Středa 22. srpna. Svátek má Bohuslav.

Strop pro platbu pojistného v Česku? V Evropě nejvyšší!

Penze Petr Gola 19.04.2011 | 12:07 0 Komentářů

Pro rok 2011 opět došlo oproti roku 2010 ke zvýšení stropu pro platbu pojistného. Občané s nadstandardními příjmy tedy odvedou v letošním roce více na pojistném i na dani z příjmu. Strop pro platbu důchodového pojištění je v Česku v porovnání s ostatními zeměmi vysoký. Jak je to v ostatních zemích? Jaké se plánuje snížení stropu v dalších letech?

Právě vysoký strop pro odvod důchodového pojištění v Česku je jedním z důvodů značné nerovnoměrnosti mezi odvody na důchodovém pojištění v produktivním věku a státním důchodem u občanů s nadstandardními příjmy. Občané s vysokými příjmy odvedou na důchodovém pojištění vysoké částky a jejich státní penze je poměrně velmi nízká. I z tohoto důvodu plánuje MPSV pro rok 2012 snížení stropu pro odvod důchodového pojištění o polovinu, ze současného 72násobku průměrné mzdy na 36násobek průměrné mzdy.

Jak se zvyšuje strop pro platbu důchodového pojištění?

V současné době činí strop pro platbu důchodového pojištění 72násobek průměrné mzdy stanovené vládním nařízením. Pro rok 2011 je stanovena průměrná mzda 24 740 Kč, strop pro platbu pojistného je tedy 1 781 280 Kč.

Oproti minulým rokům tedy došlo k dalšímu zvýšení maximálního vyměřovacího základu (stropu) pro platbu důchodového pojištění. V roce 2010 byl strop 1 707 048 Kč a v roce 2009 byl 1 130 640 Kč.

Vyšší strop v roce 2011 znamená nejenom vyšší odvody na důchodovém pojištění, ale také na dani z příjmu fyzických osob, protože základem daně je i v roce 2011 superhrubá mzda (tj. hrubá mzda zvýšená o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem za svého zaměstnance). Pokud v průběhu roku zaměstnanec dosáhne stropu pro odvod pojistného, tak se přestane již od tohoto měsíce odvádět ze mzdy zaměstnance sociální a zdravotní pojištění. Naposledy se pojistné zaplatí za měsíc, ve kterém bylo této hranice dosaženo.

O kolik se zvýší zdanění občanů s nadstandardními příjmy?

V názorném příkladu si vypočítáme, jak se zvýší zdanění v roce 2011 oproti roku 2010.

  • Praktický příklad

Zaměstnanec pan Modrý měl v roce 2010 roční příjem 1 781 280 Kč, stejný příjem bude mít i v roce 2011. Jak se zvýší jeho celkové zdanění? V daňovém přiznání pro názornost neuplatňuje pan Modrý žádné slevy na dani (mimo na poplatníka) či nezdanitelné položky.

Rok 2010

Částka

Sociální pojištění

(6,5 % z 1 707 048 Kč)

110 959 Kč

Zdravotní pojištění

(4,5 % z 1 707 048 Kč)

76 818 Kč

Daň z příjmu

((1 781 280 Kč + (1 707 048 Kč * 34 %)) * 15 % – 24 840 Kč)

329 400 Kč

Celkové odvody

(110 959 Kč + 76 818 Kč + 329 400 Kč)

517 177 Kč

Celkové zdanění pana Modrého

(517 177 Kč: 1 781 280 Kč) ∙ 100

29,03 %

Celkové zdanění práce

(1 781 280 Kč – 517 177 Kč) : (1 781 280 Kč + (1 707 048 Kč * 34 %) – 1 

46,47%

V roce 2010 odvedl pan Modrý na povinných odvodech 517 177 Kč. Zdanění práce (tj. rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou pana Modrého) dosahovala 46,47 %. 

Rok 2011

Text

Částka

Sociální pojištění

(6,5 % z 1 781 280 Kč)

115 784 Kč

Zdravotní pojištění

(4,5 % z 1 781 280 Kč)

80 158 Kč

Daň z příjmu

((1 781 280 Kč + (1 781 280 Kč * 34 %)) * 15 % – 23 640 Kč)

334 395 Kč

Celkové odvody

(115 784 K + 80 158 Kč +334 395 Kč)

530 337 Kč

Celkové zdanění pana Modrého

(530 337 Kč: 1 781 280 Kč) * 100

29,77 %

Celkové zdanění práce

(1 781 280 Kč – 530 337 Kč) : (1 781 280 Kč + (1 781 280 Kč * 34 %) – 1 

47,59 %

V roce 2011 odvede pan Modrý na povinných odvodech 530 337 Kč, tedy o 13 160 Kč více než v roce 2010. Zdanění práce se zvýší o 1,12 %. 

Nižší strop – mohu více spořit

Např. v Německu je strop pro odvod sociálního pojištění 66 000 € (západní Německo) a 55 800 € (východní Německo). Roční strop pro odvod důchodového pojištění tedy činí 18násobek průměrné měsíční mzdy, měsíčně je to v Německu 1,5násobek a v Česku 6násobek.

Nižší strop pro odvod pojistného znamená vyšší disponibilní příjem občanů s nadstandardními příjmy a větší prostor pro vlastní zabezpečení na penzi, protože i v Německu je poměrně malý rozdíl v penzích občanů s nízkými příjm v produktivním věku a občany a s vysokými příjmy v produktivním věku. Nižší stropy pro pojistné jsou ještě důležité i z důvodu nezvyšování nákladů práce pro manažery, kteří by se jinak snažili zdaňovat své příjmy v jiné zemi.

Jak je to v ostatních zemích EU?

Strop pro platbu důchodového pojištění je zaveden ve většině zemí EU. V každé zemi je maximální vyměřovací základ (strop pro platbu pojistného) stanoven jinak. Někdy měsíčně, jindy ročně. Proto je v přiložené tabulce uvedena měsíční hodnota.

Strop pro platbu důchodového pojištění v Česku je velmi vysoký. Např. v Lucembursku, které je uprostřed tabulky, přestávají sociální pojištění platit občané s příjmem ve výši dvojnásobku průměrné mzdy. V Česku přestávají sociální pojištění platit až občané s příjmem ve výši šestinásobku průměrné mzdy.

Strop pro platbu pojistného ve vybraných evropských zemích

Země

Výše měsíčního stropu

(násobek průměrné mzdy

zaokrouhleno)

Měsíční strop

pro platbu pojistného

(v €)

Česko

6,0

6 130

Slovensko

4,0

2 892

Kypr

3,4

4 216

Řecko

2,6

5 544

Lucembursko

2,2

8 414

Španělsko

1,7

3 198

Estonsko

1,7

1 376

Německo

1,5

5 500

Rakousko

1,3

4 110

Francie

1,0

2 885

Zdroj:
MISSOC Database, Financing Social Protection 2010

Vyšlo na ČeskéReformy.cz

Plánujete vstup do 2. penzijního pilíře?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.