CZK/€ 24.945 +0,20%

CZK/$ 23.341 +0,50%

CZK/£ 29.515 +0,19%

CZK/CHF 26.153 +0,28%

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

08. 06. 2023

3 komentáře

Trhy nyní budou čelit odtoku likvidity

 

Brzy dojde k odtoku zhruba jednoho a půl bilionů USD a v kombinaci s nepříznivou sezónností a zpomalující ekonomickou aktivitou může dojít k výraznějšímu přecenění na finančních trzích.

Loading



 

Likvidita

Likvidita neboli objem peněžních prostředků kolujících v ekonomice je velmi podstatnou proměnnou, která udává ochotu spotřebitelů utrácet a ovlivňuje sentiment celého trhu. Historicky jsme mohli často sledovat, že pokud do ekonomiky přiteče nová likvidita, dochází k akceleraci rychlosti směny peněz (velocity of money), tedy rychlosti, s jakou „peníze mění ruce“. A protože útrata jednoho člověka je příjmem druhého, likvidita se šíří jako řetězová reakce ekonomikou a ovlivňuje psychologií spotřebitele.

Zářným příkladem toho je bezprecedentní přítok likvidity do ekonomiky s příchodem Covid-19, kdy celkový objem peněz v USA během dvou let vzrostl až o více než čtvrtinu z celkového objemu! Tyto peníze natiskla americká centrální banka (Fed) ve snaze zabránit hluboké ekonomické krizi s příchodem pandemie. Skupovala vládní a korporátní dluhopisy a obohatila tak ekonomiku o více než 5 bilionů USD.

Likvidita zaplavila ekonomiku a na západě zavládla dočasná euforie, kdy společnosti měly bezprecedentní ziskovost, spotřebitelé žili velmi bohatým životem a akciové trhy explodovaly. Index S&P 500 v tomto období vyrostl o 100 %, Dow Jones o 90 % a technologický Nasdaq Composite dokonce o 125 %.

Likvidita v oběhu se dá měřit mnoha způsoby, ale mezi základní patří sledování: M2 peněžní zásoby, všeobecného účtu státní pokladny, rozvahy centrální banky, nebo jednodenních reverzních obchodů s centrální bankou.

REKLAMA

Experti se domnívají, že to americký Fed přehnal a nyní se snaží svoji chybu napravit zvýšením úrokových sazeb a kvantitativním utahováním (odsávání likvidity tempem ca 90 mld. USD za měsíc). Vysoká inflace je přímým důsledkem přebytku likvidity a nyní jsme v procesu léčby. Ta ovšem nemusí být stejně příjemná, jako euforická fáze, a to z toho důvodu, že přebytečná likvidita musí z oběhu pryč. Jedině tak (nebo radikálním zvýšením produktivity) se totiž zbavíme vysoké inflace.

Likviditu bude stahovat vláda i Fed

Úspěšné zvýšení dluhového stropu v USA zabrání katastrofickému scénáři, ve kterém Spojené státy nebudou moci splácet své závazky, ačkoli by na to měli prostředky. Tržní reakce byla pozitivní, ale ne nijak výrazná, protože většina trhu již počítala s optimistickým scénářem vývoje dluhového stropu.

Následuje tedy emise nových krátkodobých dluhopisů vlády USA, kterou ale někdo musí koupit. Analytici Wall Street odhadují, že americká státní pokladna bude usilovat o 1,2 bilionu USD, a to v intervalu příštích několika měsíců.

Z dobré zprávy se tak může ironicky vyklubat špatná zpráva, protože v příštích měsících pravděpodobně dojde k rychlejšímu odtoku likvidity z oběhu. Poprvé v tomto cyklu bude likviditu tlačit dolů jak americký Fed (kvant. utahování), tak i americká vláda (doplnění státní pokladny). Dosud totiž vždy alespoň jedna z těchto institucí do oběhu pouštěla likviditu, čímž se vyhnuly situaci, kdy by jí obě v tandemu odsávaly.

Americká vláda výrazně podporovala ekonomiku od poloviny minulého roku, což je také datum, od kdy Fed zahájil kvantitativní utahování. Během zhruba posledních 13 měsíců americká vláda uvolnila do ekonomiky zhruba 0,9 bilionu USD a Fed kvůli bankovní krizi odsál pouze 0,6 bilionu USD. Nyní bude následovat odtok zhruba jednoho a půl bilionu USD řádově ve 2–4 měsících. V kombinaci s nepříznivou sezónností v letních a podzimních měsících a zpomalující ekonomickou aktivitou může dojít k výraznějšímu přecenění na finančních trzích.

Někteří analytici z Wall Street zpochybňují účinky likvidity na akcie a staví se k objemu peněz skepticky, ovšem historicky je tento vztah zřejmý, ale ani on nefunguje vždy podle očekávání.

Autor: Timur Barotov analytik BH Securities

Loading

Vstoupit do diskuze 3 komentáře


Související články

Patří akcie vojenského průmyslu do ESG portfolia?

Akcie vojenského průmyslu ESG investoři do svého portfolia už tradičně nezahrnují. Důvodem jsou etické obavy plynoucí ze spojení výrobců obranných systémů s válčením. Výdaje na obranu celosvětově rostou, ale zahrnutí těchto akcií do ESG portfolia je navzdory impozantním výsledkům obranných firem dál obklopené kontroverzemi. Investiční etika se totiž […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

24. 06. 2024

Americký akciový index S&P 500 pravděpodobně klesne minimálně o 30 procent

Hlavní americký akciový index S&P 500 se od poloviny května pohybuje na nových historických maximech kolem 5300 bodů, aktuální hodnota indexu přitom činí 5278 bodů. Tato úroveň amerického akciového indexu přitom odpovídá valuačnímu ukazateli P/E na úrovni 25x. Jinak řečeno, investoři nyní musí za americké akcie v […]

Text: Milan Vodička

Foto: Shutterstock

19. 06. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Richard Fuld

    8 června, 2023

    Autor článku zjevně nerozlišuje mezi penězi a likviditou a navrch toho ještě činí ve vtahu k jednání FEDu a americké vlády zcela nesprávné závěry.

    Předně, pokud americká vláda hodlá emitovat nové státní dluhopisy, pak to pro objem peněz obíhajících v ekonomice (objem peněžní zásoby, M2) znamená buď, že se vůbec nezmění nebo naopak vzroste. V žádném případě ale nejde o jakési stahování likvidity/peněz z oběhu.

    Pokud státem emitované dluhopisy nakoupí pouze nebankovní subjekty, pak sice za tyto dluhopisy utratí své peníze, ale tyto peníze obratem vrátí do oběhu zpět americká vláda tím, že tyto peníze utratí. V takovém případě se tedy objem peněz v oběhu nezmění.

    Pokud státem emitované dluhopisy nakoupí pouze banky, pak banky nakoupí tyto dluhopisy za nově vytvořené peníze. Pokud je pak stát utratí, do oběhu se dostanou nové peníze. V takovém případě se tedy objem peněz v oběhu naopak navýší. Rozhodně se nesníží.

    V praxi budou nakupovat státní dluhopisy především banky. Nebankovní subjekty bývají minoritním nabyvatelem státních dluhopisů. V důsledku emise nových státních dluhopisů tedy rozhodně objem peněz v oběhu významně vzroste, nikoliv klesne. Vláda tímto tedy žádné „stahování likvidity“ provádět nebude, naopak bude do oběhu uvolňovat nové peníze.

    Vláda může snížit objem peněz v oběhu naopak tím, že by žádné nové státní dluhopisy nevydávala a pouze splácela dříve vydané státní dluhopisy. Pokud dojde ke splacení státních dluhopisů, které drží banky, pak dojde k zániku peněz, kterými stát bance dluhopisy splatil. Objem peněz v oběhu tak klesne. Pokud stát splatí státní dluhopisy, jež drží nebankovní subjekt, pak dojde pouze k přesunu již existujících peněz z rukou státu do rukou nebankovního držitele dluhopisu a objem peněz v oběhu se nezmění. Opět ale platí, že majoritním držitelem státních dluhopisů jsou banky.

    A jak je tomu v případě Fedu?

    Pokud Fed kvantitativně utahuje, pak prioritně prodává státní dluhopisy bankám a zcela minoritně nebankovním subjektům. Při těchto transakcich mezi Fedem a bankou se objem peněz v oběhu nijak nezmění. Mění se totiž pouze objem rezerv (likvidity) držených bankami na rezervních účtech u FEDu. Banky za dluhopisy zaplatí Fedu rezervami, jejichž objem se tak sníží. Objem peněz v oběhu se ale nemění.

    Banky drží na rezervních účtech u Fedu obrovské nadbytečné (nad PMR) rezervy, a to díky předchozím kolům kvantitativního uvolňování. Hlavní je ale skutečnost, že úroveň rezerv držených bankami nemá žádný vliv na jejich obchodní činnosti, neboť v tomto ohledu je omezují pouze pravidla kapitálové přiměřenosti bank. Změny v objemu bankovní rezerv tedy nemají absolutně žádný vliv na objem peněz v oběhu.

    Peníze z oběhu stahuje Fed pouze v případech, kdy v rámci kvantitativního utahování prodává státní dluhopisy nebankovním subjektům, kdy peníze, kterými nebankovní subjekty zaplatí za dluhopisy následně ve Fedu zanikají a tedy objem peněz v oběhu se snižuje. Objem prodeje státních dluhopisů nebankovním subjektům v rámci kvantitativního utahování je ale velmi malý až zanedbatelný.

    Tvrzení, že díky emisi státních dluhopisů a kvantitativnímu utahování bude staženo z oběhu v krátké době více než bilion dolarů, tak hraničí s šířením poplašné správy. 🙂

    Opak je totiž pravdou. Objem peněz v oběhu, především díky nové emisi státních dluhopisů, naopak velmi pravděpodobně citelně vzroste. A kvantitativní utahování způsobí zcela zanedbatelné stažení peněz z oběhu, a to pouze ve velmi minoritním objemu prodejů státních dluhopisů nebankovním subjektům.

    Odpovědět

  • Chk

    9 června, 2023

    Rád vás čtu, dovolím si ale malou poznámku. Vaše tvrzení, že majoritním kupcem státních dluhopisů jsou veskrze banky, není úplně přesné, neřku-li je taky zavádějící. Podloženo čísly to také určitě nemáte.

    Jen bych upozornil, že v praxi samozřejmě banky něco na své knihy kupují, ale velkou část dluhopisů v primáru zprostředkovávají pro své institucionální klienty. Podílové a penzijní fondy, ETF apod. A vlastníky těchto fondů je retail. Takže v tomto případě k emisi nových peněz nedochází. Dochází k jakémusi ‚stahování‘ peněz retailu, který by je jinak utratil, do investic o nízkém riziku.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    9 června, 2023

    Dobrý den a děkuji za reakci.

    Připouštím, že moje informace o podílu držby státních dluhopisů bankami jsou možná zastaralé…

    Nicméně předmětný článek straší investory, že emise státních dluhopisů a kvantitativní utahování povede ke stažení peněz z oběhu.

    Stažení peněz z oběhu ale nenastává ani v případě prodeje/přeprodeje nově vydaných státních dluhopisů nebankovním subjektům. Od těch nebankovních subjektů se ty peníze sice stáhnou, ale stát ty získané peníze zase utratí, takže je zase vrátí zpět do oběhu.

    Je taky otázkou jaký podíl těch nebankovních subjektů budou US rezidenti a kolik se těch státních dluhopisů prodá do zahraničí. V případě „exportu“ dluhopisů do zahraničí dojde ke stažení peněz z ciziny a jejich vpuštění do oběhu v US, takže i zde se to bude chovat podobně jako při prodeji dluhopisů bankám, tedy naopak růstem objemu peněz v US.

    Při kvantitativním utahovaní si moc nedovedu představit nebankovní subjekty, které by ty dluhopisy od státu nebo Fedu nakupovaly. Nakupovat dluhopisy v době, kdy se jich snaží zbavit centrální banka, která jich drží opravdu hooodně, mi pro nebankovní investory nepřijde moc atraktivní… No, ono to nevypadá moc atraktivně ani pro ty banky….

    Při QE jdou ceny státních dluhopisů nahoru a centrální banka chce, aby ji ty dluhopisy ostatní prodali. Při QT jdou ceny státních dluhopisů dolů a centrální banka chce, aby od ní ty dluhopisy ostatní nakupovali. Obojí aktivity centrálních bank, jak QE tak i QT je tak poněkud absurdní.

    Odpovědět