Mají se zahraniční investoři důvod obávat výsledku českých voleb?
Zatímco česká koruna před volbami spíše zpevňovala a těžila z relativně “konzervativní” měnové politiky centrální banky, české dluhopisy na tom zdaleka tak dobře nebyly. Část trhu (zejména zahraniční investoři) se bála, že vládní střídání stráží může vést k výraznějšímu rozvolnění rozpočtové odpovědnosti státu a nárůstu veřejného zadlužení. I proto se český desetiletý dluhopis obchodoval před volbami na jedné z nejslabších úrovní za poslední dva roky (výnos se poprvé od podzimu 2023 vyšplhal nad 4,5 %). Co teď pro trhy přináší výsledek voleb, ve kterém výrazně zvítězilo hlavní opoziční hnutí ANO?
Vítězné hnutí ANO má skutečně při pohledu do programu celou řadu relativně nákladných slibů v sociální oblasti – ať už se jedná o obnovení přídavků na děti, “školkovného”, slevy pro pečující rodiče, navýšení rodičovského příspěvku nebo zejména zrušení celé řady úsporných kroků v penzijním systému (valorizace a změny v odchodech do důchodu). I když výhledově slibuje vyrovnané rozpočty, není jasné, kdy a jak se k nim chce dostat. Nepočítá totiž s žádným výraznějším navyšováním daní a sází víceméně na jejich efektivnější výběr a rychlejší hospodářský růst. Podíl šedé ekonomiky v Česku však na evropské poměry není až tak vysoký, aby efektivnější výběr daní přinesl dostatečné velké zdroje (odhadem může jít o vyšší jednotky miliard korun).
A série reforem na posílení růstu je sice žádoucí (a panuje na nich i širší politická shoda), jejich plody se však budou sklízet až v delším časovém horizontu a krátkodobě naopak mohou rozpočty zatěžovat – ať už se jedná o podporu investic skrze zrychlené odpisy, rozpohybování systému investičních pobídek, pokračující investice do energetiky a infrastruktury nebo navýšení prostředků plynoucích do školství, vědy a výzkumu.
Na druhou stranu jistá nekonzistence mezi příjmovými a výdajovými předvolebními sliby byla v Česku historicky vlastní prakticky všem stranám a často ve finále převládla jistá míra pragmatičnosti – nemusely se splnit “všechny sliby hned”. Této pragmatičnosti bude tentokrát nahrávat i skutečnost, že jako hlavní koaliční partner se pro hnutí ANO rýsují Motoristé, kteří jsou minimálně podle rozpočtových cílů o poznání “konzervativnější” a chtějí v roce 2029 vyrovnaný rozpočet (stranou ponechme realističnost kroků jako masivní úspory na Green Dealu).
Navíc hnutí ANO se nakonec nebude muset dohadovat s uskupením Stačilo, které mělo ze všech stran rozpočtově zdaleka nej-expanzivnější program. I když s jasnějším hodnocením rozpočtového výhledu i kvality demokratických institucí po volbách si budou muset ještě zahraniční investoři počkat na koaliční jednání, jedno je asi jasné již dnes. Český dluhopisový trh může přijmout jako jistou “úlevu“, že složení vlády nebude ovlivňovat radikální levice a nejextrémnější výdajové plány “spadnou pod stůl”.
Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
