Co nabídne EU době pokoronavirové?

Celosvětová ekonomika se bude v následujících měsících vypořádat s následky koronavirové krize. Mezinárodní měnový fond (IMF) očekává v letošním roce globální propad okolo tří procent HDP (více než šest procent přisoudil i české ekonomice). Nebývalá výše propadu je však patrná již dnes, stačí se podívat na statistiky z Německa nebo Francie. Ekonomiky, které patří v Evropě k těm nejsilnějším, sčítají nejhorší ztráty za celá desetiletí. Ekonomiky by podle globální finanční situace měly zaostávat i za celosvětovým průměrem.

Velmi tvrdě krize po vyřešení zdravotního hlediska pandemie udeří i na jižní státy – Itálii a Španělsko. Komentátoři upozorňují, že v případě italských výrobců je pád takový, že ho statistiky za celou dobu jejich sbírání a zveřejňování nepamatují. Na samé dno dopadl i turismus, který tradičně do HDP zásadně přispívá, stejně jako i služby. Goldman Sachs před několika dny uvedl, že italská ekonomika poklesne dokonce o téměř dvanáct procent. Na uvolnění striktních opatření si přitom lidé i podniky v nepostiženějších zemích budou muset počkat minimálně do května, takže se ekonomické problémy budou patrně ještě více prohlubovat.

Co bude následovat?

Výše zmíněná charakteristika shrnuje aktuální vývoj. Na to, jak se situace bude vyvíjet nadále, vzniklo hned několik scénářů, které dnes patrně nikdo s jistotou nepotvrdí ani nevyvrátí. Objevují se i optimistické teze, které tvrdí, že propad nebude mít dlouhého trvání a ekonomiky se poměrně rychle vrátí k růstu, jen co se normální život opět rozběhne. Tuto myšlenku může potvrdit i výhled IMF, který například v případě České republiky na rok 2021 očekává více než sedmiprocentní růst.

I Goldman Sachs předpokládá, že se se propad brzy zastaví a příští rok bude úspěšnější. Pravdou ovšem je, že mnohé podniky a někdy i celá odvětví trpí současnou krizí více než ostatní. Zároveň bude záležet i na spotřebitelských preferencích, což v řadě případů návrat k normálu ještě prodlouží.

^REKLAMA

Evropský plán

Rozpočty jednotlivých států se v důsledku této situace dostávají do stále větších schodků. Vlády také přicházejí s plány pozdější hospodářské obnovy. Na celoevropské úrovni vznikají návrhy také. Například italský premiér Giuseppe Conte přišel s nápadem evropských „koronabondů“, volání Říma však moc velký pozitivní ohlas mezi ostatními evropskými zeměmi nevyvolalo. Hlavně ze středomořských států se navíc ozývala kritika neochotného a pomalého postupu ze strany EU.

Zhruba před týdnem se hlavy členských států Evropské unie shodly na prvotních konturách plánu na obnovu pandemií zasažených ekonomik. Na pomoc odvětvím a firmám v propadu by měla EU uvolnit více než 500 miliard eur. Konkrétní kroky má za úkol připravit Evropská komise.

Unie se dohodla také na balíčku ve výši tří miliard eur pro sousední státy. „V této době krize je nezbytná podpora našich sousedů, aby byl celý region stabilní. V rámci celosvětové reakce EU na pandemii koronaviru musíme pomoci našim sousedním zemím zmírnit nejhorší hospodářské dopady. Tyto „krizové programy makrofinanční pomoci“ pomohou 10 zemím při zajišťování makroekonomické stability a ochraně jejich lidí a společností během krize,“ řekl viceprezident EK pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.