Úterý 21. listopadu. Svátek má Albert.

Penzijní reforma: Spočítejte si, jak se vám (ne)vyplatí

Velká penzijní reforma se nezadržitelně blíží. Komu se ale vyplatí přejít do 2. pilíře? Každý má možnost si spočítat sám, zda se mu přechod (pravděpodobně) vyplatí. K dispozici je „státní“ kalkulačka Ministerstva práce a sociálních věcí i soukromá Penzijního fondu Komerční banky. Která je lepší?

Přípravy na penzijní reformu mohou zastavit snad jen předčasné volby, o které ovšem parlamentní většina nemá nejmenší zájem. ODS by tratila, Věci veřejné jsou politicky ztracené již dnes a TOP09 by sice nejspíš ukrojila z části koláče občanských demokratů, nicméně by neměla s kým vládnout… nebo by se musela spojit se současnou opozicí. A tak se nezbývá než připravit na chystané změny.

Velká penzijní reforma spočívá na vytvoření 2. pilíře založeného na principu penzijních fondů. Kdo bude chtít tento pilíř využít, „vyvede“ (tzv. opt-out) 3 procentní body svého důchodového pojištění do některého z penzijních fondů vedeného u penzijní společnosti. Ty sice ještě nevznikly, ale již mnohé z prvních mají podané žádosti o licenci u České národní banky. Nevýhodou je, že další 2 % z vyměřovacího základu pro výpočet sociálního pojištění bude muset zájemce přihodit „ze svého“.

Hlavní nevýhody 2. pilíře

Politická rizika

Současná podoba penzijní reformy má řadu vrásek na kráse. A bohužel se nejedná o stařecké vrásky zrcadlící životní zkušenosti. Největší z nevýhod je rozhádaná politická scéna, kde více než o dlouhodobý zájem jde o krátkodobé získání voličských hlasů v příštích volbách. A tak koalice prosazuje reformu na desetiletí, kterou opozice hlásá zrušit již po příštích volbách.

„Pokud by vláda silou prosadila povinné vyvádění peněz do soukromých fondů, já bych se vůbec nebránil nechat se inspirovat třeba v orbánovském Maďarsku. Hrozilo zhroucení financí a sáhl k tomu, že soukromé fondy převedl pod stát. Nic jiného takovému státu pak do budoucna nezbude, to je evidentní,“ hlásal kupříkladu současný poslanec, hejtman a při činu dopadený příjemce úplatku David Rath. A není jediný z opozičních politiků, kdo chce reformní kroky současné vlády po volbách zvrátit.

Politické riziko je největší hrozbou připravovaného penzijního systému. Nemusíme chodit ani do extrémního Maďarska, kde byly soukromé fondy druhého pilíře zkonfiskovány a přičleněny k průběžnému. Vláda tím dostala hotovost na úhradu části dluhů za příslib, že lidé v budoucnu dostanou vyšší důchod z průběžného systému. Stačí se podívat na sousední Slovensko, kde od založení dôchodkových správcovských společnosti došlo ke změnám pravidel již několikrát.

Nemožnost odchodu a výplata penze

Vedle politických rizik jsou i další nevýhody současné podoby penzijní reformy. Často diskutovanou je nemožnost odchodu ze systému. Jakmile člověk jednou vstoupí do 2. pilíře, už se z něj nedostane. Vstup do penzijního systému je tak svou závažností postaveno nad svatbu, z níž lze zákonným způsobem odejít rozvodem.

Odrazující je také způsob výplaty naspořených prostředků. Ty lze získat buď formou doživotní penze, doživotní penze s výplatou pozůstalostní penze po dobu dalších tří let, nebo penze na 20 let. Současná podoba neumožňuje ani částečné jednorázové vyrovnání, přičemž vzhledem ke konstrukci příspěvků by bylo adekvátní umožnit jednorázový výběr 40 % naspořených prostředků včetně zhodnocení odpovídající zvýšeným platbám sociálního pojištění.

Politické riziko v tomto případě ale hraje roli i „politické naděje“. Možnost odchodu i změna způsobu výplaty naspořených prostředků je pouze otázkou změny zákona.

Ekonomická nejistota

Výkonnost penzijních fondů je nejistá. Nikdo neví, jak dobře či špatně bude který fond hospodařit, zda klientům vydělá, nebo naopak prodělá peníze. Jistota ale není ani na spořicích účtech, které jsou ze zákona pojištěny Fondem pojištění vkladů. Jejich úrokové sazby nepokryjí ani míru inflace, která tvoří velmi nejistou složku nákladů držení peněz na účtech.

A tak např. v roce 2008 s mírou inflace 6,3 % a zhodnocením vkladů kolem 2 % činila čistá reálná ztráta přibližně 4,5 %. I v letošním roce, kdy se inflace pohybuje na úrovni kolem 3,5 %, jsou spořicí účty ztrátové.

Záruku zhodnocení nikdo nedá a ani nemůže. Proto veškeré propočty jsou pouze odhady na základě současných pravidel důchodového systému a očekávaného průměrného zhodnocení.

Kalkulačky vhodnosti vstupu do 2. pilíře

Výpočtové kalkulačky vhodnosti vstupu do fondového pilíře penzijního systému jsou aktuálně k dispozici dvě. Jedna na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí a druhá nově na stránkách Penzijního fondu Komerční banky.

Obrázek 1 a 2: Náhled úvodní stránky důchodové kalkulačky MPSV a PFKB

penzijni-kalkulacka-mpsv_1 penzijni-kalkulacka-pfkb_1Zdroj: MPSV, PFKB

Stejně jako se liší vzhled kalkulačky, liší se také jejich výsledky. Jedním z důvodů jsou rozdílné předpoklady o výnosech.

Tabulka 1: Předpokládané výnosy v kalkulátorech MPSV a PFKB

Fond

MPSV

PFKB

Státních dluhopisů

2 – 3 %

3%

Konzervativní

3 – 4 %

3%

Vyvážený

4 – 7 %

4%

Dynamický

5 – 7 %

5%

Zdroj: MPSV, PFKB

U ministerské kalkulačky si očekávaný výnos navíc může měnit klient sám v rozmezí od 1,5 % do 8,5 % po jednom procentním bodu. Penzijní fond úpravu zhodnocení neumožňuje, klient si pouze zvolí strategii.

Tabulka 2: Rozdíly ve výsledku výpočtu kalkulátorů

 

Muž (1951)

Žena (0 dětí, 1973)

Muž (1973)

Žena (2 děti, 1983)

20 000 Kč

20 000 Kč

20 000 Kč

40 000 Kč

Vyvážený fond

Vyvážený fond

Vyvážený fond

Dynamický

MPSV

Důchod při účasti pouze v 1. pilíři

10 667 Kč

11 259 Kč

11 259 Kč

15 397 Kč

Důchod při účasti i v 2. pilíři

10 668 Kč

11 080 Kč

11 182 Kč

16 685 Kč

Důchod ze zvýšených příspěvků (o 2 %)

50 Kč

536 Kč

604 Kč

2 073 Kč

PFKB

Důchod při účasti pouze v 1. pilíři

11 245 Kč

12 320 Kč

12 320 Kč

16 423 Kč

Důchod při účasti i v 2. pilíři

11 249 Kč

12 220 Kč

12 220 Kč

17 668 Kč

Důchod ze zvýšených příspěvků (o 2 %)

21 Kč

674 Kč

674 Kč

2 289 Kč

Zdroj: MPSV, PFKB, vlastní výpočty

Zajímavé je, že se v jednotlivých kalkulátorech liší i výpočet penze v průběžném pilíři bez využití opt-outu. U výpočtu zhodnocení ve fondech je rozdíl dán zejména odlišnými předpoklady zhodnocení. V každém případě oba kalkulátory dávají rámcově stejný závěr, komu se z ekonomického pohledu vyplatí do 2. pilíře vstoupit.

Vstoupíte do 2. pilíře?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

8 komentářů: “Penzijní reforma: Spočítejte si, jak se vám (ne)vyplatí”

  1. Martin napsal:

    V tom kalkulatoru je statni penze spocitana v současné hodnote peněz (bude valorizována o inflaci)ale penze II a III pilire je v budouci hodnote penez. To snad počital Kalousek.

    To radši prachy vsadím prachy na EDL.PA to je něco jako obchodováni na margin s pakou 1:100 .

  2. Josef napsal:

    Je lepší být majitel než věřitel ! Je lepší investovat přímo s OPF než se státem! Kolik bank a států zkrachovalo za celou dobu burzovní ekonomiky, ale nezkrachoval jediný OPF !!

  3. Miloslav Šimek napsal:

    Když už tu máme toto téma – bude velmi, velmi zajímavé sledovat vývoj v Řecku – co bude po volbách (EU, měna, opatření nové vlády). Jako stát se stále víc a víc zadlužujeme. Každý velký dluh začínal vždy jako malý, kdy si „kompetentní“ mysleli, že vše zvládnout a není to problém. Když už připustili, že to problém je, je také 5min po dvanácté. Složený úrok je osmý div světa a ať si říká kdo chce, co chce, číselně jdeme směr Řecko, byť je snaha ten vlak zpomalit.

  4. Petr Syrový napsal:

    Při porovnávání se mluví o tom, že výnosy na trzích nejsou jisté. K tomu mám pár poznámek:

    1. při analýze penzijní reformy mi vývoje trhů připadaly jako nejjistější a nejstabilnější parametr (paradoxně). Trhy jsou předvídatelnější a průhlednější než rizika politická nebo demografická. Jak se dá odhadnout výše důchodu od státu za 30 let?
    2. říká se, že trhy jsou nejisté. Jako by výplata od státu byla jistá. Ano, trhy josu nejisté. Ale neměli bychom srovnávat: kde je větší riziko: ve fondech nebo na straně státu. (Resp. kde jsou jaká rizika, kde jsou větší, která spolu korelují)
    3. fondy nemusí porazit ani inflaci. Ano, nemusí. Při spoření na desítky let ale máme velkou šanci, že inflaci porazí. Valorizace penzí také nemusí porazit inflaci. Však to vidíme i v dnešní době. Valorizace je o 1/3 inflace a 1/3 růstu mezd. (V jiných zemích to je ještě horší.)

  5. Petr Syrový napsal:

    Komu je nad 35, ten se musí rozhodnout tak nebo tak. Jakmile se rozhodne, pak to nebude moci změnit. Ano, je nemožnost odejít, ale je i nemožnost vstoupit. Při srovnání s maželstvím: „Ožeň se do 35 nebo zůstaň svobodný. Po 35. roce nebudou ani svatby ani rozvody.“ Být manžel má své, být starý mládenec má své.
    Mluví se o riziku vstoupit, že nejde rozhodnutí změnit. Stejné riziko je nevstoupit. Také nemůžeme rozhodnutí změnit.
    A komu nebylo 35 let, ten může počkat s rozhodnutím.

  6. Petr Syrový napsal:

    Souhlasím, že systém má velké politické riziko. (Stejně jako stavební spoření :-)
    Co se ale stalo účastníkům v Maďarsku a Slovensku? V Maďarsku šlo spíše o „anulování“ než o „konfiskaci“. Stát vzal zpět to, co dal. Kdyby došlo k něčemu podobnému u nás, tak se vlastně vrátíme do roku 2012. Vyvedené peníze se vzátí zpět. 2 %, která se dávají ze svého by se nejspíš vrátila do III. pilíře nebo vyplatila. Ano, je zde riziko, že by nenechavá ruka státu sebrala soukromé peníze. Podobné riziko ale máme i ve III. pilíři, stavebním spoření nebo penzijním připojištění.

    • zamecnik napsal:

      Máte naprostou pravdu. Ještě bych dodal, že stejné politické riziko je i u průběžných penzí. I ty může stát kdykoli zákonem snížit, prodloužit věk odchodu do důchodu, podmínit delší dobou odvodu pojistného… a to, co slibuje ekonomicky aktivním obyvatel do penze jsou jen politické sliby, byť podložené aktuálním znění zákona. Garance, že tomu tak bude i do budoucna, je veškerá žádná.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.