CZK/€ 24.740 +0,16%

CZK/$ 23.154 +1,09%

CZK/£ 29.386 +0,51%

CZK/CHF 25.959 +1,59%

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

11. 08. 2022

4 komentáře

„Válečná daň“ je jen jiné označení pro sektorovou daň. Fialova vláda ji chce novým názvem marketingově prodat

 

Fialova vláda nově uvádí, že zvažuje zavedení takzvané válečné daně. To je však jen jiné označení pro daň z mimořádného či také neočekávaného zisku. A tato daň je jedním z typu sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla před volbami v programu jediná ze stran, a to KSČM.

Loading



 

Vláda se tak nyní snaží sektorovou daň, resp. daň z neočekávaných zisků přejmenovat na daň válečnou, aby ji z hlediska politického marketingu a „píár“ učinila stravitelnější pro veřejnost. Podstatná část veřejnosti, zvláště pak voliči stran současné vládní koalice, je totiž roztrpčena právě záměrem vlády zavést určitou podobu sektorové daně. Pokud však tato sektorová daň bude marketingově označena za daň válečnou, mohlo by to usnadnit její přijetí veřejností, jak zjevně doufá Fialova vláda.

Podstatu daně to však nemění. Je to daň, která nad rámec běžného zdanění zdaňuje selektivně vybrané firmy. Selekci pak provádějí politici. A jedno, zda selektivně vyberou celá odvětví neboli sektory, nebo zda ukáží jen na vybrané firmy z více odvětví. V obou případech se budou rozhodovat na základě subjektivního názoru, a to je kámen úrazu. Protože politik nikdy nemůže určit, do jaké míry je zisk neočekávaný nebo mimořádný natolik, že by měl být zdaněn nad rámec běžného. V tržní ekonomice nic jako neočekávaný zisk ani neexistuje. Sektorová nebo válečná daň jsou jen odrazem nebezpečné libovůle politiků, určité arogance moci halené do hávu solidarity. Je to vlastně svévolné a selektivní postátňování a zabavování soukromého majetku firem.

Za mimořádným růstem zisků energetických firem nebo bank, o nichž se v souvislosti s novou daní hovoří nejčastěji, stojí válka ve skutečnosti jen zčásti či nepřímo.

Vždyť sami vládní politici tvrdí, že současná inflace je převážně zapříčiněná „rozhazováním“ předchozí Babišovy vlády. Na tuto inflaci reaguje Česká národní banka zvyšováním úrokových sazeb. A toto zvyšování sazeb zvyšuje ziskovost bank. Takže stěžejní příčinou růstu ziskovosti bank v dikci současné vlády není válka, ale rozhazování Babišovy vlády. Proč ale tedy mají být mimořádně zdaněny banky se zdůvodněním válkou, když za jejich mimořádné zisky může – podle Fialovy vlády samotné – dominantně něco jiného než válka?

REKLAMA

Podobné je to se zdaněním energetických společností. Například cena velkoobchodní elektřiny nebo burzovní cena plynu přece dramaticky rostly už loni na podzim, tedy ještě před válkou. Vždyť třeba Bohemia Energy padla v říjnu 2021, kdy do začátku války zbývaly ještě více než čtyři měsíce. Padla kvůli vysokým burzovním cenám elektřiny a plynu. Z nich naopak těží třeba ČEZ. Proč by ale měl být mimořádně zdaněn se zdůvodněním válkou, když – opět – příčina růstu jeho ziskovosti tkví dominantně v něčem jiném, než ve válce, a byla jasně patrná už před ní?

Fialova vláda se zkrátka s falešným zdůvodněním válkou snaží selektivně a zcela arbitrárně ukázat na vybrané firmy, jimž se momentálně z hlediska ziskovosti daří, a nad rámec běžného zdanění si přisvojit další část jejich zisku. Veřejnosti pak chce vláda namluvit, že tak činí kvůli válce. Protože to je jediný důvod, který snad veřejnost může být ochotna akceptovat.

Protože jedině tak, označením za válečnou daň, daň způsobenou válkou, domnívá se vláda, ji snad veřejnost odpustí zásadní porušení předvolebního slibu, kterým bylo nezvyšování daní. Na nic jiného, než na válku, vláda odkazovat nemůže, neboť je to jediný zásadní děj, který propukl až po ustavení Fialovy vlády. Jedině tím tak může opodstatňovat porušení svého slibu, aby to znělo alespoň trochu věrohodně. Veřejnost tak má být klamána. Ve skutečnosti, jak už víme, válka dominantním důvodem zavedení válečné daně není a být ani nemůže.

Veřejnost by tedy neměla vládě „skákat na špek“. Měla by požadovat nadále to, co jí vláda slibovala. Tedy ozdravení veřejných financí škrty a úsporami na výdajové straně rozpočtu, tedy bez zvyšování daní. l zavedení sektorové daně typu daně takzvaně válečné je zvýšením daní.

Představme si zmrzlináře, který přes léto na vsi prodá mnohem více zmrzliny, než čekal, neboť je v ní zřízena ubytovna pro ukrajinské uprchlíky a také ovšem pro azylanty z jiných zemí, kde se ani neválčí. Ti všichni kupují zmrzlinu. Takový zmrzlinář má tedy citelně vyšší zisk částečně z důvodu války. Pokud by za ním přišla vláda s tím, že mu část jeho zisku, který má navíc, zabaví, protože jde přece o zisk válečný, je to přesně to, co se Fialova vláda snaží nyní udělat některým firmám.

A to proto, že dosud nebyla schopna docílit toho, co slibovala, tedy postupného ozdravování veřejných financí.

Válka na Ukrajině – na rozdíl od pandemie – přitom podle všeho ani nepovede k propadu české ekonomiky. V roce 2020 byl propad 5,5 procenta, letos má ekonomika růst o více než dvě procenta a příští rok o jedno až dvě procenta. Tím pádem je odkazování na válku jako příčinu zavedení nové daně ještě absurdnější.

Autor: Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Loading

Vstoupit do diskuze 4 komentáře

 


Související články

Zákon o daních z příjmu se bude měnit. Na co se připravit, když novela projde?

V souvislosti s návrhem nového zákona o účetnictví Ministerstvo financí ČR koncem května předložilo návrh na změnu zákona o daních z příjmů. Zákon by měl být účinný od 1. ledna 2025. Rozsah navrhovaných změn zákona o daních z příjmů je značný a některé pasáže zákona jsou zcela koncepčně přepracovány. Do zákona […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

17. 06. 2024

Vláda chce do vesmíru poslat českého astronauta, za 1,5 miliardy korun, přitom říká, že veřejné finance jsou v rozvratu

Téměř po půl století Česko zřejmě vyšle do vesmíru svého člověka. Po Vladimíru Remkovi se má stát druhým Čechem v kosmu armádní stíhací pilot Aleš Svoboda. Nabídku na uskutečnění nákladné cesty dostala vláda už minulý rok. Tehdy však odmítla. Podle nynějších slov ministra dopravy Martina Kupky se […]

Text: Redakce

14. 06. 2024

Tři věci, na které si dát pozor při koupi investiční nemovitosti v oblíbených destinacích v EU

Nákup nemovitosti v zahraničí se stává stále oblíbenější alternativou tuzemských investorů. Kromě možnosti koupit dům či apartmán v příjemné dovolenkové destinaci k vlastnímu využití, totiž tyto nemovitosti nabízejí ve srovnání s Českou republikou vyšší výnos z pronájmu. Ten se na rozdíl od pražských výnosů v rozsahu 3 až 5 % […]

Text: Redakce

Foto: Luxent

13. 06. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Richard Fuld

    12 srpna, 2022

    Chce to jen naházet pár aktuálních údajů do excelu a absurdita této daně se vyjeví zcela jasně. Pokud to uděláte, vyjde vám zhruba následující:

    Bez zavedení daně stát získá:
    Daň z příjmu 19%: cca 15 miliard
    Dividenda (80% zisku): cca 35 miliard
    Daň z dividendy (minoritní akcionáři): cca 2 miliardy
    Celkem: cca 52 miliard

    Se zavedením 60% windfall daně stát získá:
    Daň z příjmu 19%: cca 2 miliardy (jako základ je použit loňský hrubý zisk)
    Daň z příjmu 60%: cca 39 miliard
    Dividenda (80% zisku): cca 20 miliard
    Daň z dividendy (minoritní akcionáři): cca 1 miliarda
    Celkem: cca 62 miliard

    ROZDÍL: 10 miliard

    Rozdíl mezi příjmy státu v případě zavedení a nezavedení daně bude u ČEZ pouhých 10 miliard. Při sazbě windfall daně ve výši 40% by rozdíl činil pouhých cca 5 miliard.

    Pokud by ČEZ vyplatil zisk ve výši 100%, pak by rozdíl oproti zamýšlené variantě činil pouhých 1,5 miliardy.

    Jinými slovy stačí, aby stát prosadil výplatu dividendy ve výši 100% zisku za rok 2022, a získá tím v podstatě tutéž částku, jakou by získal zavedením windfall daně se sazbou 60% (při ponechání dividendového výplatního poměru na 80% zisku).

    Obecně jediné, co může stát získat jakýmkoliv zdaněním firmy, kterou ze 70% vlastní, je to, o co touto daní oškube zbývajících 30% minoritních akcionářů. Čili žádné závratné částky.

    Odpovědět

  • Pepa

    12 srpna, 2022

    Ale Richarde, tady nejde ani o výši vybrané daně ale o zalíbení se volicovi, že toho zlého kapitalistů palubě a spravedlivě to rozdeli ovcanum

    Odpovědět

  • Pepa

    12 srpna, 2022

    Ale Richarde, tady nejde ani o výši vybrané daně ale o zalíbení se volicovi, že toho zlého kapitalistů oskube a spravedlivě to rozdeli ovcanum

    Odpovědět

  • Chk

    17 srpna, 2022

    Jestli náhodou nebude chyba právě v té základně pro hrubý zisk loňské číslo. Letošní s tím víc zamává, takže rozdíl bude podstatně vyšší.

    Odpovědět