Spoléhat se ve stáří pouze na pomoc státu je riziko

Červnová valorizace se pravděpodobně sníží

Inflace znatelně dopadá na české domácnosti. Ty s menšími finančními rezervami a výdaji přesahujícími příjmy tvoří podle průzkumu 7 %. Domácnosti s příjmy stejně vysokými, jako mají výdaje, dosahují podílu 21 %. Více než čtvrtina domácností je tak kriticky ohrožena. Dané téma otevírá i otázku optimálního nastavení valorizace důchodů.

Její mimořádná podoba projde v červnu zřejmě snížením. To ale vyvolává diskuze, jaký dopad pocítí lidé s menšími důchody, jejichž spotřebitelský koš je mnohem citelněji zasažen právě nárůstem cen bydlení a potravin. Aktuálně probíraná novela zákona se na tuto skutečnost výrazně rozevřených příjmových nůžek snaží částečně reagovat alespoň rozdílnou valorizací navázanou právě na výši důchodu. Podle nynějšího zákona se důchody standardně zvyšují o procentní výměru důchodů. Vyšší důchody tak rostou v absolutním vyjádření výrazně více než ty nízké.

Nová podoba červnové valorizace by díky fixní částce valorizace měla pomoci hlavně těm nejchudším důchodcům. Zatímco například důchod ve výši 10 000 korun by se měl zvýšit o 538 korun, důchod ve výši 25 000 korun pak o 833 korun. V druhém případě tak nevidíme takový nárůst. Co dále ohledně důchodů vzbuzuje vášně, je jiná nespravedlnost, a to výhodnost předčasného odchodu do důchodu oproti těm, kteří si řádně počkají.

Zadlužení má své limity

Nyní nebudeme zabředávat do věčné diskuze, zda vládou navrhovaná změna výpočtu důchodů byla z hlediska koncepce, interpretace a načasování implementace správně pojatá. Zásadní ale je připomenout si, jaký problém zde vůbec řešíme, a to dlouhodobě neúnosný stav bilance důchodového systému. Podílí se téměř třetinou na celkových výdajích státního rozpočtu. Buď se bude muset šetřit na výdajové straně nebo podpořit demografický vývoj či si více posvítit na šedou ekonomiku.

^REKLAMA

Rozhodně tomu nijak nepomáhá ani skutečnost vysokých úrokových sazeb, která celkovou nákladovost obsluhy dluhu výrazně zdražuje. Kdybychom postoupili dále v čase, další citelné prohloubení deficitu důchodového systému nastane s ochodem silných ročníků z produktivního věku života, což bude probíhat zhruba od roku 2030. Tento neodvratný vývoj potvrzuje i poměr lidí v produktivním věku na jednu osobu starší 65 let, který se pohybuje pod číslem 3 a za necelých čtyřicet let bude směřovat k 1,7.

Podobné černé výhledy na pokračování ve vysokých deficitech mohou České republice i přitížit v tzv. ratingu. Jedná se o hodnocení důvěryhodnosti naší země jako dlužníka. Nyní agentura Fitch ještě potvrdila České republice čtvrtý nejlepší rating AA-, nicméně výhled zůstává negativní. Kdyby v budoucnu nastal negativní scénář a země by získala horší rating, tento okamžik by přispěl ke zdražování dluhu, tedy vyšším úrokům. Rozhodujícím prvek je přitom stav veřejných financí a jeho vývoj.

Musíme se spoléhat na sebe

Změny na poslední chvíli v metodice výpočtů důchodů lehce nabourávají důvěru lidí ve stát, zda bude plnit, co slíbil. Na druhou stranu daný vývoj zdvihá varovný prst pro mladší ročníky, že není dobré spoléhat se pouze na starobní důchod. Hektické a nepředvídatelné kroky české vlády poukazují na nutnost spoléhat se výhradně sám na sebe. A tak se opět dostává na scénu otázka, jak si včas pravidelně začít odkládat peníze, aby v dlouhodobém horizontu dokázaly překonat inflační znehodnocování, a tedy si minimálně udržely reálnou kupní sílu.

Právě danou investiční aktivitu nejspíše již v blízké době podpoří i legislativní úprava. Dost možná se dočkáme vzniku investičního penzijního účtu, kde budou lidé zvýhodněni i při investování do akcií, dluhopisů či podílových fondů. Tato změna tak výrazně rozšiřuje paletu investičních nástrojů, kterými se mladí lidé mohou připravovat na odchod do důstojného stáří. Doposud směřovala státní podpora především do penzijních připojištění a doplňkových penzijních spoření.

Autor: Richard Bechník, hlavní analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select