Pátek 14. května. Svátek má Bonifác.

Kauza Vrbětice nebude mít výrazný ekonomický dopad na ČR

Foto: Shutterstock

Sobotní prohlášení premiéra Andreje Babiše, že na základě jednoznačných důkazů získaných vyšetřováním bezpečnostních složek existuje důvodné podezření o zapojení ruské vojenské zpravodajské jednotky do výbuchu ve Vrběticích, a následné oboustranné vyhoštění diplomatů, bude mít i ekonomické důsledky. Ty ale nebudou nějak citelné.

Výbuch ve vztazích mezi ČR a Ruskem bude mít samozřejmě ekonomické dopady. Tabulka níže ukazuje přímé vývozy z ČR do Ruska a dovozy z něj v roce 2019 (před covidem). „Dovozy z Ruska představovaly cca 3 % z celkových dovozů. Nicméně dovozy jsou výrazně vychýlené směrem k surovinám: z Ruska dovážíme cca 38 % všech dovezených surovin. Vysoká závislost na dovozech surovin z Ruska je samozřejmě dlouhodobým bezpečnostním rizikem. Tohle krátkodobě nezměníme, dlouhodobě ano, ale je potřeba na to vyčlenit investiční kapacitu,“ uvádí David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Zdroj: Česká spořitelna

Jak David Navrátil dále uvedl, přímé vývozy do Ruska dosáhly cca 100 mld. Kč, což jsou 2 % z celkových vývozů. Zde koncentrace na jednu položku neexistuje. To je výhoda a případné přesměřování vývozů do jiných zemí nebude tak nákladné. Pokud by došlo k zákazu přímých vývozů do Ruska, tak po zohlednění o dovozní náročnost, by byl dopad max. 1 % HDP (v případě nulového přesměřování vývozů).

Podobného názoru je i Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance: „Rostoucí diplomatické napětí mezi Českem a Ruskem by také nemělo výrazněji zasáhnout českou ekonomiku. V poslední dekádě dál klesal podíl českých vývozů do Ruska – ze zhruba 4 % v roce 2012 na necelá 2 % celkových vývozů dnes. I pokud by z jakéhokoliv důvodu došlo k výraznému poklesu poptávky Ruska po českém a evropském zboží (stejnému jako v roce 2009), byly by dopady rozpoznatelné pouze v nejexponovanější odvětvích – na prvním místě u strojařů, výrobců kovů a v automotive.“

Loni po 15 letech kladná obchodní bilance s Ruskem

Česko je však na Rusku hospodářsky více závislé než například Velká Británie kvůli dovozu citelného objemu ekonomicky prakticky nezbytných surovin ropy a zemního plynu. Mocný objem dovozu těchto surovin způsoboval v předpandemické éře trvalou zápornou bilanci zahraničního obchodu ČR a Ruska. Loni poprvé minimálně od roku 2005 vykázal český obchod s Ruskem kladnou bilanci, a to z důvodu dramatického poklesu cen ropy a zemního plynu na světových trzích, jenž však byl jen přechodnou záležitostí,“ vysvětluje Lukáš Kovanda, člen Národní ekonomické rady vlády a hlavní ekonom Trinity Bank.

Maximálního měsíčního obratu, bezmála 25 miliard korun, dosáhl obrat obchodu ČR a Ruska v říjnu a listopadu roku 2013. Od té doby obrat česko-ruského obchodu jen ojediněle přesáhl maximum z doby před propuknutím světové finanční krize let 2008 a 2009. Absolutních maxim let 2012 až 2014 už vzájemný obchod ČR a Ruska už nikdy nedosáhl. Nyní lze očekávat jeho další pokles. Česko do Ruska vyváží zejména části a příslušenství motorových aut nebo karoserie, ovšem také hračky.

„Rostoucí diplomatické napětí mezi Českem a Ruskem by nemělo výrazněji zasáhnout českou ekonomiku. V poslední dekádě dál klesal podíl českých vývozů do Ruska. Pokud by z jakéhokoliv důvodu došlo k výraznému poklesu poptávky Ruska po českém a evropském zboží (stejnému jako v roce 2009), byly by dopady rozpoznatelné pouze v nejexponovanějších odvětvích,“ řekl Richard Bechník, investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.