, které mají jen malý vliv na celkovou hodnotu inflace v celé eurozóně. A právě z tohoto důvodu jsem skalním odpůrcem vstupu do eurozóny, kde o tom, zda centrální banka zabrání dluhové krizi v malé zemi, by nerozhodovala ČNB, která tak s ohledem na její zákonné povinnosti učinit musí, ale ECB, která už v praxi ukázala, jak absurdně by v takovém případě postupovala.

    Samotné vytváření likvidity centrální bankou nemá žádný přímý vliv na ekonomiku. Uvedené příklady vytváření likvidity pouze slouží k zajištění plnění požadavku na PMR (1. případ), k zajištění stabilního a hladkého platebního styku (2. případ) a k realizaci monetární politiky centrální banky (3. případ.) Zprostředkovaně tedy vytváření likvidity slouží pouze k vytvoření a udržování stabilního prostředí pro chod samotné ekonomiky, nikoliv k vytváření peněz, které by mohly přímo pomáhat ekonomice, či jednotlivým ekonomickým subjektům.

    Kdyby centrální banky nevytvářely likviditu, tak bychom sice mohli být v permanentní krizi, avšak příčinou by nebylo samotné nevytváření likvidity. Příčinou by byl nestabilní bankovní systém, který by v panikách přestal fungovat a vysoké dlouhodobé úrokové sazby, které by v krizích ekonomiku brzdily. Samotné vytváření likvidity ale ekonomiky nezachraňuje. To, co ekonomice pomáhá napřímo, jsou peníze, které si od bank půjčí stát a pošle je v krizi tam, kde jsou nejvíce třeba. Monetární politika bank jen vytváří optimální prostředí pro chod ekonomiky. To však nemusí v krizi stačit. Teprve fiskální politika státu může aktivně odvracet negativní vlivy přímo v místech, kde je toho třeba.

    Proč tedy netisknout peníze na dálnice, nemocnice apod.? Protože by šlo o zneužití fiskální politiky, které by mohlo vést k nadměrné inflaci. Zatímco u vytváření likvidity centrální bankou platí, že nemá na cenovou hladinu žádný vliv, peníze, které si půjčí stát a v rámci fiskální politiky je utratí, samozřejmě mají inflační vliv. Tyto peníze stát uvede do oběhu a tudíž v případě, že tento přítok peněz převáží nad tempem růstu produkce, pak se toto projeví inflačním růstem cen. Pokud je tento inflační růst cen mírný, pak cena za postavení dálnice placená dočasným zvýšením inflace může být „výhodná“. Nic se ale nemůže přehánět, takže příliš velký příliv nových státních peněz by mohl mít příliš vysokou cenu v podobě pádivé inflace, či dokonce hyperinflace. Současně platí, že pokud se nacházíme v krizi, kde hrozí deflace, pak prostor pro fiskální expanzi je větší právě proto, že většina nově do ekonomiky přivedených státních peněz pouze zabrání deflaci, přičemž tyto peníze způsobí jen nízký inflační růst cen, pokud vůbec nějaký.

    Až nějakého politika napadne, že by měl svou zemi zadlužit více, než kolik produkční strana té ekonomiky unese, musí přijít centrální banka a začít krotit nadměrnou inflaci zvýšením úrokových sazeb. Běžně ale čelíme problému opačnému, tedy že politici usilují o co nejnižší zadlužení státu, a to i v dobách ekonomické krize, bez ohledu na následky takovéto rozpočtově „odpovědné“ fiskální politiky. Možnosti zadlužování státu tak nezávisí na tom, jak se zadlužují jiné země. Závisí na tom, k čemu jsou peníze získané zadlužením státu použity a jak tyto nové peníze ovlivní tempo růstu cen. Pokud je v Itálii i přes vysoké zadlužení státu nízká inflace, pak to neznamená, že stejné (navíc v krátké době nárazově realizované) zadlužení Slovenska, by cenovou stabilitu nenarušilo.

    Ano, kdyby centrální banky neměly možnost nakupovat státní dluhopisy, celý systém by se dávno zhroutil. Stačí se podívat na Řecko, které bylo ukázkou toho, když centrální banka (ECB) nedělá svou práci. Trh se státními dluhopisy je trhem jen v dobách stability. V dobách krizí je to spíše administrativně spravovaná oblast, resp. vstupem státní instituce (centrální banky) na tento trh hra na trh končí a v zásadě se prosazuje pouze vůle centrální banky.

    Proč všichni řeší zadlužení státu? Dobrá otázka. Já si myslím, že jediné, co je k řešení je vývoj cen statků zahrnutých do spotřebního koše, přičemž výše státních dluhů je jednoduše irelevantní. Doposud nikdo mi nebyl schopen vysvětlit, proč by měla být výše státního dluhu relevantní a proč.

    Jestli bude muset Itálie řešit svůj dluh stejně jako Řecko? Nepochybuji o tom, že existuje spousta vlivných lidí, kteří si myslí, že to jednou MUSÍ přijít. Já ale tvrdím, že takový den prostě nikdy přijít nemusí. Který názor převáží? Doufám, že můj, protože pokud to, co zkoušeli v Řecku, vyzkouší i v Itálii, pak to bude mít opravdu vážné následky nejen pro Itálii. Takže předpokládám, že nakonec někdo v ECB zase řekne: „uděláme cokoliv, abychom euro zachránili“ a pokud nebude stačit jen verbálně vyslovené ujištění, pak ECB nezbude, než to prostě udělat a celý státní dluh Itálie (nebo jeho část) na trhu prostě skoupit. Co bude ale dál, na to je má fantazie krátká. Nejspíše budou Holanďani, Němci a jiní tlačit na Itálii, aby udělala „strukturální reformy“ a Itálii nezbude, než jim odvětit, že to prostě nejde. Skončí to nějakým patem a pojede se dál. A o to jde. Musí se prostě jet vždy dál a panikáři, co řeší státní dluhy si zvyknou nebo všimnou, že jejich katastrofické předpovědi se jednoduše nenaplňují a systém prostě jede dál. Pak se i oni uklidní a pojede se dál, bez nějakých zbytečných panik a absurdního tlačení na Italy a Řeky, aby se stali Němci. 🙂

    Odpovědět

  • Max

    19 ledna, 2021

    Když dostatečně velký počet dlužníků bude dostatečně hlasitě křičet, vykřičí si odpuštění dluhů:
    https://www.kurzy.cz/zpravy/574509-co-muze-zpusobit-dalsi-financni-krizi/

    Vlády nakonec dojdou k tomu, že pro jejich popularitu bude nejlepší všechny dluhy smazat – protože jinak budou bankrotovat jak firmy, tak domácnosti (hypotéky, spotřebitelské úvěry, leasingy, …).

    A umažou to tak, že každému na splacení dluhu natisknou nové peníze – protože kdyby jen umožnily dluhy nesplatit, zbankrotovali by věřitelé.

    Takže se připravte, že ten současný naprosto neuvěřitelný tisk peněz, ještě rapidně zrychlí.
    A zároveň s tím logicky zrychlí i úprk těch, kteří mají nějaké úspory a těch, kteří produkují hodnotné statky, do alternativních měn. Zda ten zápas vyhraje zlato, či bitcoin. To si netroufám odhadnout a proto asi vsadím na oboje.

    Nebo jinak: vsadit na masivní znehodnocení státních barevných papírků je poměrně jistá sázka!

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    19 ledna, 2021

    Mazání dluhu není třeba. Postačí přerušení splátek a jejich obnovení po odeznění krize. Banky to nepoloží. Klienti jen budou splácet své dluhy o nějakou dobu déle.

    I kdyby došlo ke smazání dluhů, tak tím k žádnému tisku peněz, který by navyšoval peněžní zásobu nedojde. Došlo by pouze k umazání dluhů, nikoliv k připisování nových peněz na něčí účty. Ani v takovém případě není třeba se něčeho vážného obávat. A pokud se budou mazat dluhy, pak jen v rozsahu splátek, které nemohli dlužníci splácet, nikoliv mazání celých dluhů.

    Odpuštěním celých dluhů by politici naštvali voliče, kterým nebylo co odpouštět. 🙂 Je otázka jaký je poměr mezi počty dlužníků a těch co bankám nic nedluží. 🙂

    Jinak sázení není moje oblíbená činnost. 🙂

    Odpovědět

  • Max

    3 února, 2021

    O další důvod víc tuto falešnou a zmanipulovanou hru nehrát a ze stávajícího oficiálního finančního systému vystoupit.
    Ostatně sledujete bouřlivý vývoj DeFi?
    Za pár let budete mít problém si oficiální státní měnu půjčit, protože nikdo nebude riskovat, že vám ji půjčí a pak stát dluhy zmrazí, sníží či anuluje.
    Podobné zásahy státu do pravidel během hry lidi vyženou do DeFi, protože SmartContract stát zfalšovat či anulovat nedokáže.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    4 února, 2021

    Vy to vidíte jako zfalšované a zmanipulované, já to vidím, jako velmi robustní a výhodné úplně pro všechny.

    „Za pár let budete mít problém si oficiální státní měnu půjčit, protože nikdo nebude riskovat, že vám ji půjčí a pak stát dluhy zmrazí, sníží či anuluje.“

    Pokus jste si nevšiml, tak peníze půjčují banky a ty vždy riskují, když Vám je půjčují. Jak jste přišel na to, že stát bude nějaké dluhy „mrazit“, „anulovat“? Co to je proboha nesmysle?

    „Podobné zásahy státu do pravidel během hry lidi vyženou do DeFi, protože SmartContract stát zfalšovat či anulovat nedokáže.“

    O jakých zásazích to mluvíte? Které lidi a kam vyženou? Do DeFi? Přečetl jsem si článek na alze a tam jsou jako příklady půjček uvedené možnosti typu: složím zástavu v nějaké kryptoměně a dostanu půjčku v nějaké jiné kryptoměně ve vyši 50% až 75% zástavy.

    Co to jééé? To je jako bych šel do banky dal jim do zástavy dolary v hodnotě 1 mil. Kč a oni mi půjčili 500 tis. korun? Proooč jako? Proč bych si půjčoval peníze, když je už mám a ještě mi půjčí míň než mám, takže po té co se zadlužím, mám k dispozici míň peněž než předtím?

    V tom kryptoměnovém světě zřejmě žádné hranice absurdity neexistují. 🙂 A to si myslíte, že do tohodle matrixu budou nějací lidé utíkat? Proooč proboha? Čekám odpověď, že tomu nerozumím. Jasně, že ne. Nikdo tyhle absurdity nemůže chápat. Některým stačí, že to vypadá cool. 🙂 DeFi. 🙂 Bouřlivý vývoj. :-)))

    Odpovědět