CZK/€ 25.330 -0,26%

CZK/$ 23.782 +0,49%

CZK/£ 29.651 -0,14%

CZK/CHF 26.065 +0,36%

Text: Redakce

Foto: Pixabay

19. 04. 2023

0 komentářů

Příběh korunových dluhopisů a daňové optimalizace

 

Některé příběhy stojí za to dovyprávět až do konce. Vraťme se proto na chvíli do léta roku 2011. Země stále ještě prochází finanční krizí, vládne Nečasova vláda a ministr financí Kalousek přichází s nabídkou spořicích dluhopisů pro občany České republiky.

Loading



 

Dluhopisy jsou slušně úročeny a poskytují navíc skrytou prémii ve formě nezdanění úrokového výnosu. Úrok z dluhopisů je podle zákona standardně daněn 15% daní, ale státní dluhopis je vydáván s neobvyklou nominální hodnotou 1 Kč. A protože je daň počítána za každý cenný papír zvlášť a je zaokrouhlována na celé koruny dolů, nemusí být člověk zrovna matematik, aby si spočítal, že daň bude za každých okolností nulová. Není divu, že emise byly úspěšné a po dluhopisech se jen zaprášilo. Do konce roku 2012 se prodaly 3 emise v celkové hodnotě 65 miliard Kč.

Není ani překvapivé, že ministr i ministerstvo byli napadáni, že emise s extrémně nízkou nominální hodnotou jsou Kalouskovým daňovým trikem. Ministerstvo financí ovšem ústy tehdejšího náměstka ministra Gregora daňovou optimalizaci popíralo tvrzením, že dopad na státní rozpočet není výrazný a „jedná se o legální možnost, která zde existuje již dlouhou dobu“.

Přesto tehdejší vláda zareagovala a způsob výpočtu daně se zaokrouhlením vedoucím k nezdanění korunových dluhopisů v létě 2012 s účinností od 1. ledna 2013 zrušila. Zároveň ovšem všechny dluhopisy, které byly emitovány do konce roku 2012, si podržely starý způsob zdanění vedoucí potenciálně k nulové dani.

Klíčovou událostí pro zrod korunových dluhopisů jako nástroje daňové optimalizace byla ovšem změna zákona o dluhopisech. Dne 1. srpna 2012 se stala účinnou dlouho připravovaná zásadní novela, která kompletně liberalizovala dluhopisový trh. Od tohoto data si mohl půjčit formou emise dluhopisu prakticky kdokoliv a dluhopis mohl být vydán třeba na toaletním papíru. Tím se otevřela velice lákavá a atraktivní možnost zatížení ziskových subjektů úrokovými náklady, které se na straně věřitele, fyzické osoby, ve formě výnosů nedaní. A to prostřednictvím korunových dluhopisů a plně v souladu s literou platných daňových zákonů.

Tato informace se šířila rychlostí blesku mezi podnikateli, ale především jejich poradci. Pro emisi korunových dluhopisů se nakonec v roce 2012 rozhodlo více než 500 korporátních emitentů s celkovou nominální hodnotou přes 100 miliard Kč. Mezi nejznámější emitenty patřili Agrofert Holding, Student Agency Holding nebo Ravak. Schéma daňové optimalizace se zdálo být velice jednoduché: zisková společnost emituje dluhopisy s pevnou nebo variabilní úrokovou sazbou, úroky si odečte od základu daně a zpravidla majitelé nebo blízké osoby tyto emitované dluhopisy zakoupí, úrokový výnos ovšem nezdaní kvůli zaokrouhlovacímu vzorci.

REKLAMA

Jsem přesvědčen, že využití výhodného režimu korunových dluhopisů nebylo samo o sobě v rozporu se zákonem, obzvlášť když stejnou cestou šel i stát. Konec konců tento názor potvrdily v řadě rozsudků i soudy. Jako obvykle je ale ďábel skryt v detailu. Zákon totiž obsahuje řadu ustanovení omezujících daňovou uznatelnost úroků na straně dlužníka obecně, ale i v různých specifických situacích, do kterých se emitenti korunových dluhopisů nezřídka dostávali.

Navíc se nad celým daňovým světem již od začátku třetího tisíciletí vznáší dravec se jménem „zákaz zneužití práva“. Pokud je transakce v souladu s literou zákona, ale v rozporu se záměrem zákonodárce a zároveň je získání daňové výhody převažujícím účelem transakce, má správce daně právo od transakce odhlédnout a daň vyměřit tak, jako by transakce nebyla uskutečněna.

Po několika letech relativního nezájmu se otázka korunových dluhopisů dostala do jednání Poslanecké sněmovny v souvislosti s emisí korunových dluhopisů Agrofertu v držení ministra financí Andreje Babiše v roce 2017. Výsledkem byla rozsáhlá akce finanční správy, při které bylo prakticky u všech emitentů korunových dluhopisů provedeno místní šetření, které v mnoha případech vyústilo v daňové kontroly a v konečném důsledku vedlo k doměření daně.

Řada emitentů se postupu správce daně bránila a stále brání žalobami u správních soudů, jejichž rozsudky, ale ve většině případů doměření daně potvrzují. Zároveň jsou kauzy korunových dluhopisů cenným zdrojem informací o postoji státu a soudní moci k otázkám daňové optimalizace.

V síti Finanční správy tak uvízly i velké ryby, kterým byla daň doměřena i s penále. Např. rodina Břízových a jejich firma Koh-i-noor nebo Otakar Moťka, v jehož případě čekáme na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Závěrem je třeba dodat, že tečku za daňovou optimalizací prostřednictvím korunových dluhopisů udělala novela zákona o dani z příjmů účinná od roku 2020 z pera Babišovy vlády, která zrušila výhodný zaokrouhlovací vzorec i pro dluhopisy emitované v roce 2012 a podrobila je 15% srážkové dani.

Autor: Richard Jahoda, Managing Partner Grinex

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *