Kdo platí solidární daň?

Zaměstnanci s vysokými příjmy odváděli solidární daň již během roku 2015 v měsících, kdy měli hrubou mzdu vyšší než 106 444 Kč. Solidární daň se platí pouze z hrubé mzdy a nikoliv ze superhrubé mzdy (hrubé mzdy zaměstnance + povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance) jako v případě „standardní“ daně z příjmu fyzických osob. Za celý rok 2015 se však solidární daň platí pouze v případě, že rozhodný příjem za celý rok byl nad 1 277 328 Kč.

Pokud zaměstnanec odvedl v některém měsíci během roku 2015 solidární daň (např. z důvodu mimořádně vyšší mzdy) a roční příjem je přitom do limitu, potom obdrží zaplacenou solidární daň zpět. Sazba solidární daně je 7 % z částky nad limit. OSVČ vypočítávají solidární daň za celý rok v daňovém přiznání. V daňovém přiznání za rok 2015 se posuzuje vždy limit 1 277 328 Kč. Základní termín pro podání daňového přiznání za rok 2015 je 1. duben.

Stejný limit pro placení sociálního pojištění

Zatímco z rozhodného příjmu nad limit se platí solidární daň, tak sociální pojištění se platí pouze do stejného limitu. Sociální pojištění se platí pouze do stropu (maximálního vyměřovacího základu), kterým je 48násobek průměrné mzdy dle MSPV. Z částky nad strop se již sociální pojištění neplatí, ale začíná se platit solidární daň. V roce 2016 odvádí zaměstnanci měsíčně solidární daň v měsících, kdy je jejich hrubá mzda vyšší než 108 024 Kč. Za celý rok 2016 vzniká povinnost platby solidární daně nad částku 1 296 288 Kč. Pro rok 2016 se tedy limit zvyšuje, důvodem je zvýšení průměrné mzdy.

Solidární daň se platí jen ze mzdy nebo zisku

Zatímco „standardní“ dani z příjmu podléhají všechny zdanitelné příjmy, tak solidární dani nikoliv. Z příjmů z pronájmu, kapitálového majetku nebo ostatních příjmů se solidární daň nevypočítává. Solidární daň se platí pouze z příjmů ze závislé činnosti (ze zaměstnání) nebo samostatné výdělečné činnosti.

Praktický příklad 1

Paní Nováková prodala v roce 2015 nemovitost, přičemž nedodržela pětiletý časový test mezi nabytím a prodejem nemovitosti. Příjem z prodeje nemovitosti musí zdanit. Základem daně z prodeje nemovitosti dle § 10 zákona o dani z příjmu (tj. prodejní cena – pořizovací cena) bude 1 600 000 Kč. Paní Nováková však nebude muset z tohoto příjmu platit solidární daň.

Praktický příklad 2

Pan Kučera žije pouze z příjmů z pronájmu, vlastní několik nemovitostí a jeho základ daně z pronájmu za rok 2015 je 1 440 000 Kč. Pan Kučera opět nebude platit z pronájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu solidární daň.

Praktický výpočet 3

Živnostník pan Černý má hrubý zisk (příjem – výdaj) za rok 2015 ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 1 350 000 Kč. Pro zjednodušení budeme počítat, že uplatňuje pan Kučera pouze základní slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Jak vysoká je daňová povinnost pana Černého na dani z příjmu fyzických osob za rok 2015?

Tabulka 1: Výpočet daně z příjmu za rok 2015 pana Černého

Zdroj: vlastní výpočet autora

Pan Černý má za celý rok 2015 zaplatit na dani z příjmu fyzických osob 182 748 Kč. Od celkové daňové povinnosti by se odečetly zaplacené zálohy během roku.