Středa 22. listopadu. Svátek má Cecílie.

Regulace provizí: Odloženo

Snaha prosadit do zákona cenovou regulaci provizí za zprostředkování finančních produktů připomíná Nekonečný příběh. V uplynulém týdnu bylo uzavřeno další dějství a „Šinclův přílepek“ byl odložen k ledu v obou zákonech. Příběh ale nekončí – pouze byl odložen.

Cenová regulace distribuce finančních produktů začíná u životního pojištění. Vysoké provize za jeho zprostředkování přilákaly do oboru řadu podvodníků zneužívajících finanční negramotnost a nezájem lidí o vlastní peníze. Lidé ale dříve či později začali otvírat oči a překvapeně zjistili, že jejich „úspory na penzi“ skončily v černé díře. A kde se množí stížnosti, roste i politický tlak na jejich řešení. Vždyť jsou to voliči, kdo si stěžuje!

Politický tlak se přenáší na regulátora. Ten ale nemá zkušenosti s řešením konkrétních případů. Má ale recept: Zregulovat obor a nasadit cenový strop do svobodné dohody finanční instituce (pojišťovny) a zprostředkovatele. Na jeho stranu se přidávají velké pojišťovny, kterým jejich pojistný kmen stačí – a nechtějí se o něj dělit s menšími. Víc získat již nemohou, ale při volném zprostředkovatelském trhu se musí hodně otáčet, aby o něj nepřišly.

Tip: Filip Bartoš: Pročištění externích sítí se nám vyplatilo

Nejzajímavější je ale argument pro zavedení regulace: Lidé s životním pojištění spoří, ale úspory kvůli vysoké ceně nevytváří. Naopak při přepojištění přicházejí prakticky o všechno. Shoda mezi kvalitními finančními poradci je ale jednoduchá – životní pojištění má sloužit ke krytí rizik, nikoli k tvorbě úspor. Na to se jedná o příliš drahý finanční produkt, přičemž úspory beztak míří do podílových fondů. Tedy ty, které prokličkují mezi mnohdy netransparentními poplatky pojišťoven.

Stát ovšem nechce slyšet, že by rezervotvorné životní pojištění nebylo vhodné k tvorbě rezerv, a tak dál tvrdošíjně trvá na státní podpoře v podobě daňových úlev pro všechny, kteří si s životními pojišťovnami spoří. Když ministr financí Andrej Babiš (ANO) navrhl zrušení daňového zvýhodnění pro rezervotvornou složku a zvýhodnění rizikového pojistného, byl málem ukamenován. A tak na jeden státní zásah (zvýhodnění životního pojištění) hledá stát další záplatu (znevýhodnění jeho distribuce).

Životní pojištění se tak dostává do specifické schizofrenní situace. Na jedné straně je tvorba rezerv v životních pojistkách státem podporovaná, na druhé straně se stát snaží jeho prodej co nejvíce znepříjemnit.

„Šinclův přílepek“

Řešením měla být regulace v podobě „Šinclova přílepku“. Ten měl omezit provizi životního pojištění na maximálně 150 % ročního pojistného s ručením po dobu 5 let. Nebo si mohl finanční zprostředkovatel zvolit provizi ve výši až 20 % ročně z uhrazeného pojistného. Pokud by mělo být cílem zefektivnit investování prostřednictvím životního pojištění, je návrh stejně nesmyslný, jako současná podoba.

Když investuje klient přímo do podílových fondů, investuje s poplatkem nejčastěji až 5 % z investované částky. Tohoto poplatku se ale při investici přes životní pojišťovnu nezbaví. Navíc by měl na provizi uhradit dalších (až) 20 % ročního pojistného – tedy další poplatek ve výši 20 % z investice. Nemluvě o dalších poplatcích (např. za inkaso pojistného či poplatek za správu na úrovni pojišťovny). A co získá výměnou?

Při investici přes pojištění může klient (při splnění dalších podmínek) odečíst až 12 tis. Kč ročního pojistného od základu daně z příjmů. Tím při současné daňové sazbě ušetří až 1 800 Kč ročně. Ovšem při konci pojištění bude muset zdanit veškeré zhodnocení. No, nevadí, beztak to zhodnocení díky nákladům nebude příliš vysoké…

Investuje-li klient přímo do podílových fondů, nemůže využít daňový odpočet. Má ale naprosto transparentní náklady a po třech letech držby podílového listu neplatí daň z kapitálového výnosu.

Investovat přes pojišťovnu má navíc jedno velké skryté riziko. Pojišťovna hlídá platbu pojistného. Nemůže-li klient platit např. v tíživé životní situaci, pojišťovna bude pojistné vymáhat. I prostřednictvím exekuce. Že je to dobrý bič na klienta, aby platil? Nikoli. Je to nejsnazší cesta k ještě větším problémům domácnosti, která se již do finančních potíží dostala.

Regulace provizí… jen odklad?

V minulém týdnu byl z projednávání v Poslanecké sněmovně stažen poslední zákon s „Šinclovým přílepkem“. O regulaci či neregulaci provizí bude znovu jednat vláda. Na program se dostane pravděpodobně v září. A je možné, že v nějaké podobě bude cenová regulace zavedena. Otázka ale je, v jaké a zda bude postihovat pouze provizi, nebo celé náklady pojištění.

Cenová regulace je zejména pro socialistické vlády velmi lákavou možností. Ostatně, jak dlouho trvalo jen deregulovat nájemné – aby jeho výše po ukončení regulace skutečně klesla. Se zavedením cenové regulace u zprostředkování finančních produktů (po regulaci životního pojištění se již hovoří o hypotékách, investicích, neživotním pojištění…) je velmi pravděpodobný opačný efekt – zdražení pojištění.

„Přebouchávání“ smluv je samozřejmě špatné, pokud tím klient nic nezíská a ztratí již ztracené peníze v černé díře investic prostřednictvím pojišťovny. Správné přesjednání smlouvy ovšem může klientovi významně pomoci zlevnit pojistné (ceny rizik v čase spíše klesají) či využít širšího krytí s menším množství výluk (i k výlukám z pojištění se pojišťovny mimo jiné pod tlakem finančních poradců stavějí více shovívavě).

Má stát regulovat provize vyplácené finančními institucemi?

Nahrávání ... Nahrávání ...

17 komentářů: “Regulace provizí: Odloženo”

  1. napsal:

    Stařenka poslechla finanční poradce. A přišla o 150 tisíc.

    Chtěla si na stáří vylepšit bydlení. Místo toho přišla kvůli riskantní investici o 150 tisíc korun. O tyto peníze připravilo dnes třiadevadesátiletou M. N. z Pardubicka finanční poradenství firmy Broker Consulting. Dodnes z nich neviděla zpět ani korunu. Případ řeší soud. Paní M. N. a její dcera J. L. zdědily slušnou sumu peněz. Babička si za část z nich chtěla vylepšit bydlení. Do doby, než se vyřídí stavební povolení a další věci, ale nechtěla prostředky nechat zahálet. „Chtěly jsme to na pár let někam uložit a trochu zhodnotit,“ uvádí dcera. Na jaře 2007 se obě ženy sešly s poradkyní Broker Consulting Márií Svitákovou, která jim dříve zařizovala stavební spoření. Ta babičce doporučila investovat celkem půl milionu korun prostřednictvím společnosti Conseq Investment Management. A to bohužel tak, že žena přišla o část peněz hned na začátku.
    Svitáková ji kvůli pár tisícům odměny pro sebe a firmu navíc připravila o slevu na vstupním poplatku. Že motivem jednání poradkyně byla snaha o maximalizaci provize, později konstatoval i finanční arbitr, k němuž se stížnost na poradce dostala.
    To ale nebylo to nejhorší, co se babičce stalo. V době sjednání smlouvy jí bylo 85 let. Přála si peníze uložit na pět let s garantovanou návratností. Že investování nerozumí, prokázaly značné rozpory v takzvaném investičním dotazníku (více viz Na co si dát pozor při investování). Měla být vyhodnocena jako konzervativní investor a peníze měly jít do málo rizikového produktu. Přesto ji Svitáková nechala koupit akcie, které jsou obecně velmi rizikové. Navíc má smysl do nich investovat minimálně na deset let. Chybu nezastavil ani Conseq, který smlouvy přijal.
    Přišla finanční krize
    Špatné poradenství přišlo v nejhorší možnou dobu. Zanedlouho po uzavření smlouvy vypukla finanční krize, která poslala akciové trhy dolů a spolu s nimi také peníze paní M. N. Není se co divit, že M. N. dostala špatnou radu. Svitáková totiž neměla povinné odborné zkoušky. Smlouvy za firmu zjevně bez kontroly podepsal její nadřízený Petr Hušek, který licenci sice měl, ale na schůzce nebyl a babičku nikdy neviděl. Dnes je zemským ředitelem firmy, což je druhá nejvyšší obchodnická pozice.
    M. N. si firmě v létě 2013 stěžovala. Reakce ale byla liknavá. Za nedodržení pravidel reklamace firma později dostala pokutu 10 tisíc od České obchodní inspekce. Až rok po stížnosti přišel Broker Consulting s relevantní nabídkou smíru. A sice vyplacení ztráty 150 tisíc. „V roce 2007 došlo k individuálnímu pochybení při sjednání investičních produktů, a proto jsme klientce navrhli vyrovnání ztráty v plném rozsahu,“ konstatoval mluvčí firmy Jan Lener.
    M. N. ale prostřednictvím svých zástupců požadovala přes 260 tisíc. Chtěla totiž navíc ušlý zisk, úroky z prodlení a náklady na advokáty. Případ tedy putoval k soudu. „Trvalo to celé dlouho a vyrovnání by stejně nepokrylo to, o co maminka přišla. Jednají arogantně z pozice moci a to se mi nelíbí. Takhle se nemohou chovat ke starému člověku,“ vysvětluje J. L., proč na smír s matkou nepřistoupily.
    Loni v listopadu soud uložil platebním rozkazem společnostem Broker Consulting a Conseq, aby staré paní zaplatily přes 250 tisíc korun. Obžalovaní ale proti rozkazu podali odpor.
    Conseq vinu přiznat nechce. „Vede-li společnost v některých výjimečných případech soudní spor, pak pouze tehdy, je-li přesvědčena, že nároky protistranou takového sporu vznášené nejsou důvodné a po právu,“ uvedla místopředsedkyně představenstva Hana Blovská.
    Minulý týden M. N. od Consequ dostala dopis, v němž společnost varuje, že jí v případě vítězství naúčtuje právní náklady vzniklé nejen v souvislosti se soudem, ale i kvůli zveřejnění případu v MF DNES.

    Zdroj: http://ekonomi­ka.idnes.cz/jak-broker-consulting-ozebracil-starou-pani-fmz-/test.aspx?c=A150810­_2183151_test_nio

    • napsal:

      Vyjádření Broker Consulting k článku na iDnes.cz

      iDNES má samozřejmě svůj příběh o okradené babičce a špatném poradenství, ale není objektivní. A stojí za ním konkurenční boj. Zde jsou kompletnější informace, které bohužel iDNES.cz opomněl.

      Individuální pochybení poradkyně Svitákové při sjednání produktu v etické úrovni vůbec nerozporujeme a nad rámec našich zákonných povinností naše společnost Broker Consulting nabídla klientce vyrovnání investiční ztráty v plné výši.

      Klientka mohla mít peníze dávno na účtu. Bohužel ji její „advokáti“ ženou do neúspěšného soudního sporu a důvodně se obáváme, že tak činí jen kvůli vidině vysoké odměny pro sebe a klientka nemůže od spolupráce s nimi odstoupit bez velkých sankcí. Situace nás velmi mrzí.

      Zde jsou informace, které bohužel v článku nezazněly:

      1. Investice by dnes byla ve výnosu – trhy se opět zvedly.
      2. Poradkyně Svitáková u Broker Consulting dávno nepracuje a nyní pracuje u konkurence. Její čestné prohlášení považujeme za zavádějící a nepravdivé.
      3. Kontrolní mechanismy jsou dnes výrazně přesnější a přísnější než v roce 2007, a to nejen u nás, ale i na celém trhu.

      Jsme společnost, která se stará o více než 500 000 klientů. Tomuto případu už se 2 roky věnuje osobně i vedení společnosti. Bohužel nemáme jiné možnosti než čekat, kdy na náš nadstandardní návrh vyrovnání ztráty klientka přistoupí.

      Zdroj: http://beok.cz/te­ma/lide/petr-husek-na-vrcholu-kariery/

  2. napsal:

    Přesně z těchto důvodů je zapotřebí regulovat provize, nejen u životního pojištění, ale i u investic. Zkušenost 85-ti leté paní s MLM Broker Consulting…

    http://ekonomi­ka.idnes.cz/jak-broker-consulting-ozebracil-starou-pani-fmz-/test.aspx?c=A150810­_2183151_test_nio

  3. napsal:

    Unie společností finančního zprostředkování a poradenství vydala studii „Jak finanční poradci šetří peníze klientů v životním pojištění“. Součástí je porovnání pojištění Flexi dnes a před několika lety. Tak jsem zalovil ve svém archivu a posmutněl. Proč?

    Podařilo se mi udělat (asi) kompletní přehled změny výše počátečního poplatku u zmíněného produktu. Podívejte se na jeho hodnotu z ročního pojistného pro smlouvu na 30 let.
    110 % (90+20) do 31.3.2007
    120 % (90+30) od 1.4.2007
    170 % (90+80) od 1.4.2008
    180 % (90+90) od 1.1.2009
    190 % (90+90+10) od 1.1.2014
    Čísla nepotřebují žádný komentář. Zajímavé je i srovnání, pro jakou dobu trvání dosáhla hodnota počátečního poplatku svého maxima.
    40 let do 31.3.2007
    35 let od 1.4.2007
    30 let od 1.4.2008
    20 let od 1.1.2009
    20 let od 1.1.2014
    Tento článek není o Flexi. Podobný vývoj lze vysledovat u více (většiny, všech?) pojišťoven. Pamatujete například na produkty, které nakupovaly počáteční jednotky pouze první rok. Dnes je standardem 2 roky (tedy u těch pojišťoven, které ještě používají počáteční jednotky).

    Tento článek je o tom, že jsme nedokázali vyvážit zájmy jednotlivých stran a nebrali jsme ohled na klienty. „Vždyť oni si pojištění nekupují, je jim prodáváno“ slyšeli jsme a sami i opakovali tuto mantru. Špatně.

    Dobří poradci by měli chtít pro své klienty produkty s polovičním poplatkem, než je dnes. Nebo s žádným počátečním poplatkem, stejně jako není u podílových nebo penzijních fondů. Měli bychom se vrátit ne do roku 2007, ale někam ještě dříve. A dobrá zpráva na konec: pojistné produkty bez nesmyslně vysokých poplatků již na trhu jsou.

    Zdroj: http://proporad­ce.blogspot.cz/2015/07/­jak-jsem-smutnil.html

    • Míra P. napsal:

      Už to píšu snad po padesáté, řešení je jednoduché: zasloužené vyplácení provize za sjednání ŽP stejně jako u majetku. Žádné zálohové provize, nic dopředu, žádné stropy. Storna budou minimální, pojišťovny i poradci budou spokojení, nebude se vyplácet přebouchávat smlouvy. Klidně ať dostává poradce provizi 20% po dobu 10, 20 nebo 30 let, když bude smlouva skutečně tak dlouho existovat. No jo, to by ale měli pánové Hanzl a jiní áčkoví super extra poradci po žížalkách, že ?

      • Mirek napsal:

        Můžete to napsat i 100×. Proč by se to nemělo vyplácet? Nebudeme přebouchávat vlastní smlouvy, ale budeme si je přebouchávat navzájem. Jste vedle jak ta jedle.

      • Radek napsal:

        :-) – 20 % zasloužené provize… pokud na rizika, tak OK, na investice, ani náhodou. Platit celkem 25 – 30 % vstupního poplatku je finanční sebevražda. Ostatně kvůli tomu je investičko mrtvý produkt pro spoření na penzi, ať si pojišťovny lobbují, jak chtějí.

    • Jiří x napsal:

      Já životní pojištění na investice nesjednávám takže nemám zájem mít o 50% nižší odměnu. Ten kdo to prodává, tak nikdy nebude mít spokojené klienty.

  4. Honza napsal:

    Přijde den, kdy regulace stejně projde, byť od někoho jiného, na kterého si vymyslet špínu nezvládnou. A lobby přebouchávačů na to dojede, i když o půl roku později…

    Jinak doporučoval bych autorovi článku nastudovat si pojem „přílepek“.

  5. Mofo napsal:

    Pan Šincl by rozhodně nesouhlasil, že jeho návrh je přílepkem……. viz. bod 6… A po faktické stránce má asi pravdu…..

    http://www.par­lamentnilisty­.cz/profily/Ing-Ladislav-Sincl-264/clanek/Pro­klientsky-manifest-41670

    • napsal:

      Časopis TÝDEN to napsal jasně. Šincl je uplacený.

      Politický diář

      Měl to být lítý boj, v němž si socialisté a anonisté poměří svá přirození. Jenže v ČSSD si na poslední chvíli vyhodnotili, že je příroda zase až tak neobdařila. Z bitvy minimálně do podzimu nebude nic. Řeč je o pozměňovacím návrhu poslance ČSSD Ladislava Šincla k zákonu o pojišťovnictví. Před pár týdny kvůli němu v koalici vznikla ohromná roztržka. Zatímco návrh ministerstva financí Andreje Babiše byl výhodný pro zprostředkovatele pojištění, Šinclův pro pojišťovny.

      V řádu miliard ročně. Babiš si pak na jednání se Šinclem přinesl složku s jeho jménem a přidal obvinění z korupce. Poslanec ČSSD zase ministra financí obviňoval z ústupků lobby pojišťovacích makléřů. Hnutí ANO slibovalo hlasovat pro Babišův a socialisté pro Šinclův návrh. Nakonec z toho ale ČSSD v tichosti vycouvala. Minulý týden měl prý totiž Babiš schůzku se šéfem poslanců ČSSD Romanem Sklenákem a sdělil mu, jakou další „munici“ na Šincla má. Do toho se i mezi poslanci ČSSD začaly množit spekulace, že je Šincl „cinknutej“. Mimochodem, o poslancově spojení s jednou „velkou rakouskou pojišťovnou“ vyprávěl TÝDNU ještě před vypuknutím „složkového“ skandálu třeba šéf poradenské sítě Fincentrum Petr Stuchlík. Socialisté si prý každopádně vyhodnotili, že příliš jistí si svým poslancem být nemohou. A než skočit Babišovi na vidle, raději celý zákon v tichosti odložili na září. Ono to pak nějak dopadne…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.