Úterý 22. května. Svátek má Emil.

Odkupy akcií: radost pro investory, nebo laciný trik?

Investice Daniel Kuchta 23.11.2011 | 01:14 1 Komentář

Akciové společnosti po celém světě se v poslední době pustily do odkupu svých akcií ve velkém stylu. Podle odborníků může jít o snahu ukázat, že ekonomika není před branami recese, ale také o omezené možnosti vhodných investic. Investoři mohou mít z takového krou radost, ale nemusí to být terno.

Odkup akcií je akcionáři přijímán zpravidla pozitivně a letošní rok dělají v tomto směru společnosti svým majitelům radost poměrně velikou, tedy alespoň ty, které se k tomuto kroku odhodlaly. Díky oznámenému objemu odkupů ve výši přes 450 miliard dolarů (podle společnosti Birinyi Associates to může být do konce roku až 540 miliard) bude letošek v tomto směru třetím nejsilnějším v historii. Vždyť také kvůli masivním zpětným odkupům nevypadaly akciové výprodeje ze srpna a září až tak apokalypticky.

Společnosti přistupují k odkupu svých akcií z různého důvodu. Buďto chtějí investorům naznačit, že jejich situace je dobrá a zároveň využijí nízkou cenu k tomu, aby snížily počet akcií a zvýšily zisk na akcii pro akcionáře. Nebo prostě nechtějí, aby naopak docházelo k rozředění akcií při využívání opčních programů managementu, které společnost poněkud nezvládla a na trhu se objevilo velké množství akcií. Kromě ředícího efektu, který určitě nedělá společnosti mezi investory dobré jméno a nepomáhá jejich ceně, je zde nebezpečí jednoduššího nepřátelského převzetí ze strany konkurence. Zpětný odkup pak konkurenci možnost nepřátelského převzetí výrazně zkomplikuje. V současné situaci pak většina investorské veřejnosti vidí jako důvod odkupů akcií jako jedinou možnost pro firmy, jak investovat přebytečnou likviditu, protože lepší možnost na trhu nevidí.

V každém případě tento krok investorská veřejnost většinou vnímá pozitivně, protože vidí, že management společnosti věří a vidí její budoucnost pozitivně. Zejména v dnešní době, kdy na trzích vládne poměrně velká nejistota, může oznámení o odkupu většího množství akcií majitele akcií výrazně zklidnit a zabezpečit růst ceny akcií. Dobrým příkladem je například Warren Buffett a jeho společnost Berkshire Hathaway, když po oznámení záměru zpětného odkupu akcie poměrně výrazně posílily.

Investoři odkup akcií často považují za náhradu, nebo alternativu k dividendám, protože, jak již bylo zmíněno, dochází tím ke zvyšování hodnoty na akcii. Zejména u stabilních společností s omezeným růstovým potenciálem je tak tato alternativa určitě vítána. Vzhledem k tomu, že dividendy podléhají zdanění a dodatečný výnos akcie způsobený zpětným odkupem při dostatečně dlouhém držení ne, může se tento způsob jevit jako výhodnější. A to nejenom pro investory, ale také pro společnost, takto vyplatí zisk investorům bez toho, aby cena jejích akcií klesla.

Všeho s mírou

Všechna pro mají ale také svá proti, a nejinak je tomu i u odkupu akcií. Ani odkup akcií nemusí být pro společnost a potažmo pro majitele akcií správným krokem a výhrou. Problém může nastat, a to se právě stalo v roce 2007, když společnosti začnou nakupovat své akcie za příliš vysokou cenu. Vynaložily na to více než 700 miliard dolarů v domnění, že akcie jsou podhodnocené. Jak to nakonec dopadlo, všichni víme a ukazuje to pouze na poměrně špatné schopnosti odhadů budoucího vývoje u majitelů některých firem. Je to zbytečný tah, který přináší jak investorům, tak samotné společnosti zbytečné náklady, kterých přínos je zpochybnitelný.

Dalším problémem je zadlužování se kvůli nákupu vlastních akcií, což se dnes také děje. Dá se říci, že společnosti využívají situace na trhu, kdy jsou úroky spojené s úvěrem velmi nízké a může tak na první pohled vypadat, že je to pro společnost výhodné. Zbytečné zadlužování ale také není dobrou vizitkou pro investory a může ukazovat na nedostatek hotovosti, případně problémy do budoucna, přičemž společnost vytváří uměle obraz zdravé firmy.

Může jít rovněž o vytváření falešného obrazu v očích veřejnosti, kdy společnost chce takovým, poměrně jednoduchým způsobem vylepšovat své ukazatele, jako jsou P/E, nebo EPS apod. Ve skutečnosti se prakticky nic nezmění, pouze dojde ke zmenšení počtu akcií, což hodnotu ukazatelů vylepší. Podobným trikem může být také netransparentnost zpětného odkupu, když společnost oznámí vůli odkupovat, ale nestanoví přesný termín, v jakém odkup hodlá provést. Investoři sice mohou tyto informace dohledat ve výkazech, ale růst ceny, který nastal po oznámení odkupu, již neovlivní. Je rovněž dobré si dávat pozor na to, jestli společnost v blízké budoucnosti po odkupu nehodlá opět uvést nové akcie na trh.

Myslíte si, že diverzifikace ve formě globálních akcií má smysl?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Jeden komentář: “Odkupy akcií: radost pro investory, nebo laciný trik?”

  1. Jn Maňák napsal:

    Děkuji za zajímavý pohled do světa firem skupujících vlastní akcie. Takto sumarizovaný text na toto téma jsem zatím nezaregistroval.

    Oceňuji, že pan Kuchta se snaží dívat na výkupy akcií ze všech stran, ale kritické body v závěru článku považuji za přehnané.

    Za nejrelevantnější považuji poukázání na rok 2007 – akcie nebyly historicky nijak předražené ve vyjádření předpokládaného P/E. Nicméně tržby společností v následné krizi poklesly a zpětně se ukázalo, že akcie byly vykoupeny draze a tudíž pro zbylé akcionáře neefektivně. Nic není tak levné, aby se to nemohlo stát ještě levnější ..

    Dalším výhradám rozumím méně. Nemám žádné statistiky, kolik výkupů je financováno externím dluhem, ale vím, že firmy obecně sedí na velkém množství hotovosti ve formě depozit u bank a krátkodobých dluhopsů. Zároveň existují příležitosti na M&A trhu, ale nikdo nemá odvahu při riziku recese expandovat business. Z tohoto pohledu mi přijde logické vykupovat vlastní akcie, z pohledu P/E mimořádně levné a zvyšovat hodnotu pro akcionáře touto cestou.
    Firma se zbaví hotovosti v bance s nulovým výnosem a ještě se zbaví rizika, že by jí peníze v bance „zamrzly“. Přitom sníží celkovou bilanci, v aktivech mizí hotovost a v pasivech snižuje vlastní jmění. Rentabilita zbylého kapitálu roste a s ní i cena zbylých akcií.

    I firmy,které si na výkup musí půjčit zvyšují hodnotu pro akcionáře. Půjčují si s nízkou úrokovou sazbou a stahují z oběhu drahý akciový kapitál.

    Swap mezi dluhovým a akciovým financováním je běžná technika zvyšování rentability vlastního jmění, v současných tržních podmínkách naprosto logický.

    A tím jsem vlastně odpověděl i na třetí výhradu.

    Vytváření falešného obrazu? Ani náhodou!! Jestliže firma zakoupí část vlastních akcií, nemělo by mít to žádný vliv na celkové tržby a zisky firmy. Ale protože v oběhu je méně akcií, tržby a zisk na jednu akcii logicky rostou.

    Změna ukazatelů jako P/E (cena akcie ku zisku na akcii) nebo EPS (Zisk na jednu akcii) je logické vyustění – výkup způsobí, že stejný zisk se rozdělí mezi menší počet akcií. Čili na samotném výkupu nevidím nic trikového. Samozřejmě nevylučuji, že některé firmy výkup slíbí a nedodrží (ostatně, co je příčina a co je následek? Možná se neralizoval výkup, protože cena vzrostla nad úroveň, kterou management považuje z hlediska ROE akceptovatelnou).

    Suma sumarum, uvedená negativa vidím pozitivně.
    Výkup akcií jejím emitentem považuji za standardní techniku v korporátních financích, výkup akcií je v současnosti dobře načasovaný vzhledem k nízkým cenám akcií, překapitalizovanosti mnoha firem (mimo finanční sektor), nízkým úrokovým sazbám, vysokým objemům hotovosti ve firmách a rizikům budoucího vývoje.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.