Úterý 11. srpna. Svátek má Zuzana.

Městské karty mohou vydělávat

Investice Michal Majzl 15.05.2014 | 15:38 4 komentáře

V poslední době znovu tolik diskutovaná Opencard je veřejností většinou chápána jako symbol korupce a promrhaných prostředků. Náklady přesahující 1 miliardu korun rozhodně nejsou zanedbatelné, jsou však srovnatelné s podobnými projekty v zahraničí. Tento článek ovšem nemá ambici řešit přiměřenost cen realizace projektu, ale naopak podívat se na oblast, která zůstává mimo veřejnou debatu a pravděpodobně i zájem politiků.

Klíčovou otázkou jsou totiž v případě kartových systémů nejen náklady, ale také příjmy. 

Mimochodem Opencard již nyní přináší nemalé prostředky do pokladny hlavního města, a to z poplatků uživatelů karet. S ohledem na aktuální ceník poplatků a počet karet je to minimálně 40 mil. Kč za rok. Takže vlastně Opencard již městu vydělává.

Je překvapivé, že diskuse o finančním potenciálu Opencard není tím hlavním, co politici v souvislosti s tímto projektem řeší. Není totiž nutná složitá analýza proto, aby bylo zřejmé, že takový potenciál skutečně existuje.

Opencard představuje čtvrtý největší kmen uživatelů bezhotovostních platebních služeb v České republice. (1. ČS = 5,3 mil., 2. ČSOB = 3 mil., 3. KB = 2 mil., 4. OC = 1,3 mil. uživatelů). Není proto divu, že o Opencard mají velký zájem nejen banky, ale také mezinárodní společnosti jako je Visa či MasterCard a další subjekty (podle dobře informovaného zdroje prý např. PPF), které by rádi využily tohoto potenciálu pro svůj vlastní profit.

To, že systémy městských karet mohou vydělávat, dokazují příklady ze zahraničí. Zkušenosti z různých cizozemských projektů městských a dopravních karet ukazují, že zejména s ohledem na fakt, že obsluhují velký kamen držitelů, představují velmi zajímavý finanční potenciál. V tomto směru je úspěšným příkladem – či lépe řečeno může být – filipínská Manila. Tamní vláda vypsala v roce 2013 tendr na desetiletou PPP koncesi na kartový program odbavující metropolitní oblast se zhruba 12 miliony obyvatel. Konsorcium firem, které vyhrálo bitvu o získání možnosti se o tento program starat, vyčíslilo hodnotu jednoho uživatele systému na 50 USD. Pokud bychom převedli tento příklad do podmínek Opencard, se zohledněním parity kupní síly (5,8 ve prospěch ČR), pak dojdeme k tomu, že jeden uživatel Opencard má dle tohoto příkladu roční potenciál 574 Kč, což fakticky znamená potenciál ročního příjmu až 689 mil. Kč.

Jiný a již dlouhodobě dobře fungující příklad představuje nizozemská OV-Chipkaart. Tato celonárodní dopravní karta ukazuje, že existuje jednoznačné zvýšení příjmů z vybraných tržeb za platby ve veřejné dopravě při zavedení čipové karty a zároveň při uzavření některých částí (v tomto případě metra) dopravního systému. OV-Chipkaart je sice národní systém, nicméně byl v jednotlivých městech zaváděn postupně. Po jeho zavedení došlo v Amsterdamu ke zvýšení tržeb v dopravě o 14 %. To by v případě Pražské integrované dopravy znamenalo roční efekt ve výši 588 mil. Kč.

Dalším příkladem je program EasyCard, který funguje již dlouhou dobu v tchajwanské metropoli Tchaj-pej. EasyCard kromě jiných příjmů využívá možnosti prodeje dalších finančních služeb, které ji přinášejí přibližně 30 USD na jednoho uživatele. Při analogii s Opencard  by to znamenalo při aplikaci parity kupní síly (0,68 v neprospěch ČR) až 308 mil. Kč ročně.

Poslední příklad je vlastně ten nejjednodušší a nabízí jej známá londýnská dopravní karta Oyster. Oyster uzavřel v posledních letech minimálně dva tzv. cobrandingové kontrakty, které v podstatě umožnily bankovní společnosti Barclays (v prvním kontraktu) a MasterCard (v případě druhého) vydávat karty s logem Oyster a v případě Mastercard ještě umístit své logo na obal nabízený k nově vydaným kartám. Městská pokladna tak získala díky tomuto velmi jednoduchému přístupu nemalé prostředky odpovídající cca 2 USD na kartu ročně. Opět převedeno do světa Opencard při zohlednění parity kupní síly, dojdeme k minimální hodnotě 36 Kč na kartu, což je pak při současném počtu uživatelů minimálně 100 mil. Kč každý rok.

Proč je tedy v Praze dlouhodobě komerční potenciál Opencard zanedbáván, zůstává nepochopitelnou otázkou. V době, kdy politici napříč veřejnou správou hovoří o škrtech a úsporách je s podivem, že nikdo z nich tyto významné souvislosti nevnímá. Jestliže se neustále veřejná debata o Opencard točí kolem jejích nákladů, pak by bylo dobré si uvědomit, že příjmy tyto náklady mohou brzy převýšit.

Při přechodu na papírové kupony a ukončení Opencard tak dojede nejen ke zmaření vynaložené miliardové investice, ale také k tomu, že se město dobrovolně připraví o stamilionové příjmy.

Jaké řešení považujete za nejlepší?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

4 komentáře: “Městské karty mohou vydělávat”

  1. Nox napsal:

    Ja myslim, ze na uz vydelala docela dost, zasadni ovsem je komu. Vzhledem ke zkusenostem s realnym zavadenim elektronickych veci ve statni sfere asi vsichni vime, jak to dopada. Cili zlate papirove jizdenky. Nemoderni, drahe a nepohodlne, ale alepson funkcni a bez dalsich rozkradenyhc penez.

  2. čtenář napsal:

    Konečně si také někdo všimnul toho, co v zahraničí už léta a dobře funguje. Magistrát s opencard dlouho nic nedělá a pak se diví! Přitom na tom můžou vydělávat…hlavně, že se pořád šetří!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.