Úterý 30. listopadu. Svátek má Ondřej.

Komentář: FED už nemá moc jiných možností, než vzít mísu s punčem konečně pryč

akciové trhy 25.11.2021 | 11:30 9 Komentářů

Foto: Shutterstock

Americká centrální banka je „za křivkou“ a bude v příštím roce honit inflaci. Připravte se na růst amerických (a tudíž globálních) výnosů, silný dolar, výprask rozvíjejících se trhů a „technologických“ firem (a firem) bez zisku. Proč?

Zaprvé, americká spotřebitelská inflace je vysoko. Moc vysoko. V říjnu předčila i pesimistické představy a vzrostla na hodnoty neviděné přes třicet let – meziměsíčním růstem o skoro procento se totiž dostala na 6,2 %. Ještě horší je pak to, že dále vzrostla i jádrová složka inflace: po třech předcházejících letních měsících, kdy dohromady přidala 0,6 %, přidala to samé jen v samotném říjnu. Ceny se prostě utrhly z řetězu.

Zadruhé, nezdá se, že je se zdražováním konec – rostou ceny průmyslových výrobců, prodlužují se čekací lhůty, k některým věcem se nedá dostat za žádnou cenu (což je ultimátní projev inflace). Je sice pravdou, že část těchto tlaků absorbují samotné firmy ve svých maržích a v úsporách, ale v situaci excesivní poptávky (živené extra uvolněnou fiskální i měnovou politikou) nebude problém podstatnou část prostě přenést do finálních spotřebitelských cen.

Zatřetí, růst cen již reflektuje růst mezd. Není to jen izolovaný případ Starbucks, který od ledna 2022 zvyšuje mzdu na nejméně 15 dolarů za hodinu (a od léta na 17), Walmartu nebo Bank of America, není to jen případ řidičů sněžných pluhů v Massachusetts: americké nominální mzdy v posledních třech měsících rostly anualizovaným tempem skoro 6 %. Při pohledu na trh práce by se člověk ani nemohl divit – nezaměstnanost je už jen procentní bod nad předpandemickou úrovní. Poslední, co by FED měl chtít, je rozjetí se cenově-mzdové spirály. Znaky jsou přitom víc než patrné.

Začtvrté, i když se FED ohání (podobně jako náš premiér nebo někteří členové Bankovní rady ČNB) importovaným charakterem inflace a rozvrácenými dodavatelsko-odběratelským řetězci, není to primární příčina inflace a není to dokonce ani úplně pravda. Číňané totiž nezahálejí, nezavírají kvůli Covidu fabriky: využití kapacit je tam nyní dokonce vyšší než před pandemií.

Zapáté, není nic, co by americkou inflaci mohlo zabrzdit. Fiskální politika je bezprecedentně uvolněná, mírné posílení dolaru pod 1,14 v relativně uzavřené americké ekonomice moc inflačních tlaků neutlumí, ceny komodit neklesají, u těch energetických spíše rostou.

A tomu všemu FED jen přihlíží doufajíc, že se to “samo nějak srovná”. Nesrovná. V příštím roce FED procitne a bude muset začít dohánět zameškané – veřejné finance USA a vlastně celá ekonomika závislá na narkotiku levných peněz dostanou sice z vysazení drogy šok, ale FED už moc jiných možností než vzít (slovy jeho devátého a nejdéle sloužícího šéfa Williama M. Martina) mísu s punčem konečně pryč. Bude totiž v situaci, kdy si může vybírat už jen ze zlých možností. A zakořeněná inflace je oproti nárůstu nákladů financování státu či propadu akciových trhů to větší.

Autor: Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management, redakčně upraveno

9 komentářů: “Komentář: FED už nemá moc jiných možností, než vzít mísu s punčem konečně pryč”

  1. Mabus napsal:

    Proboha jak je možné, že Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management, nezná teze ekonomického nobelisty Fulda?

    • Komik napsal:

      Jo… to je ten, kdo říkal:
      1) Neexistuje žádný limit státního dluhu, státy se mohou klidně zadlužovat donekonečna (jen amatéři z Fedu to asi nechápou)
      2) Není důvod se masochisticky trápit vysokými úroky, bankroty zombie firem jsou zbytečné, úroky mohou být dole napořád.
      3) Inflace ničemu nevadí, každý přeci může investovat (jen tedy když Fed zvedne sazby a trh spadne o 30%, tak mu běžní lidé za tu radu asi moc nepoděkují)

      • Richard Fuld napsal:

        1) Samozřejmě, že neexistují limity pro státní dluhy. Teprve utrácení těch půjčených peněz může mít následky v podobě např. vyšší inflace.

        2) S vysokými úroky v případě přehřáté ekonomiky nemí přece nikdo problém. Pokud firma krachuje pouze kvůli úrokům, je to ale škoda a zbytečný masochismus.

        3) Vysoká inflace samozřejmě vadí. Ale pokud je inflace „cenou“ za záchranu ekonomiky před kolapsem, tak se to dá vydržet lépe, než hluboká globální krize. U nás lze investovat do protiinflačních dluhopisů. Dlouhodobé investice do akcií se vyplácí i v případě, že Vás potkají i tak velké propady.

    • Richard Fuld napsal:

      Ale já v článku pana Lobotky žádnou nekompatibilitu s mými názory nevidím. 🙂

  2. Škodolibka domácí napsal:

    Trhy už s tímto počítají …. a akcie furt ne a ne nějak výrazněji korigovat. Čím to je?

    • Nebud krysa napsal:

      Profíci čekají na příliv peněz od běžných joudů a pak to zavčas realizují. Vzhledem k masírce, která jede v poslední době směrem k běžným lidem, to bude slušné oholení. Bohatí budou bohatší, chudí chudší.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.