CZK/€ 25.350 +0,12%

CZK/$ 23.394 +0,17%

CZK/£ 29.700 +0,45%

CZK/CHF 26.625 +0,25%

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

24. 05. 2023

0 komentářů

Nová unijní regulace kryptoaktiv favorizuje molochy na úkor inovátorů

 

Sociální sítě nyní baví vtípek stavějící na analýze vzájemného zápolení USA a Číny. Obsahuje totiž také graf zachycující segmenty, v nichž dominují Spojené státy a ve kterých naopak Čína. Čína vede například v 5G technologiích nebo ve výrobě komerčních dronů. Spojené státy mají navrch v kvantové výpočetní technice, ve fúzní energii nebo v produkci biofarmak. „Plichta“ je to pak mezi oběma zeměmi v rozvoji umělé inteligence, ve výrobě polovodičů nebo v hi-tech průmyslové výrobě. Jistý internetový vtipálek pak ke grafu přidělal Evropu. S tím, že dominuje v jediné sféře – v regulacích.

Loading



 

Bohužel, nově přijatá unijní legislativa MiCA je dalším dokladem, že tento internetový vtípek má nebezpečně blízko realitě. Což nevěstí nic dobrého pro budoucí ekonomický a společenský rozvoj EU, ani pro její geopolitické postavení. „EU schválila nejpřísnější regulaci trhu s kryptoměnami,“ referovala minulý týden ČTK o schválení legislativního balíku MiCA, neboli souboru regulací zvaného „Markets in Crypto-Assets“.

Zrod kryptoměn a obecněji kryptoaktiv se datuje k roku 2009 a k tehdejší finanční krizi. Prudký ekonomický propad, jejž přivodila, zasel široce sdílenou nedůvěru ve finanční establishment té doby. Vyvstala kruciální otázka, jakou roli má vůbec bankovnictví v moderní společnosti hrát. A proč si bankéři zisky privatizují, zatímco ztráty – jak bylo velice zřetelné právě během globální finanční krize – zespolečenšťují? Proč si zisky nechávají, zatímco ze ztrát, které sami zavinili v riskantní honbě za zisky a bonusy ještě vyššími, je má tahat běžný daňový poplatník?

Nejstarší kryptoměna světa, bitcoin, vzniklá v roce 2009, vyrostla právě z étosu vzdoru vůči finančnímu establishmentu a vůči nespravedlnostem, jako je ponejvíce právě ta spočívající v přivlastňování zisku při současném zespolečenšťování ztrát. Vždyť jádro kapitalismu sice tkví v usilování o zisk, které ale musí být současně doprovázeno pykáním za neúspěch, právě v podobě ztráty, případně dokonce krachu. Kapitalismus ke svému rozvoji krachy potřebuje. Ukazují slepé cesty rozvoje. Jenže monetární systém dneška umožňuje centrálním bankám masivně manipulovat peněžní zásobou, „tisknout miliardy a biliony“ dolarů, eur či jiné měny. A prostřednictvím této manipulace snižovat úrok například na dluhu vlády. Usnadňovat jí tedy zadlužování a usnadňovat tedy také právě zespolečenštění bankéřských ztrát, resp. jejich přenos na daňového poplatníka.

Satoshi Nakamoto, pseudonymní tvůrce bitcoinu, jehož pravá identita je dodnes neznámá, na přelomu let 2008 a 2009, v době vrcholu finanční krize, vetkl nejstarší kryptoměně do erbu již zmíněný étos nápravy nespravedlností moderního finančního a monetárního systému. Bitcoin je tak digitální měnou, ale je především decentralizovanou digitální měnou. S jeho zásobou nelze manipulovat jako v případě dolaru, eura či jiné konvenční měny. Nebdí nad ní totiž žádná centrální banka, ani vláda, nýbrž vlastně „jen“ algoritmus. Je předem známo, v jakém objemu bude zásoba bitcoinu narůstat a kdy se tento nárůst zastaví. Ano, narůst není nekonečný. Proto je bitcoin přelomový nejen pro svoji decentralizovanou povahu, ale také pro svůj deflační ráz. Není to měna, které lze „natisknout“ hypoteticky libovolné množství, jako je tomu v případě měn typu dolaru. Omezené množství bitcoinu – které nikdy nepřevýší algoritmem daný limit – mu vetknulo právě deflační ráz. Decentralizovaná povaha bitcoinu navíc umožňuje v online prostředí obcházet tradiční komerční banky, které nejsou ke zprostředkování transakce třeba. Transakce totiž ověřují takzvaní „těžaři“, kteří za ověřování získávají – „těží“ – nové bitcoiny. A mají za to i určitý poplatek.

Bitcoin zároveň představuje vůbec první uplatnění technologie sdílených záznamů, která umožňuje záznam všech transakcí s ním a do které má přístup potenciálně každý s přístupem k internetu. V případě bitcoinu je vyjádřením jeho decentralizované povahy. Představuje základ blockchainu, tedy jakési velké, sdílené účetní knihy. Blockchain ale mohou v obměně využívat i jiné kryptoměny, dokonce jiná kryptoaktiva. Třeba i centralizovaná. Bitcoin je totiž jen jedním prvkem množiny kryptoměn, jichž jsou dnes tisíce. A kryptoměny představují pro změnu podmnožinu právě kryptoaktiv.

REKLAMA

Až desetina světového hrubého domácího produktu má být do roku 2027 spjata právě s technologií sdílených záznamů, odhaduje Světové ekonomické fórum. To znamená, že jejím prostřednictvím bude uložena nebo směňována. Příslušný krypto-trh by měl do té doby narůst do velikosti 24 bilionů dolarů.

Zmíněná legislativa MiCA je přínosná v tom, že oproti současnosti v určité míře zvyšuje právní jistotu na stále významnějším trhu s kryptoaktivy. Na emitenty kryptoměn a kryptoaktiv klade nárok větší transparentnosti.

Ovšem její nepříznivé dopady mohou převážit přínosy. Pracuje totiž například s příliš širokými definicemi kryptoaktiv, které umožňují více výkladů. Silnější hráči, například velké finanční domy s armádou právníků v zádech, mohou být v nejednoznačně definovaném prostředí ve výhodnější pozici než slabší, ale inovativnější konkurenti. Takže místo, aby nová legislativa vedla k rozvoji celé dané technologické branže a umožňovala další inovaci, může zakonzervovávat stávající prostředí. A tím evropskou krypto-branži činit méně konkurenceschopnou tváří v tvář asijské nebo americké konkurenci.

Zkrátka a dobře, hlavní vada na kráse MiCA tkví v tom, že jde proti étosu, který stál u zrodu bitcoinu. Nahrává zavedenému finančnímu establishmentu, se všemi jeho chybami a nedostatky, zatímco demotivuje od inovací. Vyzyvatelům stávajících finančních pořádků v krajním případě spíše hází klacky pod nohy, zatímco favorizuje zavedené molochy.

Autor: Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Trinity Bank

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Je čínská ekonomika větší než americká?

Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou? Tedy trochu jinak: Kdy se stane Čína největší ekonomickou mocností na světě? Existuje mnoho odpovědí, často diametrálně odlišných.

Text: Luboš Smrčka

Foto: Shutterstock

23. 02. 2024

Přehledně o daňovém přiznání za rok 2023. Na jaké slevy a odpočty máte nárok?

Blíží i povinnost podat daňové přiznání za předešlý rok. V tom si lze díky daňovým úlevám snížit daňový základ, nebo přímo vypočtenou daň. Nicméně některé slevy na vypočtené dani, jako školkovné či slevu pro studenta, budou moci daňoví poplatníci nyní využít naposledy, protože od příště je již ruší […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

22. 02. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *