Středa 28. června. Svátek má Lubomír.

Pět rad pro dobrý důchodový plán

Na co si dát pozor při přípravě důchodového plánu? V čem často modelace poradců pokulhávají?

Nosným tématem finančního poradenství je zabezpečení na důchod. Smyslem je, pomoct klientům zajistit dostatečnou finanční rentu v postproduktivním věku, nespoléhat se jen na státní důchodový systém. Na co si dát pozor při přípravě takového plánu?

1. Důchodový věk a státní důchod

Zákonem daný věk po přiznání starobního důchodu se neustále mění. Stejně tak se určitě v příštích 30 letech ještě mnohokrát bude měnit celý důchodový systém včetně způsobu výpočtu starobního důchodu.

Ve finančním plánu je proto lepší kalkulovat s dřívějším odchodem do důchodu, respektive nebrat příliš v potaz důchodový věk určující nárok na státní důchod, ale určit si s klientem libovolnou věkovou hranici, od kdy chce být rentiérem – být finančně nezávislý a čerpat pravidelnou měsíční rentu. Ve finále sice většina klientů bude chtít čerpat rentu až se skutečným odchodem do důchodu, ale takto budou zároveň mít zadní vrátka pro případ toho, že na stará kolena nebudou moci sehnat práci nebo už nebudou fyzicky schopní pracovat.

Stejně tak při výpočtu potřebné finanční renty je lepší kalkulovat s tím, že starobní důchody porostou maximálně o inflaci, spíše méně, tedy že reálná hodnota starobního důchodu může oproti dnešní úrovni poklesnout. Ideální je se na státní důchod vůbec nespoléhat a zajistit si dostatečnou rentu čistě z vlastních úspor, nicméně to si může finančně dovolit jen malá část populace. Ve většině případů tedy důchodový plán bude počítat s kombinací státního důchodu a renty z vlastních úspor, akorát je rozumné u starobního důchodu být trochu pesimistický a očekávat spíše nižší reálné důchody než dnes.

2. Věk dožití

Svým klientům vždy kalkuluji rentu minimálně do věku 90 let. Když to zmíním na školení, všichni poradci na mě hledí jako na blázna. Proč tak dlouho? Vždyť průměrný věk dožití je aktuálně v ČR u mužů 76 let a u žen 82 let. A bavím-li se o spoření na důchod s klienty, zpravidla se sami cítí tak, že se sotva dožijí důchodového věku, natož devadesátky.

Ale podívejme se na pár podstatnějších čísel, než je průměrný věk dožití. Pravděpodobnost dožití minimálně 80 let je u mužů 45 % a u žen dokonce 66 %. Pravděpodobnost dožití 90 let je u mužů 13 % a u žen 25 %. Jinými slovy, každá čtvrtá dnes narozená dívka by se měla dožít věku 90 let. U chlapců zhruba každý osmý. Co když zrovna můj klient bude patřit k těm, kteří se takového věku dožijí?

A toto jsou čísla odvozená dle aktuálních úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu. Neberou vůbec v potaz velmi rychlý vývoj v odvětví biotechnologií, například výzkum na poli degenerativních onemocnění, jako jsou Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba, které patří k největším strašákům ve stáří. Jsem silně přesvědčený o tom, že během 10 – 20 let bude lidstvo schopné s těmito stařeckými chorobami již velmi úspěšně bojovat. A lidé se pak budou poměrně běžně dožívat 90 let.

Tak či tak, lepší je vždy kalkulovat s vyšším věkem dožití, než riskovat, že do 80 let rozfofrujeme veškeré úspory a pak nebudeme mít peníze na léky. A když umřu dřív, dědicové na mě jistě budou s láskou vzpomínat. Co horšího se může stát.

3. Inflace

Nejkritičtějším místem každého finančního plánu je inflace. Většina finančních poradců s inflací již umí pracovat, ale u zprostředkovatelů pojistek se dodnes často potkáte se simulací vývoje hodnoty investice bez inflace, což jsou pak krásná, leč nevypovídající čísla. Vždy je potřeba počítat s reálnou kupní sílou peněz, tedy vyjadřovat hodnotu úspor a čerpané renty v dnešních cenách (po zohlednění vlivu inflace).

I vzdělanější poradci ale také často zapomínají kalkulovat s inflací v době čerpání renty. Jinými slovy, nasimulují správně, jak se bude vyvíjet hodnota úspor a jakou z toho pak může klient očekávat zhruba měsíční rentu v důchodu (v dnešních cenách), ovšem počítají s konstantní rentou a zapomenou na to, že reálná hodnota této renty bude také postupem času s inflací klesat. Dobrý důchodový plán musí kalkulovat i s navyšováním čerpané renty o inflaci, tak aby si klient v důchodu z renty i po dvaceti letech mohl zaplatit pečovatelskou službu a další výlohy.

4. Očekávané výnosy

Stále se tu a tam setkávám s plánem, kde poradce modeluje svým klientům výnosy 10 % ročně. Na dlouhém horizontu pak samozřejmě na konci spoření vychází obrovské částky. Ale jsou to nesmyslná čísla. Desetiprocentní výnos sice není nereálný, ale pak je také potřeba kalkulovat s výrazně vyšší inflací, minimálně 6 % p.a.

Očekávání vysokých výnosů je postaveno na investici do akcií, jejichž výnosy v USA v minulém století skutečně dosáhly úrovně kolem 10 % p.a. Ale je třeba si uvědomit, že tyto výnosy byly taženy vyšší inflací, progresivní demografickou situací, expanzí amerických firem do zbytku světa a také z velké části životem na dluh. Doba je jiná. Reálné výnosy akcií by se měly dlouhodobě pohybovat zhruba 2–4 % p.a. nad inflací.

Obecně je lepší ve finančním plánu nepočítat s nominálním výnosem, ale s výnosem nad inflací, kde platí určité logické zákonitosti, zatímco výše inflace je na delším časovém horizontu jedním obrovským otazníkem. U konzervativních investic můžeme dlouhodobě kalkulovat s výnosem na úrovni inflace, nebo lehce nad inflací. U dynamických portfolií pak maximálně do 4 % nad inflací, což odpovídá potenciálu akcií, ostatní investice mají dlouhodobě nižší výnosy.

5. Státní příspěvky a daňové úlevy

Pokud ke spoření na důchod využijeme doplňkové penzijní spoření, má účastník tohoto spoření právo na státní příspěvek až 230 Kč měsíčně (při úložce 1000 Kč měsíčně) a také možnost spořenou částku nad 1000 Kč měsíčně až do 2000 Kč měsíčně odečíst ze svého daňového základu. Tedy až 2760 Kč ročně nám stát přidá na účet našeho penzijního spoření a dalších 1800 Kč ročně můžeme ušetřit na daních.

Nejsou to zanedbatelné částky. Jenom kumulovaný efekt státních příspěvků i se zhodnocením může na třicetiletém horizontu dát dohromady sumu kolem 150 až 200 tisíc korun. Přesto poradcům na školeních říkám, pokud u svých klientů využívají doplňkového penzijního spoření, aby státní příspěvky a daňové úlevy svým klientům prezentovali jako bonus navíc a nekalkulovali s nimi ve finančním plánu. Stejně tak s případným příspěvkem zaměstnavatele, který mnohdy bývá výrazně vyšší a v součtu může na třicetileté periodě přinést klientovi třeba i milion korun navíc.

Zásada totiž spočívá v tom, že částky, které si sám spořím, mi nikdo nevezme a vždy bych měl primárně kalkulovat s tím, abych se sám dostatečně finančně zabezpečil na důchod bez ohledu na pobídky ze strany státu nebo benefity zaměstnavatele. Ty mi možná nabízí dnes, ale za rok už na ně nemusí mít firma peníze a nebo třeba změním zaměstnání. Příspěvky zaměstnavatele, pokud tedy nezaměstnávám sám sebe ve svojí firmě, jsou vždy pouze velmi nejistým benefitem navíc.

A podobně i státní pobídky nemusí být takto štědré po celou dobu spoření na důchod. Momentálně je sice na stole navýšení částky, kterou si můžeme odečítat z daňového základu, protože stát cítí potřebu motivovat lidi ke spoření vyšších částek na důchod. Ale je málo pravděpodobné, že tyto podmínky budou platit příštích 30 let. Ve finančním plánu bych proto prezentoval příspěvky zaměstnavatele i státní pobídky pouze jako bonus navíc.

Shrnutí – je lepší mít konzervativní plán

Když budu kalkulovat s dřívějším počátkem čerpání renty, s vyšším věkem dožití, s inflací, s přiměřenými výnosy a bez státních pobídek a zaměstnaneckých benefitů, připravím tak velmi konzervativní důchodový plán. Pochopitelně z toho vzejde, že na zajištění dostatečné finanční renty nepostačí spořit pár stovek měsíčně, ale spíše pár tisíc měsíčně. Ale klient i já pak můžeme oba v klidu spát, že v důchodu bude skutečně finančně zabezpečený.

Jakou částku si pravidelně spořit na důchod, to pak závisí především od věku. Čím dříve každý začne, tím lépe. Obecně platí jednoduché pravidlo: Abych si v důchodu udržel svou životní úroveň, měl bych si odkládat stranou zhruba 10 procent příjmů po celou dobu, co jsem výdělečně činný. Čím později začnu, tím více bych měl spořit.

Tip: Kolik a kdy si spořit na důchod?

Autor je privátní investiční poradce FINEZ Investment Management

Spoříte si na penzi?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.