Právo být zapomenut: Ohrozí finanční poradce?

Finančně poradenské i jiné kruhy se aktuálně zabývají nařízením GDPR – General Data Protection Regulation (nařízení o obecné ochraně údajů). Ta velmi pečlivě určuje, jakým způsobem se má nakládat s osobními údaji a jaká práva má subjekt údajů, tedy člověk, jehož se data týkají. Jedním z práv je „právo být zapomenut“.

Nařízení má různé výklady, ostatně jako každá právní forma, která buď ještě nebyla zavedena do praxe, nebo je aplikována teprve krátce. A totéž se týká i „práva být zapomenut“. Podle nejpřísnějšího výkladu bude moci člověk odvolat souhlas se zpracováním údajů a bude muset výt kompletně vymazán ze záznamů společnosti, která jeho data drží. To by mohlo zruinovat nejen finančně poradenské společnosti.

Finančně poradenská společnost musí uchovávat souhlasy klienta a záznamy o jednání ze schůzek pro případ kontroly ze strany České národní banky (ČNB). Pokud nemá dokumenty v pořádku, nebo některé dokumenty chybí, je to důvodem pro udělení sankce. Podle nejpřísnějšího výkladu nařízení GDPR ale bude muset veškeré záznamy o klientovi smazat, pokud o to požádá. Když je nevymaže, hrozí přísné sankce od Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).

Finančně poradenské společnosti se tak dostávají do pasti. Buď na žádost klienta data vymažou a dostanou sankci od ČNB, nebo je nevymažou, ovšem pak si na ně tvrdě posvítí ÚOOÚ. Celý finanční trh nyní hledá východisko z této pasti.

^REKLAMA

Co ale nařízení GDPR o „právu být zapomenut“ říká?

Článek 17

Právo na výmaz („právo být zapomenut“)

1. Subjekt údajů má právo na to, aby správce bez zbytečného odkladu vymazal osobní údaje, které se daného subjektu údajů týkají, a správce má povinnost osobní údaje bez zbytečného odkladu vymazat, pokud je dán jeden z těchto důvodů:

a) osobní údaje již nejsou potřebné pro účely, pro které byly shromážděny nebo jinak zpracovány;
b) subjekt údajů odvolá souhlas, na jehož základě byly údaje podle čl. 6 odst. 1 písm. a) nebo čl. 9 odst. 2 písm. a) zpracovány, a neexistuje žádný další právní důvod pro zpracování;
c) subjekt údajů vznese námitky proti zpracování podle čl. 21 odst. 1 a neexistují žádné převažující oprávněné důvody pro zpracování nebo subjekt údajů vznese námitky proti zpracování podle čl. 21 odst. 2;
d) osobní údaje byly zpracovány protiprávně;
e) osobní údaje musí být vymazány ke splnění právní povinnosti stanovené v právu Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje;
f) osobní údaje byly shromážděny v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti podle čl. 8 odst. 1.

Ve znění práva na výmaz je uveden dovětek „neexistuje žádný další právní důvod pro zpracování“. Požadavek ČNB na skladování materiálů a záznamů o klientech by se do tohoto dovětku měl vejít. Problémem ovšem může být skutečnost, že každou oblast posuzuje jiný úřad. Arbitrem mezi nimi pak bude až soud… a rozhodování českých soudů je… obtížně předpovídatelné.