Mají ukrajinští uprchlíci potenciál nastartovat naši ekonomiku?

Složení migrační vlny

Hlavní složku ukrajinských uprchlíků tvoří ze 44 % ženy v aktivním věku a 35 % děti. Senioři představují pouze 4 %, zatímco zbývajících 17 % jsou muži v aktivním věku. Zajímavým údajem je, že 3/4 dospělých ještě nebylo 45 let, a téměř každý třetí dospělý je mladší 30 let.

Z pohledu vzdělání zjištění ukazují, že 35 % dotázaných má vysokoškolské vzdělání, 14 % vyšší odborné, 18 % maturitu a 21 % se vyučilo. Tato struktura s sebou nese významný rozvojový potenciál pro Česko, které ho však zatím nedokáže efektivně vytěžit.

K začátku prosince 2023 více než polovina lidí v aktivním věku pracovala, 4 z 5 pracovníků se nacházeli na pozicích s nízkou kvalifikací a pouze 16 procent respondentů našlo zaměstnání ve svém oboru. Příčinou jsou hlavně jazyková bariéra a předsudky.

Potenciální záchrana zdravotnictví

Kolem ekonomiky otáčí pracovní síla. Mnozí z uprchlíků jsou kvalifikovaní pracovníci s praxí v různých odvětvích, jako jsou informační technologie, inženýrství či právě zdravotnictví, kde je aktuálně potřeba zaplnit volná pracovní místa. Proces začleňování již probíhá, kde i kompetentní zdravotníci začínají na pozici jako pomocný personál. Začlenění do pracovního trhu je z několika důvodů zdlouhavé, nicméně v průběhu času se to jistě podaří.

^REKLAMA

Záchrana sociálního systému

S narůstajícím problémem malé porodnosti v České republice a v celé EU nabízí příchod ukrajinských uprchlíků také možnost vyrovnat se s tímto demografickým problémem. Jejich integrace do společnosti může přispět k vyšší míře porodnosti, čímž se zabezpečí udržitelný základ pro budoucí generace a systém sociálního zabezpečení.

Historická paralela

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 přišla do Kanady jedna z největších migračních vln, přičemž Toronto se stalo významným centrem českého exilu díky manželům Škvoreckým. Kanada během studené války začlenila do své společnosti více než třicet tisíc Čechoslováků, kteří se plně integrovali a obohatili místní kulturní a ekonomický život. Dnes v zemi žije více než sto tisíc lidí s českými kořeny, z nichž někteří se stali významnými osobnostmi, jako například jazzová zpěvačka Diana Krall.

Poskytování bezpečného útočiště uprchlíkům není pouze morální povinností a finanční zátěží daňového poplatníka. Časem se naše dobročinnost může tisíckrát vrátit a jde jen o to, jaké prostředí jim vláda a my poskytneme. Prostředí plné informovaných lidí s emoční inteligencí zapříčiní, že uprchlíci zde rádi zůstanou a začnou s námi tvořit ekonomicky prosperující společnost.

Autor: Lukáš Spáčil, investiční specialista