Pátek 15. listopadu. Svátek má Leopold.

Ponížená koruna funguje pořád stejně

Řekněme to takto. Česká národní banka dosáhla svojí intervencí jednoho cíle: Srazila korunu. Avšak – a přiznejme si, že to je záhada – kromě změny kurzu se přinejmenším na první a druhý pohled nic podstatnějšího nestalo.

Co se mělo stát? Především měla vzrůst inflace. Ne snad nějak dramaticky, ale určitým způsobem se pokles koruny projevit měl. Výsledek je opačný. Inflace je v podstatě nulová. Zatím ukazuje cenová hladina spíše další ochotu k poklesu a odmítá vzít v potaz, že dovozy jsou o šest až sedm procent dražší. Vzato důsledně, je nynější situace více náchylná k deflaci, než nakolik byla ke zpevňování měny náchylná na podzim roku 2013 před začátkem intervencí.

Dalším efektem měl být růst vývozu a snížení dovozu. Ani tentokrát to nějak nevyšlo. Logika věci je tato. Vývoz vzroste v korunách již jenom tím, že za stejnou tržbu v eurech dostane vývozce více korun. Díky tomu může nabídnout nižší cenu a na úkor konkurence expandovat na trzích. Cena sice poklesne, ale to je přehlušeno větším množstvím prodaných výrobků.

U dovozu měly věci působit opačně. Všechno importované zboží mělo podražit, stát se méně dostupným, pokles fyzického objemu dovozu by měl přehlušit i efekt slabé koruny, tedy korunového zdražení zboží z dovozu.

Jenže se stalo něco trochu jiného. Za první čtvrtletí 2014 se vývoz vyjádřený v korunách zvýšil o téměř sedmnáct procent. To je v pořádku. Ale dovoz vzrostl skoro o patnáct. V eurech se jenom mění čísla – vývoz plus devět procent, dovoz plus sedm procent. To jsou vysoké hodnoty. U exportu je to správně, v podstatě přesně podle předpokladů, u dovozu jde o efekt těžko vysvětlitelný.

Samozřejmě platí, že dovoz je v našich podmínkách tak trochu tlačený i vývozem, protože náš export je založen na surovinách a mnoha komponentech přivezených odjinud, ale ten rozdíl mezi vývojem importu a exportu měl být prostě větší.

Pak mělo dojít k celkem přímému dopadu na ekonomickou aktivitu. V prvním čtvrtletí 2014 vzrostl HDP v České republice opravdu o slušných 2,5 procenta (meziročně). Jenže v Německu se zvýšil o 2,3 procenta, tedy velmi podobně. V obou případech jde o první kvartály 2014 proti prvním kvartálům 2013, takže k objektivnímu posouzení čísel je nutné znát i jejich významové okolí.

Tím hlavním je, že zatímco Německo již před časem dorovnalo dramatický pokles z konce první dekády a jeho ekonomika je nad úrovní roku 2008, v České republice se ke stavu před krizí teprve klopýtavě blížíme. Od spodu, samozřejmě. A co se týká samotné srovnávací základny (1Q 2013), tak v té zažila ČR dramatický pokles o 2,2 procenta, Německo však o poznání nižší – 1,8 procenta. Když to shrnu – Němci dosáhli růst z podstatně vyšší relativní základny a můžeme tedy říci, že jejich vzestup je výraznější či masivnější (i když v číselném vyjádření to není vidět).

Vzhledem k dobré dynamice ekonomik našich největších obchodních partnerů (také Slovenska a dalších), není prostě český růst ničím vybočujícím z řady, co bychom nutně připsali devalvaci koruny a skoro s klidným svědomím můžeme říci, že devalvace obchodní bilanci pravděpodobně trochu zlepšila, ale nebyla asi hlavním hybatelem. A co se HDP týká, jistě napomohla zlepšení, ale růst bez ní by byl velmi podobný.

Objevují se spekulace o tom, že by ČNB mohla svoje intervence „zpřísnit“ a poslat korunu nad hodnotu 28 za euro. Nevidím v tom v tuto chvíli valného smyslu.  Národní banka v minulosti uskutečnila všechno, co mohla – klíčová sazba je technicky nulová, intervence proti měně byla poměrně výrazná (z 25,80 na hladinu kolem 27,50 koruny za euro). Pokus s intervencí byl správný, ale prokázal, že ČNB nemá v dané hospodářské situaci ve svém arzenálu asi nic racionálního, co by mohlo ovlivnit ekonomiku. Je možná čas si to připustit.

Existuje racionální předpoklad, že slabá koruna se více projeví v příštích čtvrtletích a pomůže růstem kladného salda obchodní bilance k většímu ekonomickému růstu. Ale ČNB se na to musí již jenom z povzdálí dívat.

Konat by však mohla vláda a neodebrat občanům a především podnikům peníze, které jí padnou díky růstu do rukou nad rámec rozpočtových plánů. Otevírá se, pomalu a opatrně, prostor pro racionální snížení daňové zátěže podniků a to prorůstovým způsobem. Tím je myšlená především odpisová politika, která může významným způsobem zvýhodnit investice a tím posílit základy růstu hospodářství.

Souhlasíte s devizovými intervencemi ČNB?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Jeden komentář: “Ponížená koruna funguje pořád stejně”

  1. martin_kopacek napsal:

    Nesouhlasím s Vámi. Intervence proti koruně vede k oslabení kupní síly obyvatel, k znehodnocování úspor.
    Dále povede po čase (prodleva bývá cca 3–7 měsíců) k zdražení vstupů a zvýšení maloobchodních cen.
    Obrat Petra, aby Pavel mohl vyvézt, není argument ani řešení.
    Nic proti kvalitě Vašeho článku, je dobrý. Ale je třeba sestoupit také na zem, čili podívat se na kupní sílu REÁLNÉHO nákupního košíku běžného spotřebitele.
    Ten intervence ČNB odnese vždy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.