Pondělí 20. ledna. Svátek má Ilona.

Nízkopříjmoví mohou platit vysoké daně

Penze Šimon Finemon 01.10.2013 | 12:15 0 Komentářů

Při pohledu na výplatní pásku či daňové přiznání si mnoho lidí pomyslí, že daně, které odvádí, jsou opravdu hodně vysoké. Zvláště pokud si je srovná s kvalitou služeb, jež za ně od státu dostává. Přesto však existují lidé, kteří naprosto dobrovolně platí vyšší daně.

Ne, nemyslím tím lidi, jako je sdružení německých milionářů, kteří chtějí zavést vyšší daně pro lidi s vyššími příjmy a tím v podstatě „potrestat“ sami sebe. I v tuzemsku jsou lidé, kteří naprosto dobrovolně platí vyšší daně. Tedy ne v absolutní hodnotě, ale v procentu z jejich příjmů. Jedná se především o pracující důchodce, některé ze živnostníků či osoby pracující na základě dohody o provedení práce, jejichž měsíční odměna přesáhne deset tisíc korun a zároveň nemohou uplatnit daňové slevy, neboť nepodepsali prohlášení k dani.

Penzisté

I když řada lidí nemůže získat práci ještě před dosažením důchodového věku, existuje skupina lidí, kteří pracují i v důchodu. Tuzemský právní řád jim to dovoluje a neklade jim žádná omezení. Avšak od počátku letošního roku jejich práci znevýhodňuje zásluhou vyššího zdanění.

Od 1. 1. 2013 si pracující důchodci nemohou uplatnit slevu na poplatníka (2070 Kč měsíčně). Neplatí to však u všech pracujících důchodců. Řada z nich využila mezery v zákoně, a i když státní správa hrozila vůči nim represemi, podařilo se jim (alespoň prozatím) slevu na poplatníka „uhájit“. U těch, kterým se to nepodařilo, je jejich zdanění vyšší než u zaměstnanců s nadstandardním příjmem.

Ukážeme si to na příkladu: Pan X je pracující důchodce s hrubým příjem 15 000 Kč. Pak Y je zaměstnance s příjmem 45 000 Kč. Ve výsledku odvede pan X na daních a „pojištění“ více, než pan Y. Nevěříte?

Pan X odvede na sociálním a zdravotním pojištění (vč. odvodů zaměstnavatele) 6 750 Kč. Jeho daň z příjmu pak činí 3 015 Kč. Celkem je jeho odvod 9 765 Kč. Jeho superhrubá mzda činí 20 100 Kč. Celková výše odvodů ze superhrubé mzdy činí 48,5 %, a to při čisté mzdě 11 015 Kč

Pan Y odvede na sociálním a zdravotním pojištění 18 430 Kč a na dani z příjmu 6 975 Kč. Jeho superhrubá mzda činí 60 300 Kč. Celková výše odvodů z jeho superhrubé mzdy je 45,2 %. Čistá mzda pak 33 075 Kč.

Minimální odvody se ne vždy vyplatí

Existuje mnoho živnostníků, kteří (ať už je důvod jakýkoli) odvádí na sociálním a zdravotním pojištění jen minimální pojistné vycházející z minimálního základu. Paradoxem této snahy odvést státu co nejméně pak je, že v procentním vyjádření ze zisku odvádí takový podnikatel více, než jeho ziskovější kolegové.

Vezměme si dva živnostníky, z nichž pan A dosáhl v loňském roce zisku 120 000 Kč a pan B 320 000 Kč. Který z nich zaplatí na daních více měřeno procentem ze zisku?

U pana A je jeho vyměřovací základ sociálního a zdravotního pojištění nižší, než je zákonem stanovený minimální vyměřovací základ. Proto mu bude sociální a zdravotní pojištění počítáno z  minimálního vyměřovacího základu. Jeho skutečný vyměřovací základ činí polovinu ze zisku, což je 60 000 Kč. Na dani z příjmu fyzických osob neodvede pan A nic, neboť zásluhou slevy na poplatníka je jeho daňová povinnost nulová. Pan A tedy celkově odvede na povinných odvodech 43 642 Kč, což je 36,4 % z jím dosaženého zisku.

V případě pana B je jeho vyměřovací základ pro odvod sociálního a zdravotního pojištění vyšší než zákonem stanovené minimum. Výše odvodu tedy bude počítána ze skutečného vyměřovacího základu. Celkové povinné odvody pana B jsou 91 480 Kč, což je 28,6 % z dosaženého zisku 320 000 Kč. Měřeno procentem ze zisku tak pan B zaplatí na povinných odvodech méně, přestože dosáhl vyššího zisku.

 V případ OSVČ jde však spíše o matematickou hříčku. Většina lidí, zvláště při kvalitě státních služeb, raději odvede na povinných odvodech méně, a uspořené prostředky pak použije pro svou potřebu. Má to samozřejmě pro ně negativní dopad z pohledu výše budoucího starobního důchodu. Ale opět, pokud je živnostník odvádějící minimální výši povinných odvodů odpovědný, dokáže z uspořených prostředků naspořit i na důchod.

Zarážející je však zrušená sleva na poplatníka v případě pracujících důchodců. Jak jsme si ukázali na příkladu člověka s podprůměrným platem, odvede na povinných odvodech více než člověk s výrazně nadprůměrným platem. Takový pracující důchodce je v podstatě za svou snahu nadále pracovat potrestán. Zřejmě by tak pracující důchodci měli své činnosti zanechat, aby uvolnili místo mladším a sami se zabývali maximálně krmením holubů v parku.

Pracujete v penzi?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.