Úterý 16. října. Svátek má Havel.

Máte nízký příjem? Na 2. pilíř zapomeňte!

Zlí jazykové tvrdí, že se penzijní reforma vyplatí především a jedině finančním institucím. Finanční instituce naopak prohlašují, že jim se nevyplatí. Pravda bude zřejmě někde uprostřed. Vyplatí se penzijní reforma lidem? A kterým? Jaký příjem a jaký věk do důchodu je potřebný?

Na stole leží vládní návrh penzijní reformy. Přesněji: leží na samé hraně stolu. Jeho jediným štěstím je, že se ho opozice, koaliční partneři i odborníci snaží shodit každý na jinou stranu. A tak se přes všechny turbulence drží. Odborníci zejména z finančních institucí by rádi o návrhu ještě diskutovali. A odboráři diskutovat již odmítají. Nakonec velmi pravděpodobně současný hraniční návrh projde… a komu se vyplatí?

Nejde přitom o málo. Jedná se o budoucnosti příští generace penzistů a jejich následovníků. Přestože se lidé nejvíce bojí nemoci, nejvíce jim hrozí chudoba. Podle dvou nezávislých projekcí (ČSÚ a Přírodovědecké fakulty UK) by v případě neuskutečnění reforem a ponechání současného stavu penzijního systému buď vzrostl deficit, který by hrozil kolapsem státních financí, nebo klesl náhradový poměr do roku 2050 na 20 %.

csobpf-penzijni-reforma-04

csobpf-penzijni-reforma-05

Penzijní reforma má za cíl jednak udržet stabilitu veřejných rozpočtů a jednak zajistit prostředky pro výplatu penzí. Penzí, jejichž výše bude odpovídat životním potřebám lidí v penzi a zároveň bude odrážet jejich předchozí činnost v produktivním věku. V současném návrhu se pracuje s možností opt-out – tedy vyvedení části důchodového pojištění do soukromých fondů. Komu se částečné vyvázání z průběžného systému ekonomicky vyplatí?

Propočtů výhodnosti či nevýhodnosti fondového pilíře je již na světě celá řádka. S novým přístupem přišli analytici penzijních fondů ČSOB. Počítali, o kolik násobků mzdy v současných cenách více či méně dostane člověk při vystoupení z fondového systému oproti setrvání v současném systému.

Výsledek výhodnosti opt-outu závisí na množství parametrů, které nelze jednoznačně určit. Především na inflaci, poplatcích fondu a výnosech. A pochopitelně délce spoření. Analýza ČSOB PF vychází z čistého výnosu, tedy výnosu očištěného o inflaci i poplatky. Základní výnos je stanoven velmi konzervativně na pouhé 1 % (hrubý výnos by byl v tomto případě 4 %; analýza počítá s 1% poplatkem a 2% inflací).

 

csobpf-penzijni-reforma-01

Zdroj: ČSOB PF

 

Z grafu i propočtů vychází, že se opt-out vyplácí u lidí s průměrným příjmem při 25 a více letech spoření. Pro lidi s podprůměrným příjmem se spoření vyplácí až při 40 letech spoření – a tedy není vhodné, aby státní průběžný pilíř opouštěli.

Pokud by se zhodnocení zvýšilo na 2 % ročně čistého výnosu, zvýšila by se s tím i výhodnost pro nízkopříjmové skupiny obyvatel. Ti by se do černých čísel dostali již při 30 letech spoření. Při 40 letech by v tomto srovnání získali o 10 platů více při částečném opuštění průběžného systému.

csobpf-penzijni-reforma-02

Zdroj: ČSOB PF

Obavy plynou ze špatného poradenství při „prodeji“ opt-outu. Pokud by se vykreslil nerealistický obrázek s vysokým zhodnocením, sice by vyšlo, že se vystoupení z průběžného systému vyplatí každému, ale očekávání by byla nerealistická. „Pro úspěch reformy bude klíčová informovanost a kvalitní poradenství, zejména pro lidi s průměrným a mírně nadprůměrným příjmem,“ uvedl Karel Svoboda, šéf penzijních fondů ČSOB.

Při modelovaném čistém výnosu 4 % ročně (tedy 7 % ročně hrubého) by se opt-out bohatě vyplatil i lidem s nízkými příjmy již při 25 letech spoření. Ale toto očekávání by bylo nerealistické. Výnosy penzijních fondů budou velmi pravděpodobně nižší.

 

csobpf-penzijni-reforma-03

Zdroj: ČSOB PF

 

Výrazně více lidem by se vyplatil opt-out, pokud by penzi mohli čerpat nikoli minimálně 20 let, ale kupříkladu 15 nebo 10 let. Sice by tím penzi nečerpali po celou očekávanou dobu života v důchodu, ale více by si zvýšili příjem v raném důchodovém období, kdy mají více sil na zájmové aktivity, cestování… v další fázi života by sice příjem penzistů klesl, na druhou stranu v té době klesá i finanční náročnost provozovaných aktivit.

Při deseti letech výplaty penze z penzijních fondů by se opt-out i lidem s nejnižšími příjmy vyplatil již při 25 letech spoření s čistým výnosem 1 %.

Zajímavý je pohled na srovnání výhodnosti druhého a třetího pilíře zabezpečení na stáří. Při 1% ročním čistém výnosu se spoření ve třetím pilíři místo druhého vyplácí při nižších příjmech a kratší době spoření. Pro lidi s vyššími příjmy spořícími déle se vyplatí 2 % navíc vkládaná do penzijního systému v případě opt-outu vložit do druhého pilíře místo alternativního soukromého spoření. To pochopitelně neznamená, že by nemohli/neměli spořit další prostředky navíc formou soukromých investic.

 

csobpf-penzijni-reforma-06

Zdroj: ČSOB PF

 

Zkrácením výplaty penze z 20 na 10 let se výhodnost 2. pilíře ve srovnání se 3. pilířem dále zvyšuje. Při 25 letech spoření se pak začíná i s minimálním výnosem vyplácet opt-out i lidem s nejnižšími příjmy.

Závěrem: Vstoupit, či nevstoupit?

Vstoupit, či nevstoupit. To je oč tu běží. Velmi pravděpodobně se z ekonomického pohledu vyplatí vstoupit všem, kteří mají vyšší příjem a delší čas do penze. Na druhou stranu zejména delší čas do odchodu do důchodu zvyšuje politická rizika. Není to tak dávno, kdy byly peníze na penzi znárodněny i v české kotlině. A z historického pohledu před nepatrnou chvilkou se začaly objevovat tendence k opětovnému zabavení soukromých úspor

Vyšlo též na ČeskéReformy.cz

Plánujete vstup do 2. penzijního pilíře?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.