Rozhovor: Se sankcemi na Ruskou federaci se zvýšily blokace cenných papírů

Řada lidí stále vlastní cenné papíry u kuponové privatizace. Jak mohou zjistit, které cenné papíry vlastní a jak s nimi naložit?

Pokud se někdo účastnil kupónové privatizace a již vůbec netuší, zda cenné papíry již prodal nebo převedl pod nějakého obchodníka s cennými papíry či banku, je možné, že s převedením evidence ze Střediska cenných papírů do centrálního depozitáře v roce 2010 jsou cenné papíry stále na jeho majetkovém účtu v tzv. nezařazené evidenci. Jedinou možností pro zjištění, jaké cenné papíry vlastním, je požádat o výpis z tzv. nezařazené evidence CDCP.

Pokud jsou již cenné papíry převedeny pod účastníka centrálního depozitáře, je nutné kontaktovat přímo daného účastníka. V tomto případě se však domnívám, že by již daná osoba byla takovým účastníkem v minulosti kontaktována.

Je služba nějak zpoplatněna a jak lze o výpis požádat?

Nejjednodušší způsob je požádat o výpis z nezařazené evidence prostřednictvím webových stránek CDCP za využití bankovní identity. Za několik minut zjistíte, zda stále držíte cenné papíry na tzv. nezařazeném účtu. Cena této služby je 90 Kč a zahrnuje i poplatek, který hradí CDCP BankID. Dalším způsobem je požádat o výpis z nezařazené evidence prostřednictvím některého z účastníků CDCP. Seznam účastníků je na webových stránkách CDCP a cenu této služby si stanovuje každý účastník sám. Poslední způsob je korespondenční, u kterého je nutné zaslat formulář s ověřeným podpisem přímo CDCP. Tento způsob je administrativně náročný, a je tudíž zpoplatněn částkou 500 Kč. Všechny způsoby žádosti o výpis jsou uvedeny na webových stránkách CDCP.

Existuje nějaká lhůta, kdy účty s neobchodovanými cennými papíry můžete zrušit?

Žádná taková lhůta neexistuje a centrální depozitář neprázdné účty zrušit nemůže.

^REKLAMA

Hodně se řeší majetek občanů Ruské federace v ČR, ale i celé EU. Jak k zjišťování tohoto majetku může přispět CDCP?

Zcela zásadně v případě vydávání a držení zaknihovaných cenných papírů, neboť CDCP eviduje informace, pro které osoby a z jakého státu jsou otevřeny majetkové účty, a tudíž, co tyto osoby vlastní. To například znamená, že i kontrola osob z Ruské federace vůči sankčnímu seznamu probíhá velice rychle a efektivně. V případě, že jsou majetkové účty otevřeny pro právnické osoby, je tato role přenesena na účastníky CDCP, kteří by v rámci svých postupů dle AML (zákon proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu) měli znát konečné vlastníky klientů.

CDCP provádí kontroly dle AML přímo u emitentů – to znamená, že kontrola skutečných vlastníků probíhá nezávisle u více subjektů. Pokud by neexistovaly listinné akcie nebo by byly minimálně společnostem, které pracují s veřejnými prostředky, zapovězeny, tak by se nemuselo řešit, kdo v určitém časovém období danou akciovou společnost vlastnil a zda tato společnost měla nárok na dotaci apod.

V centrální evidenci by si policie či soud požádaly o výpis z emise nebo o výpis převodů této emise, a bylo by jasno. V některých evropských zemích je už stanovena povinná zaknihovanost u všech akciových společností a například na Slovensku sice existují listinné akcie, ale slovenský centrální depozitář vede povinně seznam všech akcionářů těchto společností.

Můžete tyto cenné papíry zablokovat, nebo spíše co musí nastat před tím, než cenné papíry zablokujete?

Ano, v případě již zmiňovaných sankčních seznamů může být rozhodnuto o zablokování cenných papírů. Vše lze vyřešit velmi rychle a efektivně prakticky okamžitě. Zablokování je následně oznámeno Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ), který rozhodne o dalším postupu.

Kolik blokací jste v rámci sankcí vůči Rusku již uskutečnili a v jakém objemu?

Takové informace bohužel nemůžeme zveřejnit, jsme v tomto ohledu vázáni mlčenlivostí. Obecně můžeme uvést, že spolupráce s FAÚ a její význam a četnost se logicky s rozšířením sankcí na Ruskou federaci zvýšily.

^REKLAMA

Jak může CDCP pomoci při dohledávání nezákonných aktivit / praní špinavých peněz?

Jak již bylo zmíněno v předchozích odpovědích, centrální depozitář a jeho účastníci provádí kontroly dle AML na různých úrovních. CDCP primárně vůči emitentům a účastníci vůči majitelům účtů a jednotlivým převodům. Kontrola vůči sankčním seznamům probíhá paralelně. V CDCP veškeré neobvyklé transakce s cennými papíry procházejí zvýšenou kontrolou, a pokud zůstanou i po této kontrole podezřelé, jsou oznámeny FAÚ.

Jaké výhody spatřujete v blockchainu? Jak by mohl ovlivnit evidenci cenných papírů a vypořádání obchodů?

To je přesně otázka, na kterou se celý finanční svět snaží nalézt odpověď a v rámci jednotlivých pilotních projektů hledá výhody. Problémem je, že blockchain má zřejmé výhody v případech, kdy se jedná o decentralizovanou evidenci, kdy žádný ze subjektů nenese za celý systém právní odpovědnost a také není nutné řešit příkazy z třetích stran a prolomení privátních klíčů. V případě centrální evidence, kdy je jasně daný subjekt s odpovědností, jde o trochu jiný příběh.

Uvedu jednoduchý příklad. Pokud držíte bitcoiny a nesdílíte ve své závěti svůj privátní klíč, tak v případě úmrtí není možné se k těmto bitcoinům v rámci dědického řízení dostat. To stejné platí v případě rozhodnutí soudu, policie apod., což v regulovaném finančním světě bude těžko akceptovatelné.

Jen si představte, že máte akciovou společnost a třeba 20 % čí více jejich akcií je jako u zmiňovaného bitcoinu nenávratně ztraceno. Takže se bavíme především o změně technologie, jiném a možná efektivnějším způsobu rekonciliace a využití automatizovaných posloupných akcí (tzv. smart contracts). Teprve čas a praxe ukážou možné dopady na celý finanční trh a zda bude případně nutné upravit i regulaci.

Je CDCP schopen vypořádávat i obchody s kryptoměnami, případně za jakých podmínek by to bylo možné?

Obávám se, že by nám to ČNB nepovolila. Máme evropským nařízením CSDR přesně stanoveno, jaké činnosti můžeme vykonávat a jelikož obecně kryptoměny nesplňují definici investičního nástroje, tak by to nyní bylo mimo naší licenci. Připravuje se však další evropské nařízení MiCA, které bude řešit regulaci krypto aktiv včetně licencování subjektů, které budou chtít poskytovat vypořádání a custody služby v této oblasti.

Máte statistiky o tom, jaká je chybovost v CDCP při vypořádání obchodů s cennými papíry?

Záleží na to, jakou chybovost máte na mysli. Pokud se jedná o chybovost přímo CDCP, tak se blíží limitně nule. Zde si žádné chyby nemůžeme dovolit. Samozřejmě ale nelze vyloučit, že například při naprosto výjimečném výpadku SWIFTové komunikace nedorazí nějaká zatoulaná instrukce, ale i tyto záležitosti se vždy s účastníky okamžitě zjistí a vyřeší.

Pokud máte na mysli suspendované převody z důvodů selhání účastníka například kvůli nedostatečnému počtu cenných papírů, peněžních prostředků nebo chybného majetkového účtu, tak zde se pohybujeme v nižších jednotkách procent.

Jaké další aktivity CDCP zajišťuje – např. pro stát, notáře, policii, soudy, širokou veřejnost, banky, obchodníky s CP a další.

CDCP má povinnost odpovídat dle zákona na dotazy veřejných orgánů, jako jsou zmíněné soudy, policie, notáři, exekutoři či FAÚ. Zpracování jejich dotazů probíhá v drtivé většině automaticky a řada dotazovatelů má zasílání těchto dotazů zapracováno do svých systémů. Pro naše účastníky zajišťujeme celou škálu činností souvisejících s vypořádáním a vedením cenných papírů v souladu s evropským nařízením CSDR (nařízení o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů). Emitentům a dalším právnickým osobám například vydáváme identifikátory LEI a široké veřejnosti poskytujeme na našem webu zdarma informace o zaknihovaných emisích.

Můžete uvést, jakými zásadními změnami CDCP v poslední době prošel?

Posledních 5 let byly změny v Centrálním depozitáři cenných papírů primárně ovlivněny novou evropskou regulací, CSDR. V první fázi se jednalo především o splnění všech požadavků, které nařízení na centrální depozitáře klade, a to ve všech směrech. Od organizačních požadavků, přes pravidla pro výkon činnosti či obezřetnostní požadavky až po řešení přístupu účastníků a propojení s ostatními centrálními depozitáři.

Druhou fází bylo úspěšně zvládnuté licenční řízení dle CSDR u České národní banky (ČNB), které zahrnovalo stovky dokumentů. Tady je dobré podotknout, že CDCP byl mezi prvními deseti depozitáři v EU, kteří licenci získali. Třetí fáze CSDR byla zdárně ukončena v tomto roce, a to implementací poslední části CSDR v oblasti disciplíny ve vypořádání, kde hlavním cílem je unifikovat sankce za selhání při vypořádání v celé Evropské unii. Tato část byla z řady důvodů neustále odkládána ze strany Evropské komise a dle mého názoru je z pohledu českého trhu naprosto nadbytečná. Na lokálním trhu nebyl problém s disciplínou ve vypořádání. První měsíce po implementaci ukazují, že k zásadní změně nedošlo.

Kromě CSDR jsme se v poslední době zaměřili na vypořádání v eurech, a to tak, abychom mohli zajistit převod peněz přímo v centrálních bankách eurozóny. To znamená, že CDCP se stal přímým účastníkem platebního systému Target2 (Eurosystémem provozovaná platforma pro zpracování velkoobjemových plateb v eurech), přičemž účastníci musí mít pro eura také zajištěno zúčtovaní v Target2. V březnu tohoto roku bylo propojení CDCP na zahraniční depozitář Euroclear Bank (Belgie) schváleno ze strany Evropské centrální banky (ECB) a Centrální banky Belgie (NBB) jako způsobilé pro úvěrové operace vůči Eurosystému. To znamená, že cenné papíry (primárně dluhopisy) vydané v eurech a vedené v českém centrálním depozitáři mohou být použity v Eurosystému jako zajištění proti poskytnutému úvěru ze strany ECB. Tím jsme se stali po Dánsku teprve druhou zemí mimo eurozónu, která dosáhla tohoto statusu.

Jaké novinky plánujete v následujícím období?

V následujících letech se zaměříme především na harmonizaci korporátních akcí dle návrhu evropských standardů. V první vlně během příštího roku to budou dluhopisy a následovat budou akcie. Také stále pracujeme na digitalizaci služeb, a to jak vůči emitentům a kontrolám dle AML, tak také vůči našim klientům či klientům našich účastníků. Naším cílem je co nejvíce zjednodušit a zefektivnit zaknihování cenných papírů, abychom co nejvíce emitentů přesvědčili o výhodách zaknihování před listinnými cennými papíry.

Také analyzujeme využití nových technologií, jako například blockchain, a jejich možný přínos do budoucna. Věřím, že už příští rok budeme mít v této oblasti hmatatelné výsledky. V oblasti vypořádání nyní silně rezonuje zkrácení lhůty vypořádání pro burzovní obchody z T+2 (dva dny po uzavření obchodu) na T+1. V USA plánují tento přechod v roce 2024 a nyní se tato možnost diskutuje i v Evropě. Dopad je především procesní na účastníky a custodiany, takže uvidíme, zda se Evropa k tomu také připojí.