Pátek 23. srpna. Svátek má Sandra.

Můžou za podvádění zákazníků s IŽP vysoké odměny?

Pouta - policie - spravedlnost - podvod - trestný čin

V časopise Ekonom rozebírá v článku „Životní pojistka: Jak zastavit okrádání klientů“ Kateřina Vokurková podvádění s IŽP. „Za to, že někteří zprostředkovatelé životního pojištění uvádějí zákazníky v omyl, může několik let trvající systém odměn,“ je její základní stanovisko, od něhož se dál odvíjí celý článek. Systém odměn ovšem není původcem všeho zla. Je to komplikovanější.

Nepochybně je to systém odměn investičního životního pojištění, který umožňuje podvodníkům dosahovat vysokého výnosu. Nepochybně i přitáhl do oboru řadu bezpáteřních obratlovců, kteří využívají čehokoli, co jim pomůže k rychlému a snadnému výdělku i na úkor ostatních. Tyto existence by ovšem bez IŽP skončili např. s prodejem zlata za trojnásobnou cenu nebo  předražených hrnců penzistům. Vždy se něco najde.

Za základní vidím ale samotné tvrzení někteří zprostředkovatelé životního pojištění uvádějí zákazníky v omyl“. To mě inspirovalo nahlédnout do jedné poměrně užitečné publikace. A v té stojí:Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.“

Nejsem právník a právní předpisy čtu vždy spíše selským rozumem a chybí mi právnický vhled. Je tak možné, že využití jednoduchého § 209 Zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, tak jednoduché nebude.

O tom, že je investiční životní pojištění vhodným spořicím produktem, ji přesvědčil pojišťovací zprostředkovatel. „Vložené peníze si můžete už po dvou letech vybrat,“ lákal ji,“ stojí v článku jako otvírák problematiky příběh paní Věry. Ta po 4 letech produkt zrušila a dostala polovinu investované částky. Udál-li se příběh paní Věry takto, dle mého laického právního názoru by mohl akt finančního zprostředkovatele splňovat znaky skutkové podstaty podvodu. A v tom bude nejspíš zakopaný pes: Pokud se příběh udál takto.

Velkým problémem, proč podvodníci v rouše poradcově neplní české věznice, které jsou sice i bez nich beztak přeplněné, je prokazatelnost. Lidé plýtvají svým podpisem. A jak již před 6,5 lety v rozhovoru pro Investujeme.cz uvedla Helena Kolmanová, ředitelka samostatného odboru ochrany spotřebitele ČNB:

„Jako důkazní prostředek může u pojišťovacích zprostředkovatelů sloužit pouze dotazník sepsaný s klientem. A pokud ho klient podepíše, dostáváme se do situace, kdy stojí tvrzení proti tvrzení – spotřebitel tvrdí, že tohle všechno mu zprostředkovatel neřekl, že kdyby mu to byl býval řekl, tak by tento produkt nikdy neuzavřel. Jenomže zprostředkovatel tvrdí, že mu toto všechno sdělil a on mi podepsal dotazník, kde je napsáno někde drobným písmem, že s tím byl seznámen.”

V tomto případě se již nejedná pouze o nízkou finanční gramotnost klienta, ale o nízkou právní gramotnost. Na druhou stranu i tak by se mohla rozjet trestní řízení – vždyť i sňatkoví podvodníci bývají odsouzeni za podvod, přestože podvedený se vším souhlasil a při sňatku potvrdil, že zná zdravotní stav i majetkovou situaci svého nastávajícího manžela či své nastávající manželky.

Trestní odpovědnost má ale v tomto případě ještě jeden háček. Podvedení se o podvodu dozvídají nejdříve po dvou letech, někteří až po třech letech (ty případy, kdy je kupříkladu zrušeno stavební spoření a peníze jsou převedeny na IŽP s předplacením na dva roky; klient se dozvídá o podvodu až po třetím roce, kdy pojišťovna zašle upomínku za neplacení pojistného). To už může být ale trestný čin promlčený.

„Trestní odpovědnost za trestný čin zaniká uplynutím promlčecí doby, jež činí

a) dvacet let, jde-li o trestný čin, za který trestní zákon dovoluje uložení výjimečného trestu, a trestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu podle jiného právního předpisu,

b) patnáct let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně deset let,

c) deset let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně pět let,

d) pět let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně tři léta,

e) tři léta u ostatních trestných činů.” (§34 odst. 1)

Do této lhůty by muselo být zahájeno trestní stíhání za podvod. Nejčastěji tedy do tří let od uzavření smlouvy na základě uvedení klienta v omyl, z čehož získal zprostředkovatel prospěch. Pokud by tedy soud neuznal, že jako „osoba provozující zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí je povinna tuto svoji činnost vykonávat s odbornou péčí, chránit zájmy spotřebitele, zejména nesmí uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace, anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb“ (§ 21 odst. 1, Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí).

Trestní zákoník k podvodu totiž dále uvádí: „Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného.“ (§ 209 odst. 4 písm. b)

Pokud by soud přihlédl k povinnosti pojišťovacího zprostředkovatele „chránit zájmy klientů“, promlčecí lhůta by činila „deset let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně pět let“ (§ 34 odst. 1 písm. c).

Sama autorka připouští, že podvodníků v rámci distribuce životního pojištění může být menšina: Nekalé praktiky se podle pojišťoven a odborníků z trhu netýkají všech zprostředkovatelů, nicméně i když je těch nepoctivých menšina, v segmentu životního pojištění napáchali nemalé škody.“

Ano, i v takovém případě stát může jako řešení zvolit plošnou akci, jako využila americká armáda napalm ve válce ve Vietnamu. Kupříkladu zákaz jakéhokoli provizního prodeje by nepochybně odstranil veškeré nepoctivé finanční zprostředkovatele… eh, pardon, neodstranil… přesunul do jiného, dosud legislativci neprozkoumaného odvětví.

A nebo se zaměřit na skutečné podvodníky, rozšířit kapacitu věznic a ukázat všem ostatním, že podvádět se nemá. Již první úspěšně dotažený a medializovaný případ by oboru finančního poradenství pomohl k nebývalé očistě. A navíc – potrestaný by byl podvodník, nikoli celé odvětví včetně lidí, kteří přinášejí svým klientům nemalou přidanou hodnotu.

Zlepšila se kvalita finančního poradenství od 90. let do roku 2015?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

9 komentářů: “Můžou za podvádění zákazníků s IŽP vysoké odměny?”

  1. Pavel Molo napsal:

    Dobrý den, zde by mě zajímalo, zda může vůbec sepsat pojistnou smlouvu pojišťovací zprostředkovatel z klientem, který má smíšenou poruchu osobnosti a trpí depresí několik let a navíc má sníženou rozpoznávací schopnost, tento uvedený pojišťovací zprostředkovatel využil klienta ke svým účelům, aby získal vysokou provizí, klienta uvedl v omyl, zde mě zajímá to, zda může pojišťovací zprostředkovatel vůbec sjednat zmiňovanou smlouvu z klientem který má diagnózu smíšenou poruchu osobnosti a sníženou rozpoznávací schopnost, děkují za komentáře, příjemný pohodový den.

  2. hhhh napsal:

    Největší podvodník jakého znám je p.Petr Blahoňovský.
    Střídá jednu makléřskou firmu za druhou a přesjednává IŽP u těch stejných lidí pořád dokola.
    Typický šmejd.
    Vydělal si tímto způsobem několik milionů korun a v podstatě jenom okrádá duvěřivce=klienty.

  3. Míra napsal:

    Naprosto jednoznačně si za to mohou pojišťovny samy. A proč? Jednak proto, že se nechaly dotlačit do tak vysokých provizí a za druhé protože ta svinstva přijímají. Kdyby opravdu existoval funkční kontrolní mechanismus, tak všechny tyhle diskuze by byly k ničemu. A kontrolní mechanismus? Jednoznačně registr smluv. Z něj by jakákoliv pojišťovna zjistila přetáčení, řetězení a já nevím co ještě. A smlouvu by prostě nepřijala. Jenže současná situace je taková, že pojišťovny v honbě za klienty přijmou kdejaké svinstvo, i když mají pod nosem pádné důkazy o neregulérnosti těchto smluv.
    A provize? Já nevím, jak by se komukoliv líbilo, kdyby za svou práci měl dostat odměnu rozloženou do pěti let. Ale poradcům, těm podvodníkům, se to musí nařídit. A to dokonce zákonem. Je to totálně zvrácené.
    Již po sté opakuji. Kdyby existoval funkční kontrolní mechanismus se kterým by pojišťovny musely pracovat, tak se tím vyřeší minimálně 80–90% svinstev. A pro mnohé „poradce“ by to byla konečná. Současně s ním by určitě mohlo dojít i k nějakému snížení provizí.
    Mnozí poradci v současné době dělají jen to, co jim pojišťovny a nejen ony dovolují. Etika a poctivost je bohužel pro mnohé neznámým pojmem.

  4. jan napsal:

    Já vidím, problém taky v makléřských firmách:
    1.Jako jeden uvedu to, že některé konzervativní firmy se samotné báli prodávat fondy kvůli riziku a místo toho říkali poradcům, že investice přímé jsou MOC RIZIKO… takže poradce, kteří dostane „NOTY“ a podle nich jde v dobrém záměrů proklientsky se dozví později, že vlastně ty jeho „noty“ jsou už dávno pravěk.
    2. problém je ten, že fondy zas tak dlouho na trhu nejsou jako IŽP a ani se prodávat nedaly.
    Taky dnes by si asi nikdo nekoupil škodu favorit a taky nikdo neví co bude za 15–20 let za produkty jestli ten Conseq nebo ČP Invest nebude pravěk a nebude jem přímo investování přes Pražskou burzu nebo nevím co…

  5. PoraTce napsal:

    Domnívám se, že výše provize za IŽP není až tak velkým problémem, zakopaný pes je někde jinde. Problém je skutečnost, že jsou provize vypláceny ihned a v plné výši a poradce za ně ručí jen 2 roky. Jak by asi fungoval systém & poradci v momentě, kdy by byla výplata provize rovnoměrně rozložena např. do pěti let ? Ono dostat naráz 160% příští měsíc nebo jen 32% pětkrát za sebou (po dobu 5-ti let) je obrovský rozdíl. Byla zde příležitost to změnit, ale všichni víme, jak to nakonec v Poslanecké sněmovně dopadlo. Zatím se do toho nikomu moc nechce a taková Allianz, která vyplácí u Rytmu Risk 25% každý rok po celou dobu trvání pojistné smlouvy, toho taky moc nesjednává. Pobavte se o přestávce na semináři s kolegy, co říkají na Rytmus Risk: všichni tento produkt vychvalují, líbí se jim, má vynikající parametry, ale prakticky jej nesjednávají. Důvod ? Dostat 25% za Rytmus Risk nebo 160% za Generali Bella Vitu…Rozložme výplatu provize rovnoměrně alespoň do těch 5-ti let a uvidíte, jak se trh rychle pročistí od v článku uváděných podvodníků a pseudoporadců. V Holandsku se svého času za provize u IŽP ručilo (pro nás)neuvěřitelných 10 let (poměrnou částí), pak tam raději provize zakázali úplně a dnes trh funguje na bázi honorářově placeného poradenství, ale to je Holandsko, nikoliv Česká republika.

    • Neporatce napsal:

      To by ale spousta jakoby poradcu sla na pracak, ono je neco jinyho radit s investicema a neco jinyho je prodavat pojistky, na investicni poradenstvi musi clovek neco umet a kdyz to umi tak nema potrebu radit, protoze si investovanim vydela sam dost.

    • Petr napsal:

      Jeste bych doplnil, ze v tom Holandsku pojistovny musely odskodnit klienty. Tim pokladam nasedujici otazku. Budou to muset udelat pojistovny i v CR?

  6. Miloš napsal:

    Hoši z Bison&Rose celou Economii prostě „umí“, nikdo jiný nerozdmýchává vášně kolem pojistek a jejich zprostředkování tak jako Jašmínský a jeho parta.

    Vyinkasovali a Šincl jim neprošel. Tak se musí snažit aspoň přes články. Nic jiného za tím není.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.