CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Šimon Finemon

24. 07. 2012

2 komentáře

Rodina základ ekonomiky

 


 

První republika patří z ekonomického pohledu k nejsvětlejším okamžikům historie Československa či České republiky. Tehdy patřilo Československo mezi deset nejvyspělejších zemí světa. Existovalo mnoho společností, jejichž jméno mělo ve svém oboru více než patřičný zvuk. A právě jména těchto společností zůstaly v paměti lidí i přes komunistickou totalitu.

Značky jako Baťa, Jawa, Karma, Brouk & Babka či Salon Podolská se staly legendou, symbolem kvality, poctivosti, solidnosti a osobní odpovědnosti. Především však zůstaly pevně spojeny s příběhy podnikatelského úspěchu svých zakladatelů.

A i když mnohé z nich nepřežily komunistickou diktaturu, jiné stále na trhu zůstávají, a to i v současnosti, kdy rodinné firmy musí soupeřit s finančně extrémně silnými nadnárodními společnostmi.

Není divu, že právě k rodinnému typu podnikání se v době ekonomické krize upírají naděje současného světa, včetně ČR. Dokonce můžeme říci, že nastává doba návratu ke kapitalistickému fundamentalismu, neboli ke kořenům systému, protože podnikání v rámci rodiny je základ a z něj vyšly i současné nadnárodní kolosy. Rodinné firmy totiž obvykle nebudují majitelé s vidinou okamžitého zisku, ale dlouhodobé perspektivy. Jejich cílem je vystavění trvalé hodnoty, kterou je možné předávat z generace na generaci.

Současný stav v ČR

V ČR byla tradice rodinného podnikání citelně přerušena čtyřicetiletou érou komunismu. Například v Japonsku existuje firma, o níž pečuje už 46. generace zakladatelské rodiny. V Itálii běžně existují rodinné firmy s dvousetletou historií. Ovšem narazit v tuzemsku na podnik z 19. století, v jehož čele stojí i dnes potomci původních zakladatelů, je naprostou vzácností.

REKLAMA

Naprostá většina dnešních českých rodinných firem vznikla na zelené louce až po roce 1989. S tím ale vyvstává i jejich největší současný problém, otázka nástupnictví. Po dvaceti pionýrských letech by mělo nastat střídání generací. Ovšem v tuzemsku chybí s tímto fenoménem zkušenosti. Ty totiž, kvůli četným subjektivním faktorům, nelze zevšeobecňovat.

Bohužel šance, že dědic bude mít stejné schopnosti, znalosti a především chuť do podnikání jako zakladatel, je velmi nízká. Není proto s podivem, že přechod z první do druhé generace přežije jen asi 30 procent rodinných firem. Častým řešení bývá rodinnou firmu prodat.

Důvod, proč navzdory značné „úmrtnosti“ rodinných firem neubývá, je jednoduchý: stále masově vznikají nové a nové. Průhledné rodinné podniky prostě mají své kouzlo.

Dalším z rizik rodinného podnikání je rozpad tradiční rodiny a dlouhá doba komunistického područí. I když má rodinné podnikání mnoho výhod, existují i nevýhody. Jednou z nich je skloubení funkce rodiny a firmy. V podnikání čeká plno nástrah, které mohou nabourat soudržnost rodiny.

REKLAMA

Problémem je i diverzifikace. Pokud se podniku vše daří, je vše v pořádku, ale když na firmu dopadne problém, propouštění rodinných příslušníků není lehké. Nemluvě o případném ukončení činnosti firmy, které připraví o práci celou rodinu. Rodiny, které pracují v různých oborech, jsou na tom pochopitelně lépe, protože šťastnější členové mohou krátkodobě podat pomocnou ruku těm méně šťastným.

Inspirace ze zahraničí

V českých zemích byla tradice rodinných firem násilně přerušena a 20 let je příliš krátká doba na to, aby mohlo vzniknout větší množství dlouhodobě úspěšných firem tohoto typu. Jedním z problémů firem tohoto typu je generační výměna. Proto, aby ji firmy úspěšně zvládly, mohou se inspirovat zkušenostmi ze zahraničí. Třeba z Itálie, která má snad největší tradici a zastoupení rodinných firem.

Italské rodinné firmy tvoří 41 % obratu středních a velkých společností a zaměstnávají 52 % pracovníků. Velkých italských firem, které jsou stále rodinné (o mnohých to v tuzemsku není známo) je nepřeberné množství, např. Fiat, Ferrero nebo Candy.

Zaručit kontinuitu rodinné firmy vyžaduje vizi, která zakladateli umožní zapojit dětipříbuzné. V rodinné firmě se prolínají pracovní problémy se soukromými. Jejich zvládnutí je těžké a neúspěch často znamená krach. Rodinná struktura sice dává podnikání pružnost, na druhou stranu se brání připustit názor či pomoc zvenčí. To může vést k neobjektivnosti při řízení podniku.

Rodinné firmy, ať již jakékoli velikosti či „pouze“ živnosti, by měly tvořit základ každé ekonomiky.  Když pro nic jiného, tak pro svou vlastnost budování pro dlouhodobou perspektivu. To je ovšem v tuzemsku dost obtížné, neboť stále u mnohých přetrvává pohled na podnikatele jako na zloděje.

Zajímavým ukazatelem je, že menší společnosti jsou ziskovější, pokud je nejvyšším pracovníkem někdo z rodiny, zatímco u větších je to přesně naopak.

Loading

Vstoupit do diskuze 2 komentáře

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Jaké sankce hrozí při nedodržení povinností v rámci daňového přiznání?

Stále platí, že nejvíc lidí podává přiznání k dani z příjmu fyzických osob až poslední týden v březnu. Proto Finanční správa od pondělí 25. března do úterý 2. dubna letos prodlužuje úřední hodiny podatelen všech finančních úřadů. Finanční úřady budou otevřené od 8 do 17 hodin. Neplatí to však pro […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

26. 03. 2024

Mohou investoři najít ziskovost v akciích obranného průmyslu

Investoři často hledají výnosy v akciích obranných společností v období zvýšeného geopolitického napětí, jelikož jsou tyto společnosti připraveny těžit ze zvýšených vládních výdajů na obranu a bezpečnostní opatření. V roce 2024, kdy geopolitické napětí stále pokračuje, by akcie obranných společností mohly být pro investory atraktivní příležitostí. Zde […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

22. 03. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Iaara

    31 července, 2012

    To by měl autor poctivě přiznat a nelhat.
    Ve světle rozkrádaček a nekompetentnosti neuvěřitelného rozsahu, co se tu vyvalila na povrch po roce 1989, se komunistická éra jeví jako ještě poměrně rozumné hospodaření. Naprostá většina všech těch slavných značek přežila a celkem slušně prosperovala i pod soudruhy (no dobře, Baťa byl „Svit“ a Škodovka jednu dobu „ZVIL“, ale často i ta pův. jména zůstala – ČKD, Tatra, Walter, Avia, Poldi atd. atd.), ale nepřežila éru klausovského (pseudo)trhu, co vše vyřeší!

    Odpovědět

  • Původní kolemjdoucí

    31 července, 2012

    Krasny priklad demagogie. K cemu nam byla ta Tatrovka, kdyz nebyl toaletni papir? Maso bylo jen v úterý a ve ctvrtek a pokud jste chtěla půl kila svéčkové, tak jste si musela vzít dvě kila bůčku? To že pomerače a banány byly jen na Vánoce byla už jen malá věc. Proč myslíte že to tak bylo? Protože Tatrovka a spol. držela ten bordel na kolečkách nad vodou, generovala valuty nutné pro přežití nefunkčního systému.

    Odpovědět