Úterý 17. září. Svátek má Naděžda.

Tomáš Golda: ČNB potírá nekalé praktiky obchodníků s cennými papíry a investičních zprostředkovatelů

Jaké jsou nejčastější prohřešky obchodníků s cennými papíry a investičních zprostředkovatelů a jak jsou postihovány? Na tuto a další otázky odpovídá Tomáš Golda, ředitel odboru kontroly a odborné péče ČNB v rozhovoru pro Investujeme.cz.

Jaká je náplň agendy odboru kontroly a odborné péče v České národní bance?

V sekci dohledu nad finančním trhem zodpovídám za kontrolní činnost ČNB u regulovaných subjektů finančního trhu, a to se zaměřením na dodržování pravidel odborné péče. Z hlediska sektorového se jedná především o kontroly pojišťoven, obchodníků s cennými papíry, finančních zprostředkovatelů, penzijních společností, investičních společností a investičních fondů, ale i platebních institucí, institucí elektronických peněz či směnárníků.

Jak hodnotíte uplynulých několik let z hlediska porušování právních povinností ze strany obchodníků s cennými papíry a investičních zprostředkovatelů? Lze hovořit o stoupajícím trendu porušování právních povinností investičními zprostředkovateli a jde pouze o české specifikum, nebo o celoevropský problém?

Na tuto otázku nelze dát jednoznačnou odpověď. Tuzemský kapitálový trh je specifický oproti ostatním zemím EU, kde kapitálový trh funguje na principu obchodník s cennými papíry – vázaný zástupce, za kterého obchodník s cennými papíry odpovídá. Současná koncepce vymezení práv a povinností investičního zprostředkovatele v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu je národní výjimkou České republiky. Problematiku investičních zprostředkovatelů, jejich postavení a činnosti tak nelze se situací v ostatních státech EU relevantně porovnávat.

V posledních letech jsme však svědky trendu, kdy v důsledku dohledové činnosti ČNB dochází k přesunu aktivit investičních zprostředkovatelů k obchodníkům s cennými papíry se sídlem v jiném členském státě EU (nejčastěji ve Velké Británii, na Kypru nebo na Slovensku), kteří jsou v České republice oprávněni poskytovat investiční služby bez umístění organizační složky.

V těchto případech je třeba si uvědomit, že ČNB vystupuje pouze v roli tzv. hostitelského orgánu dohledu a nemůže tedy provádět dohled v takovém rozsahu, jako je tomu u tuzemských obchodníků s cennými papíry, a nahrazovat tak dohled spadající do kompetence jiného členského státu. Celkové hodnocení stavu tak zkrátka učinit nelze.

V každém případě je nadále na místě apelovat i na klienty, aby svá investiční rozhodnutí vždy pečlivě zvažovali.

Jaká opatření přijímá Česká národní banka k očištění trhu?

Při výkonu dohledu využívá ČNB veškeré prostředky, které jí zákon umožňuje. Pro účely výkonu kontroly na místě se zaměřuje zejména na identifikaci systémových nedostatků a identifikaci možných problematických subjektů.

Na základě dohledových poznatků a případných kontrolních zjištění pak ČNB může přistoupit k zahájení správního řízení, na jehož konci je zpravidla uložena pokuta nebo nápravné opatření. To je využíváno zejména v případě závažnějších porušení zákonných povinností, případně pochybení systémového charakteru. Zjištění nesystémového pochybení méně závažného charakteru řešíme formou upozornění a výzev k nápravě.

Jakých nejčastějších prohřešků se dopouštějí obchodníci s cennými papíry nebo investiční zprostředkovatelé?

Nejčastěji se setkáváme s nedostatečně provedenými testy přiměřenosti a vhodnosti, tedy s nedostatečným posouzením toho, zda je investiční služba nebo investiční nástroj pro zákazníka vůbec vhodný. Časté jsou rovněž nedostatky v informacích povinně poskytovaných klientům před uzavřením smlouvy.

Mohl byste čtenářům blíže přiblížit protiprávní jednání churningu a missellingu a uvést konkrétní případy? V jakém rozpětí se pohybují sankce od České národní banky v těchto případech?

Churning představuje nezákonnou a neetickou praktiku spočívající v zadávání nadměrného množství obchodních pokynů na účet zákazníka bez jasné ekonomické strategie. Zásadní motivací pro takovéto obchodování je nastavený způsob odměňování obchodníků s cennými papíry, investičních zprostředkovatelů či jejich vázaných zástupců, jejichž provize a poplatky jsou přímo úměrné četnosti obchodování. Pod missellingem si můžeme představit prodej či nabízení investičních nástrojů a produktů, u nichž není splněn test přiměřenosti a vhodnosti.

Z pohledu ČNB představují uvedené praktiky jednání s nejvyšší mírou závažnosti, kdy při zjištění takovéhoto jednání je na místě uložení pokuty spíše v horní polovině zákonného rozpětí a zvážení dalšího trvání povolení uděleného příslušnému obchodníkovi s cennými papíry či registrace investičního zprostředkovatele. Informace ke konkrétním případům churningu či missellingu, kde bylo vydáno pravomocné rozhodnutí, průběžně zveřejňujeme na webových stránkách ČNB v části Dohled a regulace.

Jaké nekalé praktiky následují za churningem a missellingem a lze přiblížit i nějaký konkrétní případ z nedávné doby?

Netvrdil bych, že churning a misselling představují nejčastější nedostatky, s nimiž se setkáváme. Bezesporu však patří k těm nejzávažnějším. Pokud jde o četnost, nejčastěji se setkáváme s nedostatky v prováděných testech přiměřenosti a vhodnosti, zejména v rozsahu a způsobu získávání informací od klientů a ve struktuře a obsahu informací poskytovaných zákazníkům. Obecně lze pak hovořit o problematice střetu zájmu investičního zprostředkovatele při jednání se zákazníkem. U konkrétních případů bych opět odkázal na web ČNB.

Náhradu škody klienti musí již uplatnit prostřednictvím soudního řízení. Jakým způsobem může tedy poškozeným klientům pomoci Česká národní banka?

ČNB je oprávněna vykonávat dohled pouze v rozsahu stanoveném zákonem. Jako veřejnoprávní orgán není v žádném případě oprávněna zasahovat do soukromoprávních vztahů mezi subjekty finančního trhu a jejich klienty, nebo dokonce rozhodovat jejich spory.

V případě, kdy ČNB zjistí, že činnost obchodníka s cennými papíry nebo investičního zprostředkovatele není v souladu se zákonem, může mu uložit opatření k nápravě. Cílem takového opatření je eliminace zjištěných pochybení do budoucnosti. V případě správního deliktu pak může ČNB uložit pokutu až do výše 10 milionů Kč. 

Nicméně pokud byla činností obchodníka s cennými papíry nebo investičního zprostředkovatele klientovi způsobena škoda a klient se domáhá její náhrady, je třeba obrátit se přímo na soud. V otázce konkrétního nároku na náhradu škody nemůže ČNB poškozeným klientům nijak pomoci.

Děkuji za rozhovor.

V pokračování rozhovoru se budeme věnovat problematice pojišťovacích zprostředkovatelů.

Investujete do akcií?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

10 komentářů: “Tomáš Golda: ČNB potírá nekalé praktiky obchodníků s cennými papíry a investičních zprostředkovatelů”

  1. Orel napsal:

    Kdyby alespoň v tom sektoru dohledu a regulace nebyli takoví amatéři. Každý zkrachovalý finanční/investiční poradce, který se nedokázal uplatnit na trhu práce, najde práci v týmu kontrolorů ČNB, kde si léčí své mindráky. Kdyby ta jelita aspoň dokázala poradit. Jenže jejich jediná odpověď na dotaz, zda je všechno správně: Počkejte na kontrolu a když nedostanete pokutu, tak je to správně. Je fajn, že se trh čistí od takových hovad jako jsou capital partners nebo ve finančním poradenství Partners, ale cílená likvidace i těch, kteří svojí práci vykonávají svědomitě, je k zblití. Pracovník ČNB bez jakékoliv vlastní zodpovědnosti vydává rozhodnutí, aniž by byl schopný vysvětlit, jak k tomu došel. Dokud pracovníci ČNB nebudou čelit následkům za vlastní pochybení, tak se toho bordelu stejně nezbavíme.

  2. Jiří napsal:

    Pořád dokola to samé. Regulaci kterou neustále prosazujete neodrovná jenom ty špatné zprostředkovatele, ale i ty kteří dělají práci poctivě. Ručení 5let je v dnešní finančně sféře sebevražda a pomůže to pouze pojišťovnám, nikomu jinému. Chápu váš odpor k MLM firmám, má ho taky, ale to, co prosazujete je nesmysl.

  3. napsal:

    Kvituji snahu ČNB zatočit a tvrdě postihovat tyto šmejdy. Ještě se se stejnou vervou pustit do pojišťováckých MLM šmejdů, co lidem sjednávají „výhodné spoření“ na dva, tři i pět tisíc měsíčně.

    • Václav Bednář napsal:

      2,3 a 5 tisíc je ještě relativně sranda. Bez námahy najdete v portfoliích pojišťoven s poklady na 30–50 tis.

      Co se týče toho postihováním, mám na to jiný názor. Podle mě je ČNB málo důsledná a stav trhu padá také na její bedra.

      • napsal:

        Souhlasím, svůj lví podíl na současné tristní situaci mají zejména MLM firmy, které v uplynulých deseti patnácti letech braly do svých řad kohokoliv, kdo udržel tužku a moč a od těchto lidí braly jakoukoliv produkci, hlavně že byly bodové jednotky a manažeři a ředitelé měli na svoje bavoráky a luxusní vily. Doufám, že chystaná novela zákona 38 bude obsahovat aspoň ručení za provizi ŽP po dobu minimálně pěti let, nebo že se vyplácení provizí za ŽP rozprostře do pěti let. Ono i těch pět let je málo, byl bych i pro delší dobu, jedině tak by do oboru přestali lézt lidi za vidinou rychlého a snadného zbohatnutí (teď mluvím hlavně o MLM).

        • Jiří napsal:

          Pořád dokola to samé. Regulaci kterou neustále prosazujete neodrovná jenom ty špatné zprostředkovatele, ale i ty kteří dělají práci poctivě. Ručení 5 let je v dnešní finančně sféře sebevražda a pomůže to pouze pojišťovnám, nikomu jinému. Chápu váš odpor k MLM firmám, má ho taky, ale to, co prosazujete je nesmysl.

          • napsal:

            Pane Jiří, já nic neprosazuji, na to jsem malý pán, já jen doufám a současně si přeji, aby tato opatření obsahovala novela zákona 38, nic víc a nic míň.

            • Václav Bednář napsal:

              Nic není třeba upravovat, legislativa je na to postavená…stačí jen dělat kontroly a pokutovat. Pojišťovny si rozmyslí co přijmou, regres si můžou uplatnit na MLM a ta si to vezme na zprostředkovateli. Po pár případech se to pěkně pročistí.

              • napsal:

                To by na to musely mít pojišťovny a hlavně MLM molochy koule, provize ve struktuře směrem nahoru jsou přeci jen lákavější a zajímavější. Vezměte si, jakou otřesnou pověst měl Lukáš Štork (Mikula), Broker Consulting a pan Hrubý to moc dobře věděli a přesto ho přijali do svých MLM řad. Důvod ? Nosil vysokou produkci, která následně královsky živila strukturu nad ním. ba ne, to o čem píšete je krásná představa, ale dokud nedostane pojišťovna nebo MLM firma skutečně citelnou pokutu v řádu několika desítek milionů, tak je nic nedonutí k tomu, aby se změnili. A tu trapnou pokutu ve výši dvou milionů korun, kterou dala ČNB MLM firmě ZFP, to beru jako dobrý žert. ZFP to měla během několika dní zpět na nové produkci, to je jako byste z kýblu vody odstranili jednu kapku, taky to nepocítíte a s úsměvem jedete dál.

                • Václav Bednář napsal:

                  A přesně dle toho co píšete není třeba legislativu měnit. Ta je, dle mého názoru, dostatečná.

                  Aktivita ze strany pojišťoven ani MLM určitě nevzejde. Největším problémem je neaktivita ČNB a její směšné pokuty. A ke změně Vám rozložení provizí nepomůže.

                  Ale ve chvíli kdy ČNB bude za každé pochybení ukládát pojišťovnám milionové pokuty, žádná si nedovolí vzít do portfolia takhle zmršené smlouvy. Odpadne tak „tržní“strah z toho, že když já jako pojišťovna odmítnu produkci MLM, MLM to začne nosit jinam, jednoduše proto, že takovou produkci se bude bát vzít jakákoliv pojišťovna. To je to co se týče vysokých úložek do IŽP.

                  Co se týče přepojišťování, tam musí ČNB šlápnou do MLM, protože v tomhle případě jsou to jediné společnosti, kteří znají kompletní portfolio klienta a musí za to nést odpovědnost.

                  Ale vše vychází od ČNB, která dnes nedostatečně kontroluje odbornou péči v návaznosti na zájem klienta a zákon o ochraně spotřebitele. Prakticky dneska budete jen na základě těchto bodů schopný rozstřelit 95% produkce na trhu, pak už je to opět jen otázka vymahatelnosti prá­va.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.