Komentář k nedávné panice na trzích: Jsme svědky počátku krize?
Uplynulé dny přinesly jedny z největších burzovních výprodejů za poslední roky, prakticky od začátku covid 19 k něčemu podobnému nedošlo. Poklesy odstartovala „asijská seance“, kde ztrácely akcie v rámci Japonska až o 12 % za den. Volatilita amerických akcií pak odpoledne dosáhnula takřka nevídaných hodnot a skočila za den až o 130 %. Jaké jsou příčiny současného burzovního poklesu? Co se může dít nyní dál a jsme svědky počátku mimořádné recese v ekonomice?
Pojďme si nejdříve projít ekonomická fakta, která by mohla situaci na trzích dostatečně vysvětlit. Za největší spouštěč nervozity na trzích považuji stav na japonském jenu a v americké ekonomice. Nutno si uvědomit, že japonské jeny byly v podstatě zadarmo, protože v japonské ekonomice panovaly dlouho „nulové“ sazby. Když jsou náklady na peníze nula, prostě si jako investor půjčujete a investujete to kamkoliv, kde může být dosažen rozumný výnos. Nicméně BoJ minulý týden zvýšila neočekávaně úrokové sazby na 0,25 %, což byla nejvyšší úroveň od roku 2008. Tím poslala dolar vůči jenu dost tvrdě dolů. Plně tak došlo k uzavírání „carry pozic“, kde právě japonská měna fungovala jako ta hlavní k účelu financovaní.
Normalizace lety uvolněné tamní měnové politiky podobné šoky nevyhnutelně přinést musela. Ve stejný čas reportovala americká ekonomika minulý týden pouze 114 tisíc (čekalo se 175 tisíc) nových pracovních míst a růst nezaměstnanosti na 4,3 % z 4,1 %. To byla nejvyšší úroveň nezaměstnanosti od října 2021. V neposlední řadě atentáty na vůdce Hamásu, Hizballáhu stupňují tlak na Írán, aby reagoval odvetou proti Izraeli. Ve vzduchu visí hrozba tzv. velké války na Blízkém východě, kde se schyluje k úderu Íránu na izraelské cíle, ty USA a Izrael jistě nenechají bez odpovědi. Za dané situace může jako bezpečný přístav fungovat zlato, stříbro nebo americké vládní dluhopisy.
Investoři se musejí mít tedy na pozoru, rychlý pokles úrokových sazeb od Fedu nelze čekat, snad jen kdyby hrozila nová finanční nestabilita a mimořádné ohrožení celého systému. Rovněž fiskální politika víc dát nemůže, vládní deficity vyspělých zemí jsou již tak na mimořádných úrovních. Příští týdny a měsíce tak mohou být na finančních trzích ve znamení trvající volatility, ale systémová krize podobná roku 2008 nebo 2020 by nás minout mohla. Očekávám, že po menší odvetě se i napětí okolo možného konfliktu Izraele a Íránu může zklidňovat, diplomatické úsilí je v této věci mimořádně intenzivní a nikdo si delší reálnou válku nepřeje.
Autor: Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital
