Neděle 18. srpna. Svátek má Helena.

Rozdílné světy aneb Jak vnímáme inflaci

Lidé vnímají inflaci značně rozdílně. Často jsou slyšet stesky, že skutečná inflace je vyšší než oficiální inflace. A tudíž nás „vládnoucí elita“ mystifikuje. Pravdou je, že rychlejší růst cen v položkách, na něž jsme citliví, ve srovnání s celkovou inflací vnímáme citelněji.

Patří k lidské přirozenosti věnovat větší pozornost pozorování detailu, než hledat souvislosti a celkový nadhled. Samozřejmě je tomu tak i v případě pohybu spotřebitelských cen. Např. letošní cena brambor je asi o 40 % vyšší, než tomu bylo ve stejném období loni. Toho si všimla řada lidí. Naproti tomu skutečnost, že za poslední rok klesla cena čteček knih o několik desítek procent, nezaznamenal takřka nikdo. Příčina je jednoduchá: čtečku knih určitě nekupujeme tak často jako brambory. Nicméně existují i další faktory. Jedním z nich je i skutečnost, že k cenovým pohybům směrem nahoru jsme citlivější, jednoduše proto, že nám zatěžují peněženku.

„Domácí“ inflace

Spotřební koš pro výpočet inflace se skládá z množství zboží. Ovšem často je lidé člení pouze do dvou kategorií. První z nich jsou ty, které si pamatují. Druhou ty, jejichž hodnotu vnímají méně. Podíl těchto výrobků odpovídá výdajům průměrné (klíčové slovo) domácnosti. Přesto mají lidé tendenci statistikům nevěřit. Často padá otázka: „Jak je možné, že změřili meziroční inflaci 2 %, když přesně víme, že zdražilo to, či ono, a to o mnohem více?“

Důvodem je, že neexistuje průměrná domácnost. Každá domácnost, každý jedinec má svůj specifický spotřebitelský koš, který se navíc v čase mění. Takže jeho inflace se více či méně odlišuje od oficiálních měření.

Ovšem i kdybychom znali přesný nárůst životních nákladů v jednotlivých domácnostech, moc si tím nepomůžeme. Indexace penzí, sociálních dávek či zaměstnavatel při mzdových vyjednáváních zohledňuje oficiální inflaci či její výhled, nikoli individuální odchylky každé domácnosti.

Vnímání inflace

Stále se hledají alternativy k oficiální inflaci. Jednou z nich je i index vnímané inflace. Toho dosáhneme tak, že z oficiálního spotřebitelského koše vyjmeme položky, na jejichž ceny jsme z různých důvodů méně citliví. Zbývající položky tak získají v koši vyšší váhu a budou „lépe odpovídat našemu vnímání“. Opět každý člověk bude mít tento index jiný.

Pokud bude velký rozdíl mezi indexem vnímané inflace a oficiální inflací, znamená to, že naše nedůvěra v oficiální statistiky je založena na subjektivním pozorování. Pokud budou oba indexy shodné a stále se nemůžeme zbavit pocitu, že nám statistici neříkají pravdu, pak máme asi velmi nestandardní strukturu výdajů.

Indexem vnímané inflace zkoušeli vysvětlit překvapivě malý nárůst oficiální inflace při přijetí eura. Ještě se najde někdo, kdo si vzpomene, že přijetí eura vyvolalo vlnu zaokrouhlování směrem nahoru. Týkalo se to zejména malých, velmi viditelných částek. To vyvolalo domněnku, že hodnota oficiální inflace je nesprávná. Ovšem index vnímané inflace ji vyvrátil.

Stejný psychologický efekt jako zavedení eura mohlo způsobit zvednutí snížené sazby DPH v ČR, neboť se týkalo převážně zboží každodenní potřeby. A skutečně, vnímaná inflace v posledních devíti letech průměrně dosahovala hodnoty 3,9 %, kdežto oficiální inflace 2,6 %. Na tak vysokém rozdílu má největší podíl zvýšení cen energií domácností, které vysvětluje více než polovinu odchylky. Druhý největší podíl na odchylce má zdravotnictví. Naproti tomu potraviny a nápoje byly odpovědné jen za desetinu rozdílu.

(Ne)bát se utrácet

Nadměrná vnímavost inflace může přispět k menšímu utrácení, než by odpovídalo jejich příjmové situaci. Navíc po devalvaci české koruny lze předpokládat cenový nárůst u dováženého zboží. To se týká především zboží dlouhodobé spotřeby. Avšak na jeho cenové výkyvy jsou lidé obvykle méně citliví.

V případě, že by se potvrdila stabilizace cen u potravin, může vnímání inflace klesnout pod úroveň oficiální inflace, teoreticky by to mohlo znamenat zvýšení spotřeby domácností. Což by zase poněkud popohnalo HDP. Ovšem jde jen o teoretický předpoklad, podmíněný především jistotou příjmu v domácnostech a celkovou důvěru domácností v ekonomiku.  

Obáváte se inflace?

Nahrávání ... Nahrávání ...

Jeden komentář: “Rozdílné světy aneb Jak vnímáme inflaci”

  1. Marie Bláhová napsal:

    citace z článku: Ještě se najde někdo, kdo si vzpomene, že přijetí eura vyvolalo vlnu zaokrouhlování směrem nahoru. Týkalo se to zejména malých, velmi viditelných částek. To vyvolalo domněnku, že hodnota oficiální inflace je nesprávná.

    Ne, já osobně už si to nepamatuju :-)))) ale jdu si pro jistotu zkontrolovat peněženku, jakou měnu že to tam mám :-))))))))))))

    Ale pobavili jste mě!!!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.