Ministerstvu financí se podařilo to, v co možná na začátku nikdo nedoufal. Vzbudilo ve veřejnosti tak velký zájem o spořicí dluhopisy, že zatím poslední tranše, která se začala prodávat v pondělí 4. listopadu, bude vyprodána za pouhé tři dny. Původní termín ukončení prodeje byl stanoven na poslední pracovní den v listopadu, Ministerstvo financí však využilo možnost předčasného ukončení objednávek a ukončí prodej již dnes. Přesto se dluhopisů prodalo za mnohem více peněz, než byla původně plánovaná částka 5 až 10 miliard korun.
Češi zkrátka stále věří tomu, že stát je tím nejlepším dlužníkem a dá se na něj spolehnout, a to i přesto, že výnosy jsou v porovnání s jinými investičními produkty velmi diskutabilní a na rozdíl od prvních tranší se daní. Jeden z hlavních taháků tak sice vypadl, ale zájem o dluhopisy je přesto enormní (dá se spekulovat, že dluhopisy skupují spíše instituce, pro které je to velmi zajímavý způsob uložení peněz).
Podle některých ekonomů jsou sice spořicí dluhopisy pro lidi výhodným produktem, ale jejich výnosy se dají porovnávat pouze se spořicími produkty, nebo jinými produkty dotovanými státem (což, jak si připomeneme dále, je kontraproduktivní). U komerčně nabízených produktů, jako jsou například termínované vklady, nebo spořicí účty si člověk může přijít na zajímavější výnos. Pro Čecha je ale státní garance posvátná a tak se zájmu asi není co divit. I přes prakticky nulovou likviditu.
Stát ztrácí
Podle odborníků, které oslovila Česká televize, se ukazuje stát v tomto případě jako velmi zlý hospodář (což není žádná novinka, i když většina lidí si stále myslí opak). Vhledem k tomu, že stát musí zaujmout drobné investory, nabízí spořicí dluhopisy za vyšší úrokové sazby, než na finančních trzích, kde se točí mnohem vyšší sumy a investoři se přizpůsobují tržním podmínkám.
I když jsou sazby u posledních dluhopisů nižší, než u těch z minulosti, jsou stále pro stát mnohem dražší, než by tomu bylo při prodeji na finančních trzích. Podle odborníků by stát mohl ušetřit až jeden procentní bod ročně. Dalším zbytečným nákladem je pak dražší distribuce, která znamená další náklady navíc a další ztrátu. Dostáváme se tak na sumu kolem miliardy korun za rok. Takže jak poznamenávají ekonomové, lidé si sice myslí, že jim stát vydělá nějaké peníze, ale prakticky platí z jejich daní vyšší náklady, než za běžných okolností. Tolik ke spolehlivému dlužníkovi a dobrému hospodáři.
REKLAMA
Výnosy jsou podstatně nižší
Jak již bylo řečeno, výnosy u spořicích dluhopisů šly oproti minulosti hodně dolů. Splatnost dluhopisů je podobná jako v minulých případech, akorát diskontovaný dluhopis se splatností jeden a půl roku byl vyměněn za sedmiletý protiinflační.
Prémiový dluhopis se splatností tři roky bude mít nově průměrný roční výnos 2,3 %. V květnu to bylo 2,46 % a v tranši před tím 2,77 %. Pětiletý kuponový dluhopis bude s průměrným ročním výnosem 2,73 %, naposledy to bylo 2,82 % a ještě předtím pak 3,22 %. Reinvestiční dluhopis s pětiletou splatností pak bude mít průměrný roční výnos 2,98 %, před půl rokem to bylo 3,07 % a v předchozí tranši pak 3,41 %. Sedmiletý protiinflační dluhopis se úročí podle inflace, a MF u něj zavedlo reálný roční výnos 0,5 % ročně.
Investoři tak na výnosech přicházejí o desetitisíce korun a státu se neustále zvyšují náklady tím, jak tato nástroje dotuje, takže to nakonec zaplatíme z našich daní (zejména ti, kdo si tyto cenné papíry nekoupí). Je nejvyšší čas tuto srandu ukončit.
