CZK/€ 25.350 +0,12%

CZK/$ 23.394 +0,17%

CZK/£ 29.700 +0,45%

CZK/CHF 26.625 +0,25%

Text: Radovan Novotný

Foto: Shutterstock

20. 02. 2023

0 komentářů

Přijetí eura? Odloženo na neurčito, oficiálně kvůli pandemii a válce

 

Česko se podobně jako ostatní členské země EU zavázalo zavést společnou měnu euro. Bylo to legislativně i technicky připraveno, ale nedošlo na to. Je tomu již asi dvacet let, co bylo přijetí eura v českých luzích a hájích horkým tématem.

Loading



 

Hovořilo se o plnění domácích úkolů, akademici psali studie o konvergenci. Diskutovalo se o sladění hospodářských cyklů, (ne)výhodách jednotné měny. Zmiňovaly se zejména výhody. Díky používání jednotné měny poklesnou transakční náklady. Odbourá se potřeba kurzového zajišťování. Hovořilo se o rozměru organizačním, legislativním a technickém. Vstup do eurozóny byl na dohled. Od doby, kdy se v Česku vážně uvažovalo o přijetí eura a vzdání se koruny, uplynulo v řekách mnoho vody. Zůstal jen závazek euro přijmout, vyplývající z přístupových smluv, a politika odkládání termínu.

Nultá léta a horlivá příprava

Se vstupem do nového milénia se zdálo, že země střední a východní Evropy k euru v první dekádě nového století přistoupí. Před dvaceti lety, v roce 2003, vláda ČR schválila Strategii přistoupení ČR k eurozóně. Národní plán zavedení eura v České republice, šest pracovních skupin Národní koordinační skupiny pro zavedení eura. Ke slovu se měl dostat Obecný zákon o zavedení eura v České republice.

Snad i převládalo nadšení, diskutovalo se, co jednotná měna udělá s finančními trhy investicemi, spořením a co s reálnou ekonomikou. Existoval scénář, byl stanovený národní koordinátor pro přijetí eura. V jednom souvisejícím oficiálním dokumentu se psalo: „…lze očekávat přistoupení k eurozóně v horizontu let 2009-2010.“ Nakonec je všechno jinak.

Nastoupila globální finanční krize a krize eura. Zazněla slova o tom, že pro záchranu jednotné měny je nutné udělat cokoli, třeba i to, že Evropská centrální banka bude nepřehlédnutelným hráčem na trzích s vládními dluhopisy zemí eurozóny. A nekonvenční monetární politika nastoupila i v Česku.

Léta desátá a politika oslabení koruny

Slova o tom, že Česko dohání ekonomickou úroveň eurozóny, vystřídal v desátých letech nového století strašák deflace. V roce 2013 v rámci obhajoby kurzového závazku a související kampaně ČNB – „Fanděte s námi 2% inflaci“ – zaznělo, že deflace byla hrozbou. Diskuse o skoku cenové hladiny v důsledku zavedení eura byly střídány obavou z údajné deflační hrozby, změnou kurzové politiky ČNB.

REKLAMA

Nejen v Česku v této době nastoupila experimentální měnová politika. V eurozóně se nafukování bilance centrální banky stala lékem a možná i řešením pro předlužené státy. V Česku oslabování měnového kurzu podpořilo exportéry, věřilo se, že oslabení kurzu koruny zajistí budoucí dosažení 2% inflačního cíle. Fandilo se inflaci, skončily doby, kdy akademici ve světle chystaného přijetí jednotné měny euro psali studie na sladěnost hospodářských cyklů.

V bankovní radě ČNB se v roce 2013 našla čtveřice hlasů, které hlasovaly pro politiku oslabování kurzu koruny. Začal se psát příběh bezbřehých ztrát hospodaření ústřední banky českého státu, úvah o Fondu bohatství; devizových rezervách, které jsou zdánlivě obědem zdarma. Scénář velkého třesku, rychlý vstup do eurozóny a přijetí eura byl dán k ledu.

Dvacátá léta, inflační intermezzo

Původní vize jednoho ze sebevědomých radních ČNB, že „Inflaci dokážeme v případě potřeby zkrotit“, skončily na propadlišti dějin. Ukázalo se, že v Česku zakořenila inflace a několik let nesplněný inflační cíl vlastně až tak nevadí a lze ho zvládnout umnou komunikací. Tak jako tak extrémně uvolněná měnová politika umožnila vládám, aby se necítily ve svém hospodařením rozpočtově omezené. Zdálo se, že poručíme větru dešti, z krize se proinvestujeme. Proč bychom lidem nedali více peněz, když jsou tak pro vládu snadno dostupné.

Co se týká eura, roky plynou, uplynulo dvacet let a strategie zůstala nenaplněna. Slova o tom, jak je přijetí jednotné měny v dlouhodobém zájmu Česka, dnes již nezaznívají. Stát už akademické studie pojednávající o přijetí eura nefinancuje. Oficiální postoj k zavedení společné měny se nakonec přiklonil k odkládání, nestanovení termínu přijetí. Česko ale není se svým odkládáním zavedení eura osamoceno. I v Maďarsku, Polsku se v nultých létech uvažovalo o termínu a přijetí jednotné měny.

Závěry posledních aktualit hovoří jasně, vláda České republiky dospěla k závěru, že datum vstupu České republiky do eurozóny nestanoví. Důvod? Nebylo dosaženo adekvátního pokroku při tvorbě podmínek pro přijetí eura.

Termín nestanovíme, není kam spěchat

Rozhodnutí vlády hovoří jasně: „Vláda termín přijetí eura prozatím nestanoví.“ Aktuální tisková zpráva publikovaná na webu České národní banky je podepsaná jak ředitelkou odboru komunikace a mluvčí ČNB, tak vedoucím oddělení komunikace s médii Ministerstva financí.

REKLAMA

Obrázek 1: Cenová stabilita jako konvergenční kritérium není v Česku plněno (rok 2022* se opírá o predikci). A jinak tomu není ani v případě jiných kritérií. Česko do eurozóny nespěchá.  


Zdroj : Česká národní banka

Pro přijetí eura v České republice podle tiskové zprávy hovoří vysoká míra otevřenosti ekonomiky a velká obchodní i vlastnická provázanost s eurozónou. „Pozitivně lze hodnotit také relativně stabilní kurz koruny k euru, který byl však ovlivněn intervencemi České národní banky na devizovém trhu,“ zaznívá v tiskové zprávě. Oficiální postoj Česka tak připouští, že politika centrální banky svými intervencemi ovlivnila kurz koruny.

Je vlastně otázkou, zda si v Česku někdo přijetí eura přeje. Proč se podrobit svěrací kazajce měnového kurzu jednotné měny, když měna vlastní umožní v případě problémů kurz měny oslabit, opět fandit inflaci a tímto podpořit vlastní exporty?

Neplníme, může za to pandemie a válka

Vláda přijala společné doporučení Ministerstva financí a České národní banky datum přijetí eura zatím nestanovit. Opakuje se postup vlád předchozích. Jako napříč historií mnohokrát, byla vyhodnocena připravenost k přijetí eura a ukázalo se, že Česko kritéria konvergence neplní.

V související zprávě se uvádí, že v podmínkách dozvuku a vojenské invaze na Ukrajinu nebude v roce 2022 splněna podmínka cenové stability, stavu veřejných financí, ani konvergence úrokových sazeb. O přistoupení k evropskému měnovému systému a účasti v mechanismu směnných kurzů ERM II si v českých luzích a hájích můžeme nechat tak leda zdát – „Česko se mechanismu neúčastní“.

Když Česko dostihla pandemie a Rusko vede válku na Ukrajině, je to oficiální zdůvodnění, proč Česko ne(s)plní žádné z maastrichtských konvergenčních kritérií. A dlouhodobá udržitelnost veřejných financí není prý dořešena kvůli stárnutí populace.

V tiskové zprávě o neplnění maastrichtských kritérií pak zaznívá i cosi, co možná komunikuje politický postoj Česka týkající se samotné proměny fungování Evropského měnového systému: „Během posledních let se podoba institucí i pravidla eurozóny změnila a jednání o prohlubování integrace i nadále pokračují. V současnosti proto nelze spolehlivě odhadnout budoucí potenciální finanční i nefinanční závazky pro Českou republiku spojené se vstupem do eurozóny.“

REKLAMA

Slabiny a argumenty pro(ti) euro

Dnes česká vláda komunikuje, že v připravenosti České republiky na přijetí eura přetrvávají slabá místa. Proces ekonomické konvergence české ekonomiky je prý nedokončen, zejména v oblasti cenové a mzdové úrovně. Odstup od průměru eurozóny prostě zůstává značný.

Odlišuje se struktura českého hospodářství vůči eurozóně. To by mohlo způsobovat problémy v případě jednotné měnové politiky. O tom, že strukturu české ekonomiky významně ovlivnilo někdejší fandění inflaci a podpora zaměstnanosti kurzovou politikou České národní banky, zůstává pozapomenuto.

Různorodost zemí měnové unie v podmínkách neúplné pružnosti cen a mezd je tak jako tak problém a riziko. Nepřijetí eura, neplnění domácích úkolů podporujících konvergenci je v realitě politickým rozhodnutím. Čtyři hlasy v bankovní radě ČNB, stejně jako hlasy politiků a vlády, předurčují fungování české ekonomiky.

Hnacími silami euroskepticismu bylo možná přesvědčení, že integrace podkopává národní suverenitu a národní stát. Chtějme nezávislou národní měnovou politiku, říkali odpůrci přijetí eura. Použití měnového kurzu národní měnové jednotky skýtá své výhody. Třeba možnost oslabit kurz své měny a zvýšit zaměstnanost, jak se to v poslední dekádě podařilo v Česku.

Příležitost i hrozba

Pokud se jednou příjme euro, Česká národní banka ztratí možnost provádět devizové intervence a ovlivňovat měnový kurz koruny. Bude nutné se více spoléhat na flexibilní přizpůsobení mezd, cen práce a fiskálních transferů vlády svým financováním závislé na kapitálových trzích a politice Evropské centrální banky.

To, že v Česku vládne rekordní zaměstnanost, je tu přehřátý trh práce, je výsledkem někdejší proinflační politiky ČNB. Stejně tak kurzová a úroková politika ČNB stojí v pozadí situace na realitním a hypotečním trhu. Nejen v Česku, ale i v sousedních zemích. V Česku bylo přijetí eura odloženo na neurčito a dvířka používání možnosti oslabení vlastní měny a zvýhodnění vlastních exportů nepřestala existovat.

Přijetí eura mělo být příležitostí zvýšení přínosů z posílení obchodu a investic. Užší integrace měla posílit ekonomický růst a obchod. Hovořilo se o tom, že země, které rychle přistoupí, dosáhnou rychlejšího hospodářského růstu.

Čeká nás „vyšší homogenizace hospodářského života,“ zaznělo v jedné akademické studii zjevně nakloněné tomu, aby euro bylo v Česku rychle přijato. Realita vývoje ukazuje, že spoléhání se na měnové války, tradiční politiku „ožebrač své sousedy,“ v Evropském měnovém systému vymýcena nebyla.

Za připomenutí stojí, že všechny zkratky související s evropským měnovým systémem, jako EMS, ECU, EUR, HMU a ERM jsou výsledkem snah usilujících o to, aby se problém měnových válek v evropském hospodářském prostoru vyloučil. Jak se to jednotné měně a měnové politice ECB podařilo, je na jiné povídání. Tak jako tak, praktika, kdy země vlastní politikou oslabí kurz své měny, aby zajistila konkurenční výhody svým vývozům na úkor producentů z prostoru evropské hospodářské unie, nezmizela.

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Je čínská ekonomika větší než americká?

Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou? Tedy trochu jinak: Kdy se stane Čína největší ekonomickou mocností na světě? Existuje mnoho odpovědí, často diametrálně odlišných.

Text: Luboš Smrčka

Foto: Shutterstock

23. 02. 2024

Přehledně o daňovém přiznání za rok 2023. Na jaké slevy a odpočty máte nárok?

Blíží i povinnost podat daňové přiznání za předešlý rok. V tom si lze díky daňovým úlevám snížit daňový základ, nebo přímo vypočtenou daň. Nicméně některé slevy na vypočtené dani, jako školkovné či slevu pro studenta, budou moci daňoví poplatníci nyní využít naposledy, protože od příště je již ruší […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

22. 02. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *