CZK/€ 24.530 -0,08%

CZK/$ 25.120 -0,24%

CZK/£ 28.179 +1,29%

CZK/CHF 25.393 -1,11%

Text: Redakce

Foto: RSM

13. 09. 2022

0 komentářů

Komentář: Co může nastat po snížení premiantského ratingu Česka?

 

Nad českou ekonomikou se začínají stahovat mraky. Potvrzuje to i srpnový zhoršený výhled českého ekonomického ratingu od agentury Moody’s, který s aktuálním přerušením toku plynu začíná nabírat konkrétní obrysy. Co v takové situaci očekávat a jak budou ovlivněny české firmy?



 

Česká republika se v současnosti stále nachází ve vysoce kredibilním a důvěryhodném pásmu. Od roku 1989 se její hodnocení neustále zlepšovalo a vysokou úvěrovou spolehlivost si udržela i v roce 2021 během pandemie. Ke zhoršení výhledu přispěla až válkou způsobená současná energetická krize – konkrétně zanedbaná diverzifikace energetického mixu a z ní vyplývající přílišná závislost Česka na ruském plynu.

Scénář, že Rusko s koncem léta začne využívat doručení plynu do Evropy jako silnou vyjednávací páku, se potvrzuje a s tím roste i riziko, že se Česko po letech začne v ratingu propadat směrem dolů. V případě, že se sníží rating o jeden stupeň, může se nastartovat celá řada dlouhodobých trendů. Tím nejsilnějším je negativní dopad na kurz koruny a úrokové sazby, a to jak v zahraniční, tak i lokální měně.

Zajímavé srovnání toho, o kolik by se v takovém případě prodražil státní dluh, můžeme najít u pobaltských zemích, které mají nižší rating než Česko a také bojují s rostoucí inflací. Byť Estonsko má dle všech ratingových agentur rating o jeden stupeň lepší než Litva (oba státy používají euro), zřejmá diference v požadované výnosnosti dluhopisů těchto dvou států není. Průměrný rozdíl v požadované výnosnosti činil 0,06 procentního bodu. Pokud by při případném snížení ratingu České republiky o jeden stupeň vzrostly úrokové náklady dluhu o tuto hodnotu, znamenalo by to prodražení nákladů na obsluhu státního dluhu „jen“ o 1,74 miliard ročně – což není při rozpočtu 1,9 bilionu zásadní částka.

Jak budou české firmy ovlivněny, dojde-li ke zhoršení ratingu?

Pokud by došlo ke snížení ratingu, a tím pádem k zvýšení úroků státních dluhopisů, pro české firmy by to znamenalo vyšší úrokové náklady. Zároveň by se možné zhoršení mohlo promítnout i do snížení ratingu klíčových českých bank, které jsou ovlivněny právě ratingem národní ekonomiky.

K současným makroekonomickým problémům, jako jsou zvýšené ceny energií, inflace nebo přehřátý pracovní trh, by tak českým společnostem přibyla další komplikace v podobě zdražení financování – a to nově i v eurech. Firmám by se prodražily úvěry, které pro mnohé z nich mohou být záchranou v současné krizi. Zahraniční investoři budou pečlivě zvažovat, zda se jim vyplatí své peníze vložit do českého trhu nebo raději jít jinam, a firmy tak budou ještě více závislé na tuzemském kapitálu.

REKLAMA

Na českém trhu by to mohlo vést hned k několika trendům. Část firem bude stagnovat, protože přijde o domluvené investice. Pro část firem to bude znamenat začátek konce. A pravděpodobně přijde silná domácí konsolidační vlna. Výhodu tentokrát budou mít společnosti, kterým nízké úvěrové zatížení dovolí investovat do konkurence – kapitálovou sílu na to zatím mají.

Psychologický efekt nebo efekt sněhové koule?

Od oznámení snížení výhledu uběhl zhruba měsíc a živelná debata ohledně ratingu zatím utichla a pozornost se přesunula k jiným, aktuálnějším tématům. Přesto samotné snížení výhledu přineslo jakýsi negativní psychologický efekt na chování investorů. Je třeba vzít v úvahu, že současná ratingová známka AA nám byla agenturou Standard and Poor’s udělena již v roce 2011, tedy. je něčím, co dlouhodobě charakterizuje kvalitu české ekonomiky.

Samotný výhled na horší rating neměl na klíčové makroekonomické ukazatele pozorovatelný vliv. Zhoršení ratingu by však rozhodně přispělo k prohloubení současné ekonomické krize a mohlo by na sebe nabalit i další problémy – proto bychom ho neměli podceňovat, ale brát jako varovný signál k akci. A pokud chceme trend zvrátit, musí být tentokrát změny výrazné. Navíc je bude třeba realizovat s podporou firem, jejichž důvěra ve státní kroky od dob koronavirové krize setrvale klesá.

Firmy by měly získat větší svobodu a stát by měl aktivně podporovat podnikání – ne je zbytečně zatěžovat, ať už mluvíme o byrokracii, nízké digitalizaci státní správy, nesmyslnosti sektorových daní nebo neuváženém zvyšování mezd ve státní sféře, která pro soukromý sektor nastavila nedosažitelnou hranici platů.

A zapomínat není možné ani na další body, na které Česko upozorňují všechny významné mezinárodní instituce. Například boj proti neúprosné demografické křivce větší podporou vícečlenných rodin nebo reformě vzdělávacích institucí tak, aby rodiče byli motivováni k práci i v případě mladších školních dětí v rodině.

Autor: Rudolf Hájek, Senior manager, RSM

Vstoupit do diskuze 0 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Komentář z USA: Je třeba očistec, ne peklo

Americký FED si definitivně zvolil cestu do recese, možná již na přelomu roku, možná později v roce 2023. Na rozdíl od evropských centrálních bank má za úkol nejen udržet inflaci v požadovaném koridoru, ale také zároveň udržet nezaměstnanost na uzdě. Ta dosáhla 3,7 %, zatímco inflace se drží na […]

Text: Redakce

Foto: Miroslav Hošek

29. 09. 2022


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.