Pondělí 29. listopadu. Svátek má Zina.

Velký bratr v pojišťovnictví. Fikce nebo budoucnost?

Foto: Shutterstock

Nová auta budou stále více sledovat naše chování při řízení. Už nyní to dokáží například některé modely od společnosti Tesla nebo specializované aplikace. Získané informace si ale nenechávají pro sebe. Do automobilů se potichu ale jistě vkrádá „Velký bratr“, který nás bude bedlivě sledovat. Za vzorné řízení přijde odměna, za rizikové pak trest. Například v podobě vyššího pojištění.

Prudké brzdění, rychlý průjezd zatáčkou, aktivované varování před kolizí nebo vypnutí autopilota. To jsou jen některé aspekty, které vyhodnocují rizikovost jízdy konkrétního řidiče. K čemu je to dobré? Třeba ke stanovení výše pojistky. Tesla oficiálně spustila svůj nový pojistný produkt monitorující „jízdní chování v reálném čase“. Podle tohoto výrobce elektromobilů by mohli „nejslušnější řidiči“ ušetřit v porovnání s konkurencí až 60 % na pojištění. Produkt je zatím dostupný pouze v Texasu.

„Tesla nabízí pojištění využívající jízdní chování v reálném čase. V současné době je k dispozici všem majitelům modelů S, 3, X a Y. Na rozdíl od jiných telematických nebo uživatelských pojistných produktů Tesla nevyžaduje instalaci dalšího zařízení do vašeho vozidla. Budete platit měsíční platby na základě vašeho chování při řízení namísto tradičních faktorů, jako jsou například věk, pohlaví, bydliště, historie nehod, které používají ostatní poskytovatelé pojištění,“ uvádí Tesla ve svém prohlášení.

Slepá ulička Tesly, marketing nebo skvělý produkt?

Poměrně značná úspora na pojištění může být pro řadu lidí lákavá, zejména když se výše měsíční pojistky podle stylu jízdy pohybuje od nějakých 80 až po 150 dolarů. Otázkou však je, jak dlouho ještě budeme sedět za volantem, než naplno propukne éra samořiditelných vozů. Že se tak stane, je jisté, ale nikdo zatím neví, kdy to bude. Kromě technických problémů bude totiž potřeba vyřešit i otázky etické a právní.

„S nástupem plně autonomních vozidel dojde k výrazným změnám, a to nejen v pojištění. V rámci této oblasti bude potřeba vyřešit i řadu jiných otázek, které s provozem autonomních vozidel souvisejí, např. etické aspekty – jak má být auto naprogramované v případě, kdy jsou zranění či smrt jednoho či více lidí nevyhnutelné – kybernetická rizika a především legislativní, která by měla stanovit, kdo je odpovědný za případnou škodu. Bude to řidič, výrobce vozidla nebo výrobce softwaru? Vývoj v oblasti autonomních vozidel samozřejmě sledujeme a budeme na něj průběžně reagovat,“ uvedl Michal Kárný z Direct pojišťovny.

Z tohoto pohledu se pojištění založené na jízdním chování řidiče v reálném čase zdá být spíše dalším zdařilým marketingovým tahem Tesly, než hlavním trendem v pojištění automobilů. Další neznámou je ochota veřejnosti nechat se „špehovat“ velkou nadnárodní společností. Skutečně získaná data použije jen k „přesnějšímu“ výpočtu pojistky?

Jak to vidí české pojišťovny?

Podle České podnikatelské pojišťovny to, co nabízí Tesla ve svém „novém pojistném projektu“ není nic převratného. Jediné, co je zmiňováno jako „nové“, je, že se žádné pomocné telematické zařízení nemusí do vozidla zapojovat, neboť Tesla uvádí, že to již má zabudováno přímo ve svých vozidlech. Pokud se týče uváděného pojistného produktu (se silným marketingovým akcentem) i zde je nutné konstatovat, že se jedná v podstatě o velmi podobný produkt, který už dnes nabízí nejvyspělejší evropské firmy (např. Amodo, Cambridge, Octo a jiné) pro své zákazníky v Evropě i jinde na světě. Těmito zákazníky mohou být dopravní společnosti nebo pojišťovny.

„U dopravních společností se jedná o nepřetržitý monitoring vozidel, který bývá umně přetavený až do tzv. „knihy jízd“, takže je mají jejich majitelé pod trvalou faktickou kontrolou. V případě pojišťoven jsou tyto informace nabízeny pro tvorbu produktů v závislostech jak často jezdí (pay as you drive), protože z pojistných statistik víme, že vysoký km nájezd významně ovlivňuje škodní frekvenci. To, co nabízí Tesla je blízké novější produktové platformě jak řidiči jezdí (pay how you drive), kde jde nepochybně o užitečné informace, které by měly sloužit  pro cenotvorbu pojistného. V praxi můžeme být i svědky provázaných produktů obou principů,“ vysvětlil Miloš Velíšek, supervizor pojištění vozidel České podnikatelské pojišťovny. 

„Na verzi pay how you drive bohužel není český trh zatím ve větší míře psychologicky zralý. Je zde velmi zakořeněná představa „Velkého bratra“ a nevůle sdílet taková data s pojišťovnou,“ upozornila Eva Svobodová z pojišťovny Uniqa. „V současné podobě je v našem telematickém pojištění možnost individuální analýzy vlastní jízdy motoristy v mobilní aplikaci k pojištění (akcelerace, síla brzdění, průjezd zatáček apod.), kterou si mohou provést jen oni sami pod svým přístupovým heslem. UNIQA nemá k těmto datům přístup a nijak je tedy neshromažďuje a nevyužívá.“

Podle Martina Podávky, spoluzakladatele pojišťovny Pillow, je cena povinného ručení i havarijního pojištění ovlivněna dvěma hlavními faktory – RIZIKOVOSTÍ řidiče a EXPOZICÍ vůči riziku. „Tak to bylo, je a bude navěky. Mění se schopnost pojišťoven měřit tyto dvě veličiny a tím lépe a přesněji stanovovat výši pojistného. U rizikovosti je výhodou Česka, že pojišťovny mají k dispozici velice dobrou databázi historických škod. Historii spravuje Česká komora pojistitelů a systém bonus-malus velice dobře nahrazuje potřebu telematického zařízení v autě. Proto se zatím v Česku neobjevily produkty – pay how you drive. Pokud se objeví, očekávám, že jako první budou telematické jednotky určené pro mladé řidiče, kde škodní historie logicky schází,“ vysvětlil Martin Podávka.

A co Evropa?

Ukazuje se nicméně, že ani na západních trzích není postoj k telematice a sdílení dat právě příliš nakloněn. Například v Německu podle loňské studie DEKRA si dokáže jen čtvrtina respondentů (27 %) představit, že by si pořídila pojištění s telematickou sazbou. Příčiny tohoto odmítavého postoje mnohých motoristů v Německu vůči telematice ve vozidle je zcela jasná: 59 % respondentů v anketě společnosti DEKRA ve spolupráci s agenturou Ipsos by se podle svého vyjádření cítilo při každé jízdě ve svém autě sledováno. V roce 2017 byl podíl takto smýšlejících 61 %. Rovněž necelých 60 % souhlasí s vyjádřením, že při sběru velkých datových množství existuje nebezpečí jejich zneužití. Oproti roku 2017 je tato obava poněkud nižší (o 8 %). U zvažování telematického tarifu pro vlastní pojištění však od roku 2017 dokonce příznivců ubylo.

„Pravdou je, že se zatím o velký boom těchto  pojišťovacích produktů  v Evropě, ale i v Čechách nejedná. Jedním z hlavních argumentů neochoty zákazníků je zřejmě skutečnost, že ne každý souhlasí s tím, aby ho sledoval nepřetržitě tzv. „Velký bratr“. Podle našich informací je v Evropě s telematikou nejdále Itálie, kde potřeba koupit si takový produkt stoupá s výrazně vysokou cenou tamního pojistného, např. pro mladé, začínající řidiče. Domníváme se, že využití telematiky v produktech autopojištění si i u nás nakonec své místo, a možná právě z těch cenových důvodů, nakonec najde. Proto také pečlivě monitorujeme vývoj v této oblasti,“ doplnil Miloš Velíšek.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.