Pátek 16. listopadu. Svátek má Otmar.

Šrotovné aneb Past na domácnosti i ekonomiku

Příspěvek na koupi nového automobilu při likvidaci starého. To je „šrotovné“. V Evropě se pohybuje až do výše 2 500 euro v Německu. A právě německé šrotovné pomáhá české ekonomice nejvíce. Komu šrotovné pomáhá a komu škodí? Poraženými jsou i domácnosti!

Šrotovné je velmi diskutované téma a zpolitizované téma. V sousedním Slovensku po velmi rychlém vyčerpání prostředků vyčleněných na tento účel zasáhlo i do prezidentských voleb. Nyní se stává zdrojem preferencí Sociální demokracie i v Česku. Se šrotovným to ale není zdaleka tak jednoduché.

V období hospodářské recese jsou některé obory postiženy více, jiné méně. Automobilový průmysl patří k oblastem ekonomiky, která pod jejím zpomalením doslova úpí. Aby ne. Vždyť firmy nemají zakázky, lidé nemají jistotu zaměstnání, všichni šetří… a odkládají či přehodnocují koupi automobilů v prvé řadě, jakožto položku zbytnou (starší vůz svou funkci plní také dobře) a vysokou (snad jen bydlení dokáže odsát domácnostem jednorázově více prostředků…).

Co napadne „moudrého“ politika? Zabráníme propouštění lidí tím, že podpoříme nejslabší články ekonomiky – aktuálně kromě finančních institucí, z nichž současná krize povstala, je jím automobilový průmysl. Odsud je již jen krůček ke šrotovnému. Ale komu pomáhá?

V prvé řadě je potřeba se podívat, kdo a jaké automobily vyrábí. Není-li v zemi žádná automobilka, pak je šrotovné pouze vyhazováním veřejných peněz (rozumějte peněz daňových poplatníků).

Druhý pohled musí sledovat úhel, pro koho automobily vyrábí. Je-li stěžejní část domácí produkce určena na vývoz a domácnosti preferují jiné než v zemi vyráběné vozy, opět šrotovné domácí ekonomickou situaci neřeší. V takovém případě poptávka směřuje do zemí, odkud se automobily importují. Odsud je již jen krůček k chvále německého šrotovného pro českou ekonomiku.

Tuzemské automobilky naprostou většinu produkce exportují. Naším největším exportním partnerem je Německo. Zavede-li náš západní soused šrotovné, jeho nemalá část skončí v českých výrobních závodech. „Druhým nejprodávanějším modelem na německém trhu se v únoru stala Škoda Fabia. Její odbyt v Německu proti lednu vzrostl více než trojnásobně. Za zvýšením poptávky podle představitelů automobilky stojí především šrotovací prémie,“ uvedly minulý týden Lidové noviny.

Automobilky tak jásají. Zavedení šrotovného zvýšilo jejich prodeje, opět naběhly na pětidenní pracovní týden a z jejich závodů vyjíždí spousta nového šrotu… automobilů, které by lidé buď nepoptávali, nebo by je poptávali v průběhu dalších dvou až tří let. Jaký je tedy výsledek šrotovného? Pouze odklad problému.

Peníze na šrotovné jsou omezené. Na Slovensku již došly a v dalších zemích budou dříve či později také vyčerpané. Lidé neváhají, ale budoucí nákupy provádějí co nejdříve. Nešetří, ale čerpají rezervy, které si chtěli uchovat „na horší časy“ – nikoli celé ekonomiky, ale svých rodinných rozpočtů. Někteří se navíc zadlužují, aby si mohli nový automobil pořídit.

Z makropohledu šrotovné v krátkém horizontu nepochybně pomáhá. Stejně jako v uplynulých letech pomáhalo růstu americké ekonomiky přimhouření očí při schvalovacím procesu hypoték.

Automobilky jsou šťastné. Nemusí zavírat závody na výrobu aut, o které není zájem. Zatím. Jakmile dojdou peníze na šrotovné, budou na tom stejně nebo dokonce ještě hůře než předtím.

Domácnosti se radují. Za rachotinu, za níž by museli ještě přednedávnem platit za ekologickou likvidaci na vrakovišti, dostanou tučně zaplaceno – řádově od 1500 do 2500 euro. Proč ale lidé odkládali pořízení vozu? Protože si chtěli uchovat rezervu pro případ ztráty zaměstnání nebo jinou nepříznivou okolnost. A když se stane něco nepředvídatelného, dopadne to na ně nepřipravené plnou vahou.

Vlády se radují. Rozhazují peníze a to mají voliči rádi. Tedy přinejmenším střední voliči, o které se hraje nejvyšší hra. Být proti šrotovnému, znamená ztrácet politické body. Ale kde na něj vzít? Žádný problém, centrální banky snižují sazby, úvěry jsou levné. Půjčíme si. A platit? To bude až příští vláda…

A kdo je poraženým? Již ve střednědobé perspektivě všichni. Krátkodobě autobazary, které se brání po svém – zavádějí vlastní „šrotovné“ při nákupu ojetiny. A v každém případě zdravý rozum.

Má se v Česku zavést šrotovné?

Nahrávání ... Nahrávání ...

29 komentářů: “Šrotovné aneb Past na domácnosti i ekonomiku”

  1. Svěrkoš napsal:

    Dobrý den. Píše se, jak to jinde venku funguje, osobně mám z toho ale divný pocit (nicméně, mohu se mýlit, samozřejmě). Mně to přijde v takovéto rovině:

    1.) Člověk finančně slabší, nemá na nové auto (právě proto jezdí ve starém) – tomu 25 tisíc či kolik to má být, na nové auto nepomůže. V naprosté většině nemá 250-300 tisíc na nové, malé auto, navíc mnohý stejně potřebuje větší auto kvůli rodiny (jo možná nějaká ta Dacia za 150 tisíc – nemusí se do kopce pomáhat šlapáním nohou ?? 😉 Tohoto člověka tento příspěvek nevytrhne, protože na nové nadále mít nebude a dál se bude klepat o práci. Tedy od něho v naprosté většině případů spotřeba nenastane, půjde to mimo něj.

    2.) Lidé, co mají na nové, na něj mají i bez šrotovného a že by šrotovné byl pro tyto lidi tak velký impuls, aby se rozhoupali ke koupi, to se mi nezdá. Tihle lidé by kupovali i tak. Výsledek: samozřejmě po tom sáhnou a státní rozpočet pohladí dárkem nepotřebné lidi z hlediska určení těchto peněz. Nic moc se nezmění, kdo má koupí a koupil by stejně, kdo nemá nekoupí – bez ohledu na šrotovné, jen se vyhodí peníze jako dárek nepotebným, leč je šance, že budou volit příště svého dárce …..

    Nebo opravdu to rozhýbe váhavce, co na to mají, natolik, že zahltí automobilky objednávkami ???

    • Petr Zajíc napsal:

      Váhavce to určitě motivuje. Na Slovensku bylo šrotovné již ve dvou balíčkách a pokaždé byl zájem enormní.

      I když, slovo „váhavec“ není přesné. Jedná se především o lidi, kteří by si automobil buď koupili dříve, nebo později, ale využijí příležitosti a sahají po státním příspěvku. Další skupinou jsou lidé, kteří by nový automobil z důvodu své finanční situace nekupovali – ti se podle mého názoru mohou díky šrotovnému dostat do finančních potíží.

      • Svěrkoš napsal:

        souhasím, mnozí co balancují akorát tak na hraně, si řeknou – jdu do toho, nějak to SNAD splatím, škoda nechat ležet peníze na cestě musím to využít – a pohoří po roce, dvou a zjistí, že měli velké oči a neutáhnou, anebo se něco přihodí, jiné životní sitauce ošetřeny nemají a pak zbyde zase jen velké divení a „oni mě podvedli …“. Jenže tuto osobní nezodpovědnost už stát samozřejmě neřeší a nebude řešit. Mně to stejně přijde takové mimo realitu – přece kdo chce nové auto, tak neuvažuje v dimenzích 25-30 tisíc korun jako klíčová suma …. je jen málo takových, kterým plus minus tato částka chybí k cíli …. nemůžu si pomoct, zájemci o nové by uvažovali stejně i bez šrotovného, asi jsem naivní a fakta možná hovoří jinak. Ale stejně je to krátkozraké.

  2. Bankovnípoplatky.com napsal:

    je to tady takové sdružení pindálků…

    • Radek napsal:

      Na slovenské zkušenosti jste neodpověděl. Dvakrát šrotovné, dvakrát vyčerpáno do týdne. Opravdu jste přesvědčen, že to stojí za to?

  3. chk napsal:

    nesmysl.
    1) ti co si poridi (levny!) automobil dnes, jej nekoupi pozdeji. tim padem se jen aktualne saturuje poptavka budouci. tech par lidi navic, kteri se k tomu pridaji, je nevyznamny pocet.
    2) jedna se o deformaci trhu, z ktere tezi predevsim automobilky. proto si myslim, ze naprosto mimo jsou tyto dotace hlavne v rakousku.
    3) tito lide, kteri kupuji mala auta, uz nebudou kupovat auta vetsi, s vyssim ziskem pro automobilku). radeji si koupili nizsi tridu, protoze dostali dotaci. tim padem bude automobilkam vznikat dira ve vyssim segmentu.
    4) neprimo to zasahne jiz zminene autobazary, potazmo servisy, ktere mely zisk z oprav starych vraku.

    suma sumarum je to nesmysl, a doufam, ze pristi ministr financi bude v tomto stejne neoblomny jako kalousek…

  4. srot napsal:

    Podle Sdružení automobilového průmyslu mají čeští dodavatelé v tendrech pro evropské automobilky černý puntík. V Česku se vyrábí zhruba milion aut ročně, šrotovné jejich odbytu pomáhá, ale Česko samo šrotovné nezavedlo.

  5. Bankovnípoplatky.com napsal:

    Autor:
    „Vlády se radují. Rozhazují peníze a to mají voliči rádi.“

    To je samozřejmě nesmysl.
    1. Stát z prodeje každého auta dostane DPH. Takže je šrotovné kompenzováno.
    2. Šrotovné zavádějí státy s automobilkami. Tím ušetří na podpoře v nezaměstnanosti, naopak státy dostanou daně z příjmu od zaměstnaných osob a pojistné, které by jinak platily samy státy za nezaměstnané.

    Tož tak.

    • Petr Zajíc napsal:

      Máte pravdu, že částečně je šrotovné kompenzováno. Na druhou stranu problém jen oddaluje a prohlubuje. Přirovnal bych to asi ke snížení státního příspěvku stavebního spoření – v následujícím roce došlo téměř k zastavení prodeje nových smluv a k obnově docházelo jen postupně. Jenže stavební spořitelny nejsou závislé pouze na novém prodeji. Automobilky vesměs ano. A takový propad budou obtížně přežívat i ty, které by jinak z krize vyšly dobře.

    • Miloslav Šimek napsal:

      A co třeba tento pohled:
      Státní rozpočet počítá při sestavování s příjmy z daní (přímé i nepřímé DPH), ty pak plánuje rozdělit a vrátit jinou formou na „všeobecné blaho“. Pokud však hodlá zvyšovat výdaje mimo rámec koncepce, pak sice možná tyto výdaje zaplácne vrácenými penězi na DPH a dalších daních… výsledkem bude nulový efekt, ale na výdaje, které měly být původně kryty těmito příjmy a byly schváleny v rozpočtu se bude muset půjčit. V dlouhodobém pohledu, to pak zaplatíme! Na to se můžeme spolehnout.

      Je to naprosto postavený na hlavu – logicky i z pohledu ekonomicky uvažujícího člověka. Z politického pohledu to nemůže překvapit. Bylo by mi to fuk, kdybych věděl, že ty dluhy pak zaplatí politici, resp. polit. strany…

      A co třeba pračky, ledničky, televize, telefony a x_dalších věcí. Taky by mohl stát přispět na „modernizaci“ těchto spotřebních věcí a pak už se budeme těšit na dobu, o které snil Lenin… skutečný komunismus

      • Petr Zajíc napsal:

        Přesně tak. Navíc šrotovné je motivací pro odložení jiných nákupů ve prospěch nákupu automobilu. Takže další výpadek plánovaných příjmů v rozpočtu.

      • Bankovnípoplatky.com napsal:

        1. Nejde o postup uplatňovaný běžně, ale v krizi, a to jedné z nejtvrdších.
        2. Automobilky – jde o segment cyklického spotřebního zboží, tedy hodně postiženého krizí
        3. Automobilky mají obrovské množství subdodavatelů, zaměstnávají spoustu lidí. Problém krachu amerických automobilek je ten, že by lehli i jejich dodavatelé, kteří navíc dodávají americkým filiálkám Hondy a Toyoty a tím pádem krach nechtějí ani jejich japonští rivalové. Rozsah dodavatelů pro auta se nedá srovnat s jiným odvětvím.
        4. Lidé nakupují za své, šrotovné kompenzuje DPH.
        5. Lidé nenakupují všechny značky, soutěž mezi automobilkami je zachována, těm problémovým šrotovné příliš nepomůže.
        6. Stará auta jsou hodně nebezpečná, neekologická a neúsporná. Nová zlepší ekologii.
        atd.

        • Konference napsal:

          Dobry den, Jiri,

          ad 1) Co myslite pojmem „krize“? Ze v CR 200 tisic lidi prijde o praci, nebo jim bude snizena mzda? Tak to cas od casu chodi. Vratime se o dva roky zpatky (mereno nezamestnanosti). To je krize? Ja myslim, ze dokud mame co jist a nepereme se na ulicich o polevku, tak se mame dobre. Ze si letos nebude moci kazdy dovolit nove auto a domaci kino, to jeste neni krize.

          ad 2 a 3) Ano, automobilovy prumysl je recesi silne zasazen, podobne i jina odvetvi, kde je trh presycen. Je hezke udrzovat umele poptavku, aby lide meli praci. Ale tak trochu mi to pripomina eru pred dvaceti lety. Nechceme rovnou ze svych dani platit lidi za to, ze si budou chodit do prace cist noviny?
          Srotovne je klasicky priklad umele deformace trhu. Trh je presycen. Misto diety se ma umele nacpavat dalsimi houskami? Proc? Aby na nejakou dobu neprisel pekar o odbyt? To je kratkozrake reseni, ktere vede dlouhodobe pouze k vetsi neefektivite… zakonite pak musi prijit proces, ktery trh od neefektivity procisti (tim prochazime nyni)… ale pokud budeme umele udrzovat na trhu vysokou poptavku, nic se tim neresi. Je to podobne jako s vystavbou novych bytu, kdyz uz v nich nema kdo bydlet, tak k cemu je stavet dalsi? Podobne kdyz uz vsichni maji auto, tak k cemu vyrabet dalsi a dalsi a chtit kazdorocne zvysovat odbyt? Jiste, ze firma se o to snazi vsemi moznymi prostredky (napr i prosazovanim srotovneho), ale z pohledu trhu je to postavene na hlavu.

          ad 4) S tim nejde souhlasit. Jak uz tu zaznelo, kdyby lide nekoupili nove auto (s podporou srotovneho), tak by penize utratili jinak a DPH by stat inkasoval tak jako tak. Takze srotovne neni kompenzovano danovymi prijmy, je to vyhazovani penez z okna na podporu neefektivity.

          ad 6) To je sice pravda, ale prinos pro ekologii je mizivy a je opet neefektivni. Kdo dost jezdi autem, tak si novy vuz poridi sam od sebe kvuli nizsim nakladum na provoz. Kdo jezdi malo, tak novy vuz nepotrebuje a ani ekologii tolik neskodi, protoze jezdi malo. Nemluve o tom, ze kazde nove auto znamena cerpani prirodnich zdroju a dalo by se polemizovat, zda je ekologicke a ekonomicke mit uspornejsi a setrnejsi vuz za cenu techto zdroju.

          Jan Traxler
          FINEZ Investment Management

          • Konference napsal:

            Jinak uz jsem drive tomuto tematu venoval par radek v clanku
            http://www.finez.cz/odborne-clanky/detail/jak-celit-recesi-v-ceske-republice/

          • Konference napsal:

            Jinak uz jsem drive tomuto tematu venoval par radek v clanku
            http://www.finez.cz/odborne-clanky/detail/jak-celit-recesi-v-ceske-republice/

          • Bankovnípoplatky.com napsal:

            Situace v mnohých firmách je napjatá. To, že není daleko více nezaměsntnamých, je za cenu prudkého nárůstu pohledávek po lhůtě splatnosti, je z důvodu relativně krátkého trvání krize a i DÍKY ŠROTOVNÉMU, PROTOŽE HYUNDAI A ŠKODA jedou díky zájmu o auta naplno. Dočasně. Ale získává se čas.
            Co to je šrotovné? Vzdaní se DPH ze strany státu.
            Lidé v krizi neutrácejí. Tzn., že se nedá jednoznačně říci, že by jinak stát k DPH přišel. Nikoli. Ovšem na dalších efektech stát hodně ušetří. Po určitou dobu, po kterou se budou spotřebovávat uložené prostředky obyvatelstva na nákup nových aut.
            Šrotovné samo o sobě moc nevyřeší. Ale dočasně pomůže.

            • šrotovné mi dělá dobře... napsal:

              Souhlasím s Vámi.

            • Konference napsal:

              Proto rikam, ze jde o kratkozrake reseni. Jiste, ze docasne pomuze, ale jen umele z penez danovych poplatniku oddali to, co stejne bude muset prijit a dlouhodobe vice deformuje trh.

              • Bankovnípoplatky.com napsal:

                S deformací trhu bych si nebyl jistý.
                Přijde mi, že jde o silný výraz. K ovlivnění trhu dojde, ale krachující subjekty šrotovné nezachrání.
                Nejde o zásadní řešení krize. Jde jen o krátkodobou pomoc a získání času, možná dokonce se ziskem pro stát.

                • Konference napsal:

                  To je hloupost, vsichni vi, ze jde o preliti penez danovych poplatniku do kapes nekolika lidi.

                  • Bankovnípoplatky.com napsal:

                    K tomu už uvedu pouze jediné – probíral jsem to s člověkem, který dělá finančního ředitele jedné ne malé firmy a měl z nějakého důvodu šrotovné propočítáné. Vyšlo mu, že šrotovné DOČASNĚ státu dost pomůže.

                    Analýza je analýza.

                    • Konference napsal:

                      Netusim, o koho jde. Ale oba dobre vime, ze analyzu jde vzdy udelat tak, aby zavery vyznely presne, jak clovek chce. Zvlaste, kdyz do hry vstupuje vice neznamych. Staci trochu upravit hypotezy a hned vypada vysledek jinak.

                      Statni podpora a protekcionismus z dlouhodobeho hlediska nikdy nic dobreho neprinasi, jen vetsi neefektivitu. A stavet kratkodoba reseni nad dlouhodoba neni moudre.

                      Jan Traxler
                      FINEZ Investment Management

                    • Radek napsal:

                      Souhlas. Ostatně, i NERV, který také propočítával různé varianty podpory růstu, šrotovné nedoporučil.

                    • Bankovnípoplatky.com napsal:

                      Nejde o státní podporu v čistém slova smyslu a nejde o protekcionismus.
                      Ten člověk – finanční ředitel vytáhl pár firem ze sraček a má za sebou opravdové úspěchy. A dost často se s ním pohádám.
                      Když děláte ty analýzy – máte podobné výsledky, jako on?

                    • Konference napsal:

                      Myslim, ze jde o statni podporu v cistem slova smyslu a protekcionismus v cistem slova smyslu.

                      Nezpochybnuji kratkodoby efekt srotovneho, ale poukazuji na to, ze jde o efekt umele vyvolany, dlouhodobe neresici zakladni problem nadvyroby a neefektivity, naopak ho jen umele nafoukne. Jelikoz se to plati i z mych penez, tak se proti tomu musim pochopitelne silne ohradit.

                      Novy protikrizovy balicek je smesici smysluplnych opatreni a populistickych predvolebnich bonbonku… opravdu nehodlam ze svych dani platit „predvolebni kampan“.

                      Jan Traxler
                      FINEZ Investment Management

                      P.S. Na srotovne nepotrebujete zadne analyzy, na to staci selsky rozum.

                    • Petr Zajíc napsal:

                      Na to lze odpovědět pouze zkušeností. Třeba slovenskou.
                      http://www.investujeme.sk/kratke-zpravy/v-nemecku-srotovne-do-konca-roka/
                      – šrotovné na Slovensku v druhém kole začalo v pondělí a nejspíš budou prostředky vyčerpány dnes

  6. Loki napsal:

    Dobrý den,
    potřeboval bych poradit, kde se dá na internetu najít nějaký přehled o různých evropských trzích, zadluženosti firem atd.? Děkuji.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.