CZK/€ 25.255 -0,10%

CZK/$ 23.195 +0,28%

CZK/£ 29.968 -0,22%

CZK/CHF 26.069 -0,33%

Text: Radovan Novotný

Foto: Shutterstock

28. 04. 2022

2 komentáře

Phil Laut: Peníze jsou moji přátelé

 

Recept, aby peníze nikdy nedošly, je jednoduchý. Fungovat má tak, že člověk si může ze svého účtu vybrat vždy třeba dvoutisícovku. Pak ji nosit v kapse a kdykoliv ji utratit, pokud je splněn předpoklad, že na účtu v bance bude okamžitě čekat k vyzvednutí dvoutisícovka další. Musí jít ovšem o dvoutisícovku vlastní, nikoliv půjčenou.

Loading



 

Rady týkající se zvládání finančních záležitostí bývají pojaty různým způsobem. Phil Laut, motivační řečník, lektor seminářů, autor knihy, která byla vydána v mnoha vydáních, na svůj výklad šel od lesa – psychologicky. Finanční otázky nelze od emoční stránky života oddělovat. Šířil například poselství, že chtění peněz není cosi nemravného.

„Po mnoho let jsem na začátku peněžních seminářů, které jsem vedl, položil před sebe 50 dolarovou bankovku,“ popisuje Laut svou práci s publikem. Prostě nabídl 50 dolarů a čekal na reakci publika. Svou touhu po penězích, zvednutím ruky nebo ústně, projevilo pokaždé méně než 10 % účastníků.

V publiku seděli lidé, kteří zaplatili za seminář, jež je měl naučit, jak vydělat více peněz. A když znenadání vyvstala příležitost získat 50 dolarů, nikdo se o bankovku vehementně nehlásil. „Překvapuje mě, že jste tady, když nechcete peníze,“ reagoval motivační řečník. S větším důrazem zopakoval: „Kdo chce peníze?“ V tom okamžiku se zvedlo několik dalších rukou.

Laut ve své licitaci pokračoval tak dlouhou, dokud někdo do přední části místnosti nepřišel a oněch 50 dolarů si nevzal. Těmi, kdo padesátidolarovku získali, byly v 90 % případů ženy. „Je dobré toužit po penězích. Je v pořádku, že toužíte po penězích,“ vysvětloval publiku Phil Laut.

Nemravné chtění peněz, nebo „Něco za něco“?

Peníze jsou téma, které nejednou aktivuje stud. Lidé se stydí, že jich mají málo nebo hodně, a stydí se, že ostatní jich mají tak málo anebo hodně. A když se stydíte za peníze, žádná částka se nezdá být správná. Peníze jsou podle Lauta mnohem subjektivnější a emocionálnější, než se běžně věří.

REKLAMA

„Peníze jsou moji přátelé“ –  zní titul knihy, ze které citujeme. České vydání spatřilo světlo světa poprvé v roce 1992 v Praze. Kdo chce žít ve společnosti, která používá peníze jako prostředek směny, potřebuje penězům porozumět. Mít je jako své přátele. Vytváření vědomí vlastní prosperity se má stát celoživotním dobrodružstvím.

Má to být hledání příčinných faktorů, které vedou k bohatství. Peníze jsou prý hra. A hra pro vás bude příjemnější, pokud budete schopni posloužit více lidem. Udělat cosi, co jiní žádají a poptávají a za co jsou schopni a ochotni zaplatit. Vytvořit přidanou hodnotu. Začněte třeba i sami podnikat, zajistěte si nezávislost, vyzývá autor čtenáře.

Když se hanba za touhu po penězích dostane do vašeho povědomí, chce si to připomenout pravidlo služby zákazníkům. Zákazníci platí a vydávají peníze, aby získali protihodnotu, zboží nebo službu, cosi, čeho si váží a čeho si cení. Peníze pochází od lidí, a jediné, co s nimi lze udělat, je dát je jiným lidem. Pokud utrácíte peníze, prospíváte jiným lidem.

Phil Laut to v knize a na svých seminářích představoval prostřednictvím čtyř zákonů finančního bohatství. Peníze je nutné vydělávat a získávat, stejně jako je chytře vydávat. Právě při vydávání peněz, utrácení, se získává protihodnota – a záleží na kupujících, co si vyjednají a co získají. Srovnání a hledání může kupujícím pomoci najít optimální a hodnotné řešení. A peníze je také zapotřebí spořit a investovat. Jde o čtveřici zákonů, kterými se řídí úspěšní lidé, podnikatelé, akciové společnosti i finanční instituce.

Ukládání desátku a vytvoření rozpočtu

Peníze je moudré spořit, stejně jako investovat. Pokud jde o spoření, Laut přichází se zásadou odkládání desátku – pravidelném ukládání deseti procent ze všech příjmů. Se zbývajícími devadesáti procenty pak naložit podle své vůle.

Bez stanoveného rozpočtu se ovšem budou výdaje řídit podvědomými vzorci chování, které člověk získal v dětství. Podvědomé myšlenkové vzorce nás ovlivňují při vydělávání, vydávání i ukládání nebo investování peněz. Častým mýtem o penězích má být, že finanční úspěch zajistí vzdělání. „Kdyby tohle byla pravda, pak by univerzitní profesoři byli nejbohatšími lidmi v zemi,“ píše Laut.

REKLAMA

Jiným mýtem o penězích je, že jich není dost, aby mohly jen tak obíhat. Že když jich někdo má více, tím méně jich zbude pro všechny ostatní. Pak je lepší být chudý a spravedlivější než bohatý a zlý. Lidé s touto myšlenkou pak obvykle bohaté lidi nesnášejí. Tato zášť vůči bohatým je udržuje chudými.

Kromě vyvarování se zafixovaných a třeba i zastaralých vzorců Phil Laut přichází s konkrétními návody.

Kupříkladu rozpočtování výdajů má být stanoveno procentuálním podílem. Například na úspory odložit vždy 10 % příjmů a na splácení dluhů vydat maximálně 20 % z příjmů. Na bydlení pak třeba dávat 15 % z celkových příjmů, na jídlo 12 % a dopravu 8 %. Celkem za všechny kategorie to dělá 100 %. Nejprve to chce ale sepsat všechny výdaje, udělat z nich kategorie a logické podskupiny. Každé kategorii přiřadit procentuální podíl.

Stranou nemá stát ani snížení výdajů v jednotlivých kategoriích. Má jít o to, nesnížit kvalitu svého života. Žít lépe za méně peněz. Když člověk odkládá desátek, nikdy se mu již nestane, že by byl bez peněz. Prostě nejprve zaplatí sám sobě.

Dluhy mají být spláceny v pravidelných měsíčních splátkách. Na splátky dluhů ale nevykládat více než 20 % měsíčního příjmu. Splácení hypotečního úvěru tento přístup chápe jako součást výdajů na bydlení.

Nutkání k nadměrnému utrácení a změny díky prohlášením

Rozbor finanční situace si žádá „aktuální informaci o vašich aktivech, pasivech, příjmech a výdajích,“ uvádí Laut. Jak na to, ovšem v knize nevysvětluje. Spíše se zaměřuje na přístup k penězům, rozpoznání rozdílných názorů na peníze. Ty jsou často ovlivněny výchovou, vštípeny do podvědomí.

Nápomocná ke změně mají být prohlášení, afirmace, ve kterých má čtenář uvádět své jméno. Prohlášení se mají psát ve všech třech osobách: Já, Phil, si zasloužím být prosperující a bohatý. Phile, zasloužíš si prosperovat a být bohatý (2. osoba). Phil si zaslouží prosperovat a (z)bohatnout (3. osoba).

Psaní si těchto prohlášení a jejich opakování má být způsob, jak změnu dostat do svého vědomí. Účelem použití všech tří slovesných osob v afirmacích je usnadnit jejich vštěpení. Jedním ze vzorců chování může být nutkání k nadměrnému utrácení. Nutkání svádí, ale marnotratník popírá, že to způsobuje problém. Pomoci má tvorba prohlášení, například: „Nekupuji si věci, které nepotřebuji, abych udělal dojem na lidi, kteří mě asi ani nemají rádi.“

REKLAMA

Afirmace, kde podmětem věty byl mluvčí (první osoba), je opět převedena do role posluchače (druhé osoby): „Nekupujte věci, které nepotřebujete, abyste udělali dojem na lidi v okolí.“ Pro třetí osobu, může afirmace znít: „Každý si může dovolit nekupovat věci, které nepotřebuje, aby udělal dojem na druhé.“

Problémy s žitím na dluh a nabádání ke spoření

Zvyk dostat všechno hned a zaplatit za to někdy v budoucnu v realitě svazuje. Vystačit s peněz, oproti nutnosti utrácet podstatnou část svých příjmů na financování dříve učiněných nákupů, má mnoho výhod. Člověk může mít klid v duši. Může si dovolit odmítnout příležitosti na zvýšení příjmů a počkat si na lepší. Může také utrácet své příjmy podle vlastního uvážení a nebýt limitován splátkami, změnou úrokových sazeb.

Když měsíční splátky úvěrů převyšují 20 % příjmu, naznačuje to problém s dluhy. Lidé se nemají spoléhat na své věřitele, že jim nedovolí zadlužení větší, než si mohou dovolit. Prostě naučit se neutrácet peníze, které ještě nebyly vydělány, ani se k jejich utrácení nezavazovat.

Naopak pravidelné spoření je potvrzením, že výsledkem hospodaření je přebytek hotovosti. Nečekejte, až budete z dluhů venku, začněte odkládat svůj desátek ihned. Pokud máte dluh, který nesplácíte, bude vás tížit navždy. Pokud měsíční splátky na vaše dluhy přesahující 20 % příjmu, pak to chce vyjednávat s věřiteli a vypracovat platební plán, který umožní vyhrát.

Finanční svoboda je o tom nedělat něco z donucení kvůli nedostatku peněz. Finanční svoboda spočívá v tom, že „peníze pracují pro vás místo toho, abyste pracovali pro peníze“. „Navrhuji, abyste si udělali seznam cílů –všechny věci, kterými byste chtěli být, dělat a mít,“ doporučuje Laut. Ptát se sám sebe: „Co bych chtěl vytvořit, abych měl to, co žádám.“

Peníze vydělávat, vydávat, spořit i investovat

„Většina lidí říká, že chce vydělat více peněz,“ napsal Laut a dodal, že: „Méně jich s tím něco dělá.“ Lidé raději lpějí na fantazii, že věci by byly lepší, kdyby měli více peněz. Jenže samotné peníze problémy nevyřeší. A bohatství je vlastně relativní. Nakupující v supermarketu s několika tisícovkami v peněžence se může cítit bohatý; stejný zákazník v prodejně luxusních aut ne. A někdo peníze má, ale bojí se je využít, utratit.

Emoce a pocity, jako je strach, nám ve finančních otázkách způsobují problémy. Vyhýbání se jim nebo jejich popírání může přispět k tomu, že člověk bude mít méně peněz, než si zaslouží. Stejně tak může mít méně užitku, který mu mohou peníze nabídnout. Pokud se nutkavě vyhýbáme prožívání svého strachu z neznámého, pak ve svém životě nikdy neuděláme žádné změny.

Strach z neznámého je blízkým společníkem strachu ze změny. Popíráme-li strach ze změny nebo neznámého, ovlivňuje to naši schopnost plánovat řešení problémů, než se stanou kritickými. Finanční otázky nelze od emoční stránky života oddělovat. Peníze jsou vyjádřeny čísly a čísla podléhají logickému procesu. Lze je dokonce sčítat, odečítat, násobit a dělit.

Chce to ale vidět myšlenky, které ty které emoce způsobují a chápání čísel ovlivňují. Převládající myšlenka doprovázející negativní emoci je myšlenka bezmoci. „Změňte to,“ vyzývá Laut. Pochopte své negativní emoce a osvoboďte se od nich. Pojmenujte je a díky psaní prohlášení, afirmací, se jich zbavte.

Problém mají třeba ti, kteří pracují jen pro peníze. Stejně jako ti, kteří penězi vycpávají matraci. Nebo ti, kteří podlehli zvyku zatěžovat se dluhy a půjčkami, aby mohli koupit věci, ve kterých vidí náhradní zdroj potěšení. Život lidí je ovlivněn jejich myšlenkami. Myšlením k úspěchu, myšlenky utvářejí život. Myšlení člověka přivedlo do podoby života, jakou v současné době žije. A život se má žít, vyzískané peníze mají být vydávány.

Reference: LAUT, Phil. Peníze jsou moji přátelé. Praha: Talpress, 1992. ISBN 80-85609-05-3.

Loading

Vstoupit do diskuze 2 komentáře


Související články

Průzkum: Drobní investoři se obracejí od ESG

Podle průzkumu mezi českými drobnými investory více než polovina (51 %) investorů nepřemýšlí o faktorech ESG, zatímco 37 % ano. Čtvrtina českých investorů o ESG uvažuje jen tehdy, když se těmto investicím daří. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Retail Investor Beat (RIB) obchodní a investiční platformy eToro.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

19. 07. 2024

USA jsou v režimu fiskální dominance. Co to znamená pro investory?

Americká ekonomika se zdá být výrazně méně ovlivnitelná vyššími úrokovými sazbami v současném hospodářském cyklu. To potenciálně implikuje, že i následné snižování úrokových sazeb pozbude velkých účinků. Tento jev lze vysvětlit tím, že Spojené státy jsou nyní v režimu fiskální dominance. Tento režim nastává, když veřejný dluh […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

18. 07. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Tereza

    7 června, 2022

    Skvělá kniha. Četla jsem v angličtině. Do této doby bylo vydáno přes 400,000 výtisků po celém světě. Doporučuji.

    Odpovědět

  • Mirek

    9 května, 2024

    Knihu jsem si koupil v roce 1992 a podle těch principů jsem se naučil chovat ke svým penězům . Funguje to .

    Odpovědět