Rozhovor: Firmy se u nás zbytečně bojí, dojít si pro kapitál na burzu

Proč se úspěšným českým firmám nechce „chodit“ pro peníze na burzu a raději si berou investiční úvěry?

Je to kombinace historické nedůvěry v kapitálový trh, obav z vyšší míry transparentnosti a zejména z neznalosti toho, co burza firmě skutečně může nabídnout. Mnoho majitelů úspěšných firem má zažitý model financování přes banky – je jednoduchý, srozumitelný a stále běžnější než emise akcií nebo dluhopisů. K tomu přistupuje obava z „otevření firmy veřejnosti“ – jak informačně, tak majetkově. Přitom často podceňují, že i bankovní financování vyžaduje detailní due diligence a v některých případech je dokonce více omezující než otevřená emise na burze.

V čem jsou hlavní výhody, pokud se rozhodnou pro IPO?

IPO je víc než jen získání kapitálu. Mezi hlavní výhody patří například diverzifikace zdrojů financování, kdy firma není závislá pouze na bankách, nebo zvýšení reputace a důvěryhodnosti, protože veřejně obchodovaná společnost má přístup k širší skupině partnerů, investorů i zákazníků. Paradoxně se oproti bankám může jednat i o vyšší svobodu v tom, kam a jak se prostředky investují. Zmínil bych proto také zajištění kapitálu na růst, a to zejména pro firmy, které chtějí „škálovat“ nebo expandovat do zahraničí s určitou mírou rizika. V neposlední řadě je to oceňování firmy trhem.

Nesmíme zapomenout ani na faktor ohodnocení pro zakladatele nebo prvotní investory za jejich dosavadní úsilí. Vstup na burzu totiž umožňuje pohodlný částečný nebo úplný exit. Ten však až na výjimky nelze plně realizovat již v rámci samotné první nabídky akcií, ale je nezbytné jej vhodně časovat a investory na něj připravit.

Kdy je pro firmu nejvýhodnější doba pro vstup na burzu v jejím „životě“?

Ideální chvíle přichází ve fázi, kdy má firma za sebou zdravý růst a ziskové hospodaření, ideálně alespoň po dobu 2–3 let, jasně definovanou vizi dalšího růstu a expanze, kterou dokáže odkomunikovat investorům, jasnou a transparentní vlastnickou strukturu, aby investoři věděli, kdo firmu ovládá, nebo potřebuje kapitál, který jí pomůže posunout se na další úroveň.

^REKLAMA

Platí ovšem, že IPO není vhodné pro každou firmu a není náhradou za řešení vnitřních problémů. Vstup na trh musí být logickým krokem ve strategii firmy.

Spolupracovali jste s několika společnostmi při jejich vstupu na burzu. Jak se těmto firmám nyní daří?

Podíleli jsme se na přípravě a realizaci IPO pro společnosti FIXED.zone a HARDWARIO.

U FIXED.zone došlo po úspěšném IPO k významnému růstu tržeb i expanzi na zahraniční trhy. I přes kolísání ceny akcie na trhu si firma drží důvěru investorů a aktivně komunikuje svůj příběh. HARDWARIO po vstupu na trh Start rozšířilo své aktivity do západní Evropy a získalo nové B2B partnery.

Dále jsme připravovali emisi IQS Group, u které však byl samotný vstup na burzu odložen. Jsme v intenzivním kontaktu a společně pracujeme na nejvhodnější investiční strategii. IQS je u investorů dlouhodobě hodnocena velmi dobře, ale současní majitelé a zakladatelé jsou velmi obezřetní ve vztahu k budoucímu rozvoji skupiny a příprava na IPO u nich znamenala ocenění společnosti, zadání úkolů pro růst valuace, nalezení zajímavých privátních partnerů a investorů.

Aktuálně jsme se aktivně podíleli na posledním IPO společnosti M2C, pro kterou jsme zpracovávali analytickou zprávu. I toto IPO bylo úspěšně upsáno a společnost získala prostředky na nový rozvoj.

^REKLAMA

To ukazuje, že veřejné financování má dlouhodobý smysl, pokud je správně nastavený příběh a firma je připravena na další růst. Ale může být i dlouhodobou metou společnosti, ke které se přibližuje postupně a vyčká na vhodný okamžik samotného vstupu.

Jaké typy společností mají největší šanci uspět u investorů na burze?

Na základě našich zkušeností jsou to zejména technologické firmy s unikátním produktem nebo business modelem, zaběhnuté značky s loajální zákaznickou základnou, výrobní firmy s exportním potenciálem nebo růstové společnosti, které už generují zisk, ale potřebují kapitál pro další expanzi.

Klíčem je umět vysvětlit investorům, jak jejich kapitál pomůže firmě růst jak v obratu tak zejména zisku – a tedy jaký z toho bude výnos.

Jaké tuzemské firmy uvažují o vstupu na trh START?

V našem regionu je velké množství rodinných firem, které by byly pro trh START naprosto vhodné. Jsou málo zadlužené, mají jasné vlastnictví, zdravou ekonomiku. Navíc v průměru EU je na burze okolo 50 % rodinných firem.

Vlastníci rodinných firem se bohužel často obávají o ztrátu kontroly (mnohdy zcela mylně), nasvícení jejich ekonomiky (přičemž svá čísla běžně ukazují bankám) a sami cítí potřebu zajistit si rozvoj sami doma – svépomocí či se bojí nechtěné publicity, která může být ale velkým přínosem.

Velkým tématem je vhodnost kotovaných firem pro zavedení programů manažerských akciových opcí a benefitů. Profesionální manažerský tým může postupně převzít od zakladatele hlavní exekutivní roli s jasnou motivací na spoluvlastnictví, tedy růstu hodnoty firmy. Zakladatel tak může bez ztráty kontroly postupně umenšovat svou mikromanažerskou roli a věnovat se více roli správce rodinného majetku.

Specifickou roli v tuzemském kapitálovém trhu hrají na druhé straně velmi silné a kapitálově koncentrované fondy a privátní investoři, kteří často vlastníky firem přesvědčují, aby prodali své rodinné stříbro plně do jejich rukou, a často také démonizují kapitálový trh. To je nezřítka příčinou předsudků a dezinformací, kterými soukromí podnikatelé trpí ve vztahu k burze a ke kapitálovému trhu obecně.

Jak se musí firmy vstupující na burzu připravit a v čem konkrétně jim pomůže LIFTIA?

Příprava na IPO trvá obvykle 6–9 měsíců a zahrnuje mimo jiné pročištění společnosti od historických, účetních i procesních zádrhelů a nesrovnalostí, strukturální audit a přípravu společnosti na reporting a požadavky trhu, spoluvytvoření investičního příběhu a dokumentace (prospekt, teaser, info memo), finanční modelování a valuaci firmy, organizaci roadshow a komunikace s investory nebo koordinaci právních, daňových a regulatorních poradců.

^REKLAMA

V LIFTIA fungujeme jako projektový koordinátor a poradce, který propojí firmu s trhem. Naší přidanou hodnotou je zkušenost z reálných IPO projektů a schopnost srozumitelně vysvětlit komplexní proces majitelům firem.

Jak se změní fungování a rozvoj firmy po vstupu na burzu?

Změna je zejména kulturní a procesní. Firma začne fungovat více transparentně a systematicky. Získává závazek vůči investorům – to přináší disciplínu a strategické řízení. Může dojít ke změně v řízení firmy, např. posílení představenstva nebo vytvoření dozorčí rady. Roste reputace firmy, což pomáhá i v obchodních vztazích. V neposlední řadě má vstup na burzu jednoznačné pozitivní dopady na vnitrofiremní kulturu a motivaci zaměstnanců.

Zkušenost ukazuje, že vstup na burzu často funguje jako katalyzátor profesionalizace celého fungování.

Jak je vlastně IPO nákladné?

IPO je určitě nákladnější než klasický úvěr, ale je to investice do budoucnosti firmy. Náklady obvykle zahrnují poradenské služby (finanční, právní, marketingové), regulatorní poplatky, auditorské služby a propagaci a roadshow.

Na trhu START se celkové náklady pohybují okolo 3 – 5 milionů Kč, v závislosti na složitosti a objemu emise. Nebo z jiného pohledu je potřeba počítat se 3 – 5 % z objemu emise. Výhodou je, že část těchto nákladů lze rozložit v čase nebo pokrýt z výnosu emise.

Příběh jaké společnosti vás nejvíce zaujal a proč?

Osobně mě velmi zaujal příběh FIXED.zone. Byla to první společnost z oblasti spotřební elektroniky, která se odvážila jít na trh START. Zakladatelé měli jasnou vizi, silnou značku a příběh, kterému investoři rozuměli. Navzdory tomu, že nešlo o raketově rostoucí technologický příběh, dokázala tato firma úspěšně oslovit trh dobrým produktem, exportním sebevědomím i dobrou firemní kulturou a získat důvěru investorů. Navíc ukázali, že IPO není jen pro startupy nebo IT firmy, ale i pro tradiční byznys, který se nebojí růstu.