Mimořádná daň z neočekávaných zisků děsí investory
Velká Británie a Evropa se chopily vedení a zavedly mimořádnou daň z nadměrných zisků tzv. „windfall“ daně na sektory energetiky a veřejných služeb a v poslední době i na banky. Spojené státy tak neučinily, možná se poučily ze svých chybných kroků při používání tohoto daňového nástroje v minulém století. Investoři však nemají rádi zavádění nových daní, což se projevilo minulý týden, kdy se trhy propadly po zprávě z Itálie, že bude uvalena nová daň z neočekávaných příjmů na banky.
Itálie zasadila svým bankám překvapivou ránu a způsobila šok v celém evropském sektoru tím, že stanovila jednorázovou 40% daň ze zisků plynoucích z vyšších úrokových sazeb poté, co pokárala věřitele za to, že neodměňovali vklady. Opatření vyděsilo investory a v důsledku toho se ceny akcií italských bank, například Intesa Sanpaolo, Banco BPM, Monte Paschi di Siena a UniCredit, po oznámení propadly o 5 až 10 %, přičemž tento propad ovlivnil i další burzy z Evropy.
Akcie část ztrát získaly zpět poté, co Itálie oznámila zmírněnou verzi nové daně z neočekávaných příjmů bank a stanovila strop pro výplaty. Analytici společnosti Jefferies odhadli, že tento strop omezí kolektivní výplaty některých největších italských bank kótovaných na burze, na které připadá přibližně 50 % italských vkladů, na přibližně 2,5 miliardy EUR, zatímco dřívější odhady hovořily až o 4,9 miliardy EUR.
Britská skupina Positive Money, která je podpořena obrovskými částkami, které by mohla Meloniho daň přinést, podle deníku The Guardian uvedla, že replikace Meloniho neočekávané daně by mohla vést k tomu, že jen na základě zisků dosažených v první polovině roku 2023 by velké čtyři banky – Lloyds, NatWest, Barclays a HSBC ve Spojeném království – získaly pro daňové poplatníky 3,4 miliardy liber. Tato částka by mohla být vyšší, pokud by Spojené království následovalo kroky české vlády a zavedlo 60% daň ze zisků bank přesahujících 120 % jejich průměru v letech 2018 až 2021 – podle odhadu skupiny by se tak mohlo získat téměř 11 miliard liber.
Mimořádná zdanění bank není novinkou, neboť podobná rozhodnutí v posledních měsících přijaly Česká republika, Litva a Španělsko. Rumunsko zavedlo mimořádnou daň pouze pro výrobce a distributory elektřiny, uhlí, ropy a zemního plynu.
REKLAMA
Přestože přinášejí okamžitý příjem do státní pokladny, mimořádné daně z neočekávaných zisků mají negativní dopad na ocenění společností, protože vytvářejí ekonomickou nejistotu a snižují ziskovost. Oba tyto prvky snižují hodnotu a přispívají k rostoucímu diskontu ocenění britských a evropských aktiv ve srovnání s USA, přičemž energetický a finanční sektor v Evropě je nyní o 41 % levnější než jejich americké protějšky.
Mimořádné daně z nadměrných zisků byly poprvé zavedeny v USA, ale jejich neúspěch v minulosti se spojil s politickými náklady a patovou situací, které zabránily jejich dalšímu používání v této zemi. Vlády se těší na budoucí příjmy, které tyto daně přinesou, ale skutečně vybrané částky jsou často zklamáním, protože největší a nejglobálnější společnosti nacházejí způsoby, jak s daní bojovat nebo ji zmírnit, často na úkor menších společností, a mohou rovněž omezit lokální investice.
Autor: Bogdana Maioreanu, analytika eToro
