Čtvrtek 24. května. Svátek má Jana.

Máte nízký příjem? Na 2. pilíř zapomeňte!

Zlí jazykové tvrdí, že se penzijní reforma vyplatí především a jedině finančním institucím. Finanční instituce naopak prohlašují, že jim se nevyplatí. Pravda bude zřejmě někde uprostřed. Vyplatí se penzijní reforma lidem? A kterým? Jaký příjem a jaký věk do důchodu je potřebný?

Na stole leží vládní návrh penzijní reformy. Přesněji: leží na samé hraně stolu. Jeho jediným štěstím je, že se ho opozice, koaliční partneři i odborníci snaží shodit každý na jinou stranu. A tak se přes všechny turbulence drží. Odborníci zejména z finančních institucí by rádi o návrhu ještě diskutovali. A odboráři diskutovat již odmítají. Nakonec velmi pravděpodobně současný hraniční návrh projde… a komu se vyplatí?

Nejde přitom o málo. Jedná se o budoucnosti příští generace penzistů a jejich následovníků. Přestože se lidé nejvíce bojí nemoci, nejvíce jim hrozí chudoba. Podle dvou nezávislých projekcí (ČSÚ a Přírodovědecké fakulty UK) by v případě neuskutečnění reforem a ponechání současného stavu penzijního systému buď vzrostl deficit, který by hrozil kolapsem státních financí, nebo klesl náhradový poměr do roku 2050 na 20 %.

csobpf-penzijni-reforma-04

csobpf-penzijni-reforma-05

Penzijní reforma má za cíl jednak udržet stabilitu veřejných rozpočtů a jednak zajistit prostředky pro výplatu penzí. Penzí, jejichž výše bude odpovídat životním potřebám lidí v penzi a zároveň bude odrážet jejich předchozí činnost v produktivním věku. V současném návrhu se pracuje s možností opt-out – tedy vyvedení části důchodového pojištění do soukromých fondů. Komu se částečné vyvázání z průběžného systému ekonomicky vyplatí?

Propočtů výhodnosti či nevýhodnosti fondového pilíře je již na světě celá řádka. S novým přístupem přišli analytici penzijních fondů ČSOB. Počítali, o kolik násobků mzdy v současných cenách více či méně dostane člověk při vystoupení z fondového systému oproti setrvání v současném systému.

Výsledek výhodnosti opt-outu závisí na množství parametrů, které nelze jednoznačně určit. Především na inflaci, poplatcích fondu a výnosech. A pochopitelně délce spoření. Analýza ČSOB PF vychází z čistého výnosu, tedy výnosu očištěného o inflaci i poplatky. Základní výnos je stanoven velmi konzervativně na pouhé 1 % (hrubý výnos by byl v tomto případě 4 %; analýza počítá s 1% poplatkem a 2% inflací).

 

csobpf-penzijni-reforma-01

Zdroj: ČSOB PF

 

Z grafu i propočtů vychází, že se opt-out vyplácí u lidí s průměrným příjmem při 25 a více letech spoření. Pro lidi s podprůměrným příjmem se spoření vyplácí až při 40 letech spoření – a tedy není vhodné, aby státní průběžný pilíř opouštěli.

Pokud by se zhodnocení zvýšilo na 2 % ročně čistého výnosu, zvýšila by se s tím i výhodnost pro nízkopříjmové skupiny obyvatel. Ti by se do černých čísel dostali již při 30 letech spoření. Při 40 letech by v tomto srovnání získali o 10 platů více při částečném opuštění průběžného systému.

csobpf-penzijni-reforma-02

Zdroj: ČSOB PF

Obavy plynou ze špatného poradenství při „prodeji“ opt-outu. Pokud by se vykreslil nerealistický obrázek s vysokým zhodnocením, sice by vyšlo, že se vystoupení z průběžného systému vyplatí každému, ale očekávání by byla nerealistická. „Pro úspěch reformy bude klíčová informovanost a kvalitní poradenství, zejména pro lidi s průměrným a mírně nadprůměrným příjmem,“ uvedl Karel Svoboda, šéf penzijních fondů ČSOB.

Při modelovaném čistém výnosu 4 % ročně (tedy 7 % ročně hrubého) by se opt-out bohatě vyplatil i lidem s nízkými příjmy již při 25 letech spoření. Ale toto očekávání by bylo nerealistické. Výnosy penzijních fondů budou velmi pravděpodobně nižší.

 

csobpf-penzijni-reforma-03

Zdroj: ČSOB PF

 

Výrazně více lidem by se vyplatil opt-out, pokud by penzi mohli čerpat nikoli minimálně 20 let, ale kupříkladu 15 nebo 10 let. Sice by tím penzi nečerpali po celou očekávanou dobu života v důchodu, ale více by si zvýšili příjem v raném důchodovém období, kdy mají více sil na zájmové aktivity, cestování… v další fázi života by sice příjem penzistů klesl, na druhou stranu v té době klesá i finanční náročnost provozovaných aktivit.

Při deseti letech výplaty penze z penzijních fondů by se opt-out i lidem s nejnižšími příjmy vyplatil již při 25 letech spoření s čistým výnosem 1 %.

Zajímavý je pohled na srovnání výhodnosti druhého a třetího pilíře zabezpečení na stáří. Při 1% ročním čistém výnosu se spoření ve třetím pilíři místo druhého vyplácí při nižších příjmech a kratší době spoření. Pro lidi s vyššími příjmy spořícími déle se vyplatí 2 % navíc vkládaná do penzijního systému v případě opt-outu vložit do druhého pilíře místo alternativního soukromého spoření. To pochopitelně neznamená, že by nemohli/neměli spořit další prostředky navíc formou soukromých investic.

 

csobpf-penzijni-reforma-06

Zdroj: ČSOB PF

 

Zkrácením výplaty penze z 20 na 10 let se výhodnost 2. pilíře ve srovnání se 3. pilířem dále zvyšuje. Při 25 letech spoření se pak začíná i s minimálním výnosem vyplácet opt-out i lidem s nejnižšími příjmy.

Závěrem: Vstoupit, či nevstoupit?

Vstoupit, či nevstoupit. To je oč tu běží. Velmi pravděpodobně se z ekonomického pohledu vyplatí vstoupit všem, kteří mají vyšší příjem a delší čas do penze. Na druhou stranu zejména delší čas do odchodu do důchodu zvyšuje politická rizika. Není to tak dávno, kdy byly peníze na penzi znárodněny i v české kotlině. A z historického pohledu před nepatrnou chvilkou se začaly objevovat tendence k opětovnému zabavení soukromých úspor

Vyšlo též na ČeskéReformy.cz

Plánujete vstup do 2. penzijního pilíře?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.