CZK/€ 24.360 -0,08%

CZK/$ 20.813 -0,08%

CZK/£ 28.116 -0,09%

CZK/CHF 26.519 +0,46%

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

30. 05. 2024

Komentář: Bankovní daň opět na stole

 

V posledních týdnech začal v současné vládní koalici vznikat nápad, který by znovu vrátil do hry možnost zavedení speciální bankovní daně. Tzv. sektorová daň pro banky byla v minulosti v programu zejména u levicových stran. Proč se nejedná o dobrý nápad a jaké negativní důsledky může její zavedení mít pro českou ekonomiku?

Loading



 

V minulých letech se do českého daňového systému dostala tzv. windfall tax, která měla dopadnout nejen na energetické společnosti těžící z krize na trhu s energiemi, ale rovněž na české bankovní domy. Domácí bankovní sektor se jí elegantně vyhnul, což řada předních daňových odborníků v zásadě očekávala. A to vzhledem k jejímu špatnému nastavení. Výnos z této daně u bank do rozpočtu nakonec přidal pouze 700 mil. CZK. To bylo výrazně méně než očekávaných 12–15 mld. Kč.

Existuje několik důvodů, proč by případné zavedení nové bankovní daně mohlo být zcela nevhodné. Jedním z hlavních argumentů je potenciální negativní dopad na hospodářský růst a ekonomiku obecně. Tomu odpovídá totiž rozporuplná zkušenost z okolních zemí. V Polsku znamenala sektorová daň zhoršení ratingového hodnocení vlády, zvyšování sazeb úvěrů pro podniky a snižování personálních nákladů bank. V Maďarsku růst daňového zatížení bank znamenal výrazný růst cen služeb pro klienty. U našich sousedů na Slovensku pak časem musely po podobných zkušenostech daně nakonec bankám snižovat. Nic z toho mi nepřijde nyní pro naši pomalu zotavující se ekonomiku žádoucí.

Kromě toho by zavedení bankovních daní mohlo domácí banky znevýhodnit ve srovnání s bankami v zemích, kde takové daně neexistují. To by mohlo vést k odlivu tolik potřebného kapitálu při transformaci českého hospodářství v časech vyšších cen energií. Uvalení daně navíc znamená nárůst byrokracie spojené s jejím výběrem, a tedy další růst administrativy státu. U spíše „pravicové“ vlády se jedná tedy o zcela nepochopitelný krok.

Konečně, existují jiné způsoby, jak vlády mohou získávat příjmy, které by mohly být méně škodlivé pro ekonomiku. Z výše uvedených důvodů bych se proto vyslovil pro hledaní efektivních cest, jak rozpočtu ulevit, a nikoliv připravovat nové daně, které akorát snižují motivaci podnikat a inovovat v ČR.

Autor: Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital

Loading


Související články

AI mění investiční mapu: Asie těží z nedostatku čipů a infrastruktury

Asijské trhy zůstávají citlivé na geopolitické události, včetně vývoje na Blízkém východě, cen ropy nebo narušení globální dopravy. V současnosti ale hraje výraznější roli jiný faktor: silná investorská poptávka po AI. Důvod je jednoduchý. AI už není jen o softwaru a amerických technologických firmách. Stále více jde o […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

30. 04. 2026

Paradox bezpečného přístavu: Proč cena zlata strádá?

Svět znovu zažívá specifická geopolitická rizika a zlato místo očekávaného impulzivního růstu hodnoty ztrácí dech. Aktuálně se pohybuje pod přibližně 4800 USD za unci a odepisuje zhruba 14 procent ze svých lednových maxim, což mnohé investory mate. Vysvětlení? Státy ho dnes neprodávají kvůli nedostatku důvěry, ale proto, […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

29. 04. 2026

Bitcoin znovu letí vzhůru. Analytici ale varují: Ten pravý pád může teprve přijít

Bitcoin v posledních dnech znovu posiluje a krátkodobě překonal hranici 75 000 dolarů. Růst kopíruje pozitivní náladu na akciových trzích a může vytvářet dojem návratu silného býčího trendu. Analýza aktuálního vývoje však naznačuje, že trh se stále nachází ve fázi nejistoty a skutečný test může teprve přijít.

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

28. 04. 2026