Příkladem budiž čtvrteční Úřední sdělení o řízení kvality distribučních sítí. ČNB jeho prostřednictvím pojišťovnám jen „doporučuje“ a v rámci dohledu „očekává“ jistý způsob chování na trhu. Nic nenařizuje, to ani de iure nemůže. Jenže… dohled ČNB je velmi přísný, nepříliš přístupný diskusi a aktuálně i trochu arogantní: s ohledem na délku případného soudního řízení prostě neočekává odpor. Dotčené subjekty, v tomto případě zejména pojišťovny, se raději přizpůsobí „doporučení“ a „očekávání“, než aby podstupovaly nikam nevedoucí diskuse a dlouhé soudní spory. Úřední sdělení sice de iure nemá zdaleka sílu zákona, ale de facto tak dnes na dotčené subjekty působí.
Důkaz? Reálnou sílu centrální banky dokládá úřední sdělení ČNB z loňského roku, kdy ČNB „sdělila“, že od trhu očekává, že se v rámci investičního životního pojištění nebude vůbec hovořit o „spoření“, ale o investování. To, že pár měsíců před tím stát v rámci penzijní reformy zavedl podobně nesmyslný pojem „důchodové spoření“, cedulové bance nevadilo. Udělejte to, tečka. A všechny pojišťovny se skřípěním zubů uctivě zapracovaly.
Toto konkrétní úřední sdělení se zaměřuje mimo jiné na špatné chování některých pojišťováků, kteří už obrali řadu českých rodin o jejich úspory. Omezuje některé brutální jevy, jako třeba samospotřebitelský model v distribuci finančních produktů („sám sobě poradcem“). Věcně je většina doporučení a očekávání správná a je v mnoha případech inspirována evropskými směrnicemi i loni neschválenou novelou zákona č. 38/2004 o pojišťovacích zprostředkovatelích. Jenže jde o obecnou otázku:
Pokud Ministerstvo financí navrhne a následně Parlament neschválí novelu zákona upravujícího chování na finančních trzích, je správné, aby jeho podstatné body do praxe vnášela ČNB svými sděleními?
Není takové jednání trochu neústavní? Jakkoliv – a to znova zdůrazňuji – je mnoho částí úředního sdělení prospěšné a jako zakladatel seriózní poradenské společnosti je vítám, protože z trhu vymete to, co tam nepatří. Celé to na mne trochu dělá dojem, že ČNB už nechtěla čekat na neustále odkládané novely zákonů a rozhodla se je do praxe zavést jinak. Je to správné?
REKLAMA
Legislativní proces se může zdát dlouhý, má však svá léty prověřená pravidla a smysl. Kupříkladu připomínková řízení dotčených subjektů trhu, která pomohou snazšímu uvedení do praxe. Nebo harmonizaci s ostatními právními předpisy: Přicházet s takto zásadními nároky na vnitřní procesy tři týdny od účinnosti nového Občanského zákoníku je přinejmenším necitlivé. Ten sám představuje velké nároky na procesy ve vztahu k distribuci a klientům. Tři týdny a znova další změny? Nešťastné.
ČNB má za povinnost „vykonávat dohled nad osobami působícími na finančním trhu“. I když je vedena dobrými úmysly, mám dojem, že tento svůj mandát již překračuje.
Článek je publikován v úterním vydání Hospodářských novin.
