Pátek 15. února. Svátek má Jiřina.

Předdůchod: Má ušetřit státu

Penze Šimon Finemon 28.11.2013 | 12:22 3 komentáře

Proč byl předdůchod zaveden? Poněkud zjednodušeně řečeno jde o snahu státu ušetřit. V posledních několika letech rostl počet lidí, kteří žádali o předčasný starobní důchod. A to není výhodné ani pro stát, ani pro lidi. A co když si předdůchodce najde znovu práci?

Odchod lidí do předčasného důchodu mělo negativní vliv nejen na státní rozpočet (vyšší výdaje na důchody), ale rovněž na lidi, kteří po odchodu do předčasného důchodu byli „potrestáni“ snížením řádného starobního důchodu.

Lidé v období relativně krátce před dosažením důchodového věku díky předdůchodu v případě, kdy ztratí práci, nemusí využívat předčasný důchod, ale mohou odejít do předdůchodu. Nicméně co se stane v momentě, kdy si člověk, který je již v předdůchodu najde novou práci?

Práce při dřívějším odchodu do důchodu

Zažádáte o předčasný důchod či předdůchod, neboť to vypadá, že již žádnou práci neseženete, ale po nějakém čase přijde nabídka, která bude pro vás zajímavá. Pokud byste v tu dobu byl v předčasném důchodu, nesmíte vykonávat činnost, ze které se platí sociální pojištění. Možnosti práce jsou tedy omezené. Můžete pracovat buď na Dohodu o provedení práce (limit 10 000 Kč) či podnikat, ale pouze do limitu 62 121 Kč. Limity platí pro letošní rok.

V případě předdůchodu žádné omezení není, neboť čerpané prostředky nejsou nijak navázány na státní rozpočet. Pokud se v předdůchodu rozhodnete pracovat, máte na výběr, zda během jeho čerpání uplatníte vyloučenou dobu či nikoli. Pokud byste vyloučenou dobu chtěli uplatnit, tzn. nezapočítával by se vám do této doby skutečný příjem, je nutné si o to požádat na místně příslušné OSSZ.

Co si vybrat?

Započítat si práci v předdůchodu jako vyloučenou dobu, či nikoli? Záleží, zda je to pro vás výhodné či ne. Jde o to, že starobní důchod se odvíjí od doby pojištění (odpracované doby) a osobního vyměřovacího základu. Tím je zjednodušeně řečeno průměrné měsíční mzda (přepočítána na současnou hodnotu) za dobu, kterou jste pracovali (odváděli sociální pojištění).

Předdůchod je brán za vyloučenou dobu, tzn. nemusíte mít obavu, že zásluhou toho, že nebudete krátce před důchodem pracovat, by se vám (z důvodu nulového příjmu) snížil osobní vyměřovací základ. Proto, když čerpáte předdůchod, váš klasický státní starobní důchod nebude (kvůli nižšímu osobnímu vyměřovacímu základu) nižší.

Co je tedy výhodnější? To je individuální a záleží na výši příjmu. Pokud by byl nízký, je lepší uplatnit vyloučenou dobu. Pokud vysoký, pak je zase lepší nechat si jej započítat do osobního vyměřovacího základu

Jak ale poznat, zda je příjem nízký či vysoký? Některé případy jsou jasné, pokud je příjem např. 8 000 Kč měsíčně, pak je může být takřka spolehlivě brán jako nízký. Kdyby byl třeba 40 000 Kč, pak jej u většiny lidí můžeme považovat za vysoký.

Hranicí pro výhodnost započítání práce v předdůchodu do osobního vyměřovacího základu je právě výše osobního vyměřovacího základu. Ten zjistíte písemným dotazem na centrálu ČSSZ v Praze. Výsledkem dotazu bude tzv. Osobní informační list, kde se dozvíte nejenom současnou výši svého osobního vyměřovacího základu, ale i počet odpracovaných let apod.

Vezměme si třeba, že pan X má osobní vyměřovací základ za období 1986 (doba, od kdy se začíná příjem počítat do osobního vyměřovacího základu) až 2012 (letošní rok ještě nelze brát celý) ve výši průměrného platu, tzn. 25 000 Kč. Pokud by šel do předdůchodu a zároveň při něm pracoval s příjmem např. 15 000 Kč, bude pro něj výhodnější uplatnit vyloučenou dobu, neboť příjem z práce je nižší, než dosavadní osobní vyměřovací základ. Ovšem pokud by pan X získal měsíční příjem 35 000 Kč, zda se mu vyplatí neuplatňovat vyloučenou dobu, neboť příjem je vyšší než dosavadní osobní vyměřovací základ. Tím pádem se tento se započítáním tohoto příjmu zvýší a pan X bude mít vyšší starobní důchod.

Využití předdůchodu lze doporučit z mnoha důvodů. Některé z nich jsou popsány výše (možnost práce bez limitu, nekrácení starobního důchodu). Má však i jednu nevýhodu, a to čerpání vlastních naspořených prostředků na penzi, před započetím samotné penze. Nicméně pokud získáte příjem podléhající odvodu sociálního pojištění, ideálně s jistotou že jej budete mít až do odchodu do řádného důchodu, můžete prostředky čerpané z předdůchodu investovat.

Další „nevýhodou“ je pak stanovený limit na minimální výši předdůchodu. Zádrhel nastává tehdy, pokud člověk nemá naspořeno v doplňkovém penzijním spoření dostatek prostředků, aby mohl předdůchod čerpat, ale to je problém příliš nízkých úložek („vždyť ony ty tři stovky měsíčně stačí“). Problém pak nastane, pokud nemá dostatek prostředků naspořen ani jinde. Aby je mohl přesunout do doplňkového penzijního spoření. Pak mu nezbude, než využít předčasného důchodu.

Uvažujete o předdůchodu?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

3 komentáře: “Předdůchod: Má ušetřit státu”

  1. Milan napsal:

    ……mělo by nastat doplnění zákona tak, aby znevýhodněné ročníky, měly možnost vstoupit do Předdůchodu bez povinnosti spořit 60 měsíců do penzijního fondu předem, ale stačilo by jimi naspořené peníze jednorázově vložit do Účastnického fondu doplňkového penzijního spoření i v roce 2013.
    Z Úřadu práce by tak odešla velká část občanů do Předdůchodu.
    Zřejmě to ale není žádoucí nebo se pletu?

  2. Milan napsal:

    Na předdůchody zatím dosáhlo jen několik stovek zájemců, což považuji za totální propadák našich zákonodárců!Je absurdní vytvořit zákon s podmínkou spoření 5 let zpět na konkrétní účet!!!Od 1.1.2013 vstoupil v platnost zákon kterým se mění zákon č. 427/2011 Sb.Mimo jiné stanovuje dodržet spořící dobu 60 měsíců v penzijních fondech pro odchod do Předdůchodu.Hlavní problém, proč do Předdůchodu může odejít jen nepatrná část populace vidím mimo jiné i v tom, že málokdo spořil do penzijního fondu, protože v roce 2008 (kdy nastala povinnost 60 měsíců spoření pro ročník 1955), nebyly známy podmínky pro předdůchody, protože nikdo neměl v té době potuchy, že nějaký předdůchod někdy bude!!! Byly tak znevýhodněny určité ročníky, které při ztrátě zaměstnání skončili na Úřadu práce. Lidé mají naspořeno, ale na jiných zdrojích, než v penzijních fondech.

  3. Martin napsal:

    „ůžete pracovat buď na Dohodu o provedení práce (limit 10 000 Kč) či podnikat, ale pouze do limitu 62 121 Kč“ – a co pracovní smlouva, na tu jste zapomněl. Článek je plný i jiných nesrovnalostí. Doufám, že ho nečte moc lidí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.