CZK/€ 24.740 +0,16%

CZK/$ 23.154 +1,09%

CZK/£ 29.386 +0,51%

CZK/CHF 25.959 +1,59%

Text: Redakce

01. 03. 2012

13 komentářů

Vláda chystá novou vlnu škrtů, zvyšování a zavádění nových daní

 


 

Vytrhnout z peněženek peníze chce Kalousek také živnostníkům. V návrhu je snížení výdajových paušálů pro OSVČ – na úroveň roku 2004, tedy převážně na 25 %. Velice diskutovaná daň z přidané hodnoty by měla být jednotná, a to ve výši 19 nebo 20% s možnou výjimkou na knihy a léky nebo alternativně zachování dvou sazeb ve výši 15 a 21 %.

Další navrhované daně
  • zavedení nové uhlíkové daně z topných olejů a pevných paliv,
  • zdanění tichého vína,
  • zvýšení daně z elektřiny,
  • zrušení osvobození u spotřební daně na plyn u domácností a u „zelené nafty“,
  • dočasné zmrazení důchodů,
  • zrušení porodného a příspěvku na bydlení v případě hmotné nouze.

Zdroj: KPMG

Několik škrtů také navrhuje poradní orgán vlády NERV. V jejich plánu je například zvýšení daně z převodu nemovitosti ze tří na pět procent.

A co ještě zdanit? Třeba pojistné (zdanění pojišťoven v podobě např. daně z objemu přijatých prémií), v plánu je také zavedení nové uhlíkové daně z topných olejů a pevných paliv, zdanění tichého vína a zrušení osvobození u spotřební daně na plyn u domácností a u „zelené nafty.

Loading

Vstoupit do diskuze 13 komentářů

 


Související články

Zákon o daních z příjmu se bude měnit. Na co se připravit, když novela projde?

V souvislosti s návrhem nového zákona o účetnictví Ministerstvo financí ČR koncem května předložilo návrh na změnu zákona o daních z příjmů. Zákon by měl být účinný od 1. ledna 2025. Rozsah navrhovaných změn zákona o daních z příjmů je značný a některé pasáže zákona jsou zcela koncepčně přepracovány. Do zákona […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

17. 06. 2024

Tři věci, na které si dát pozor při koupi investiční nemovitosti v oblíbených destinacích v EU

Nákup nemovitosti v zahraničí se stává stále oblíbenější alternativou tuzemských investorů. Kromě možnosti koupit dům či apartmán v příjemné dovolenkové destinaci k vlastnímu využití, totiž tyto nemovitosti nabízejí ve srovnání s Českou republikou vyšší výnos z pronájmu. Ten se na rozdíl od pražských výnosů v rozsahu 3 až 5 % […]

Text: Redakce

Foto: Luxent

13. 06. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • stas

    1 března, 2012

    nevyresi zadne zvysovani dani, ktere jen zariznou ekonomiku, ale zmena systemove chyby v danove oblasti a to zavedeni nulove dane a zmenu cash flow statnich financi, http://www.P3M.cz

    Odpovědět

  • Radek

    1 března, 2012

    Nemyslím si, že nulová daň je správná. Je spousta funkcí, které jsou efektivní, když je zajišťuje stát (např. policie, soudnictví, základní školství (o tom se dá diskutovat), dopravní infrastruktura apod.). A stát to musí z něčeho financovat.

    Odpovědět

  • stas

    1 března, 2012

    jeste si tak pocist o P3M, dane neni potreba vybirat, urcite ne v globalni ekonomice a elektronickych pe­nez

    Odpovědět

  • Radek

    1 března, 2012

    Mno, neměl jsem dost času to prostudovat (i to shrnutí je poměrně dlouhé a čas na to teď nemám – http://www.pa­radigm3m.com/cz/in­dex.php?stran­ka=shrnuti). Ale při letmém pohledu jsem nenašel, čím budou veřejné finance v P3M financované. Můžete to stručně vysvětlit? Díky.

    Odpovědět

  • stas

    2 března, 2012

    nejde to jednoduše vysvětlit, ale jde o to, ze stat s centralni bankou jsou skutecnymi majiteli peněz a tedy jde vytvořit bypas u centralní banky pro potřeby vlády za před přesně stanovených podmínek s ohledem na objem a možnosti národního hospodářství. Jednoduše není potřeba mít 10 milionů daňových poplatníků, stačí jedno centrální místo a tím prudce zvyšuji produktivitu

    Odpovědět

  • Radek

    2 března, 2012

    Aha, takže financovat výdaje tiskem peněz. To není dobrý nápad.

    Odpovědět

  • stas

    2 března, 2012

    ekonomie P3M je na studium základních info. Tady je málo prostoru k vysvětlování, ale tisk peněz bez hodnoty se právě používá v Ponziho systému

    Odpovědět

  • Radek

    3 března, 2012

    Tak kde tedy má brát vláda peníze na financování veřejných výdajů?

    Odpovědět

  • stas

    3 března, 2012

    z cash flow u centrální banky, ale jen 1/365 denně z přesně vypočítaného volného objemu HDP.Je třeba připomenout, co se málo ví, a sice, že daně účetně platí sice subjekty obou Sfér a vesměs účet-ně dle stejných pravidel, ale z ekonomického hlediska je placení daní subjekty Sféry veřejné činností povýtce virtuální, tedy činností bez jakéhokoliv ekonomického významu. Vezměme si libovolného za-městnance Sféry veřejné: aby tomuto zaměstnanci mohl jeho zaměstnavatel, příslušná instituce Sféry veřejné, vyplatit jeho čistý plat, musí nejprve z příslušného veřejného rozpočtu stáhnout jeho plat su-perhrubý, z něhož mu tu čistou část vyplatí a vše ostatní, zálohu na daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění vrátí do rozpočtů v plné výši zpět (nenechejme se mýlit účetním trikem zdravotního pojištění, které je daní i přesto, že adresáti, zdravotní pojišťovny, jsou účetně vyvedeni mimo veřejné rozpočty).

    Odpovědět

  • stas

    3 března, 2012

    Odstraněním virtuální platby daní subjekty Sféry veřejné se jediným plátcem daní stává Sféra podni-kání, přičemž daně v ní vybrané jsou základem Příjmů veřejných rozpočtů. Poněvadž se stalo téměř normou, že vybrané daně nestačí pokrýt potřebné rozpočtové Výdaje, vytváří se Částka složená z vy-braných daní, příjmů z rozprodejů majetku vytvořeného prací předchozích generací, z výnosů firem ve veřejném vlastnictví a v neposlední řadě z půjček. Teprve tato Částka se stává Příjmem veřejných roz-počtů a současně i jejich Výdajem.

    Výši Částky i její skladbu určí Rozpočtový suverén Ekonomiky daní, obvykle parlament na návrh vlá-dy. Poněvadž výběr daní je průběžný v daném rozpočtovém roce a podobně je to i s dalšími rozpočto-vými příjmy, průběžně probíhá i plnění: budeme-li pro jednoduchost uvažovat s měsíčními platbami, pak rozpočet je plněn tak, že v každém průběžném měsíci je v něm naplněna příslušná část Částky (zhruba dvanáctina), která se z Příjmů přesune do Výdajů, tedy na účty příslušných veřejných institucí, které je rozdělí na platy svých zaměstnanců, na provozní a investiční výdaje. Tyto subjekty Sféry ve-řejné začnou vytvářet každý svůj produkt a zároveň realizovat své potřeby: učitel učí a ze svého platu postupně hradí potřeby své a své rodiny, což činí – a to si silně podtrhněme! – nákupy finálních pro-duktů Sféry podnikání, radnice nakupuje provozní potřeby a realizuje investiční záměry.

    Na konci onoho průběžného měsíce se tak staly dvě souběžné věci: za prvé souhrnný měsíční produkt Sféry veřejné byl dán k dispozici celé společnosti (ve slušných zemích již bez dalšího placení), za dru-hé, ona zhruba dvanáctina Částky byla utracena za nákup části souhrnného finálního produktu Sféry podnikání.

    Odpovědět

  • stas

    3 března, 2012

    Podtrhněme, že Ekonomika bez daní bude takto fungovat od samého počátku, tedy hned v prvém roce přechodu z dosavadní Ekonomiky daní: P3M-Částka se bude v tomto roce skládat z daní vybraných na základě zbývajících 85% daňové kvóty, vše ostatní do výše potřebných Výdajů se doplní z RDB: jed-nak se doplní příjmy, které by jinak vznikly výběrem daní ze zrušené 15% daňové kvóty, dále peníze, které by se jinak musely půjčit k vyrovnání deficitů (kdyby byla P3M zavedena již v příštím roce, ušetřilo by se jen ve státním rozpočtu ČR 135 miliard Kč, neboť by žádný deficit nevznikl a nebyly by zapotřebí nové půjčky ke krytí deficitu, který bez přechodu na P3M jinak vznikne ve výši očekáva-ných 135 miliard Kč, jsme-li realisty, pak lze čekat deficit vyšší). Navíc by bylo možné zahájit opatře-ní k nápravě existujících podfinancování Sféry veřejné (například by bylo možné přidat průměrně ke každé penzi, řekněme, 2 000 Kč měsíčně, do zdravotnictví by bylo možné přidat, řekněme, 20 až 30 miliard Kč, podobně by bylo možné zahájit snižování podfnancování vzdělávání, vědy a výzkumu, po-licie a armády, kultury, atd., bylo by možné řešit i otázku výstavby infrastruktury a další podobné investice ve veřejném zájmu).

    Odpovědět

  • stas

    3 března, 2012

    Důvody pro tento širší postup jsou nasnadě. Svět se namísto prospěchu z využívání potenciálu Proce-su nejenže nepřibližuje k naplňování teze třetího milénia, ale zmítá se v krizích, recesích a deficitech.

    Rok 2009 je doslova hrůznou ukázkou, aspoň co se týče zemí dosud označovaných jako vyspělé: HDP USA poklesl o 2.4%, EU o 4.08% a Japonska o 5.3%. V USA vznikl deficit, v porovnání s HDP 10.0% ($1 420 miliard, denně $3.9 miliard), EU 6.8% (€ 802 miliard, denně €2.2 miliard; rozpočet EU činí 1.05% HDP) a Japonska 5.2% ($379 miliard, denně $1.04 miliard).

    Odpovědět

  • čoro

    9 března, 2012

    je nasnadě že stát nemá peníze když je sám utrácí nesmyslně,pře­dražené zakázky-výstavba dálnic,platy vládních činitelů a poslanců či zbytečných senátorů, nevýběr daní od podnikatelů,firem atd,zaměstnanci platí daně jak mourovatí. Kalousku zvyšuj daně,třeba daň z kyslíku a věř že ekonomiku nastartuješ když lidé namají peníze. je to snadné – nevyděláváš tak nekupuješ a tím pádem není pro koho vyrábět a jeto začarovaný kruh který má na svědomí tato vláda hrabivců pro sebe a své kumpány. Nové volby

    Odpovědět