Čtvrtek 15. dubna. Svátek má Anastázie.

Pomohlo by domácím investorům zavedení eura?

Česká republika se při vstupu do Evropské unie v květnu 2004 zavázala k přijeti eura. V souvislosti s tím se začaly připravovat kroky, aby bylo přistoupení k eurozóně co nejdříve připraveno. Stanovení termínu vstupu je v kompetenci členského státu a závisí na míře jeho připravenosti. V tuzemsku se ale jedná o politicky nepopulární téma, a proto se stále točíme v začarovaném kruhu. Značné procento tuzemských firem a investorů by přitom přijetí společné měny uvítalo.

Z pohledu ekonoma České spořitelny (ČS) Michala Skořepy by přechod z koruny na euro byl samozřejmě velkou změnou pro mnoho firem i leckterou domácnost. Celkově by to ale dlouhodobou prosperitu české ekonomiky nejspíš příliš neovlivnilo. „Výhody v oblasti účetnictví a výměny deviz při cestování by byly vyváženy ztrátou směnného kurzu coby makroekonomického tlumiče dopadů případných šoků,“ vysvětluje pro server investujeme.cz Michal Skořepa.

Analytik Československé obchodní banky (ČSOB) Petr Dufek k tomu dodává, že některým by to nepochybně prospělo, protože by je to zcela zbavilo kurzového rizika. Na druhé straně by to znamenalo vzdát se potenciálu dalšího posilování koruny, která je nepochybně vůči euru stále podhodnocená.

„Jakmile se jednou ČR rozhodne přijmout euro, přepočítají se všechna aktiva a pasiva jedním kurzem. Nastaví se tak na dlouhou dobu úroveň bohatství ve srovnání s ostatními zeměmi,“ podotýká pro investujeme.cz Petr Dufek.

Slovensko je v tomto směru naším asi nejhmatatelnějším příkladem. Potom už konvergence bude možná pouze prostřednictvím mezd, a jejich dlouhodobý vývoj třeba ve srovnání s Německem o výrazné konvergenci nesvědčí. „Přijetí eura proto nemusí být výhodné pro každého, jak se na první pohled prezentuje,“ popisuje odborník ČSOB.

Existence měnového rizika je pro investora příležitostí

Hlavní ekonom Komerční banky (KB) Jan Vejmělek připomíná, že i když investoři ani dnes nemají problém ukládat finance do eurových instrumentů – akcií, dluhopisů státních či firemních nebo celé řady různě rizikových fondů či ETF, řada z nich je měnově zajištěna a přizpůsobena investorům v korunách. U většiny to však neplatí a u části investorů, zejména retailových, existuje jakýsi psychický blok investovat do instrumentů denominovaných v jiné než domácí měně.

„Na druhou stranu existence měnového rizika přináší pro tuzemského investora také investiční příležitost ať v podobě záměrné spekulace na posílení zahraniční měny, či v kombinaci s investicí do instrumentu denominovaného v zahraniční měně a s cílem multiplikovat očekávaný výnos korunách,“ říká expert KB.  To podle Vejmělka platí za situace, kdy investor předpokládá oslabení české koruny vůči zahraniční měně. Z dlouhodobé perspektivy ale koruna má z titulu ekonomické konvergence tendenci spíše posilovat a ukrajovat tak z investic v zahraničních měnách.

Zavedení eura ztíží případně vystoupení ČR z EU

Novým argumentem ve prospěch přechodu na euro je podle Michala Skořepy brexit. V jeho důsledku totiž výrazně zeslábl tábor zemí Evropské unie mimo eurozónu. Proto nelze vyloučit, že zbylé země v něm budou tak trochu šikanovány ze strany členů eurozóny třeba v oblasti finanční regulace. „Výhodou přijetí eura, o které se moc nemluví, je skutečnost, že jde o velmi účinný způsob, jak ztížit případné vystoupení Česka z Evropské unie, pokud by se o něm snad někdy v Česku vážně uvažovalo,“ dodává ekonom ČS.

Šimon Blecha z tiskového odboru Ministerstva financí k tomu dodává, že zavedení eura by českým investorům jistě přineslo své výhody. Například odstranění kurzového rizika, nižší transakční náklady, bezpečnější vypůjčování nebo benefity mezinárodní měny. „Mezi přínosy eura investorům bychom také mohli zařadit dlouhodobou makroekonomickou stabilitu. Neboť členství v EU zavazuje k dodržování pravidel Paktu stability a růstu, jejichž cílem je zabraňovat nadměrnému zadlužování vlád,“ popisuje Šimon Blecha.

Termín přijetí eura vláda nestanovila

Připomeňme, že česká vláda na konci roku 2020 přijala společné doporučení Ministerstva financí České republiky a České národní banky zatím nestanovit cílové datum přijetí eura. Za překážku vstupu do měnové unie vláda považuje nedokončený proces reálné ekonomické konvergence české ekonomiky, kde odstup u většiny klíčových ukazatelů, zejména pak cenové a mzdové úrovně, zůstává značný. Nadále se rovněž významně odlišuje struktura českého hospodářství vůči eurozóně, což by komplikovalo výkon jednotné měnové politiky.

Rozhodnutí je založeno na informacích obsažených v letošním dokumentu „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“. Společný materiál Ministerstva financí a ČNB mapuje ekonomickou připravenost k přijetí eura, která se pravidelně vyhodnocuje již od vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004.

V dokumentu se dočteme, že v bezprecedentních podmínkách pandemie covid-19 a souvisejícího celosvětového ekonomického propadu splnila Česká republika v roce 2020 pouze jedno z maastrichtských konvergenčních kritérií, týkající se úrokových sazeb. Kritéria stavu veřejných financí ani cenové stability plněna nebudou. Poslední kritérium hodnotící účast v mechanismu směnných kurzů formálně plnit nelze, protože se příslušného kurzového mechanismu Česká republika neúčastní.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.