Při případném zavedení minimálního důchodu by bylo samozřejmě klíčové, jak vysoký by nakonec minimální důchod byl. Minimální starobní důchod je nepřímo zaveden již nyní a dosahuje v roce 2015 částku 3 170 Kč (2 400 Kč + 770 Kč). Příští rok bude minimální důchod 3 210 Kč.
Každý starobní důchod se skládá ze základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu. Základní výměra důchodu je ve všech případech stejná a činí v roce 2015 částku 2 400 Kč (pro rok 2016 se zvyšuje na 2 440 Kč). Procentní výměra důchodu závisí na průběhu pojištění (výdělcích během produktivního života) a získané době pojištění, minimální procentní výměra činí 770 Kč.
Princip solidarity je již ve výpočtu důchodu zastoupen
Výpočet státních důchodů v Česku je i po postupných změnách výpočtové formule od roku 2011 nadále v porovnání s ostatními zeměmi světa rovnostářský. Občané s nižšími příjmy mají v Česku relativně vysoký státní důchod a občané s vyššími příjmy relativně nízký státní důchod. Zavedení minimálního důchodu by ještě více posílilo solidárnost českého důchodového systému. V jakém rozsahu, to by záviselo na hranici minimálního důchodu. Jak je zastoupen prvek solidarity v českém penzijním systému?
Základní výměru důchodu mají všichni penzisté stejnou, bez ohledu na počtu odpracovaných let nebo výši zaplaceného sociálního (důchodového) pojištění z příjmů dosažených před odchodem do důchodu.
V roce 2015 se průměrná měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě (osobní vyměřovací základ) do částky 11 709 Kč započítává ze 100 %, od 11 709 Kč do 106 444 Kč z 26 % a k částce nad 106 444 Kč se nepřihlíží.
REKLAMA
Praktický příklad
Paní Nováková má průměrnou mzdu za odpracované roky (osobní vyměřovací základ) ve výši 7 000 Kč a získá dobu pojištění 31 let. V roce 2015 je nutné pro přiznání důchodu získat dobu pojištění minimálně v rozsahu 31 let, jinak nemůže být starobní důchod přiznán. Osobní vyměřovací základ může být nižší než minimální mzda, např. z důvodu rozmělnění příjmů. Paní Nováková bude mít státní důchod dle výpočtové formule důchodu v roce 2015 ve výši 5 655 Kč. Hrubý náhradový poměr má paní Nováková 81 % (5 655 Kč : 7 000 Kč).
Paní Dvořáková má průměrnou mzdu za odpracované roky 70 000 Kč a získá dobu pojištění v rozsahu 41 let. Paní Dvořáková bude mít dle výpočtové formule důchodu v roce 2015 měsíční důchod 18 922 Kč. Paní Dvořáková má hrubý náhradový poměr 27 % (18 922 Kč : 70 000 Kč).
Paní Dvořáková má průměrný měsíční příjem za odpracované roky 10× vyšší a současně odpracovala o 10 let více než paní Nováková. Odchodem do důchodu si přesto paní Dvořáková finančně více pohorší než paní Nováková. Důvodem je výrazné zastoupení principu solidarity při výpočtu státního důchodu v Česku.
Životní dávky nedostane každý
Penzisté pobírající velmi nízký starobní důchod mají při splnění zákonných podmínek nárok na sociální dávky. Pro přiznání sociálních dávek však musí být splněny zákonné podmínky. V případě, že druhý z manželů je dostatečně finančně zajištěn, tak nárok na sociální dávky nevzniká.
REKLAMA
Ne všem příjemcům nízkého důchodu tak vzniká nárok na sociální dávky, záleží na jejich životní situaci. V praxi v některých případech pobírají velmi nízké starobní důchody i občané, kteří se v produktivním životě pohybovali v „šedé ekonomice“ a oficiální příjmy měli velmi nízké a získali pouze omezenou dobu pojištění pro přiznání státního důchodu (např. z důvodu doplacení dobrovolného důchodového pojištění), životní úroveň těchto občanů přitom v žádném případě nemusí být nízká. Zvýšení minimálního důchodu v těchto případech by nebylo spravedlivé.
Princip solidarity je v Česku již nyní v důchodovém systému zastoupen dostatečně, nepotřebuje posílit formou minimálního důchodu. Státní důchod by měl být odměnou za celoživotní práci a za odvedené sociální pojištění v produktivním životě, a proto musí být při výpočtu důchodu dostatečně zastoupen i prvek zásluhovosti.
Penzisté s nízkým důchodem mající nedostatečnou životní úroveň mají nárok na sociální dávky, přičemž výše sociálních dávek odpovídá životní úrovni celé domácnosti.
