Neděle 25. června. Svátek má Ivan.

Odborná konference se nesla v duchu změn a regulace

Ve středu 10. února se na Vysoké škole ekonomické v Praze uskutečnila odborná konference na téma „Rozvoj a inovace finančních produktů 2016 – Změna modelu fungování finančního trhu“. Na konferenci se diskutovaly důvody změn modulu fungování finančního trhu, očekávané praktické dopady změn i změna distribučních modelů na pojistném trhu.

Důvody změn modelu fungování finančního trhu

V první části konference, která byla zaměřena na důvody změn modelu fungování finančního trhu, vystoupil viceguvernér České národní banky (ČNB) Vladimír Tomšík, náměstkyně ministra financí pro oblast mezinárodních vztahů a finančního trhu Lenka Jurošková, Zdeněk Čech z Evropské komise v ČR, generální ředitel Fincentra Petr Stuchlík a Jiří Witzany z Vysoké školy ekonomické.

Vladimír Tomšík upozornil například na rizika spojená s poskytováním úvěrů na bydlení. Hlavním rizikovým scénářem je vznik spirály mezi růstem cen nemovitostí a růstem úvěrů sloužících k financování jejich nákupu. Zvýšená dostupnost úvěrů na financování nákupu nemovitostí totiž vede k růstu cen nemovitostí, což následně podporuje nárůst úvěrů.

ČNB v červnu 2015 vydala sadu preventivních opatření pro poskytování úvěrů zajištěných nemovitostí. Nastavenou sadu doporučení pro finanční instituce ČNB kontroluje nejen na dálku (off site), ale také přímo ve finančních institucích (on site). Pokud to bude nutné, je ČNB připravena dohled zpřísnit a jít i za hranici pouhých doporučení.

Ke skutečným výzvám pro dohled nad finančními trhy patří podle Vladimíra Tomšíka nízké úrokové sazby a přebytek likvidity, které vytváří podmínky pro přijímání zvýšených rizik nebo jejich podceňování. Dále také pokračující tlak na snižování nákladů, který se může negativně projevit na schopnosti řídit rizika, či správné hodnocení rizika z rostoucí sekuritizace aktiv pod vlivem tlaku na snižování expozic či RWA a kapitálu. A v neposlední řadě také kybernetická bezpečnost či aktivní komunikace a sbližování postupů s ECB.

Lenka Jurošková v první části konference představila nové trendy regulace finančních trhů. Dlouhodobým cílem regulace distribuce je podle náměstkyně sjednocení principů regulace distribuce napříč jednotlivými sektory finančního trhu. K tomu by mělo sloužit sjednocování požadavků na vstup osob do odvětví (důvěryhodnost, odbornost), nastavení jednotné podoby oprávnění zprostředkovatelů (samostatný zprostředkovatel, vázaný zástupce) či mechanizmů odpovědnosti jednotlivých článků distribučního řetězce.

V ochraně spotřebitele související s regulací distribuce klade ministerstvo financí důraz na distribuční neutralitu regulace, kdy je nastavena stejná ochrana spotřebitele pro různé způsoby sjednávání finančních služeb, a dále také na efektivitu a přiměřenost regulace, aby bylo stanoveno více povinností jen tam, kde je důvodně vyšší potřeba ochrany spotřebitele.

K výzvám regulace distribuce patří připravovaný zákon o spotřebitelském úvěru, novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, směrnice o distribuci pojištění či novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, která byla stažena z projednávání v červnu loňského roku a v současné době probíhá debata pouze nad úpravou finančních aspektů distribuce. Termín ministerstva financí pro předložení návrhu zákona o distribuci v pojištění, kterým bude směrnice o distribuci pojištění transponována, je stanoven do konce roku 2016. K dalším výzvám patří také například směrnice o platebních účtech, nařízení o mezibankovních poplatcích či nová směrnice o platebních službách.

První blok konference doplnil Petr Stuchlík, který upozornil na čtyři problémové aspekty regulace finančních trhů. Prvním problémem je informační zahlcení konečného spotřebitele, který má často za následek nezájem klienta zabývat se předloženými dokumenty.

Druhý problém vidí Petr Stuchlík v časové nepředvídatelnosti a zběsilému dohánění lhůt. Upozornil také na krátká přechodná období, zodpovědné proškolení distribuční sítě totiž trvá 6 až 12 měsíců. Šest let příprav na nový zákon o pojišťovnictví vytváří dodatečné náklady, které v konečném důsledku zaplatí klient.

Třetím problémem je častá změna regulatorního rámce, která vede k tomu, že poradci ani klienti již nevěří dlouhodobosti produktu. A jako poslední problém zmínil Petr Stuchlík pohodlnost dohledu. Na závěr varoval, že množství transponované regulace z EU samo o sobě zvyšuje informační zátěž pro spotřebitele, nároky pro podnikání na finančních trzích a nároky na dohled. Neschopnost odolat lobbystickým tlakům regulovaných subjektů tuto zátěž zvyšuje a celý proces neúměrně prodlužuje.

Očekávané praktické dopady změn fungování finančního trhu

Druhá část konference byla zaměřena na očekávané praktické dopady změn fungování finančního trhu, zejména v důsledku zavedení Unie kapitálových trhů, rehabilitace sekuritizace, nové regulace hedgeových fondů či bank obecně či konkrétních produktů.  

V této části diskutoval Jiří Krol z Alternative Investment Management Association (AIMA), Jana Brodani z Asociace pro Kapitálový trh (AKAT), Pavel Štěpánek z České bankovní asociace (ČBA), Martin Svoboda z Masarykovy univerzity či František Bostl ze společnosti Colosseum.

Martin Svoboda například upozornil na to, že samoregulace je v mnoha oblastech lepší alternativou a že každá regulace něco stojí a nakonec to zaplatí klient – investor. Regulace navíc podle něj zvyšuje komplexitu interních bankovních procesů.

Změna  distribučních modelů na pojistném trhu

V závěru odborné konference, která se zabývala změnou distribučních modelů na pojistném trhu vystoupil kromě Josefa Lukáška z Allianz pojišťovny, Julie Čillíkové z Národné banky Slovenska (NBS),  Marty Gellové z EFPA, Aleše Smutného z ČNB i Jiří Šindelář z Unie společností finančního zprostředkování a poradenství (USF).

Aleš Smutný na adresu novely, která navrhuje rozložení provizí do pěti let, uvedl, že některé členské státy již zavedly rozložení provizí do více let, v jiných zemích provize dále rozkládají do ještě delšího období a jinde dochází dokonce ke zrušení provizí. ČNB ale rušení provizí nepodporuje.

Jiří Šindelář hovořil o různých modelech založených na změně provizních schémat, modelech založených na platbě zákazníka a poukázal na jejich možná úskalí. Provize jsou zdrojem střetu zájmů a misselingu, proto dochází k dlouhodobému tlaku na transparentnost produktů a omezení přípustnosti pobídek/provizí.

Fee-only modely jsou založené pouze na platbě zákazníka. Odměňování v tomto modelu je teoreticky ideální, v realitě českého mass-retailu je ale jen obtížně dosažitelný. Fee-based modely kombinují provize a platby zákazníka poradenství, mohou být přechodným krokem mezi provizním a placeným poradenstvím. Nesou sebou ale závažná etická rizika v podobě zdvojování akviziční platby apod.

Placené poradenství minimálně v našich podmínkách je podle něj jednoznačně dosažitelné pouze vyšším příjmovým skupinám. Problémem je také neochota klientů platit za radu. Přímé platby mají i daňové nevýhody pro zákazníka, platba totiž podléhá DPH. Na závěr podotkl, že Česká republika je stále v diskuzi o implementaci základních efektivních pravidel na pojistném trhu o několik pater níže i oproti Německu.

2 komentáře: “Odborná konference se nesla v duchu změn a regulace”

  1. Radka napsal:

    MasarykovY univerzity se píše s tvrdým Y (ta univerzita, dle žena)

  2. Honza napsal:

    Zajímavé je, že třeba daňařům Češi platí. Samozřejmě ti, kdo je potřebují a poptávají. Stejně tak právníkovi či notáři za naúčtovaný úkon zaplatím dle sazebníků, neuzavřu s ním pojistku na desítky let…

    Transparentnosti se pojišťováci brání zuby nehty zcela logicky. Kdyby měli vysvětlit poplatky tak, aby je pochopilo i dítě a aby byly vyjádřeny jasně a srozumitelně např. aTANKem, tedy měřitelné jako RPSN, i ten poslední naiva by ztratil iluze o jejich výhodnosti a o tom, že pro něj někdo dělá „zadarmo“…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.