Úterý 21. listopadu. Svátek má Albert.

OSVČ: Platit vyšší pojistné nebo investovat?

Osoby samostatně výdělečně činné platící minimální zálohy na důchodovém pojištění musí počítat s nízkým důchodem. Důchod u zaměstnance a OSVČ se totiž počítá jinak. OSVČ tak mají dvě možnoti, platit na důchodovém pojištění dobrovolně více nebo ještě více investovat. Jak se počítá důchod u OSVČ?

Výši důchodu každého občana, zamestnance nebo OSVČ, ovlivňuje získaný počet let pojištění a vyměřovací základ za jednotlivé roky. V současné době se při výpočtu důchodu započítávají vyměřovací základy od roku 1986 po současnost. V budoucnosti to bude posledních 30 let před odchodem do důchodu.

Co je to vyměřovací základ?

U zaměstnanců je vyměřovacím základem jejich hrubý příjem za rok.

  • Praktický příklad

Jestliže měl pan Novák po celý rok 2010 měsíční plat ve výši 25 000 Kč, tak jeho vyměřovacím základem za rok 2010 při výpočtu důchodu bude částka 300 000 Kč (25 000 Kč ∙ 12).

U osob samostatně výdělečně činných je jejich vyměřovacím základem v jednotlivých letech polovina rozdílu mezi příjmy a výdaji.

  • Praktický příklad

Když měl OSVČ pan Novotný příjem za celý rok 2010 ve výši 840 000 Kč a výdaje ve výši 510 000 Kč, tak jeho vyměřovacím základem pro důchodové účely za rok 2010 bude částka 115 000 Kč (0,5 ∙ (810 000 Kč – 510 000 Kč). Vyměřovací základ OSVČ pana Novotného za rok 2010 je tak ve stejné výši jako zaměstnance s měsíčním platem 9 583 Kč. Většina OSVČ však odvádí důchodové pojištění v minimální výši, takže jejich vyměřovací základ v jednotlivých letech bude ještě nižší (pod úrovní minimální mzdy).

OSVČ mají možnost volby

Ze zákona o důchodovém pojištění mohou samozřejmě OSVČ platit dobrovolně vyšší odvody na důchodovém pojištění, což by jim zaručilo vyšší důchod. Nestačí však si dobrovolně platit na důchodovém pojištění více posledních 5 nebo 10 let, jak se některé OSVČ mylně domnívají. Výpočet důchodu ovlivňují výdělky za posledních 30 let. Pro vyšší důchod by bylo nutné platit více 20 a více roků, aby byla penze vyšší. Každý rok však musí OSVČ dodržet minimální vyměřovací základ, i když jsou ve ztrátě. Pro rok 2011 je to měsíčně částka 1 807 Kč.

  • Praktický příklad

V našem ukázkovém příkladě by to znamenalo, že aby měl pro důchodové účely OSVČ pan Novotný stejný vyměřovací základ jako zaměstnanec pan Novák, tak by musel za rok 2010 odvést na důchodovém pojištění částku ve výši 87 600 Kč, místo částky 33 580 Kč (29,2 % z 115 000 Kč), kterou odvedl při vyměřovacím základu ve výši 115 000 Kč. Mnohem lepším řešením pro OSVČ pana Novotného je však rozdíl v částce 54 020 Kč investovat, než o tuto částu dobrovolně odvést více na důchodovém pojištění za rok 2010.

Proč je lepší zvýšit vlastní investování?

Důvodů, proč zvýšit raději vlastní investice a spoření na penzi, než dobrovolně spořit je celá řada. Hlavní dva důvody jsou:

  • Státní penze bude stejně v příštích letech vlivem demografických změn klesat. Již od října letošního roku odejde do důchodu většina penzistů za horších podmínek, než občané před tímto datem. Pokud si budou mladší OSVČ dobrovolně platit vyšší důchodové pojištění, tak stejně nemají záruku, že jim státní důchod zaručí důstojnou životní úroveň v penzi.
  • Důchodové parametry se budou v příštích letech neustále měnit. Podmínky pro přiznání důchodu se budou zpřísňovat (zvyšování počtu let pojištění, znevýhodňování přečasných důchodů, změna výpočtu důchodu…). V Maďarsku se např. povinné úspory občanů na penzi ve fondech použily k úhradě státních důchodů. Počítat, v případě schválení této důchodové změny do české legislativy, s povinnými vklady do fondů se tedy rovněž nedá.

Vlastní investování a spoření na penzi je jedinou cestou, jak může mít každý občan svůj důchodový život ve svých rukou. Je však nutné začít co nejdříve. Nízký státní důchod a vlastní zdroje v penzi je rozhodně lepší variantou než počítat se slušným státním důchodem vlivem vyšších odvodů na pojistném a mít nízké vlastní zabezpečení. Dlouhodobé investování do akcií je méně rizikové, než spoléhat na vyšší státní důchod.

Investujete pravidelně?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

17 komentářů: “OSVČ: Platit vyšší pojistné nebo investovat?”

  1. Nevolník napsal:

    Vzhledem k tomu, že i jako ne-OSVČ, tedy prostému zaměstnanci by se mi vyplatilo ty peníze investovat tak pro podnikatele je volba jasná. Podle všeho by se dokonce i vyplatilo jen ty peníze strkat do polštáře, ani bych je nemusel investovat, než je dávat státu.

    Spočítejte si kolik státu na důchodech odvedete přibližně za 35 let (většina z vás bude pracovat výrazně déle) a na druhou stranu si spočítejte kolik peněz od státu dostanete během 15 let důchodu (většina lidí – přinejmenším mužů, dnešních třicátníků až čtyřicátníků – podle mne tak dlouho žít nebude).
    Průměrně odvádí do státní kasy, na důchodech, jeden zaměstnanec 6300 Kč/měsíc. Mzdy a platy, odváděná suma i výše důchodu se pochopitelně mění, ale pro odhad je to dostatečné. Úroky a inflaci pro jednoduchost také pomíjejme.

    – za 35 let odvedete 35x12x6300 = 2 646 000 Kč
    – za 15 let, při důchodu 9000 Kč/měsíc, možná dostanete 15x12x9000= 1 620 000 Kč

    • fany napsal:

      Nevím, jak jste to vykecání myslel, ale zaměstnanec na důchodové pojištění odvádí 6,5% z vyměřovacího základu. Pokud píšete že je to v průměru 6.300 Kč, tak to by musela být průměrná mzda 97.000 Kč/měsíčně.

      Pokud vím, tak průměrná mzda je 24.740 Kč a z toho zaměstnanec odvádí na důchodové pojištění (zjednodušeně – neboť je to sociální a část z toho je politiku zaměstnanosti) 6,5%, což je 1609 Kč.

  2. Zdenek napsal:

    Když dovolíte, přidám názor, který autor ve svým článku opoměl. Jednu výhodu bych v placení přiměřených záloh viděl, a sice, zohlednění plateb koeficientem inflace, kterým se vklady pro výpočet důchodu každým rokem valorizují. To je oproti vlastním investicím, které nemusí každýmu vyjít, výhoda. Přiměřenost ale zase znamená minimum plus mínus nějakých 50%, aby existoval vůbec nějaký důchod na jídlo a inkaso. Tedy plus mínus 50% je vhodnější než dnešní mizerné PP. Vlastní příjmy navíc v důchodu budou samozřejmě potřeba.

  3. Fany napsal:

    I když to myslí dobře, tak to není dobré řešení. Když už se pustil na tento tenký led, tak měl poradit něco jiného. Ve výpočtu důchodu existují redukční hranice. Ta první byla například v roce 2010 ve výši 10500Kč/měsíc. Neboli celá částka šla do vyměřovacího základu pro výpočet důchodu. Co je nad je již redukováno a nevyplatí se ji podporovat. Pokud OSVČ platí jen minimum, tak dělá chybu. Lepší je si platit 29,2% z výše uvedeného vyměřovacího základu, což bylo v roce 2010 – 3.066,- Kč/měs. Pokud tedy není nucen platit více.
    Další volné peníze rozdělit do více hromádek. Například:
    1) nemovitosti
    2) investice do vzdělání svých dětí
    3) akcie či jiné deriváty
    4) bezpečnější produkty – dluhopisy, termínované vklady, penzijní připojištění, stavební spoření.

    • Zbyněk Svěrkoš napsal:

      Ad Nemovitosti: Ve stavu, kdy demografický vývoj lze čekat velmi pravděpodobně horší a už dnes je převaha nabídky nemovitostí nad poptávkou a nejsou žádné důvody, proč by tržní cena nemovitosti měla v budoucnu růst – spíš naopak ? Nemovitost v ČR moc zářné vyhlídky nemá. Za další – jak pořídíte fyzickou nemovitost z pár tisíc měsíční platby (o čemž je tady řeč) ? Jedině investicí do nějakého nemovitostního fondu, který vlastní nemovitost (když tedy vyjdeme ze statusu „vlastník nemovitosti“). Ale to jsme už zase u investice, v principu.
      Ad PePř: to není nijak nějak bezpečnější produkt…. spíš naopak

      • Fany napsal:

        Pokud chce někdo mít v budoucnu nějakou zajímavou penzi, dejme tomu v padesáti letech, jako já, tak proto musí něco udělat. Pokud si myslíte, že z nějaké tisícovky měsíčně bokem, budete mít ve stáří miliony, tak to asi těžko, což jistě víte sám.
        Při dnešních možnostech, s přihlédnutím k výši zhodnocení všelijakých finančních produktů, byste musel dávat stranou minimálně polovinu svého platu, ale ani to není jisté. Tudy cesta nevede, přesto, že se nám snaží politici, ale hlavně poradenští šéfové, vnutit opak. Proto také za penzijní reformou stojí finanční žraloci a jejich placení naháněči. S penzijní připojištěním máte pravdu, není to jednak jisté a ani nijak výnosné. Za úvahu stojí jen a to jsem měl na mysli, tento produkt uplatnit v 55 letech a výše.

        A nemovitosti? Jistě, ale je třeba rozlišovat druhy nemovitostí a dislokaci. Tak, jako ve všem i v nemovitostech je třeba diverzifikovat. Samozřejmě, kdo dělá do nemovitostí, tak se bez cizích peněz neobejde. Tudíž to není obecně běžný způsob investování. Ale za určitých podmínek stačí i pár tisícovek měsíčně. Investování do fondů, i nemovitostních, není můj šálek kávy.

        • Zbyněk Svěrkoš napsal:

          Tak pokud nejste schopen dát bokem kus svého platu na investice, tak stěží docílíte rozložení takového, jaké píšete sám. Nemovitost je pak absolutně mimo reál. A nevěřím, že dislokace (dobrá adresa) udrží cenu. Poptávka prostě bude postupně mizerná obecně od mála lidí v produktivním věku. Hovořím o stavu – rodinný domek nebo byt ve vlastnictví, ne o komerčních nemovitostech pronájmu k podnikání, což patrně myslíte vy … A investice do vzdělání dětí ? Na to právě už potřebujete nastřádané peníze, jinak to stěží utáhnete. Táhnout z běžného příjmu finančně 1-2 děti na studiích a k tomu dělat rozložení zbylé takové, co jste psal – to dnes nedá dokupy 80-90% lidí …

          • Fany napsal:

            Nikde netvrdím, že takto může investovat každý, ba naopak. Ale investice do svých dětí je také o tom, že místo půjčky na dovolenou, či nové auto, plasmovou televizi, či další spotřební zbytné věci, je možné se zadlužit na to, aby dítě vystudovalo kvalitní školu s tím, že až si bude samo vydělávat, bude soběstačné, tak Vám to bude postupně vracet. To může být v době, kdy půjdete do osobní penze. V současné době je to hlavně o tom, že dítě na své studium úvěr nedostalo, ale Vy ano, neboť máte pravidelný příjem. Je to o prioritách a o rozumu.

            Dislokací jsem myslel spíše rozložení investičních záměrů ve více zemích. Neboli plošná diversifikace. A pak je to i o investiční strategii a včasnosti. Například nemovitost k pronájmu (krátkodobému) ve Slovenské vesnici Podhájska, pořízená před cca 15 lety, byla za cenu zdejší chaty. Dnes má hodnotu několika milionů a výnosy obdobné, jako bytový dům v Praze. Podobné to bylo po skončení války v bývalé Jugoslávii a později i v dalších zemích Balkánu. A na toto vše nepotřebujete být boháčem, ale umět využívat cizích peněz. To je jen malá ukázka toho, že nemovitosti mohou být dobrou investicí kdykoliv.

            • Zbyněk Svěrkoš napsal:

              Tomu sice rozumím, ale srovnávat a uvedené půjčky na brutální spotřebu s alternativou, že peníze, které nebudu splácet, půjdou na dítě – trochu našponované srovnání. U studujícího dítěte se nedostanete moc pod 5000 měsíčně a pokud studuje dál od bydliště a prestižnějšá školu, tak i 10 tisíc a víc. Takový výdaj na splátky spotřebních půjček měsíčně mají už totální zoufalci a ti z 99% studující děti prostě nemají, takže toto alternativní srovnávání u nich nenastane.

              Ad vracení ze strany dítěte – celkem je nabouráno, pokud se ožení/provdá daleko od domova, založí rodinu, řeší svou potřebu bydlení a své třeba studující děti …. Pak toho na mě jako rodiče moc nezbude, leda by to byl potomek z vysoce nadprůměrným příjmem, na což dnes spoléhat nemůžu. Může to vyjít, ale rizika nejsou malá….

              Ad nemovitost – no jo, ale pořízená před 15 lety – to je dost klíčové! Dvoupokoják v krajském městě před nějakými 10 lety byl taky hodně pod 300 tisíc … Ale zde je řeč o stavu, kdy ta koupě by měla být dnes….. Je to debata poněkud jeden o koze, druhý o voze ….

              • Fany napsal:

                Máte pravdu, omlouvám se. Mé vstupy sem nepatří. Tady je to o něčem jiném….

                • Zbyněk Svěrkoš napsal:

                  Nemusíte se omlouvat, není za co. Jen šlo o to, že se srovnávají stavy nesrovnatelné a musí se tomu dát nějaká výchozí meta. Jasně, pokud jste měl tu kliku, že jste pořídil ve slovenské rekreační oblasti nemovitost, kterou lze pronajímat jako privat pro dovolenkáře, tak to je zas něco jiného, než jsem hovořil já. Jde o to, že už ji 15 let máte a nejste v pozici rozhodování, zda ji koupit dnes. A to je právě ono – že hovoříte o jiné startovací metě než já. A tato investice pak není klasický pronájem k bydlení, kterou jsem měl na mysli já. Ano – ta vaše se zdá zajímavější.

      • Nox napsal:

        No male provozne lacine byty blizko obchodu a zdravotniho strediska by mohly byt dobrou investici ne? Spis se obavam o tu spoustu nove nastavenych rodinych domu na zelene louce, ve kteryc je clovek bez auta vyrizen.

        • Zbyněk Svěrkoš napsal:

          Barák na zelené louce – to vůbec, ale těchto lidí je právě až dost. Otázkou je, co je to malý a provozně laciný byt. A jak máte záměr s bytem pojatý jako majitel.

          Jestli lze čekat, že tržní cena těchto bytů půjde nahoru (bude větší poptávka po malých bytech, až ti šílenci s velkým hypem a jedoucí na hraně zjistí, že ten grunt není pro ně až takový základ a naopak to po nich začíná chtít další výdaje na první opravy a rekonstrukce, na což nebudou mít, protože dnes jedou od výplaty k výplatě …) – pak do této doby růstu cen to musíte nějak ufinancovat – tedy pronájmem, což není vůbec bezriziková záležitost, jak si mnozí myslí a po čase musíte renovovat, takže valný kus zisku z nájmu vrazíte zpátky, do vybydleného se vám nepohrnou ….k tomu zdanění, nutnost pojištění …. Kdysi tu dával odkazy na články tuším p. Traxler a podle mě ty články měly logiku.

          • Fany napsal:

            Pokud budete uvažovat takto, tak nikdy nic takového nepodniknete. Neboť si již předem zdůvodníte proč to nejde.
            Investice do nemovitostí není jen koupit byt v paneláku a ten pronajímat. I když i toto lze a dokonce bez velkých problémů. Je to otázka dobré smlouvy a velké zálohy (kauce) předem.

            • Zbyněk Svěrkoš napsal:

              Především nevím, o čem hovoříte. Zde je v článku srovnání, zda dávat víc než nutné částky do státního systému anebo částku měsíčně nedat do státního systému a investovat po své linii. Vy do toho posazujete úvahy o nemovitostech – a tu dostanete darem nebo jak ? Hovoříte o nemovitosti ve vztahu k menší měsíční částce …. hrušky s jablky a mimo článek. A já si nemovitost zdůvodňovat nepotřebuji, mě prostě u srdce z delšího pohledu nebere. Ano můžete chtít velkou kauci – v momentu, kdy jsou na trhu k mání i nabídky bez kauce nebo s nízkou – to vám určitě utrhnou ruce. Dobrá smlouva je nutnost, ale žádná smlouva vás apriori neochrání před chováním, kdy nájemník vědomě bude dělat nějaké naschvály – sice ho vypovíte, ale zas musíte shánět. Při troše smůly je to i nekonečný koloběh. Já kdysi pronajímal a stačilo mi …. Ale pokud to preferujete, jak je libo …..A jak říkám jinde – je přece jen rozdíl privátní pronájem na bydlení a pronájem komerční a záleží, o čem hovoříte.

  4. poradce napsal:

    líbí se mi. dobrý tip, konečně to někdo řekne nahlas-dávat to na „společnou hromadu“ se nevyplatí. každý je zodpovědný sám za sebe…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.