Pátek 24. září. Svátek má Jaromír.

Ministerstvo upisování Dluhopisů Republiky pokládá za velký úspěch. Ekonomové už tak nadšení nejsou

Foto: Pixabay

Občané v jedenáctém upisovacím období nakoupili Dluhopisy Republiky za více než 4 miliardy korun.  Jedná se o třetí nejlepší výsledek od obnovení prodeje státních dluhopisů určených pro občany. Jsou stále velmi oblíbené, bude tomu tak i nadále? Může přijít obrat?

Pro úplnost uveďme, že na majetkové účty občanů, kteří objednali a uhradili dluhopisy v upisovacím období od 22. března 2021 do 18. června 2021, byly k 1. 7. 2021 připsány Dluhopisy Republiky v celkové jmenovité hodnotě 4 350 879 977 Kč.

Z pohledu financování státu hrají dluhopisy okrajovou roli

Analytik Československé obchodní banky (ČSOB) Petr Dufek pro server Investujeme.cz podotýká, že spořící dluhopisy jsou jistě zajímavou alternativou pro investice domácností. Avšak z pohledu financování státu hrají naprosto okrajovou roli. Celkem na konci května držely domácnosti státní dluhopisy v hodnotě 30 mld. korun, což představovalo jen 1,4 % celkového objemu státních dluhopisů. Vyšší než tržní úročení, které vyplývá z kontrastu mezi inflací a tržními výnosy, je jistě zajímavé pro drobné investory, nicméně nepředpokládám, že by se spořící dluhopisy staly skutečně významnou formou financování státu a získaly by tak i nepřehlédnutelný podíl na portfoliích domácností,“ vysvětluje Petr Dufek.

Zájem o dluhopisy podle ministerstva roste

„Výsledek úpisu považuje Ministerstvo financí za mimořádný úspěch. „Nejen, že více než rok zájem o státní dluhopisy stabilně roste, ale dokonce bylo dosaženo třetího nejlepšího výsledku úpisu od obnovení prodeje státních dluhopisů určených pro občany. Dluhopis Republiky tak jako bezpečná a zároveň výhodná forma zhodnocení investovaných prostředků oslovil v uplynulém upisovacím období 4 841 občanů,“ uvedla v tiskové zprávě ministryně financí Alena Schillerová.

V posledních čtyřech po sobě jdoucích upisovacích obdobích emisí Dluhopisu Republiky, která probíhala od června 2020 do června 2021, upsali občané dluhopisy v celkové jmenovité hodnotě přes 16,6 mld. Kč. Oproti upisovacím obdobím, která probíhala od července 2019 do června 2020, v nichž bylo upsáno přes 7,2 mld. Kč, se tak jedná o nárůst zájmu o emise Dluhopisu Republiky o 129 %.

Jedná se o tragická čísla

Odborník Partners Martin Mašát pro Investujeme.cz naopak uvádí, že i přes optimistická vyjádření Ministerstva financí se jedná o tragická čísla, která v porovnání se deficitem či celou výší státního dluhu jsou jako kapka v moři. Pravidelné 14denní aukce státních dluhopisů státu přináší desítky miliard nově prodaných dluhopisů, a to za podstatně nižší cenu a takřka nulové náklady.

Vydávání Dluhopisů Republiky lze podle něj chápat spíše jako způsob nějak se zvýraznit v médiích, a to na úkor všech lidí, které si tuto dotovanou a z pohledu státu drahou půjčku nemohou dovolit. Ani srovnání s výší nových investic v podílových fondech Dluhopis Republiky neobstojí. Zde každé čtvrtletí roste výše investic i desítky miliard korun, což ukazuje na malou oblíbenost a využití tohoto programu. Svým způsobem slouží pouze pro velmi konzervativní klienty, kteří i v delším horizontu chtějí mít konzervativní výnos.

Asi hlavní výhodu tohoto programu vidím v tom, že lidé mají možnost dát peníze do bezpečného dluhopisu místo do mnoha pofidérních dluhopisů nabízených na internetu, a které už investory stály desítky miliard. Do budoucna neočekávám, že by se Dluhopis Republika stal významnou investiční alternativou pro klienty ani že by se malý klienti skrze něj složili na významnou část státního dluhu,“ myslí si Martin Mašát z Partners.

Dvanácté upisovací období končí 17. září 2021

Občané za uplynulých jedenáct upisovacích období již upsali emise Dluhopisu Republiky přes 33 mld. Kč. I přes výrazný růst státního dluhu došlo k dalšímu zvýšení podílu státních dluhopisů určených pro občany na celkovém státním dluhu. Při vyjádření podílu státních dluhopisů určených pro občany na stavu státního dluhu ke konci roku 2019, tedy před neočekávanými finančními změnami způsobenými koronavirovou krizí, by tento podíl činil 2 %.

Nepřetržitý prodej státních dluhopisů pro občany pokračuje dvanáctým upisovacím obdobím, které bylo zahájeno 21. června 2021 a bude ukončeno dne 17. září 2021. Průměrný výnos reinvestičního dluhopisu, který je v rámci právě probíhajícího upisovacího období nabízen k úpisu, byl stanoven ve výši 1,50 %, což představuje vyšší zhodnocení, než v současné době nabízí většina spořicích účtů, jejichž výnosy jsou navíc oproti výnosům státních dluhopisů zdaňovány. V nabídce je opět zařazen také proti-inflační dluhopis, jehož výnos kopíruje vývoj inflace. Obě emise Dluhopisu Republiky budou vydány a připsány na majetkové účty upisovatelů k datu emise 1. října 2021.

 

 

35 komentářů: “Ministerstvo upisování Dluhopisů Republiky pokládá za velký úspěch. Ekonomové už tak nadšení nejsou”

  1. Exner napsal:

    To tak nějak vyvrací, že centrální banka se během krize jen snažila svou expanzí vykompenzovat pokles úvěrové aktivity a pokles rychlosti oběhu peněz.

    https://www.kurzy.cz/zpravy/605200-dnes-v-usa-vyjde-klicova-zprava-o-vyvoji-tamni-inflace-ceka-se-rust-o-5-3/

    https://www.kurzy.cz/zpravy/605201-inflace-prekvapila-i-cnb-nezvykly-je-predevsim-rust-imputovaneho-najemneho/

  2. Horst Wurst napsal:

    To je jednoduché: kdo a proč si na tajňačku konspiračně prosadil vznik Fedu?
    Že by se jeho vzniku dožadovaly davy občanů v ulicích, to opravdu těžko – opak je pravdou a před občany se vznik toho monstra tajil do poslední chvíle.
    Proč si centrální banky zakládali králové, císaři, vůdci, generální tajemníci, sultánové, ajatoláhové, …?

    Samozřejmě to dělali zcela nezištně, pro blaho lidu :-)))))))) O tom žádnej pravověrnej fanda měnového socialismu ani na vteřinu nezapochybuje.

  3. Škodolibka domácí napsal:

    Ze strany státu se mi sice nelíbí to podbízení se občanům a dotování výnosu, ale ze strany občanů protiinflační dluhopis plní svoji funkci výborně.

    Využijí ho buď naprostí laici, co by jinak měli peníze na spořáku, takže to pro ně je výrazný posun k menšímu znehodnocení úspor…(schválně nepíšu zhodnocení…pro rýpaly).

    Anebo ho využijí investoři v rámci neakciové části portfolia. Ve srovnání s různými korporátními emisemi je tohle pro příštích pár let naprosto bezpečné řešení s rozumným výnosem.

    Já mám a chci mít už mnoho let úspory 50% akciové investice a 50% ostatní aktiva. A do té neakciové části jsem si ten protiinflační dluhopis za část peněz samozřejmě pořídil.

  4. Raději se drží dál a napsal:

    To Inflate = doslova NAFOUKNOUT peněžní zásobu a je to i původní definice inflace (růst cen je až důsledkem nafouknutí peněžní zásoby).

    Podívejte na stránky ČNB, jak se nám „hezky“ vyvíjí třeba agregát M1, vy pocite.

    Nebo se třeba podívejte, jak se v USA postupně (účelově) mění metodika, aby to vycházelo nižší, vy dojme:
    http://www.shadowstats.com/alternate_data/inflation-charts

    • Richard Fuld napsal:

      Peněžní agregáty? Koho to zajímá. Jediné, co je důležité je cenová inflace statků zahrnutých do spotřebního koše.

      • Honza napsal:

        Řekl bych, že to zajímá někoho, kdo si myslí, že agregáty jsou předstihovými indikátory CPI. Sám se řadím mezi ně.

        • Richard Fuld napsal:

          A to právě nejsou. Cílování agregátů se ukázalo být nepoužitelným pro dosažení cíle cenové stability, mimo jiné i protože tato metoda jaksi ignorovala změny v rychlosti oběhu peněz. Proto taky centrální banky cílují rovnou tempo růstu cen spotřebního koše a agregáty a rychlost oběhu peněz berou už jen jako statistickou veličinu.

          Agregát vypovídá pouze o množství peněz ale ignoruje, že s rostoucím množstvím peněz roste i produkce dlužníků, kteří si ty nové peníze půjčili a musí nově více produkovat, aby své dluhy mohli splatit. Už jen z tohoto důvodu nemůže být bez dalšího růst objemu peněz automatickou příčinou růstu cen.

  5. Chk napsal:

    A tu reálnou inflaci jste vypočítal jak? Jednotku dojmu jste násobil jednotkou pocitu?

    • Raději se drží dál a napsal:

      To Inflate = doslova NAFOUKNOUT peněžní zásobu a je to i původní definice inflace (růst cen je až důsledkem nafouknutí peněžní zásoby).

      Podívejte na stránky ČNB, jak se nám „hezky“ vyvíjí třeba agregát M1, vy pocite.

      Nebo se třeba podívejte, jak se v USA postupně (účelově) mění metodika, aby to vycházelo nižší, vy dojme:
      http://www.shadowstats.com/alternate_data/inflation-charts

    • Náfuka napsal:

      Inflace od TO INFLATE = NAFOUKNOUT peněžní zásobu. Takže se podívejte na stránky ČNB, ECB a hlavně Fedu, jak roste třeba M1.
      To, čemu „inflace“ říkají moderní soudruzi (tedy růstu cenové hladiny), je jen DŮSLEDEK NAFOUKNUTÍ objemu peněz v ekonomice.

      • Anonym napsal:

        Nedělej chytrýho, když na to nemáš. Peněžní agregát sám o sobě nic neříká. Důležitá je taky rychlost oběhu. A ta se právě snižuje. Proto inflace stále významně neroste.
        Příklad pro tebe: Vytisknu 1.000.000.000.000.000.000.000 kč a nechám si je na účtu, nijak je nepoužiju. Jak vzrostla inflace? Aha, nijak, hm. Můžeš to vysvětlit?

        • Náfuka napsal:

          1) Kdo má oči, tak vidí, že inflace významně ROSTE.

          2) Áno, ta bájná rychlost. A zůstane dole napořád? Asi ne. A až se zase rozjede, ČNB ty nově vytvořené peníze spálí? No asi ne, že… Čili ano, pokud poklesne rychlost oběhu, tak je možné natisknout nové peníze ze vzduchu aniž by HNED vzrostly ceny. Ale výsledkem je pouze to, že vzrostou o něco pomaleji.

          • Chk napsal:

            1) Dojmy, samé dojmy. Takhle se ekonomika řídit nemůže. Kvantifikujte inflaci.
            2) ČNB žádné peníze nevytváří. Peníze mohou vytvářet pouze komerční banky. Máte chybný předpoklad, tedy i chybný závěr.

            • Honza napsal:

              Bod 2 moc nechápu. Za co kupovala ČNB ty miliardy eur při intervencích? To jí někdo půjčil nebo měl Singer něco našetřeno?

              • Anonym napsal:

                To, že nechápete, nevadí. Horší je, že to často nechápou ti, kteří o tom zasvěceně hovoří v médiích a pak lidem motají hlavu.

                • Honza napsal:

                  Hm, čekal jsem, že mi to vysvětlíte. Vždycky jsem se naivně domníval, že když centrální banka vytiskne další bankovky nebo půjčí komerční bance rezervy, tak vytváří nové peníze.

                  • Chk napsal:

                    Rezervy centrální banka nepůjčuje. Máte v tom zmatek. Rezervy si ukládá komerční banka v centrální bance, která od ní bere dluhopis/ETF (QE). A za uložené rezervy v centrální bance naopak komerční banka od té centrální dostává úrok.

                    • Honza napsal:

                      OK, nešťastná formulace. Myslím peníze, které půjčuje centrální banka komerční. U nás za lombardní úrok, v Anglii tuším za gilt repo rate.

                    • Richard Fuld napsal:

                      Odpověď pro neužitečného 1D1OTA:

                      Ale jistěže účetní peníze (Vámi nesprávně označované za FIAT) představují také předivo, či síť závazků a pohledávek mezi ekonomickými (nebankovními) subjekty, o nichž vedou banky záznamy ve svých účetních knihách.

                      Samozřejmě, že v rámci tržního prostředí se mění ceny statků , což znamená že zde může existovat inflační růst cen, deflační pokles cen, nebo stabilita cen. O tom, jak se budou pohybovat ceny statků zahrnutých do spotřebního koše ale nerozhodují toky likvidity mezi bankami. O tom rozhoduje nabídka a poptávka na trhu těchto statků.

                      Na ceny statků zahrnutých do spotřebního koše mají vliv pouze toky peněz mezi spotřebiteli a producenty, resp. poměry panující mezi produkčními kapacitami a poptávkou po daných produktech. Stejně tak na ceny statků nezahrnutých do spotřebního koše mají vliv pouze toky peněz od nakupujících k prodávajícím, resp. poměry mezi poptávkou a nabídkou.

                      Současně platí, že banky nejsou významnými spotřebiteli spotřebních statků, aby jejich poptávka byla významným cenotvorným faktorem na trhu se spotřebními statky.

                      Pokud chcete mít ceny neměnné, nezbyde Vám, než začít obhajovat centrální plánování a regulaci všech cen v ekonomice. To by se Vám asi nelíbilo, takže se raději smíříte s tím, že ceny mohou růst i klesat. 🙂

                      No a inflace se nijak nevymyká. 3,4% p.a. je běžná úroveň inflace, a to tím spíše pokud si uvědomíme, v jaké makroekonomické situaci se nacházíme. No a růst cen nemovitostí, akcií a jiných aktiv? No to je jen zcela přirozený projev trhů, které jen pasívně odrážejí to, jak na nich působí účastníci těch trhů. Život v tržním prostředí není nic pro slabé povahy. Nic složitého ani tajemného za tím nehledejte.

                      Tu inflaci není třeba nijak obhajovat. Inflace (stejně jako deflace) je jen projevem poměrů sil na trhu. Projevem stavu v jakém se aktuálně nachází poptávka a nabídka.

                  • Richard Fuld napsal:

                    Když cokoliv kupuje banka od jiné banky, tak kupující banka platí likviditou, nikoliv penězi. Proto když nakupuje např. centrální banka od komerční banky státní dluhopis, připíše centrální banka té komerční bance částku odpovídající prodejní ceně dluhopisu na rezervní účet té prodávající komerční banky.

                    Tato mezibankovní transakce ale nijak neovlivní objem peněžní zásoby, protože peněžní zásoba = peněžní zůstatky nebankovních subjektů v bankách (bezhotovostní peníze) + bankovky a mince držené nebankovními subjekty (hotovostní peníze).

                    Likvidita držená jednotlivými bankami (tedy pohledávky bank za jinými bankami) není penězi, které by jakkoliv ovlivňovaly objem peněžní zásoby, resp. penězi, které by mohly opustit bankovní systém a začít obíhat v ekonomice.

                    Banky „vlastní peníze“ nemají (neplést s vlastním kapitálem, ten samozřejmě banka mít musí), protože je k ničemu ani nepotřebují. Pokud chtějí za něco zaplatit, tak zjednodušeně řečeno připíší danému subjektu danou částku na jeho vkladový účet. Nehradí to z nějaké svého vlastního peněžního účtu.

                    Likvidita nejsou peníze i z toho důvodu, že jde jen o jakési předivo (síť) vzájemných závazků a pohledávek mezi bankami, která zrcadlí veškeré dění odehrávající se mezi bankami (především platební styk).

                    Mezi vnitrobankovním světem likvidity a vnější světem, v němž obíhají peníze je v podstatě zcela nepropustná systémová bariéra.

                    Proto, když tvrdíte, že centrální banka tiskne kvanta peněz (která by mohla vyvolat inflaci) když od jiných bank nakupuje např. v rámci QE státní dluhopisy, dopouštíte se velmi vážného omylu a závěry postavené na tomto omylu musí být nevyhnutelně také nesprávné.

                    • Neužitečný 1D10T napsal:

                      „Likvidita nejsou peníze i z toho důvodu, že jde jen o jakési předivo (síť) vzájemných závazků a pohledávek mezi bankami“

                      Tak on i ten váš monopolně vnucovaný fiat není nic jiného, než „jakési předivo (síť) vzájemných závazků a pohledávek mezi ekonomickými subjekty“.

                      Přesto se vám ta inflace zcela reálně nějak začíná vymykat.
                      Respektive nezačíná, ona je od začátku cílem (rozmělnit státní dluh), to jen užiteční 1d1Oti hájící tento systém musejí držet dekorum a inflaci bagatelizovat, prohlašovat za užitečnou, dočasnou, nutnou, atd…

            • Kuba napsal:

              „Takhle se ekonomika řídit nemůže“

              No jo, to je právě ten problém. Že vy socialističtí státomilové chcete ekonomiku řídit a centrálně plánovat.

              • Richard Fuld napsal:

                Přesně tak ekonomika by se řídit neměla. Pouze je třeba nastavovat parametry prostředí, v němž ekonomika funguje tak, aby pokud možno stabilně a hladce fungovala. Tohle nemá se socialismem, centrálním plánovaním ani s jakýmsi státomilstvím nic společného.

                Máme zde ekonomiky fungují v prostředí, které stát prostřednictvím svých institucí ovlivňuje. A já mám za to, že je to tak v pořádku. Jistě mohlo by to fungovat lépe. To lze napsat o čemkoliv.

                To, že Vy si myslíte, že by bylo lepší, kdyby stát do ekonomiky nijak nezasahoval, je sice líbivý a velmi populární názor, ale je to jen Váš názor, nikoliv prokázaná skutečnost.

                Pokud chcete své názory prosadit, založte si politickou stranu a o svém názoru přesvědčte ostatní (mnozí se o to již dlouho pokouší). Pokud toto nedokážete, pak bohužel (pro mnohé ale bohudík) není pro většinu lidí Váš názor relevantní ani atraktivní, takže Vám nezbyde, než se tomuto stavu přizpůsobit, nebo si najít stát, ve kterém se budete cítit lépe. 🙂 Toto je odvrácená strana demokracie. Ale asi už víte, že zatím nikdo nic lepšího nevymyslel. 🙂 A je zde spousta špatných možností, kam se ta demokracie může zvrtnout. Proto byste měl být spíše rád za to, jak to teď je, namísto „nadávání na poměry“. 🙂

      • Dojem Pocitovič Šamšulenko napsal:

        On pan Dojem Pocitovič Šamšulenko nějak nechápe, jak velký zájem mají vlády na tom vykazovat nízkou inflaci a jaký to má vliv na stanovování metodik jejího výpočtu.

        http://www.shadowstats.com/alternate_data/inflation-charts

        Podstřelená inflace:
        – Vláda nemusí tolik valorizovat
        – Růst HDP (očištěného o podstřelenou inflaci) vypadá vyšší, za což jsou politické body
        – Státní dluh se rozpouští rychleji (reálná inflace je vyšší, ale věřitelé nepožadují tak vysoké výnosy z dluhopisů, protože oficiální inflace je nízká)
        – Lidi o vysoké inflaci neradi slyší

        Takže logicky: STÁTNÍ statistický úřad plný STÁTNÍCH úředníků dosazených tam POLITIKY, zvolí jakou metodiku? Takovou, která obviní STÁTNÍ centrální banku z vyvolání inflace? Takovou, která ukáže, že aktuální VLÁDA působí poklesy HDP?

        • Horst Wurst napsal:

          To je jednoduché: kdo a proč si na tajňačku konspiračně prosadil vznik Fedu?
          Že by se jeho vzniku dožadovaly davy občanů v ulicích, to opravdu těžko – opak je pravdou a před občany se vznik toho monstra tajil do poslední chvíle.
          Proč si centrální banky zakládali králové, císaři, vůdci, generální tajemníci, sultánové, ajatoláhové, …?

          Samozřejmě to dělali zcela nezištně, pro blaho lidu :-)))))))) O tom žádnej pravověrnej fanda měnového socialismu ani na vteřinu nezapochybuje.

  6. Raději se drží dál a napsal:

    To je super kšeft – půjčit státu za 1.5%, když stát oficiálně generuje inflaci (svým zadlužováním, umělým snižováním hypotečních úroků, …) 3% a reálná bude tak 8-10%.

    Nejlepší je v pomocí takového dluhopisu třeba spořit dětem, aby měly snadnější start do života – nemovitosti rostou tak 15%pa, ostatní náklady na založení nové domácnosti/rodiny moc nezaostávají.

    Bohužel ČNB nemá moc možností, než se k uvolněné měnové politice přidat. V USA zvyšují objem peněz v oběhu brutálním tempem 25% ročně. EU tiskne také jak o závod – a to si ještě chce půjčit na „pocovidovou obnovu“ (čti záchranu Itálie, resp. odklad jejího neodvratného bankrotu) a pak na GreenDeal – to budou obrovské peníze, opět jen vytvořené ze vzduchu (a neefektivně vhozené do žumpy). Efektem bude jen další ochod průmyslu do Číny a větší energetická a surovinová závislost na Rusku. „WinWin“

    ČNB se zatím tváří, že bude sazby zvyšovat – jenže kvůli masivnímu tisku v USA a EU by to vedlo k posilování koruny a koordinovanému hlasitému řevu exportérské lobby. Pak by na řadu pravděpodobně přišel další „kurzový závazek“. V tom minulém ČNB natiskla 2000 miliard CZK a nakoupila za ně evropské dluhopisy = za peníze českých střádalů pomohla Evropské centrální bance na čas odlevit jižním bankrotářům.
    Případně může ČNB využít svého nového mandátu a začít nakupovat dluhopisy (nebo rovnou akcie – a pomalu tak znárodňovat ekonomiku japonským stylem).

    S kombinací výše uvedených hrozeb ale je NUTNÉ počítat, protože stávající finanční systém je schopen přežít jen za cenu stále radikálnějších a DŘÍVE NEMYSLITELNÝCH opatření. Používá se stále silnější kalibr k dosažení stále menšího a krátkodobějšího efektu (až se jednou ucho utrhne).

    Pak budou „Dluhopisy republiky“ vhodné leda tak k vytapetování WC (ony jsou již nyní, viz 1. odstavec, ale plno lidem to ještě nedošlo).

    A to nemluvím o demografické krizi, která sama měla potenciál řádně evropskými ekonomikami zatřást – i bez covidu, současného zadlužování a rozhazování vlád, bez GreenDealu. Ty jen urychlují a přibližují nevyhnutelné, což je ale vlastně pozitivní.

    • Anonym napsal:

      CPI dluhopis vyplaci kupon ve vysi inflace. Te oficialni. Ta vase neoficialni – to cislo si cucate odkud?

      • Anonymní Cucák napsal:

        Cucáku, tak si dej do toho CPI dluhopisu milion Kč na 20 let.
        Můj odhad je, že za těch 20 let si za ten milion+výnos koupíš tak akorát kolo či koloběžku, rozhodně ne auto velikosti Superbu.
        Můj odhad je, že za těch 20 let si za ten milion+výnos koupíš tak akorát 5 metrů čtverečních stavebního pozemku.
        Můj odhad je, že za těch 20 let si za ten milion+výnos koupíš ušmudlanou středostavovskou dovolenou u moře.

        • Richard Fuld napsal:

          Emotivní a zbytečné bláboly. Vaše hulvátství k přesvědčivosti Vašich směšných prognóz opravdu nepřispěje. Spíše naopak. 🙂

          • Moudrý bankrotář Fuld z Lehman bros napsal:

            Tak si to zkuste zpětně.
            Jako že jste vzal v roce 2000 milion a dal ho do dluhopisu s výnosem (před zdaněním) na úrovni oficiální inflace.
            A pak se podívejte, kolik například metrů stavebního pozemku byste si koupil za ten milion v roce 2000 a kolik metrů na tom samém místě za milion+“výnos“ vašeho dluhopisu v roce 2020.

            Tak schválně vy neemotivní nezbytečný všeználku.

            • Richard Fuld napsal:

              Ale o tom to přece není. To, kolik vynesl dluhopis za uplynulých 20 let ve srovnání s investicí do nemovitosti je přece přirozeným projevem tržních preferencí investorů a poměrů mezi nabídkou a poptávkou na obou těch trzích. Tržní ceny odráží pouze to, jak investoři vnímají jednotlivá aktiva.

              Co tím chcete vlastně říct? To, že investice do rizikovějších aktiv bývají v dlouhodobém horizontu výnosnější, než investice do bezpečnějších aktiv, přece už každý snad dávno ví. 🙂

              Nikdo nikoho nenutí držet peníze na běžném účtu, nebo nakupovat dluhopisy. Každý má možnost zvážit, jak bude hospodařit a zda a jak bude investovat. Za aktuální ceny čehokoliv mohou pouze ti, co to za ty ceny nakupují a ti co to za ty ceny nabízí. Nikdo jiný za to nemůže.

              Já jsem možná všeználek, ale pořád lepší, než někdo, kdo se rozčiluje nad něčím a neví ani proč.

  7. Riki napsal:

    Je to smutný pohled na státní dluh. Dvojka a za ní dvanáct nul. Kdo si myslí, že tam po příštím volebním období nebude trojka, je u mně optimista.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.